30 Cdo 295/2007 – Nejvyšší soud

KSOS 40 INS XY 40 ICm XY 29 ICdo 39/2018-119 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Heleny Myškové v právní věci žalobce Trenčianska finančná s. r. o., se sídlem v Trenčíně, Piaristická 6667, PSČ 911 01, Slovenská republika, identifikační číslo osoby 36306339, zastoupeného JUDr. Kateřinou Martínkovou, advokátkou, se sídlem v Ostravě, Sokolská třída 966/22, PSČ 702 00, proti žalované J. T., narozené XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Zdeňkou Pechancovou, advokátkou, se sídlem v Luhačovicích, Masarykova 175, PSČ 763 26, o určení pravosti vykonatelných pohledávek, vedené u Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci pod sp. zn. 40 ICm XY, jako incidenční spor v insolvenční věci L. T., narozeného XY, bytem XY, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 40 INS XY, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 18. října 2017, č. j. 40 ICm XY, 18 VSOL XY (KSOS 40 INS XY), takto: Rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 18. října 2017, č. j. 40 ICm XY, 18 VSOL XY (KSOS 40 INS XY), se zrušuje a věc se vrací odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: Rozsudkem ze dne 16. února 2017, č. j. 40 ICm XY, Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci zamítl žalobu, jíž se žalobce (Trenčianska finančná s. r. o.) domáhal určení, že pohledávky žalované (věřitelky č. 1 J. T.) č. 1 ve výši 7 260 210,70 Kč a č. 2 ve výši 524 862 Kč přihlášené do insolvenčního řízení dlužníka L. T. vedeného u Krajského soudu v Ostravě (dále jen „insolvenční soud“) pod sp. zn. KSOS 40 INS XY a evidované pod č. P1 nejsou po právu (bod I. výroku), a rozhodl o nákladech řízení (bod II. výroku). Soud prvního stupně vyšel zejména z toho, že: 1/ Dne 7. února 2013 zahájila žalovaná řízení o vypořádání společného jmění manželů proti svému bývalému manželu, pozdějšímu insolvenčnímu dlužníku. Řízení bylo vedeno pod sp. zn. 38 C 37/2013 u Okresního soudu ve Zlíně. 2/ Účinky zahájení insolvenčního řízení vedeného na majetek žalované nastaly dne 10. prosince 2013. Řízení je vedeno u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 54 INS XY. 3/ Rozsudkem ze dne 27. února 2014, č. j. 38 C 37/2013-408, Okresní soud ve Zlíně vypořádal společné jmění manželů (žalované – tamější žalobkyně, a dlužníka – tamějšího žalovaného) tak, že: I. Ze společného jmění manželů přikázal do výlučného vlastnictví žalované osobní automobil zn. XY, rok výroby 2003. II. Ze společného jmění manželů přikázal do výlučného vlastnictví dlužníka pozemek parc. č. st. XY se stavbou č. p. XY stojící na tomto pozemku a pozemek parc. č. XY, oba v k. ú. XY, pozemky parc. č. XY a XY v k. ú. XY, 20 movitých věcí (či jejich souborů) specifikovaných ve výroku (domácí spotřebiče, nábytek, sekačku, bazén, kuchyňskou linku) a zůstatek na účtu č. XY ke dni 5. května 2012. III. Rozhodl, že žalovaná je povinna sama zaplatit zůstatek ve výroku specifikovaného úvěru poskytnutého Českomoravskou stavební spořitelnou, a. s. IV. Dlužníka zavázal zaplatit žalované na vypořádací podíl částku 7 260 210,70 Kč. V. Zavázal dlužníka k úhradě náhrady nákladů řízení žalované ve výši 524 862 Kč. VI. a VII. Rozhodl o nákladech státu a povinnosti dlužníka je uhradit (dále jen „první rozsudek“). 4/ Usnesením ze dne 3. března 2014, č. j. KSBR 39 INS XY, Krajský soud v Brně schválil oddlužení žalované zpeněžením majetkové podstaty (bod I. výroku), ustanovil insolvenční správkyni JUDr. Radku Píšťkovou Záhorcovou (dále jen „insolvenční správkyně žalované“) [bod II. výroku] a (v bodě III. výroku) uvedl, že do majetkové podstaty náleží tento majetek: Nemovité věci: 1. pozemek parc. č. st. XY – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova č. p. XY (rodinný dům), 2. pozemek parc. č. XY – trvalý travní porost, oba v k. ú. XY, obci XY, zapsáno na listu vlastnictví č. XY; 3. pozemek parc. č. XY – zahrada, 4. pozemek parc. č. XY – ostatní plocha, 5. pozemek parc. č. XY – trvalý travní porost, všechny v k. ú. XY, obci XY, zapsáno na listu vlastnictví č. XY; 6. pozemek parc. č. XY – zahrada, 7. pozemek parc. č. XY – zahrada, oba v k. ú. XY, obci XY, zapsáno na listu vlastnictví č. XY. Movité věci: 8. osobní automobil zn. XY, rok výroby 2003. 5/ Soupis majetkové podstaty ze dne 31. ledna (správně března) 2014 korespondoval se shora uvedenými nemovitými a movitými věcmi. 6/ Usnesením ze dne 11. dubna 2014, č. j. KSBR 39 INS XY, Krajský soud v Brně doplnil své usnesení ze dne 3. března 2014, č. j. KSBR 39 INS XY, a to v bodě III. výroku o položku Ostatní: 9. Mzda vyplácená od zaměstnavatele – Krajské nemocnice T. Bati, a. s. (dále jen společně „usnesení o schválení oddlužení žalované“). 7/ Rozsudkem ze dne 18. listopadu 2014, č. j. 60 Co XY, Krajský soud v Brně - pobočka ve Zlíně, mimo jiné potvrdil body I., II, III., IV. a VII. prvního rozsudku a změnil body V. a VI. tak, že zavázal dlužníka nahradit insolvenční správkyni žalované (tamější „nové“ žalobkyni) částku 524 862 Kč, a nahradit České republice – Okresnímu soudu ve Zlíně náklady ve výši 19 710 Kč (dále jen „druhý rozsudek“). 8/ Dne 10. prosince 2014 nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení na majetek dlužníka. Řízení je vedeno u insolvenčního soudu pod sp. zn. KSOS 40 INS XY. 9/ Dne 22. ledna 2015 přihlásila žalovaná do insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka čtyři pohledávky. Pod č. 1 a 2 uplatnila sporné pohledávky dle prvního a druhého rozsudku ve výši 7 260 210,70 Kč a 524 862 Kč, a to jako vykonatelné z titulu vypořádacího podílu a nákladů řízení. Pod č. 3 a 4 uplatnila nevykonatelné pohledávky dle rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 13. října 2014, č. j. 24 C 44/2012-169, ve výši 300 000 Kč z titulu nemajetkové újmy v penězích (ochrana osobnosti) a ve výši 50 520 Kč z titulu nákladů řízení. Celkem tak přihlásila pohledávky ve výši 8 135 592,70 Kč. Přihláška je vedena pod č. P1. 10/ Dne 4. února 2015 přihlásila insolvenční správkyně žalované do insolvenčního řízení dlužníka vykonatelnou pohledávku č. 1 ve výši 7 785 072,70 Kč dle prvního a druhého rozsudku sestávající z pohledávky z titulu vypořádacího podílu ve výši 7 260 210,70 Kč a nákladů řízení ve výši 524 862 Kč; přihláška je evidována pod č. P2. 11/ Krajský soud v Brně usnesením ze dne 23. února 2015, č. j. KSBR 39 INS XY, změnil usnesení o schválení oddlužení žalované v bodě III. výroku tak, že namísto nemovitých věcí pod body č. 1. až 4. (které vyřadil) a bodu 9. nadále do části „Ostatní“ zařadil (pouze) pohledávku ve výši 7 260 210,70 Kč za dlužníkem z titulu vypořádacího podílu splatnou dne 22. března 2015 (bod I. výroku) a zbývající výroky zůstaly beze změny (bod II. výroku). 12/ Dne 11. července (správně června) 2015 byl insolvenčnímu soudu doručen popěrný úkon, jímž žalobce popřel všechny čtyři pohledávky žalované. Pohledávky č. 1 a 2 popíral proto, že je žalovaná nedostatečně specifikovala pouhým odkazem na první a druhý rozsudek, že žalovaná není aktivně legitimována k uplatnění těchto pohledávek z důvodu schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty, čímž se oprávněnou osobou stala její insolvenční správkyně (pohledávky z vypořádacího podílu a z titulu nákladů řízení se staly součástí majetkové podstaty žalované), a že jde o duplicitní pohledávky vůči pohledávce dle přihlášky insolvenční správkyně žalované č. P2. 13/ Dne 17. června 2015 se konalo přezkumné jednání (a schůze věřitelů), přičemž z protokolu o jeho průběhu a seznamu přihlášených pohledávek plyne, že insolvenční správce dlužníka a dlužník (jemuž bylo povoleno oddlužení) popřeli všechny čtyři pohledávky žalované, přičemž k pohledávkám č. 1 a 2 argumentovali tím, že žalovaná nemá aktivní legitimaci k jejich uplatnění, neboť je sama v insolvenčním řízení, kde je její úpadek řešen oddlužením zpeněžením majetkové podstaty, tedy právo nakládat s majetkem náležejícím do majetkové podstaty (kam byly tyto pohledávky zahrnuty) má její insolvenční správkyně. Insolvenční správce navíc namítal duplicitu uplatnění pohledávek. 14/ Usnesením ze dne ze dne 7. září 2015, č. j. KSBR 39 INS XY, 1 VSOL XY, Vrchní soud v Olomouci změnil usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 23. února 2015, č. j. KSBR 39 INS XY, tak, že se usnesení o schválení oddlužení žalované nemění. 15/ Žalobce před zahájením jednání dne 9. února 2017 vzal částečně zpět žalobu, a to v rozsahu popření pohledávek č. 3 a 4 v celkové výši 350 520 Kč. Soud prvního stupně usnesením ze stejného dne řízení v tomto rozsahu zastavil (č. l. 34). 16/ Dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 7. září 2015, č. j. KSBR 39 INS XY, 1 VSOL XY, Nejvyšší soud odmítl usnesením ze dne 27. července 2016, sen. zn. 29 NSČR 135/2015, jež je (stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu uvedená níže) veřejnosti dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu. Na tomto základě soud prvního stupně nejprve konstatoval včasnost popěrného úkonu žalobce [§ 200 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona)] a