32 Cdo 3641/2010 — Nejvyšší soud

32 Cdo 3641/2010 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:21. 9. 2011 Spisová značka:32 Cdo 3641/2010 ECLI:ECLI:CZ:NS:2011:32.CDO.3641.2010.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Hospodaření s majetkem státu Neplatnost právního úkonu Privatizace Vlastnictví Dotčené předpisy:§ 243b odst. 2 o. s. ř. § 6 předpisu č. 111/1990Sb. § 5 předpisu č. 92/1991Sb. § 45 předpisu č. 92/1991Sb. § 8 předpisu č. 119/88Sb. § 80 písm. c) o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:5. 10. 2011 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 12.09.2011III.ÚS 3710/11prof. JUDr. Jan Musil, CSc.odmítnuto01.19.2012 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 32 Cdo 3641/2010 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Příhody a soudců JUDr. Hany Gajdziokové a JUDr. Miroslava Galluse ve věci žalobkyně ROS, v. o. s., se sídlem v Brně, Poříčí 1c, PSČ 602 00, identifikační číslo osoby 18825575, zastoupené Mgr. Josefem Milichovským, advokátem, se sídlem v Brně, Soběšická 151, proti žalovaným 1) SEPARA spol. s r. o., se sídlem v Brně, Jaselská 25, PSČ 602 00, identifikační číslo osoby 00566845, zastoupené JUDr. Radkem Kellerem, advokátem, se sídlem v Brně, Jaselská 23, 2) Mgr. M. P. a 3) FAVART-MORAVIA, s. r. o., se sídlem v Brně, Duhová 2134/4, PSČ 621 00, identifikační číslo osoby 25306260, zastoupené JUDr. Arturem Ostrým, advokátem, se sídlem v Praze 5, Arbesovo nám. 257/7, o určení vlastnictví, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 17 C 62/95, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 1. dubna 2010, č. j. 47 Co 29/2004-328, takto: I. Dovolání se zamítá. II. Žalobkyně je povinna zaplatit první žalované na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 12.360,- Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího advokáta JUDr. Radka Kellera, se sídlem v Brně, Jaselská 23. III. Žalobkyně je povinna zaplatit třetí žalované na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 12.360,- Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího advokáta JUDr. Artura Ostrého, se sídlem v Praze 5, Arbesovo nám. 257/7. Odůvodnění: Městský soud v Brně rozsudkem ze dne 16. října 2003, č. j. 17 C 62/95-217, zamítl žalobu na určení, že žalobkyně je vlastníkem pozemků parc. č. 855/1 ostatní plocha, parc. č. 855/16 ostatní plocha a parc. č. 855/17 ostatní plocha, zapsaných na listu vlastnictví č. 1226 pro katastrální území Kohoutovice, obec Brno, okres Brno – město, u Katastrálního úřadu Brno – město (výrok pod bodem I), a že je vlastníkem pozemku parc. č. 331 zastavěná plocha, zapsaného na listu vlastnictví č. 327 pro katastrální území Trnitá, obec Brno, okres Brno – město, u Katastrálního úřadu Brno - město (výrok pod bodem II), a rozhodl o nákladech řízení (výroky pod body III, IV a V). Stran pozemků, o nichž rozhodl výrokem pod bodem I, soud prvního stupně zjistil, že pozemek parc. č. 855/1, jenž byl v průběhu řízení rozdělen na tyto pozemky, byl ve vlastnictví státu, přičemž právo hospodaření svědčilo od 1. listopadu 1988 Československým automobilovým opravnám, státní podnik, Brno (dále též jen „ČSAO“). Usnesením vlády České republiky ze dne 29. června 1992 byl schválen privatizační projekt ČSAO, na základě čehož ministr pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky rozhodl dne 29. července 1992 o vynětí části majetku tohoto státního podniku podle stavu ke dni 31. března 1992 a jejím převedení na Fond národního majetku České republiky (dále též jen „FNM“) ke dni 1. srpna 1992. Dne 31. července 1992 pak byla mezi FNM jako prodávajícím a právním předchůdcem žalobkyně jako kupujícím uzavřena kupní smlouva, podle jejíž přílohy č. l byl součástí převáděného majetku též pozemek parc. č. 855/1; strany se dohodly, že smlouva nabývá účinnosti dne 1. srpna 1992. Hospodářskou smlouvou č. 9724/6/92 o převodu práva hospodaření s majetkem státu uzavřenou podle ustanovení § 347 hospodářského zákoníku (dále též jen „HZ“) dne 29. června 1992 byl s účinností ke dni 30. června 1992 sjednán převod práva hospodaření k pozemku parc. č. 855/1 mezi ČSAO jako organizací předávající a Středním odborným učilištěm dopravním se sídlem v Brně (dále též jen „SOUd“) jako organizací přejímající. Dne 5. října 1992 byla tato smlouva schválena ministerstvem pro hospodářskou politiku a rozvoj jako zřizovatelem ČSAO a schválena byla též ministerstvem vnitra jako zřizovatelem SOUd. Dne 9. prosince 1992 pak byla státním notářstvím registrována kupní smlouva uzavřená mezi SOUd jako prodávajícím a první žalovanou jako kupující, jejímž předmětem byl pozemek parc. č. 855/1 a která byla téhož dne schválena zřizovatelem, tj. Ministerstvem vnitra České republiky. Dne 9. července 1998 byla ohledně tohoto pozemku uzavřena kupní smlouva mezi první žalovanou jako prodávající a třetí žalovanou jako kupující, přičemž účinky vkladu vlastnického práva vznikly ke dni 10. července 1998. Soud prvního stupně především uzavřel, že žalobkyně nemá naléhavý právní zájem na určení svého vlastnického práva k pozemkům parc. č. 855/1, parc. č. 855/16 a parc. č. 855/17 v katastrálním území Kohoutovice vůči první žalované ve smyslu ustanovení § 80 písm. c) občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), neboť ta již není zapsána v katastru nemovitostí jako vlastník těchto nemovitostí. Ve vztahu k třetí žalované naléhavý právní zájem na požadovaném určení shledal. Ve vztahu k uvedeným pozemkům soud prvního stupně dovodil, že na ČSAO jako státní podnik se vztahoval zákon č. 111/1990 Sb., o státním podniku, podle jehož ustanovení § 6 odst. 2 má státní podnik právo majetek, se kterým hospodaří, držet, užívat jej a nakládat s ním v souladu s právními předpisy; hospodářskou smlouvou č. 9724/6/92 uzavřenou podle ustanovení § 347 HZ (v souladu s § 761 odst. 1 obchodního zákoníku) tedy ČSAO realizoval právo nakládat s majetkem státu. Soud prvního stupně usoudil, že tato smlouva splňuje všechny náležitosti uvedené v ustanovení § 347 odst. 1 HZ, neboť je v ní určen převáděný majetek i den převodu, a vyhovuje též požadavku vyplývajícímu z ustanovení § 12 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 119/1988 Sb., o hospodaření s národním majetkem, neboť právo hospodaření bylo převedeno bezplatně; právo hospodaření přešlo dnem 30. června 1992 stanoveným ve smlouvě. Souhlas zřizovatelů s převodem práva hospodaření byl podle názoru soudu prvního stupně udělen nadbytečně, neboť ČSAO jako státní podnik byl oprávněn právo hospodaření převádět volně. Podle ustanovení § 30 vyhlášky č. 119/1988 Sb. hospodaření s národním majetkem státními podniky upravuje zákon o státním podniku, jiné zvláštní předpisy a § 31 a § 35 této vyhlášky. Ustanovení § 31 a § 35 vyhlášky souhlas zřizovatele s převodem práva hospodaření nevyžadovala, stejně tak jako jiný zvláštní předpis, a nevyžadoval jej ani zákon o státním podniku. Nebylo třeba ani souhlasu zřizovatele SOUd jako příspěvkové organizace ministerstva vnitra, neboť jeho potřeba z ustanovení § 32 vyhlášky č. 119/1988 Sb. nevyplývá. Zřizovatel jí sice mohl stanovit, ve kterých případech je třeba k účinnosti smlouvy o převodu práva hospodaření jejího schválení, v řízení však nevyšlo najevo, že by se tak stalo. Soud prvního stupně dále dovodil, že uzavřením uvedené smlouvy nedošlo ani k porušení ustanovení § 45 zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, neboť jeho první odstavec se vztahuje pouze na převody vlastnictví majetku, k němuž mají státní podniky právo hospodaření, a smlouva o převodu práva hospodaření není nájemní smlouvou ani jinou smlouvou o užívání státního majetku ve smyslu odstavce 3. Na základě těchto úvah soud prvního stupně uzavřel, že s účinností od 30. června 1992 přešlo právo hospodaření k pozemku parc. č. 855/1 z ČSAO na SOUd a počínaje tímto dnem tedy nemohl s tímto pozemkem nakládat ČSAO, resp. jeho zřizovatel. Ministr pro hospodářskou politiku a rozvoj tedy nemohl účinně dne 29. července 1992 rozhodnout o vynětí tohoto pozemku z ČSAO a o jeho převedení na FNM s účinností k 1. srpnu 1992 a nemohlo pak ani dojít na základě kupní smlouvy uzavřené mezi FNM a žalobkyní dne 31. července 1992 k nabytí vlastnického práva k tomuto pozemku. Soud prvního stupně usoudil, že tato kupní smlouva je ve vztahu k předmětnému pozemku částečně neplatná pro rozpor se zákonem podle ustanovení § 39 občanského zákoníku (dále též jen „obč. zák.“), neboť nikdo nemůže na jiného převést více práv než sám má, a že počínaje dnem 30. června 1992 mohl s pozemkem disponovat pouze SOUd, který kupní smlouvou registrovanou státním notářstvím dne 9. prosince 1992 převedl vl