30 Cdo 477/2024 — Nejvyšší soud

30 Cdo 477/2024 citace  Právní věta:Náhradě ušlého zisku obecně nebrání okolnost, že byl realizován činností souladnou s předpisy soukromého práva, ale bez potřebného veřejnoprávního povolení, pokud poškozený jinak splňoval podmínky nezbytné k získání takového povolení. Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:14. 3. 2025 Spisová značka:30 Cdo 477/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:30.CDO.477.2024.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Odpovědnost státu za škodu [ Odpovědnost státu za újmu ] Dotčené předpisy:§ 8 odst. 1 předpisu č. 82/1998 Sb. Kategorie rozhodnutí:A Zveřejněno na webu:17. 4. 2025 Publikováno ve sbírce pod číslem:9 / 2026 Anotace:Žalobce se domáhal po žalované zaplacení částky 525 000 Kč s příslušenstvím představující ušlý zisk ve výši 5 000 Kč za každý den z období od 10. 11. 2016 do 23. 2. 2017, připadajícího na dobu omezení jeho osobní svobody z důvodu nezákonného trestního stíhání, čímž mu byla znemožněna výdělečná činnost, kdy pracoval v USA jako řemeslník a dílem jako zaměstnanec. Soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 272 062 Kč s příslušenstvím (výrok I), zamítl žalobu na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku ve výši 252 938 Kč s příslušenstvím (výrok II). Soud prvního stupně na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že v řízení bylo prokázáno, že z důvodu omezení osobní svobody v důsledku nezákonného trestního stíhání byl žalobce zbaven možnosti dosahovat zisku v období od 10. 11. 2016 do 23. 2. 2017, a s ohledem na skutečnost, že žalobce byl nejen zaměstnán v USA, ale též nezávisle podnikal jako řemeslník provádějící rekonstrukce, nelze u něj jako podnikatele určit průměrný výdělek a je zapotřebí určit tzv. výdělek pravděpodobný. Při stanovení výše ušlého zisku soud prvního stupně posuzoval pouze pracovní dny a vyšel z daňového přiznání s čistým ziskem obou manželů 43 245 USD ročně za rok 2015, tj. za období předcházející vzniku škody. Tuto částku podělil počtem pracovních dnů v daném roce a poté vynásobil počtem pracovních dnů, za které má být žalobce odškodněn a přepočetl ji při kurzu 24,805 Kč za jeden dolar na částku 316 268 Kč. Tuto částku snížil o částečný výdělek manželky odpovídající zhruba 10 % výdělku obou manželů dle daňového přiznání na částku 284 642 Kč. Z této částky za 74 pracovních dní po 170 Kč žalovaná už žalobci škodu nahradila, proto soud odečetl 12 580 Kč na výsledných 272 062 Kč. Soud prvního stupně dále přiznal žalobci kromě jistiny i zákonný úrok z prodlení. Odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. potvrdil, neboť dospěl k názoru, že rozhodnutí soudu prvního stupně je věcně správné. Dodal, že namítala-li žalovaná ve svém odvolání, že žalobce nejedná poctivě ve smyslu § 6 o. z. a jeho jednání nemůže požívat ochrany podle § 12 o. z., neboť žalobcova činnost v USA byla nelegální, odvolací soud tuto námitku nepovažoval za opodstatněnou. Žalobce pobýval v USA na základě turistického víza, pobýval zde dlouhodobě, uzavřel zde manželství a dlouhodobě vykonával výdělečnou činnost, z níž odváděl daně, a činil kroky k legalizaci svého pobytu. Dle názoru odvolacího soudu je pak věcí daného státu, zda proti takto vykonávané výdělečné činnosti zasáhne, či nikoli. Rozsudek odvolacího soudu napadla žalovaná dovoláním a Nejvyšší soud se zabýval posouzením otázky, zda lze žalobci přiznat nárok na náhradu ušlého zisku, který by byl získal v USA výkonem pracovní činnosti, pro niž neměl příslušné povolení. Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 30 Cdo 477/2024-491 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců Mgr. Víta Bičáka a Mgr. Viktora Sedláka v právní věci žalobce P. D., zastoupeného JUDr. Jiřím Matijaševičem, advokátem se sídlem v Ostravě, Kpt. Vajdy 3046/2, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, o zaplacení částky 525 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 23 C 220/2020, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. 10. 2023, č. j. 14 Co 220/2023-456, takto: Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 13. 10. 2023, č. j. 14 Co 220/2023-456, se zrušuje a věc se vrací Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Žalobce se podanou žalobou domáhá po žalované zaplacení částky 525 000 Kč s příslušenstvím představující ušlý zisk ve výši 5 000 Kč za každý den za období od 10. 11. 2016 do 23. 2. 2017 připadajícím na dobu omezení jeho osobní svobody z důvodu nezákonného trestního stíhání vedeného Okresním soudem v Jeseníku pod sp. zn. 2 T 63/2000. Omezením svobody byla žalobci znemožněna výdělečná činnost, kdy pracoval ve Spojených státech amerických (dále též „USA“) jako řemeslník a dílem jako zaměstnanec. 2. Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 19. 4. 2023, č. j. 23 C 220/2020-426, uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 272 062 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z této částky od 18. 6. 2019 do zaplacení (výrok I), zamítl žalobu na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku ve výši 252 938 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 18. 6. 2019 do zaplacení (výrok II), uložil žalobci povinnost nahradit státu České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 2 na účet Obvodního soudu pro Prahu 2 náklady ve výši 27 021,50 Kč (výrok III), uložil žalované povinnost nahradit státu České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 2 na účet Obvodního soudu pro Prahu 2 náklady ve výši 2 034 Kč (výrok IV) a uložil žalobci povinnost nahradit žalované náklady řízení ve výši 3 612 Kč (výrok V). 3. Městský soud v Praze jako soud odvolací napadeným rozsudkem rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I, III až V potvrdil (výrok I rozsudku odvolacího soudu) a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů odvolacího řízení 26 282 Kč (výrok II rozsudku odvolacího soudu). 4. Soud prvního stupně vyšel z následujících skutkových zjištění. Dne 2. 5. 2000 Okresní soud v Jeseníku rozhodl rozsudkem č. j. 2 T 63/2000-255, kterým žalobce uznal vinným spácháním trestného činu podvodu dle § 250 odst. 1, odst. 3 písm. b) zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon (dále jen „tr. zák.“) a uložil mu nepodmíněný trest odnětí svobody v délce trvání tří let. Rozsudek nabyl právní moci dne 19. 7. 2000. Žalobce byl odsouzen v nepřítomnosti jako uprchlý. Dne 2. 10. 2000 byl na žalobce vydán příkaz k dodání do výkonu trestu odnětí svobody, který však nebyl realizován. Dne 13. 10. 2008 byl na žalobce vydán mezinárodní zatýkací rozkaz. Dne 10. 11. 2016 došlo k realizaci mezinárodního zatýkacího rozkazu, žalobce byl zadržen na území USA, umístěn do vazby, kde byl omezen na svobodě až do 23. 2. 2017, přičemž dne 24. 2. 2017 byl předán orgánům České republiky a téhož dne byl dodán do výkonu trestu odnětí svobody. Žalobce následně podal žádost o zrušení pravomocného odsuzujícího rozsudku. Dne 4. 4. 2017 Okresní soud v Jeseníku usnesením č. j. 2 T 63/2000-1092 zrušil rozsudek Okresního soudu v Jeseníku ze dne 2. 5. 2000, č. j. 2 T 63/2000-255. Usnesením z téhož dne, č. j. 2 T 63/2000-1120, byl žalobce vzat do vazby. Usnesením Okresního soudu v Jeseníku ze dne 23. 5. 2017, č. j. 2 T 63/2000-1247, byl žalobce propuštěn z vazby na svobodu. Rozsudkem ze dne 12. 10. 2017, č. j. 2 T 63/2000-1350, byl žalobce uznán vinným spácháním přečinu podvodu dle § 209 odst. 1, odst. 3 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, a byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 18 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu 18 měsíců. Žalobce podal proti tomuto rozsudku odvolání. Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozsudkem ze dne 19. 6. 2018, č. j. 68 To 403/2017-1391, zrušil rozsudek soudu prvního stupně a rozhodl, že žalobce se zprošťuje obžaloby v plném rozsahu podle § 226 písm. c) zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), dále jen „tr. ř.“. Rozsudek nabyl právní moci dne 19. 6. 2018. 5. Před svým zadržením žalobce nelegálně pobýval v USA, kde žil běžný život. Pracoval od pondělí do pátku od 8:00 hod. do 17:00 hod. Společně s manželkou jezdili na dovolené, vlastnili dům na hypotéku a vozidla, společně cestovali, měli dobrou životní úroveň. Manželka se za žalobce v USA v rámci sponzorství zaručila. Žalobce se snažil svůj pobyt v USA zlegalizovat, odváděl i daně ze svého výdělku. Pracoval jako nezávislý řemeslník a zaměřoval se na rekonstrukce. Společně s manželkou dosahovali zisku 4