30 Cdo 204/2011 — Nejvyšší soud

30 Cdo 204/2011 citace  Název judikátu:Specifikace nemovitostí v převodní smlouvě Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:10. 11. 2011 Spisová značka:30 Cdo 204/2011 ECLI:ECLI:CZ:NS:2011:30.CDO.204.2011.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Katastr nemovitostí Neplatnost právního úkonu Právní úkony Dotčené předpisy:§ 37 odst. 1 obč. zák. § 5 odst. 1 předpisu č. 344/1992Sb. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:22. 11. 2011 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 30 Cdo 204/2011 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Vrchy a soudců JUDr. Pavla Pavlíka a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D. v právní věci žalobkyně N. Š., zastoupené Mgr. Tomášem Černým, advokátem se sídlem v Praze 8, Sokolovská 161, proti žalovanému L. S., zastoupenému Mgr. Radkem Vachtlem, advokátem se sídlem v Praze 2, Římská 32, o stanovení povinnosti uzavřít dohodu o vypořádání podílového spoluvlastnictví, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 8 C 221/2009, o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. dubna 2010, č.j. 22 Co 71/2010-35, takto: I. Dovolání žalovaného se zamítá. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 5.160,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. Tomáše Černého, advokáta se sídlem v Praze 8, Sokolovská 161. Odůvodnění: Žalobou, podanou u Obvodního soudu pro Prahu 4 (dále již „soud prvního stupně“) dne 15. května 2009, se žalobkyně domáhala vydání rozsudku, aby žalovanému byla uložena povinnost „Uzavřít se žalobkyní v příloze této žaloby obsaženou Dohodu o vypořádání podílového spoluvlastnictví bytové jednotky č. 2028/90 v budově čp. 2026, 2027, 2028, 2029, 2030 na pozemcích č. parc. 2031/86, č. parc. 2031/37, č. parc. 2031/38, č. parc. 2031/39, č. parc. 2031/40 a č. parc. 2031/86 a spoluvlastnického podílu 616/70120 (77/70120 + 539/70120) na společných částech domu, zapsanou na LV č. 5685, pro k.ú. Ch., obec P. za částku ve výši 195.000,- Kč“ (dále též „bytová jednotka“ nebo „byt“). Tento žalobní petit odvíjela od skutkového tvrzení, že s žalovaným uzavřela dne 6. prosince 2006 dohodu o vypořádání podílového spoluvlastnictví, jejímž předmětem bylo zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků k předmětné bytové jednotce. Žalobkyně se měla stát výlučnou vlastnictví této bytové jednotky a na vypořádání (id. 1/8) spoluvlastnického podílu měla vyplatit žalovanému částku 195.000,- Kč, kterou složila do advokátní úschovy. Pro drobné formální chyby příslušný katastrální úřad však návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí podle uvedené dohody rozhodnutím ze dne 26. března 2009 zamítl. Žalobkyně poté marně vyzývala žalovaného k uzavření nové, již perfektní (vkladuschopné) dohody, který však opakovaně navyšoval úplatu za vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků k bytové jednotce. Podle žalobkyně „není (nejsou) jakkoli přípustné jednostranné změny podstatných náležitostí Dohody (tj. výši peněžní náhrady v souvislosti s vypořádáním podílového spoluvlastnictví) ze strany žalovaného. Pokud v původní Dohodě došlo k chybě, jednalo se o chybu čistě formálního rázu, nedotýkající se nijak smyslu uvedené Dohody. Žalobkyně je toho názoru, že při zcela zřejmém oddělení obligační roviny prodeje (vázané na podpis smlouvy) od jejích věcně-právních účinků (vázaných na vklad do katastru nemovitostí), není možné považovat obligační vztah z(a) jakkoli ukončený; tedy jsou obě strany uvedenou smlouvou nadále vázány, co(ž) také vyplývá z čl. V(.) předmětné dohody. Dle dikce uvedeného článku jsou účastníci Dohody nejpozději do 15 dnů od právní moci rozhodnutí o zastavení řízení či rozhodnutí o zamítnutí návrhu na povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí, (povinni) uzavřít novou Dohodu o vypořádání podílového spoluvlastnictví(,) a to za stejných podmínek jako je uzavřena Dohoda s tím, že budou provedeny pouze takové změny, které umožní povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí. Žalobkyně... zaplatila sjednanou náhradu za vypořádání podílového spoluvlastnictví a vyvinula maximální možné úsilí ke zhojení formálních nedostatků původní smlouvy; tedy učinila veškerým svým povinnostem zadost. Stejné součinnosti se však nedostává ze strany žalobce, když o motivech prolongace celého (byť jednoduchého) právního úkonu lze pouze spekulovat.“ Obvodní soud pro Prahu 4 (dále již „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 9. listopadu 2009, č.j. 8 C 221/2009-15, uvedenou žalobu zamítl a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 8.900,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. Po provedeném řízení dospěl k závěru, že předmětná dohoda o vypořádání podílového spoluvlastnictví k předmětnému bytu je ve smyslu § 37 odst. 1 obč. zák. neplatná, „neboť předmět dohody byl označen neurčitě, neboť budova uvedené (uvedená) v této dohodě byla označena v rozporu se stavem zápisů v katastru nemovitostí a z tohoto důvodu byl také návrh na vklad vlastnického práva rozhodnutím Katastrálního úřadu (pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha) ze dne 26.3. 2009 zamítnut. Pro případ, že by se nejednalo o absolutní neplatnost uzavřené dohody, dospěl soud k závěru, že žaloba nemůže být úspěšná z toho důvodu, že v dohodě ze dne 6.12. 2006 si účastníci dohodli, že nejpozději do 15 dnů od právní moci rozhodnutí o zastavení řízení či rozhodnutí o zamítnutí návrhu na vklad vlastnického práva uzavřou novou dohodu za stejných podmínek a budou provedeny pouze takové změny, které umožní vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí(,) a proto je třeba tuto část dohody účastníků brát jako smlouvu o smlouvě budoucí a na základě této dohody byl účastníky podán návrh na vklad vlastnického práva, avšak řízení o vklad vlastnického práva bylo pro zpětvzetí návrhu účastníky zastaveno usnesením Katastrálního úřadu pro hl. m. Prahu ze dne 1.10. 2007, sp. zn. V-19760/2007-101 a od doby nabytí právní moci tohoto usnesení, po uplynutí 15 lhůty, začala běžet žalobkyni k podání žaloby na uzavření dohody a tento nárok žalobkyně uplynul dne 18.11. 2008, když předmětná žaloba byla podána dne 15.5. 2009.“ K odvolání žalobkyně Městský soud v Praze (dále již „odvolací soud“) v záhlaví citovaným rozsudkem změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že „žalovaný je povinen uzavřít se žalobkyní dohodu o vypořádání podílového spoluvlastnictví bytové jednotky č. 2028/90 v budově č.p. 2026, 2027, 2028, 2029, 2030, na pozemcích č. parc. 2031/36, 2031/37, 2031/38, 2031/39, 2031/40 a 2031/86, a spoluvlastnického podílu 616/70120 na společných částech domu, zapsaných na LV č. 5685 pro k.ú. Ch., obec P., u Katastrálního úřadu pro hl. m. Prahu, katastrální pracoviště Praha, a to za částku 195.000,- Kč a ve znění dohody, která je přílohou č. 1 a nedílnou součástí tohoto rozsudku.“ Jak je zřejmé z odůvodnění písemného vyhotovení uvedeného rozsudku, odvolací soud při rozhodování vycházel ze skutkových zjištění učiněných soudem prvního stupně, neztotožnil se však s jejich právním posouzením. Uvedl, že „z dohody z roku 2006 se podává, že její účastníci předpokládali, že by s vkladem vlastnického práva mohly být potíže, když si zároveň byli vědomi toho, že případným připomínkám a požadavkům katastrálního úřadu je třeba vyhovět, a to uzavřením »nové« dohody. Tato však de facto měla být toliko opravou či doplněním případně se vyskytujících nepřesností a nedostatků, to vše hodnoceno úhlem pohledu katastrálního úřadu. V daném případě se tedy jedná o uzavření inominátního závazku (bod V. dohody ze dne 6.12. 2006), na jehož splnění dopadá obecná tříletá promlčecí lhůta.“ Odvolací soud současně zdůraznil, že „nesprávné označení pozemků, na nichž se má nacházet shora uvedená budova, v níž je bytová jednotka ve spoluvlastnictví účastníků, nezpůsobilo absolutní neplatnost zbytku ujednání, když vůle stran při uzavření dohody je naprosto seznatelná. Strany uzavřely předmětnou dohodu se záměrem a cílem vypořádat jejich podílového (podílové) spoluvlastnictví na nemovitostech, tedy na těchto částech budovy a na částech pozemku, které skutečně ke dni podepsání dohody vlastnily, a to tak, že výlučnou vlastnicí těchto nemovitostí se stane žalobkyně a žalovaný obdrží částku 195.000,- Kč.“ Z těchto důvodů proto odvolací soud stanovil žalovanému povinnost uzavřít předmětnou dohodu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků k předmětné bytové jednotce. Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný (prostřednictvím svého advokáta) včasné dovolání, jehož přípustnost odvozuje z ustanovení § 237 odst. 1 písm. a