3 Tdo 96/2025 – Nejvyšší soud

3 Tdo 96/2025-1172 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 12. 3. 2025 o dovolání, které podal obviněný D. M. proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 24. 9. 2024, č. j. 2 To 52/2024-1002, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 2 T 8/2023, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne 29. 1. 2024, č. j. 2 T 8/2023-781, byl obviněný uznán vinným dvěma zločiny týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1, odst. 2 písm. d) tr. zákoníku, přečinem výtržnictví podle § 358 odst. 1 tr. zákoníku a přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 2 tr. zákoníku. 2. Za prvý zločin týrání osoby žijící ve společném obydlí, dále za přečin výtržnictví a konečně za sbíhající se přečiny výtržnictví podle § 358 odst. 1 tr. zákoníku, vyhrožování s cílem působit na úřední osobu podle § 326 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku a násilí proti úřední osobě podle § 325 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, jimiž byl pravomocně uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Šumperku ze dne 18. 1. 2023, č. j. 5 T 33/2022-225, byl odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody na 5 let s ostrahou, když současně byl zrušen výrok o trestu z citovaného rozsudku Okresního soudu v Šumperku, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. 3. Za druhý zločin týrání osoby žijící ve společném obydlí a za přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání byl obviněný odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody na 3 léta s ostrahou. 4. Konečně byl obviněný zavázán k povinnosti zaplatit na náhradě škody Zdravotní pojišťovně Ministerstva vnitra 59 768,50 Kč a na náhradě nemajetkové újmy synům AAAAA (pseudonym) a BBBBB (pseudonym) každému 60 000 Kč. Se zbytky uplatněných a soudem nepřiznaných nároků jak na náhradu škody, tak nemajetkové újmy, byli všichni tři zmínění poškození odkázáni na řízení ve věcech občanskoprávních. 5. Podle skutkových zjištění prvostupňového soudu se obviněný trestných činů dopustil čtyřmi skutky spočívajícími, zjednodušeně řečeno, v tom, že a) od začátku roku 2019 do 3. 3. 2022 a v přítomnosti svých nezletilých synů AAAAA a BBBBB napadal svou družku M. K. vulgárními výrazy, bil ji do různých částí těla rukama, případně nástroji, udeřil s ní několikrát o zem, vytrhával jí vlasy, v důsledku čehož musela být poškozená ošetřena v nemocnici ve dnech 9. 4. 2019 a 9. 8. 2021, nezletilí synové byli z každé situace rozrušení, 9. 4. 2019 musel být obviněný vykázán ze společného obydlí, dále 13. 6. 2021 udeřil poškozenou do hlavy, bil ji lištou, udeřil ji pěstí do oka a poškozená ze strachu vyskočila z okna přízemního bytu a při špatném došlapu utrpěla nitrokloubní tříštivou zlomeninu horního konce holenní kosti vlevo s obvyklou dobou léčení 12–16 týdnů, v návaznosti na což byl obviněný na 10 dnů od 13. 6. 2021 ze společného obydlí vykázán a následně mu bylo usnesením Okresního soudu v Šumperku z června 2021 uloženo, aby opustil společné obydlí a zdržel se setkávání s poškozenou a jejího nežádoucího sledování a obtěžování [prvý zločin týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1, odst. 2 písm. d) tr. zákoníku], b) 17. 1. 2023 v dopoledních hodinách v XY v městském parku napadl poškozenou M. K., které strhl kus riflí až k levému kotníku, chytil ji rukou za vlasy, cloumal s ní, chytil ji za krk, tlačil k lavičce, z níž ji následně shodil a poté, co ji zvedl, udeřil ji levou pěstí do oblasti pravého obočí, čímž jí způsobil oděrku nad pravým okem, odtržení nehtu na prstu a zlomeninu posledního článku prsteníčku pravé ruky (přečin výtržnictví podle § 358 odst. 1 tr. zákoníku), c) od 3. 3. 2022 do 2. 2. 2023 opakovaně tahal svou družku M. K. za vlasy, které jí vytrhával, až jí způsobil lysiny, hodil po ní ovladač od televize, čímž jí zlomil zub, několikrát měsíčně ji bil rukama do obličeje, kopal do těla, bil do kolen paličkou na maso, tloukl hlavou o zeď, bil dřevěnou tyčí a opakovaně tak poškozené způsobil tržné rány vlasaté části hlavy, tržnou ránu v oblasti obočí pravého oka, sprostě jí nadával, omezoval ji v přístupu k penězům a sociálních kontaktech, kontroloval ji, s kým se stýká a takto si počínal i v době jejího těhotenství a po porodu společného dítěte, v důsledku čehož se poškozená pokusila o sebevraždu spolykáním léků [druhý zločin týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1, odst. 2 písm. d) tr. zákoníku], a d) nejméně od 13. 12. 2022 do 15. 12. 2022 kontaktoval na Facebooku poškozenou M. K., hrubě ji urážel, vyhrožoval jí exekucí a omezením kontaktu s jejími dětmi, 23. 12. 2022 pak vstoupil do jí obývaného bytu, kde setrval do 26. 12. 2023 a 7. 2. 2023 ve večerních hodinách přišel k azylovému domu, kde poškozená bydlela a cihlou rozbil vnější výplň skleněného okna koupelny a takto si počínal navzdory tomu, že mu s vykonatelností od 12. 12. 2022 byla předběžným opatřením Okresního soudu v Šumperku uložena povinnost dočasně opustit společné obydlí, zdržet se vstupu do něj a zdržet se styku s poškozenou a navazování kontaktu s ní (přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 2 tr. zákoníku). 6. Prvostupňový rozsudek napadli odvoláním státní zástupce, obviněný i poškození AAAAA a BBBBB. Odvolací Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci k odvoláním státního zástupce a poškozeného AAAAA napadený rozsudek částečně změnil, zatímco odvolání obviněného a poškozeného BBBBB zamítl jako nedůvodná. 7. Změna se týkala skutků, v nichž byly prvostupňovým soudem spatřovány dva zločiny týrání osoby žijící ve společném obydlí a spočívala v tom, že odvolací soud v obou těchto skutcích shledal naplnění také přečinu ohrožování výchovy dítěte podle § 201 odst. 1 písm. d), odst. 3 písm. b) tr. zákoníku. Prvostupňový rozsudek stran těchto dvou skutků proto zrušil, precizoval skutková zjištění týkající se druhého skutku, v němž doplnil, že některým atakům obviněného na poškozenou byly přítomny nezletilé děti AAAAA a BBBBB, a tyto skutky nově právně kvalifikoval jako v obou případech vždy zločin týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1, odst. 2 písm. d) tr. zákoníku v jednočinném souběhu s přečinem ohrožování výchovy dítěte podle § 201 odst. 1 písm. d), odst. 3 písm. b) tr. zákoníku. Provedená změna neměla žádný dopad na otázky souběhu jednotlivých skutků a odvolací soud proto obviněnému uložil tytéž tresty jako soud prvního stupně, zopakoval též adhezní výroky týkající se Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra a BBBBB a nově rozhodl o vyšší náhradě nemajetkové újmy, a to částky 80 000 Kč ohledně staršího ze synů – AAAAA. Ve zbytku uplatněných a soudem nepřiznaných nároků na náhradu škody i na náhradu nemajetkové újmy všechny tři poškozené odkázal na řízení ve věcech občanskoprávních. 8. V podrobnostech k popisu skutků jak v prvostupňovém, tak v druhostupňovém rozsudku se odkazuje na tato rozhodnutí. II. Dovolání a vyjádření k němu 9. Proti rozsudku odvolacího soudu podal prostřednictvím svého obhájce dovolání obviněný. To opřel o dovolací důvody uvedené v § 265b odst. 1 písm. g), h), m) tr. ř. 10. Namítl, že jeho trestní stíhání pro první skutek bylo zahájeno na podkladě nezákonně provedeného neodkladného a neopakovatelného úkonu, jenž měl spočívat ve svědecké výpovědi poškozené z 23. 9. 2021. Prvostupňový soud důkaz touto svědeckou výpovědí v hlavním líčení neprovedl, neboť neshledal splnění podmínky neodkladnosti či neopakovatelnosti tohoto úkonu v přípravném řízení. Trestní stíhání vůči dovolateli tak bylo postaveno výlučně na nezákonném úkonu označeném protiprávně jako neodkladný a neopakovatelný a toto nezákonné zahájení trestního stíhání nelze zhojit tím, že policie následně opatřila další informace i podklady. Dovolatel uzavřel, že rozhodná skutková zjištění tak byla založena na procesně nepoužitelných důkazech, což zakládá dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Jestliže odvolací soud zamítl řádný opravný prostředek obviněného, v němž tyto skutečnosti namítal, pak došlo k naplnění i dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř. 11. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. obviněný dále shledal v tom, že rozhodná skutková zjištění týkající se prvních tří skutků jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů. · Upozornil, že prvý skutek měl být prokázán výpověďmi rodinných příslušníků poškozené, a to její matky, sester, nevlastního otce a kamarádky. Tito svědci však nebyli schopni jimi popisované dílčí jednání, jehož se měl dopustit, časově zařadit, a navíc se vyjadřovali k jen několika málo incidentům bez bližších souvislostí a spojitosti. Ze žádné svědecké výpovědi, ani v jejich spojení a ani v kombinaci s listinnými důkazy, nelze dojít k závěru, že bylo bez pochybností prokázáno, že obviněný se dopustil jednání podřazovaného pod prvý skut