33 Cdo 1054/2024 — Nejvyšší soud

33 Cdo 1054/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:30. 10. 2024 Spisová značka:33 Cdo 1054/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:33.CDO.1054.2024.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Žaloba pro zmatečnost Doručování Zastoupení Dotčené předpisy:§ 229 o. s. ř. § 49 o. s. ř. § 91 odst. 2 o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:25. 11. 2024 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 33 Cdo 1054/2024-872 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Pavla Krbka ve věci žalobkyně M. V., zastoupené JUDr. Filipem Chytrým, advokátem se sídlem v Praze 5, Malátová 633/12, proti žalovaným 1) J. B., zastoupenému JUDr. Jakubem Svobodou, Ph. D., advokátem se sídlem v Praze 1, Na Perštýně 362/2, 2) A. L., zastoupené JUDr. Jakubem Svobodou, Ph. D., advokátem se sídlem v Praze 1, Na Perštýně 362/2, a 3) A. B., zastoupenému Mgr. Markem Vojáčkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Na Florenci 2116/15, o určení vlastnického práva k nemovitostem, o žalobě pro zmatečnost, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 25 C 353/2016, o dovolání žalobkyně a žalovaného 3) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 10. 2023, č. j. 91 Co 222/2023-825, takto: I. Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 10. 2023, č. j. 91 Co 222/2023-825, se mění tak, že se mění usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 31. 3. 2023, č. j. 25 C 353/2016-769, tak, že se žaloba pro zmatečnost zamítá. II. Žalobkyni se náhrada nákladů v řízení o žalobě pro zmatečnost před soudy všech stupňů nepřiznává. O d ů v o d n ě n í: Právní předchůdce žalovaných I. B. podal 22. 1. 2019 žalobu pro zmatečnost proti usnesení ze dne 25. 5. 2017, č. j. 25 C 353/2016-37, jímž Obvodní soud pro Prahu 5 schválil smír uzavřený mezi M. V. (v postavení žalobkyně) a I. B. (v postavení žalovaného), kterým bylo „určeno, že nemovitosti zapsané na listu vlastnictví č. XY vedeném pro katastrální území XY, obec XY, Katastrálním úřadem pro hl. m. Prahu, Katastrální pracoviště XY, a to pozemek parc. č. XY, zastavěná plocha a nádvoří, pozemek parc. č. XY, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba čp. XY, jiná stavba, pozemek parc. č. XY, zastavěná plocha a nádvoří, pozemek parc. č. XY, zastavěná plocha a nádvoří (dále i jen „předmětné nemovitosti“ nebo „nemovitosti“), jsou ve vlastnictví M. V. a I. B. a jsou součástí společného jmění manželů“. Žalobu pro zmatečnost právní předchůdce žalovaných odůvodnil tím, že ačkoli nikoho nezmocnil k zastupování v řízení o určení vlastnického práva k nemovitostem vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 25 C 353/2016, soud jednal s advokátkou JUDr. Martinou Dvořákovou, přestože neprokázala zmocnění k zastupování žalovaného, žalovaného jako účastníka řízení k jednání, na kterém byl schválen smír, nepředvolal a smír schválil na základě údajné dohody, která nebyla soudu nikdy předložena a kterou nikdy neuzavřel, ani nepodepsal. Řečeno jinak, v řízení zahájeném 30. 11. 2016, v němž soud schválil smír účastníků řízení, nebyl žalovaný řádně zastoupen, k jednání nebyl předvolán a dohodu o uzavření smíru, na kterou se soud odvolává v protokolu o jednání, neuzavřel ani nepodepsal (taková dohoda není ostatně ani součástí spisu). Tímto nesprávným postupem soudu mu byla odňata možnost jednat před soudem. O „pravomocném skončení řízení“ (na napadeném usnesení je doložka s vyznačenou právní mocí dnem 30. 5. 2017) se dozvěděl teprve 29. 10. 2018 při nahlížení do spisu. Rozhodnutí, proti němuž směřuje žaloba pro zmatečnost, mu dosud nebylo doručeno. Poté, co v průběhu řízení I. B. dne 2. 10. 2019 zemřel, Obvodní soud pro Prahu 5 usnesením ze dne 27. 1. 2020, č. j. 25 C 353/2016-145, rozhodl, že v řízení bude pokračováno s žalovanými. Usnesení ze dne 14. 5. 2021, č. j. 25 C 353/2016-361, jímž Obvodní soud pro Prahu 5 žalobu pro zmatečnost zamítl pro opožděnost, Městský soud v Praze usnesením ze dne 27. 4. 2022, č. j. 91 Co 21/2022-456, zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení se závazným právním názorem, že žaloba pro zmatečnost byla podána včas, neboť rozhodnutí o schválení smíru nebylo právnímu předchůdci žalovaných I. B. doručeno (nebylo totiž prokázáno, že ho advokátka JUDr. Martina Dvořáková v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 25 C 353/2016 zastupovala, přičemž rozhodnutí o schválení smíru bylo doručeno pouze jí). Soudu prvního stupně uložil, aby se v dalším řízení zabýval tím, zda byl naplněn „zmatečnostní“ důvod podle § 229 odst. 3 o. s. ř., tedy zda byla v průběhu řízení o určení vlastnického práva k nemovitostem právnímu předchůdci žalovaných nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem. Obvodní soud pro Prahu 5 poté usnesením ze dne 31. 3. 2023, č. j. 25 C 353/2016-769, „zrušil usnesení ze dne 25. 5. 2017, č. j. 25 C 353/2016-37, ve výroku pod bodem I“. Městský soud v Praze usnesením ze dne 25. 10. 2023, č. j. 91 Co 222/2023-825, usnesení soudu prvního stupně potvrdil ve znění, že „usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 25. 5. 2017, č. j. 25 C 353/2016-37, se zrušuje v celém rozsahu“. Soudy vyšly ze zjištění, že v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 25 C 353/2016 advokátka JUDr. Martina Dvořáková nepředložila plnou moc, která by osvědčovala, že ji I. B. v postavení žalovaného zmocnil, aby ho zastupovala, ani nebylo prokázáno uzavření dohody o plné moci (nebyl prokázán právní vztah zastoupení); I. B. a advokátka JUDr. Martina Dvořáková naopak připustili, že takovou dohodu neuzavřeli, a to ani ústně. Z obsahu spisu se podává, že právnímu předchůdci žalovaných I. B. měla být žaloba o určení vlastnického práva k nemovitostem doručována spolu s usnesením ze dne 1. 12. 2016, č. j. 25 C 353/2016-12, kterým soud prvního stupně rozhodl o předběžném opatření. Doručováno bylo prostřednictvím doručujícího orgánu podle § 45 odst. 3 písm. a) a § 48 odst. 1 písm. d) o. s. ř. na adresu pro doručování (§ 46a odst. 1 o. s. ř.), a to s poznámkou „nevkládat do schránky“. Na vrácené poštovní zásilce je doručujícím orgánem uvedeno, že vzhledem k tomu, že adresát nebyl zastižen, byla zásilka (písemnost) uložena a připravena k vyzvednutí dne 6. 12. 2016 a adresátu byla zanechána výzva, aby si zásilku (písemnost) vyzvedl. Zásilka v úložní době vyzvednuta nebyla, proto byla dne 16. 12. 2016 vrácena soudu. Žaloba byla doručována prostřednictvím provozovatele poštovních služeb v obálce Typu I. - Doručování do vlastních rukou (§ 49 odst. 1, 2, 3 o. s. ř.), avšak s ohledem na uvedení poznámky „nevkládat do schránky“ ve smyslu § 49 odst. 5 o. s. ř., vyloučil soud doručení písemnosti fikcí podle § 49 odst. 4 o. s. ř., když doručující orgán vrátil písemnost odesílajícímu soudu po marném uplynutí lhůty 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí. Fikce doručení písemnosti (žaloby) proto nenastala. I. B. bylo následně doručeno pouze předvolání k jednání soudu dne 2. 3. 2017, které se však nekonalo (bylo odročeno na neurčito). Smír byl schválen na jednání soudu konaném dne 25. 5. 2017, k němuž nebyl nikdo předvolán. Odvolací soud přisvědčil soudu prvního stupně, že tím, že právnímu předchůdci žalovaných I. B. nebyla v průběhu řízení, v němž bylo vydáno rozhodnutí o schválení smíru, doručena žaloba, ani mu nebyla dána možnost, aby se k žalobě vyjádřil, došlo k postupu, jímž soud znemožnil účastníku řízení realizaci procesních práv, která mu občanský soudní řád dává (např. právo účastnit se jednání, činit přednesy, navrhovat důkazy, vyjadřovat se k provedeným důkazům apod.), tedy byl naplněn důvod zmatečnosti podle § 229 odst. 3 věty první o. s. ř. a žalobě pro zmatečnost nelze než vyhovět; soud prvního stupně proto správně zrušil napadené rozhodnutí soudu o schválení smíru (§ 235e odst. 2 věta druhá o. s. ř.). Odvolací soud s odkazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 4. 2007, sp. zn. 26 Cdo 2252/2006, připomněl, že o zmatečnost jde, jen jestliže šlo o postup nesprávný (uvažováno z hlediska zachování postupu soudu určeného zákonem nebo dalšími obecně závaznými právními předpisy) a jestliže se postup soudu projevil v průběhu řízení, a nikoliv také při rozhodování. Rozhodnutí odvolacího soudu napadli žalobkyně a žalovaný 3) dovoláními (shodného obsahu). Na přípustnost dovolání usuzují z přesvědčení, že se odvolací soud při řešení otázky procesního práva („zda je přípustná žaloba pro zmatečnost proti rozhodnutí, které dosud nenabylo právní moci“) odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, konkrétně od usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 1. 2004, sp. zn. 21 Cdo 2103/2003, z něhož vyplývá, že pokud rozhodnutí napadené žalobou pro zmatečnost