30 Cdo 574/2026 — Nejvyšší soud

30 Cdo 574/2026 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:24. 3. 2026 Spisová značka:30 Cdo 574/2026 ECLI:ECLI:CZ:NS:2026:30.CDO.574.2026.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Dovolání (vady) Dotčené předpisy:§ 241a odst. 2 o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:29. 3. 2026 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 30 Cdo 574/2026-239 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Hanou Poláškovou Wincorovou v právní věci žalobce P. N., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Bělušice, zastoupeného Mgr. Tomášem Potěšilem, advokátem se sídlem v Šumperku, Hlavní třída 965/2, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, o zadostiučinění za nemajetkovou újmu, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 32 C 132/2021, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 3. 2025, č. j. 71 Co 294/2024-189, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku ve výši 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou po její opravě po žalované domáhal jednak konstatování, že hlavními líčeními konanými ve dnech 25. 1. 2021, 26. 1. 2021, 27. 1. 2021, 1. 2. 2021 a 5. 2. 2021 a s nimi souvisejícími eskortami žalobce a jeho pobytem ve Vazební věznici Ostrava v období od 21. 1. 2021 do 11. 2. 2021 v řízení vedeném u Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 29 T 1/2011 došlo k zásahu do jeho práva na ochranu života a zdraví zaručeného v čl. 6 odst. 1 a článku 31 Listiny základních práv a osob, a dále zaplacení částky 20 000 Kč. Tento svůj nárok odůvodnil žalobce tím, že ze strany soudce Krajského soudu v Ostravě JUDr. Miroslava Muchy došlo k nesprávnému úřednímu postupu, neboť Krajský soud v Ostravě jednal v rozporu s doporučeními Ministerstva spravedlnosti a tehdejší epidemiologickou situací a nařídil a konal hlavní líčení s osobní účastí žalobce a tím jej vystavil riziku nákazy SARS-CoV-2 a způsobil mu tak důvodné obavy o jeho zdraví a život, ačkoliv to nebylo nezbytné. 2. Okresní soud v Ostravě jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 31. 5. 2024, č. j. 32 C 132/2021-150, žalobu zamítl (výroky I a II) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III). 3. Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací k odvolání žalobce rozsudkem ze dne 13. 3. 2025, č. j. 71 Co 294/2024-189, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I rozsudku odvolacího soudu) a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 900 Kč (výrok II rozsudku odvolacího soudu). 4. Rozsudek odvolacího soudu napadl včasným dovoláním žalobce. Toto dovolání však Nejvyšší soud podle § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII zákona č. 286/2021 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, odmítl pro vady, které nebyly v zákonem stanovené lhůtě odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat. 5. Dovolání sepsal žalobce sám, bez zastoupení advokátem a současně požádal o jeho ustanovení (spolu s žádostí o osvobození od soudních poplatků). Soud prvního stupně tedy usnesením ze dne 23. 9. 2025, č. j. 32 C 132/2021-217, které nabylo právní moci dne 21. 10. 2025, ustanovil žalobci zástupcem pro dovolací řízení advokáta Mgr. Tomáše Potěšila, jenž však dovolání sepsané žalobcem sám nedoplnil. Soud prvního stupně tedy u zástupce žalobce přípisem doručeným mu dne 3. 12. 2025 (stále v průběhu lhůty k odstranění vad dovolání) doplnění dovolání ve lhůtě 10 dnů (tj. do 15. 12. 2025, neboť dne 13. 12. 2025 byla sobota) urgoval, na což zástupce žalobce opět nereagoval a dovolání podané žalobcem doplnil až podáním učiněným emailem bez zaručeného elektronického podpisu, datovaným dnem 22. 12. 2024 (správně má být uvedeno 2025), které však bylo do emailové schránky soudu prvního stupně doručeno až dne 23. 12. 2025 v 00:00:19 hod. Toto podání pak zástupce žalobce v souladu s § 42 odst. 2 o. s. ř. doplnil podepsaným podáním zaslaným do datové schránky soudu prvního stupně dne 29. 12. 2025 (neboť od 24. do 28. 12. 2025 byly státní svátky a dny pracovního volna). 6. Podle § 241 odst. 1 o. s. ř. musí být dovolatel (až na výjimky uvedené v § 241 o. s. ř.) zastoupen advokátem. 7. Podle § 241 odst. 4 musí být dovolání (opět s výjimkami uvedenými v § 241 o. s. ř.) sepsáno advokátem. 8. Podle § 241a odst. 5 o. s. ř. se nepřihlíží k obsahu podání, v němž dovolatel uvedl, v jakém rozsahu napadá rozhodnutí odvolacího soudu, nebo v němž vymezil důvody dovolání, aniž by byla splněna podmínka stanovená v § 241 o. s. ř. 9. Podle § 241b odst. 3 o. s. ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a o. s. ř.) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v § 241 o. s. ř., běží tato lhůta až od uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§ 30 o. s. ř.), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto. Nebyl-li nedostatek podmínky uvedené v § 241 o. s. ř. ani ve lhůtě určené ke splnění této podmínky odstraněn, předseda senátu soudu prvního stupně dovolací řízení zastaví. 10. Důvodová zpráva k novele o. s. ř. (k zákonu č. 404/2012 Sb.) k § 241a odst. 5 o. s. ř. uvádí: „V ustanovení § 241 zůstává zachováno tzv. povinné (nucené) zastoupení dovolatele, a to včetně požadavku, že dovolání musí být sepsáno tímto povinným (nuceným) zástupcem. Promítnutí tohoto principu do náležitostí dovolání znamená, že relevantní mohou být jen údaje učiněné povinným (nuceným) zástupcem dovolatele a že tedy nelze přihlížet k tomu, co o náležitostech dovolání (co do rozsahu napadeného rozhodnutí a vymezení dovolacího důvodu) uvedl sám dovolatel.“ 11. Z § 241a odst. 5 o. s. ř. vyplývá, že k dodatečnému splnění podmínky povinného zastoupení dovolatele musí advokát již učiněné podání dovolatele nahradit vlastním podáním, a to alespoň pokud jde o vymezení rozsahu, v jakém se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, a vymezení dovolacího důvodu. K podání učiněnému samotným účastníkem řízení Nejvyšší soud v uvedeném rozsahu nepřihlíží (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 6. 2015, sp. zn. 30 Cdo 5176/2014, proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 22. 9. 2015, sp. zn. I. ÚS 2634/2015, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 6. 2015, sp. zn. 30 Cdo 9/2015, proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 22. 9. 2015, sp. zn. I. ÚS 2710/2015, nebo usnesení Ústavního soudu ze dne 24. 11. 2015, sp. zn. IV. ÚS 2565/2015). 12. Vzhledem k tomu, že žalobce nebyl při sepisu dovolání zastoupen advokátem, ale na základě jeho žádosti mu byl usnesením soudu prvního stupně ze dne 23. 9. 2025, č. j. 32 C 132/2021-217, které nabylo právní moci dne 21. 10. 2025, advokát ustanoven, začala mu od právní moci tohoto usnesení v souladu s § 241b odst. 3 věta druhá o. s. ř. běžet nová lhůta k odstranění vad dovolání, která skončila dne 22. 12. 2025, neboť dne 21. 12. 2025 byla neděle. V této zákonné lhůtě však zástupce žalobce dovolání nijak nedoplnil, neboť k doplnění došlo až dne 23. 12. 2025 po půlnoci. K jakékoliv modifikaci této lhůty s ohledem na ustálenou rozhodovací praxi Ústavního soudu, podle níž dochází k odepření přístupu k soudu i v případě, kdy se Nejvyšší soud odmítne zabývat doplněním dovolání (podaným v souladu s výzvou okresního soudu a ve lhůtě jím stanovené), neboť má za to, že okresní soud stěžovateli poskytl lhůtu delší, než dovoluje zákon v § 241b odst. 3 věta druhá o. s. ř. (srov. například nálezy Ústavního soudu ze dne 14. 11. 2012, sp. zn. IV. ÚS 3042/11, nebo ze dne 20. 1. 2015, sp. zn. II. ÚS 3157/14), pak v posuzované případě nedošlo, neboť soud prvního stupně vyzval zástupce žalobce k doplnění dovolání v průběhu zákonné lhůty k doplnění dovolání a jím stanovená lhůta skončila o několik dní dříve než lhůta zákonná. Posledním dnem, kdy tedy bylo možné dovolání doplnit, byl den 22. 12. 2025. 13. Posuzované dovolání tedy nesplňuje podmínku stanovenou v § 241b odst. 3 věty první o. s. ř., neboť nebylo v zákonem stanovené lhůtě doplněno o údaj, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu