30 Cdo 5848/2016 — Nejvyšší soud

30 Cdo 5848/2016 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:9. 5. 2018 Spisová značka:30 Cdo 5848/2016 ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:30.CDO.5848.2016.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Ochrana osobnosti Dotčené předpisy:§ 82 odst. 2 o. z. § 13 předpisu č. 82/1998Sb. § 242 odst. 3 o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:23. 5. 2018 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 30 Cdo 5848/2016-186 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Pavla Vrchy a Mgr. Víta Bičáka, ve věci žalobkyně T. K., zastoupené JUDr. Františkem Vyskočilem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1, Voršilská 10, proti žalované České republice – Kanceláři prezidenta republiky, se sídlem v Praze 1, Hrad, I. nádvoří 1, zastoupené JUDr. Markem Nespalou, advokátem se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 21, o ochranu osobnosti, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 26 C 34/2015, o dovolání žalobkyně a o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 1. září 2016, č. j. 22 Co 207/2016-120, takto: I. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 1. září 2016, č. j. 22 Co 207/2016-120, a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 2. března 2016, č. j. 26 C 34/2015-82, se zrušují, a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení. II. Dovolání žalobkyně proti výroku V. rozsudku odvolacího soudu se odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízeni 1. Žalobkyně učinila předmětem daného sporu postmortální ochranu osobnosti svého zemřelého dědečka pana F. P. ve smyslu ustanovení § 81 násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) vycházejíc ze žalobního tvrzení, podle něhož dne 27. ledna 2015 se ve Španělském sále Pražského hradu u příležitosti sedmdesátého výročí osvobození Osvětimi a u příležitosti Mezinárodního dne památky obětí holocaustu konala čtvrtá mezinárodní konference s názvem „Let My People Live“, jejímž pořadatelem byl Evropský židovský kongres. Program konference byl zahájen projevem prezidenta České republiky, pana M. Z. (dále též jen „Prezident“), který byl přenášen celoplošným televizním vysíláním České televize na programu ČT 24. Projev byl především zaměřen na příčiny vzniku holocaustu, které Prezident demonstroval i na případu selhání intelektuálů, kteří byli – v určité etapě svého života – fascinováni „zrůdným učením“ (myšleno nacismem), a mezi tyto osoby zahrnul i F. P. na základě výroků a článků, které mu měl chybně připsat. Prezident ve svém projevu mimo jiné uvedl: „Jeden z největších českých novinářů F. P. uveřejnil v prestižním časopisu ‚Přítomnost‘ článek s titulkem‘ Hitler je gentleman‘. Tentýž novinář po Mnichovské dohodě napsal: ‚Nemůžeme-li zpívat s anděly, musíme výti s vlky‘“. Prezident současně přirovnal „proměnu“ intelektuálů k románové proměně Dr. Jekylla na pana Hyde(a), když uvedl: „Co vede k této fascinaci intelektuálů naprosto zrůdným učením. Co vede k tomu, že se z doktora Jekylla stává Mr. Hyde?“ Tvrzení o autorství výše zmíněného článku Prezident zopakoval i dne 4. února 2015 na tiskové konferenci konané na závěr jeho oficiální návštěvy Ústeckého kraje, která byla též přenášena televizí. Zde na dotaz jednoho z novinářů odpověděl: „Na vlastní oči jsem viděl článek F. P., kde bylo napsáno: ‚Hitler je přece gentleman‘. Nevěřil jsem vlastním očím, ale chápu to jako úlet, kterého se dopustí každý z nás“. 2. O této žalobě rozhodl Obvodní soud pro Prahu 1 (dále též „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 2. března 2016, č.j. 26 C 34/2015-82, jehož výrokem I. uložil žalované povinnost do sedmi dnů od právní moci rozsudku zaslat na adresu žalobkyně prostřednictvím držitele poštovní licence doporučený dopis, který bude označen aktuálním datem a podepsán osobou oprávněnou jednat za žalovanou, následujícího znění: „Dne 27. ledna 2015 uvedl prezident České republiky pan M. Z. v projevu předneseném u příležitosti 70. výročí osvobození Osvětimi tyto výroky: ‚Jeden z největších českých novinářů F. P. uveřejnil v prestižním časopise »Přítomnost« článek s titulkem »Hitler je gentleman«. Tentýž novinář po Mnichovské dohodě napsal: »Nemůžeme-li zpívat s anděly, musíme výti s vlky«. Co vede k této fascinaci intelektuálů naprosto zrůdným učením. Co vede k tomu, že se z doktora Jekylla stává Mr. Hyde‘. Dále na tiskové konferenci dne 4. února 2015 prezident České republiky pan M. Z. uvedl: ‚Na vlastní oči jsem viděl článek F. P., kde bylo napsáno »Hitler je přece gentleman«‘. F. P. není autorem článku pod názvem ‚Hitler je gentleman‘ případně článku pod názvem ‚Hitler je přece gentleman‘. Současně není původcem výroku ‚Nemůžeme-li zpívat s anděly, musíme výti s vlky‘. Jestliže na základě výše uvedených nepravdivých podkladů vyslovil prezident České republiky pan M. Z., hodnotící úsudek znevažujícího charakteru o fascinaci intelektuálů zrůdným učením, potom je takové subjektivní hodnocení ve vztahu k panu F. P. nevěcné a nepřípustně zasahující jeho osobnostní práva. Česká republika se za tyto dehonestující výroky omlouvá. Česká republika“ 3. Soud prvního stupně výrokem II. uložil žalované povinnost do sedmi dnů od právní moci rozsudku uveřejnit na webových stránkách www.hrad.cz omluvu následujícího znění tak, že odkaz na ni bude dostupný z úvodní strany elektronické prezentace nejméně po dobu třiceti po sobě jdoucích dnů: „Dne 27. ledna 2015 uvedl prezident České republiky pan M. Z. v projevu předneseném u příležitosti 70. výročí osvobození Osvětimi tyto výroky: ‚Jeden z největších českých novinářů F. P. uveřejnil v prestižním časopise »Přítomnost« článek s titulkem »Hitler je gentleman«. Tentýž novinář po Mnichovské dohodě napsal: »Nemůžeme-li zpívat s anděly, musíme výti s vlky«. Co vede k této fascinaci intelektuálů naprosto zrůdným učením. Co vede k tomu, že se z doktora Jekylla stává Mr. Hyde‘. Dále na tiskové konferenci dne 4. února 2015 prezident České republiky pan M. Z. uvedl: ‚Na vlastní oči jsem viděl článek F. P., kde bylo napsáno »Hitler je přece gentleman«.“ F. P. není autorem článku pod názvem ‚Hitler je gentleman‘, případně článku pod názvem ‚Hitler je přece gentleman‘. Současně není původcem výroku ‚Nemůžeme-li zpívat s anděly, musíme výti s vlky‘. Jestliže na základě výše uvedených nepravdivých podkladů vyslovil prezident České republiky pan M. Z., hodnotící úsudek znevažujícího charakteru o fascinaci intelektuálů zrůdným učením, potom je takové subjektivní hodnocení ve vztahu k panu F. P. nevěcné a nepřípustně zasahující jeho osobnostní práva. Česká republika se za tyto dehonestující výroky omlouvá. Česká republika“ 4. Výrokem III. soud prvního stupně rozhodl o náhradě nákladů řízení. 5. Soud prvního stupně v souvislosti s námitkou žalované vytýkající nedostatek pravomoci soudu o věci rozhodovat především připomněl, že žalobkyně se žalobou domáhá ochrany proti zásahu do osobnostních práv svého dědečka, kterou směřuje proti státu, když tvrdí, že do osobnostních práv bylo zasaženo výrokem vrcholného představitele státu při výkonu jeho úřadu. Ochrana osobnosti, která je v daném případě předmětem řízení, se děje (naplňuje) pomocí instrumentů soukromého práva; osobnostní práva jsou subjektivními soukromými právy, takže spadají pod ustanovení § 7 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“). Do těchto soukromých vztahů vstupuje i stát, který může být se soukromými osobami jak ve vztahu „vrchnostenském“, tak ve vztahu „nevrchnostenském“, který je založen na rovnosti jeho účastníků (jak je tomu v posuzovaném případě). Státu jsou přičitatelné výroky jeho představitele, u nichž je vzhledem k jejich formě a k okolnostem, za nichž byly proneseny, zřejmé, že se jedná o stanovisko zastávané úředníkem z titulu jeho funkce, tedy oficiální stanovisko státu, nikoliv jen o soukromý názor úředníka, který nesouvisí s plněním úkolů státu. Je-li stát – Česká republika, způsobilý být účastníkem řízení na ochranu osobnosti, musí za něj před soudem jednat příslušná organizační složka (§ 21a o.s.ř.). Mezi ně patří podle § 3 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích (dále též „Zákon o zastupování ČR“) i Kancelář prezidenta republiky, která zajišťuje obstarávání věcí spojených s výkonem pravomocí prezidenta republiky (dále též jen „prezidenta“) stanovených Ústavou České republiky, ústavními zákony a protokolárními povinnostmi a veřejnou činností prezidenta (§ 2 odst. 1 zákona č. 114/1993 Sb., o Kanceláři prezidenta republiky – dále též jen „zákon o Kanceláři prezidenta republiky“). Vzhledem k tomu že k zásahu do osobnostních práv mělo dojít při výkonu prezidentského úřadu, je namístě, aby za stát jednala právě Kancelář prez