30 Cdo 295/2007 — Nejvyšší soud

29 ICdo 39/2018 citace  Právní věta:Jestliže po schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty, jejíž součástí byl majetek nevypořádaného společného jmění manželů, který byl v takovém usnesení uveden dle § 406 odst. 2 písm. b) insolvenčního zákona, dojde následně k vypořádání společného jmění manželů soudně (tak, že takový majetek připadne druhému z manželů a dlužníku vznikne pohledávka z titulu vypořádacího podílu), pak pohledávka z titulu vypořádacího podílu není „novým“ majetkem dlužníka ve smyslu § 408 odst. 2 insolvenčního zákona. Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:31. 3. 2020 Senátní značka:29 ICdo 39/2018 ECLI:ECLI:CZ:NS:2020:29.ICDO.39.2018.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Insolvenční řízení Incidenční spory Uplatňování pohledávky Oddlužení Zpeněžování Vypořádání SJM Společné jmění manželů Majetková podstata Dotčené předpisy:§ 268 odst. 1 IZ. § 268 odst. 2 IZ. § 270 odst. 1 IZ. § 273 odst. 1 IZ. § 406 odst. 2 písm. b) IZ. ve znění od 01.01.2014 do 30.06.2017 § 408 odst. 1 IZ. ve znění od 01.01.2014 do 31.05.2019 § 408 odst. 2 IZ. ve znění od 01.01.2014 do 31.05.2019 Kategorie rozhodnutí:A Zveřejněno na webu:29. 6. 2020 Publikováno ve sbírce pod číslem:111 / 2020 Anotace:Soud prvního stupně zamítl žalobu, jíž se žalobce domáhal určení, že pohledávky žalované (věřitelky) přihlášené do insolvenčního řízení dlužníka (jejího bývalého manžela) vedeného u insolvenčního soudu nejsou po právu, přičemž vyšel zejména z toho, že žalovaná zahájila řízení o vypořádání společného jmění manželů proti svému bývalému manželu, pozdějšímu insolvenčnímu dlužníku, kdy účinky zahájení insolvenčního řízení vedeného na její majetek nastaly později. Okresní soud vypořádal společné jmění bývalých manželů mimo jiné tak, že bývalému manželovi (dlužníku) přikázal do výlučného vlastnictví nemovitosti ze SJM a zavázal jej zaplatit bývalé manželce (žalované) na vypořádací podíl jistou částku a náklady řízení. Insolvenční soud schválil oddlužení žalované zpeněžením majetkové podstaty a ustanovil insolvenční správkyni. Žalovaná přihlásila do insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka (bývalého manžela) vykonatelné pohledávky z titulu vypořádacího podílu a náklady řízení. Následně tytéž pohledávky přihlásila do insolvenčního řízení dlužníka i insolvenční správkyně žalované. Insolvenční soud tyto pohledávky za dlužníkem z titulu vypořádacího podílu zařadil do majetkové podstaty. Následně mu byl doručen popěrný úkon, jímž žalobce popřel všechny pohledávky žalované. Pohledávky přihlášené samotnou žalovanou popíral mimo jiné proto, že je žalovaná nedostatečně specifikovala, že není aktivně legitimována k uplatnění těchto pohledávek z důvodu schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty, čímž se oprávněnou osobou stala její insolvenční správkyně (pohledávky z vypořádacího podílu a z titulu nákladů řízení se staly součástí majetkové podstaty žalované), a že jde o duplicitní pohledávky vůči pohledávce podle přihlášky insolvenční správkyně žalované. Odvolací soud usnesení o schválení oddlužení žalované nezměnil; dovolání proti tomuto usnesení Nejvyšší soud odmítl usnesením ze dne 27. července 2016, sen. zn. 29 NSČR 135/2015. Na tomto základě soud prvního stupně nejprve konstatoval včasnost popěrného úkonu žalobce [§ 200 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona)] a zabýval se postupně jeho třemi popěrnými argumenty – nedostatečnou specifikací pohledávek, aktivní legitimací a duplicitou pohledávek. První námitku odmítl s tím, že přihláška pohledávky má charakter žaloby [§ 42 a § 43 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále také jen „o. s. ř.“), a § 188 odst. 2 insolvenčního zákona] a že je možné specifikovat uplatněný nárok odkazem na listinu (k tomu poukazuje na závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. ledna 2009, sp. zn. 30 Cdo 295/2007). K druhému a třetímu popěrnému důvodu k pohledávce z titulu vypořádacího podílu poukazuje na § 225 odst. 3, § 407 odst. 2 a § 408 odst. 2 insolvenčního zákona a cituje závěr usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 7. září 2015, č. j. KSBR 39 INS XY, 1 VSOL XY s tím, že pohledávka žalované na vypořádací podíl je „novým majetkem“, nenáleží do majetkové podstaty žalované a ta má (proto) dispoziční oprávnění k ní. Insolvenční správkyni žalované dispoziční oprávnění nakládat s touto pohledávkou nepřísluší. Jiná situace je však podle soudu prvního stupně u pohledávky tvořené náklady řízení, u které šlo zcela zjevně o novou pohledávku, neboť měla základ v procesním právu a vznikla teprve na základě pravomocného rozhodnutí soudu. Protože pohledávky vznikly až po schválení oddlužení žalované, náleželo jí k nim dispoziční oprávnění. Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. KSOS 40 INS XY 40 ICm XY 29 ICdo 39/2018-119 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Heleny Myškové v právní věci žalobce Trenčianska finančná s. r. o., se sídlem v Trenčíně, Piaristická 6667, PSČ 911 01, Slovenská republika, identifikační číslo osoby 36306339, zastoupeného JUDr. Kateřinou Martínkovou, advokátkou, se sídlem v Ostravě, Sokolská třída 966/22, PSČ 702 00, proti žalované J. T., narozené XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Zdeňkou Pechancovou, advokátkou, se sídlem v Luhačovicích, Masarykova 175, PSČ 763 26, o určení pravosti vykonatelných pohledávek, vedené u Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci pod sp. zn. 40 ICm XY, jako incidenční spor v insolvenční věci L. T., narozeného XY, bytem XY, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 40 INS XY, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 18. října 2017, č. j. 40 ICm XY, 18 VSOL XY (KSOS 40 INS XY), takto: Rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 18. října 2017, č. j. 40 ICm XY, 18 VSOL XY (KSOS 40 INS XY), se zrušuje a věc se vrací odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: Rozsudkem ze dne 16. února 2017, č. j. 40 ICm XY, Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci zamítl žalobu, jíž se žalobce (Trenčianska finančná s. r. o.) domáhal určení, že pohledávky žalované (věřitelky č. 1 J. T.) č. 1 ve výši 7 260 210,70 Kč a č. 2 ve výši 524 862 Kč přihlášené do insolvenčního řízení dlužníka L. T. vedeného u Krajského soudu v Ostravě (dále jen „insolvenční soud“) pod sp. zn. KSOS 40 INS XY a evidované pod č. P1 nejsou po právu (bod I. výroku), a rozhodl o nákladech řízení (bod II. výroku). Soud prvního stupně vyšel zejména z toho, že: 1/ Dne 7. února 2013 zahájila žalovaná řízení o vypořádání společného jmění manželů proti svému bývalému manželu, pozdějšímu insolvenčnímu dlužníku. Řízení bylo vedeno pod sp. zn. 38 C 37/2013 u Okresního soudu ve Zlíně. 2/ Účinky zahájení insolvenčního řízení vedeného na majetek žalované nastaly dne 10. prosince 2013. Řízení je vedeno u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 54 INS XY. 3/ Rozsudkem ze dne 27. února 2014, č. j. 38 C 37/2013-408, Okresní soud ve Zlíně vypořádal společné jmění manželů (žalované – tamější žalobkyně, a dlužníka – tamějšího žalovaného) tak, že: I. Ze společného jmění manželů přikázal do výlučného vlastnictví žalované osobní automobil zn. XY, rok výroby 2003. II. Ze společného jmění manželů přikázal do výlučného vlastnictví dlužníka pozemek parc. č. st. XY se stavbou č. p. XY stojící na tomto pozemku a pozemek parc. č. XY, oba v k. ú. XY, pozemky parc. č. XY a XY v k. ú. XY, 20 movitých věcí (či jejich souborů) specifikovaných ve výroku (domácí spotřebiče, nábytek, sekačku, bazén, kuchyňskou linku) a zůstatek na účtu č. XY ke dni 5. května 2012. III. Rozhodl, že žalovaná je povinna sama zaplatit zůstatek ve výroku specifikovaného úvěru poskytnutého Českomoravskou stavební spořitelnou, a. s. IV. Dlužníka zavázal zaplatit žalované na vypořádací podíl částku 7 260 210,70 Kč. V. Zavázal dlužníka k úhradě náhrady nákladů řízení žalované ve výši 524 862 Kč. VI. a VII. Rozhodl o nákladech státu a povinnosti dlužníka je uhradit (dále jen „první rozsudek“). 4/ Usnesením ze dne 3. března 2014, č. j. KSBR 39 INS XY, Krajský soud v Brně schválil oddlužení žalované zpeněžením majetkové podstaty (bod I. výroku), ustanovil insolvenční správkyni JUDr. Radku Píšťkovou Záhorcovou (dále jen „insolvenční správkyně žalované“) [bod II. výroku] a (v bodě III. výroku) uvedl, že do majetkové podstaty náleží tento majetek: Nemovité věci: 1. pozemek parc. č. st. XY – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova č. p. XY (rodinný dům), 2. pozemek parc. č. XY – trvalý travní porost, oba v k. ú. XY, obci XY, zapsáno na listu vlastnictví č. XY; 3. pozemek parc. č