30 Cdo 3486/2013 — Nejvyšší soud

30 Cdo 3486/2013 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:31. 3. 2014 Spisová značka:30 Cdo 3486/2013 ECLI:ECLI:CZ:NS:2014:30.CDO.3486.2013.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Odpovědnost státu za škodu Přípustnost dovolání Dotčené předpisy:§ 14 předpisu č. 82/1998Sb. § 243c odst. 1 o. s. ř. ve znění od 01.01.2013 § 237 o. s. ř. ve znění od 01.01.2013 Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:25. 4. 2014 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 30 Cdo 3486/2013 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců JUDr. Františka Ištvánka a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., ve věci žalobce Ing. L. M., zastoupeného Mgr. Lucií Brusovou, advokátkou se sídlem v Ostravě, Masná 8, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o zaplacení částky 640.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 23 C 56/2012, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 6. 2013, č. j. 11 Co 211/2013 - 26, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í: Nejvyšší soud podle § 243c odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 404/2012 Sb. (viz čl. II bod 7. zákona č. 404/2012 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, dovolání žalobce odmítl. Odvolací soud napadeným rozhodnutím potvrdil usnesení soudu prvního stupně ze dne 31. 1. 2013, č. j. 23 C 56/2012 – 19, kterým soud prvního stupně rozhodl o zastavení řízení. Odvolací soud se ztotožnil se skutkovým zjištěním soudu prvního stupně, dle kterého žalobce před podáním žaloby žalovanou nepožádal o mimosoudní uspokojení svého nároku podle ustanovení § 14 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád). V dovolání žalobce zpochybňuje skutkové zjištění o tom, že nárok nebyl u žalované uplatněn v rámci předběžného projednání, nikoli právní posouzení věci odvolacím soudem, a uplatňuje tak nezpůsobilý dovolací důvod (§ 241a odst. 1 o. s. ř.). V otázce nemožnosti vyhovět žalobě na náhradu nemajetkové újmy proti státu v rozsahu, v jakém nebyl nárok uplatněn v rámci předběžného projednání u žalované, pak napadené rozhodnutí odpovídá judikatuře Nejvyššího soudu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2010, sp. zn. 25 Cdo 197/2010, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 6. 2009, sp. zn. 25 Cdo 1891/2007; rozhodnutí Nejvyššího soudu v tomto usnesení citovaná jsou dostupná na www.nsoud.cz). V posuzovaném případě se nejednalo o situaci, kdy by bylo možno o nároku žalobce rozhodnout, ačkoliv tento nárok nebyl uplatněn v rámci předběžného projednání u žalované, neboť žalovaná v řízení nedala najevo, že nárok žalobce uspokojit nehodlá (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 3. 2011, sp. zn. 30 Cdo 2742/2009, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 6. 2010, sp. zn. 25 Cdo 737/2008). Ostatní námitky žalobce nesplňují formální požadavky na vymezení dovolacích důvodů podle ustanovení § 241a odst. 3 o. s. ř., proto k nim dovolací soud nemohl přihlédnout. Přípustnost dovolání nemůže z výše uvedených důvodů založit ani jedna z žalobcem vymezených otázek. Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky. V Brně dne 31. března 2014 JUDr. Pavel Simon předseda senátu