30 Cdo 1113/2019 — Nejvyšší soud

30 Cdo 1113/2019 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:26. 2. 2020 Spisová značka:30 Cdo 1113/2019 ECLI:ECLI:CZ:NS:2020:30.CDO.1113.2019.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Způsobilost být účastníkem řízení Podmínky řízení Dotčené předpisy:čl. 36 odst. 1 předpisu č. 2/1993Sb. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:3. 5. 2020 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 30 Cdo 1113/2019-168 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Víta Bičáka a soudců JUDr. Davida Vláčila a Mgr. Hynka Zoubka v právní věci žalobkyně Klubu právní podpory, nadace v likvidaci, identifikační číslo osoby 45768587, se sídlem v Praze 5, Šárovo kolo 2/981, zastoupené Mgr. Miluší Pospíšilovou, advokátkou, se sídlem v Praze 4, Paprsková 1340/10, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o zadostiučinění za nemajetkovou újmu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 6 C 10/2017, o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. 2. 2018, č. j. 25 Co 423/2017-79, takto: Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. 2. 2018, č. j. 25 Co 423/2017-79, se zrušuje a věc se vrací Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Žalobkyně (dále též „dovolatelka“) se domáhala omluvy a náhrady nemajetkové újmy ve výši 220 000 Kč za tvrzené průtahy vzniklé v kompenzačním řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 9 C 216/2010, které probíhalo od 26. 4. 2007 do listopadu 2016, tedy po dobu 9 a půl roku. Žalobkyně svůj nárok odůvodnila tím, že dne 26. 4. 2007 bylo zahájeno řízení o zaplacení částky 400 000 Kč s příslušenstvím jako zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 28 C 122/94, které bylo zahájeno dne 1. 9. 1994 a skončeno v lednu 2015, tedy trvalo po dobu 20 let a 5 měsíců. 2. Obvodní soud pro Prahu 5 (dále jen „soud prvního stupně“) zastavil řízení co do části, ve které se žalobkyně domáhala, aby soud uložil žalované se do 15 dnů od právní moci rozsudku písemně omluvit doporučeným, datovaným, oprávněnou úřední osobou podepsaným a otiskem úředního razítka opatřeným dopisem tam specifikovaného znění (výrok I), zastavil řízení co do části, v níž se žalobkyně domáhala, aby soud konstatoval, že nepřiměřenou délkou kompenzačního řízení vedeného pod sp. zn. 9 C 216/2010 u Obvodního soudu pro Prahu 5 byla porušena základní práva a svobody žalobkyně, a to právo na projednání věci v přiměřené lhůtě a bez zbytečných průtahů a právo na účinný právní prostředek nápravy před vnitrostátním orgánem, zaručená čl. 6 odst. 1 a čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (výrok II), zastavil řízení co do části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 60 625 Kč s tam specifikovaným příslušenstvím (výrok III), zamítl návrh žalobkyně, aby soud uložil žalované zaplatit úrok z prodlení z částky 60 625 Kč za tam specifikované období (výrok IV), zamítl návrh žalobkyně, aby soud uložil žalované zaplatit částku 159 375 Kč s tam specifikovaným příslušenstvím (výrok V), zamítl návrh žalobkyně, aby soud uložil žalované povinnost náhrady oddělených nákladů řízení (výrok VI), a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok VII). 3. Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) k odvolání žalobkyně zrušil rozsudek soudu prvního stupně v zamítavých výrocích o věci samé (IV, V) a ve výrocích o nákladech řízení (VI, VII) a řízení zastavil (výrok I) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů (výrok II). 4. Odvolací soud s odkazem na § 19, § 103, § 104 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále též „o. s. ř.“, § 118, § 121 odst. 1, § 185, § 315 odst. 1, § 3049 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“ a § 1 odst. 1, 3, 4, § 8 odst. 1, § 31, § 122 odst. 1, § 123 odst. 2 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále jen „zákon o veřejných rejstřících“), nezpochybnil, že žalobkyně v minulosti existovala. Zároveň však zjistil, že žalobkyně není zapsána ve veřejném rejstříku (a to ani v již „neplatných“ právnických osobách), ačkoliv pokud by skutečně existovala, zapsána by být musela. Zástupkyně žalobkyně přes výzvu odvolacího soudu nebyla schopna prokázat její existenci. Protože způsobilost právnické osoby být účastníkem soudního řízení je vázána na její právní osobnost a zánikem právnické osoby zaniká rovněž její právní osobnost, uzavřel odvolací soud, že žalobkyně nemá způsobilost být účastníkem soudního řízení. 5. Vzhledem k tomu, že nejsou splněny podmínky řízení a vadu, spočívající v tom, že jako žalující účastník vystupuje někdo, kdo nemá právní osobnost, nelze odstranit, postupoval odvolací soud podle § 221 odst. 1 písm. c) o. s. ř. a rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I napadeného usnesení. II. Dovolání a vyjádření k němu 6. Usnesení odvolacího soudu ve výroku I napadla žalobkyně dovoláním. 7. Dovolatelka spatřuje přípustnost dovolání ve vyřešení jedenácti otázek hmotného a procesního práva, které v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyly vyřešeny, a pokud již vyřešeny jsou, pak se odvolací soud při jejich řešení odchýlil od řešení přijatého v ustálené rozhodovací praxi dovolacího soudu, jedná se o následující: 1) Zda žalobkyně – nadace, nezapsaná ve veřejném rejstříku podle zákona o veřejných rejstřících, proto, že o jejím zrušení, nařízení likvidace a jmenování likvidátora bylo rozhodnuto podle § 35 zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech), a nacházející se od roku 2003 po zrušení v likvidaci, která dosud není skončena, existuje, má právní osobnost, procesní způsobilost a způsobilost být účastníkem soudního řízení. 2) Zda žalobkyně – založená dne 26. 6. 1992 a registrovaná dne 3. 7. 1992 podle § 20b, § 20c zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“), jako nadace, jejíž zápis do nadačního rejstříku podle § 35 zákona o nadacích a nadačních fondech byl soudem pravomocně zamítnut a dne 22. 5. 2003 bylo pravomocně rozhodnuto o zrušení žalobkyně, nařízena její likvidace a jmenován její likvidátor, a nacházející se od roku 2003 po zrušení v likvidaci – i přes pravomocné zamítnutí zápisu do rejstříku podle § 35 zákona o nadacích a nadačních fondech, byla povinna po účinnosti zákona o veřejných rejstřících znovu podat návrh na svůj zápis do veřejného rejstříku. 3) Zda žalobkyně, nacházející se od roku 2003 po zrušení v likvidaci, která po účinnosti zákona o veřejných rejstřících nepodala znovu návrh na svůj zápis do veřejného rejstříku a která proto není zapsána ve veřejném rejstříku, zanikla, neexistuje, ztratila procesní způsobilost a způsobilost být účastníkem soudního řízení nebo jaké právní následky tím pro žalobkyni nastaly a k jakému okamžiku. 4) Zda je nezbytný zápis do veřejného (nadačního) rejstříku podle zákona o veřejných rejstřících a jaké jsou právní následky, pokud takový zápis učiněn není i v případě nadace v likvidaci (žalobkyně), zrušené přede dnem nabytí účinnosti o. z. a zákona o veřejných rejstřících, nacházející se od roku 2003 po svém zrušení v dosud neskončené likvidaci. 5) Zda je nezbytný zápis do veřejného (nadačního) rejstříku podle zákona o veřejných rejstřících a jaké jsou právní následky, pokud takový zápis učiněn není i v případě nadace v likvidaci (žalobkyně), která vznikla již za účinnosti § 20b a § 20c obč. zák., poté byl její zápis do nadačního rejstříku podle § 35 zákona o nadacích a nadačních fondech soudem pravomocně zamítnut a bylo podle § 35 zákona o nadacích a nadačních fondech v roce 2003 pravomocně rozhodnuto o zrušení nadace (žalobkyně), nařízena její likvidace a jmenován její likvidátor, nacházející se od roku 2003 po svém zrušení v dosud neskončené likvidaci. 6) Kdy zaniká nadace v likvidaci v případě nadace (žalobkyně), která nebyla zapsána do veřejného (nadačního) rejstříku, která vznikla již za účinnosti § 20b a § 20c obč. zák., poté byl její zápis do nadačního rejstříku podle § 35 zákona o nadacích a nadačních fondech soudem pravomocně zamítnut a bylo podle § 35 zákona o nadacích a nadačních fondech v roce 2003 pravomocně rozhodnuto o zrušení nadace (žalobkyně), nařízena její likvidace a jmenován její likvidátor, nacházející se od roku 2003 po svém zrušení v dosud neskončené likvidaci. 7) Zda má (zda trvá) právní osobnost podle § 118 o. z. nadace (žalobkyně), která nebyla zaps