33 Cdo 2881/2012 — Nejvyšší soud

33 Cdo 2881/2012 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:20. 6. 2013 Spisová značka:33 Cdo 2881/2012 ECLI:ECLI:CZ:NS:2013:33.CDO.2881.2012.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Odpovědnost za vady Dotčené předpisy:§ 619 obč. zák. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:27. 6. 2013 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 33 Cdo 2881/2012 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobců a) L. K. a b) M. K., zastoupených Mgr. Rostislavem Šustkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Vladislavova 17, proti žalované CANABA a. s. se sídlem v Praze 4, Štětkova 1001/5, identifikační číslo 148 68 075, zastoupené JUDr. Otakarem Pazdziorou, advokátem se sídlem v Děčíně, Řetězová 2, o odstranění vad bytové jednotky, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 27 C 428/2008, o dovolání žalobců proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. února 2012, č. j. 23 Co 502/2011-232, takto: Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 15. února 2012, č. j. 23 Co 502/2011-232, se zrušuje a věc se vrací Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í: Žalobci se domáhali, aby žalované jako prodávající bylo uloženo odstranit v žalobě specifikované vady bytové jednotky č. 8 nacházející se v domě na pozemku parc., vše v katastrálním území H. P. (dále jen „bytová jednotka, popř. předmětná bytová jednotka“), kterou nabyli podle smlouvy o převodu vlastnictví bytové jednotky uzavřené dne 9. 6. 2006. Uvedli, že předmětná bytová jednotka jim byla žalovanou předána do užívání již dne 20. 9. 2005 na základě předávacího protokolu; jeho součástí byl soupis vad bytové jednotky, které se žalovaná zavázala odstranit. Další vady zjistili při užívání bytu a u žalované je reklamovali dopisem ze dne 8. 10. 2007. Žalovaná vady bytu neodstranila. Obvodní soud pro Prahu 4 (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 13. července 2011, č. j. 27 C 428/2008-205, uložil žalované, aby ve lhůtě do 30 dnů od právní moci rozsudku odstranila na své náklady tam specifikované vady předmětné bytové jednotky (výrok I.); žalobu zamítl v části, jíž bylo požadováno odstranění vad spočívajících v nezakrytém kotvení proti vnikání vlhkosti do fasády u spodního balkónu, osazení všech radiátorů v bytě radiátorovým ventilem s ruční hlavicí a nesprávném sklonu podlahy směrem k fasádě domu (výrok II.). Současně rozhodl o nákladech řízení účastníků (výrok III.) s tím, že o nákladech státu bude rozhodnuto samostatně (výrok IV.). Učinil tak poté, co jeho v pořadí první rozsudek pro uznání ze dne 12. ledna 2009, č. j. 27 C 428/2008-26, byl zrušen usnesením Městského soudu v Praze ze dne 20. července 2009, č. j. 23 Co 502/2011-52, a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení. Soud prvního stupně vycházel ze zjištění, že žalobci jako budoucí kupující a žalovaná jako budoucí prodávající uzavřeli dne 18. 8. 2004 „Smlouvu o budoucí smlouvě o převodu vlastnictví bytové jednotky“, v níž se dohodli, že žalovaná na žalobce převede vlastnické právo k předmětné bytové jednotce. Dne 20. 9. 2005 žalobci bytovou jednotku převzali do užívání na základě předávacího protokolu, jehož přílohu tvořil zápis o vadách bytu, konkrétně chybějících dřevěných schodnicích na vnitřním schodišti v obou halách, kování na vstupních dveřích neodpovídajícím objednávce a nevhodném dveřním křídle, mezi nímž a podlahou i zárubněmi nahoře jsou příliš velké mezery, nezakrytém kotvení spodního balkónu, kování vnitřních dveří a vadách povrchu klik, na nichž se na třech dveřích v patře objevily bublinky. Vlastnické právo k předmětné bytové jednotce žalobci nabyli dne 14. 6. 2006 na základě „Smlouvy o převodu vlastnictví bytu“, kterou s žalovanou uzavřeli dne 9. 6. 2006. Dopisem ze dne 8. 10. 2007 žalobci žalované vytkli další vady bytové jednotky, které vyšly najevo při jejím užívání, a to absenci termoregulačních hlavic na všech radiátorech, nefunkční referenční termostat v obývacím pokoji (není “zónovou regulací”), údaji v kupní smlouvě neodpovídající podlahovou plochu bytu, nerovnou podlahu u interiérových dveří v jihovýchodní místnosti v patře, vlhkostí poškozenou malbu a lem podlahové krytiny v severozápadní místnosti v patře, chybějící těsnění pod umyvadlovou baterií v horní koupelně, chybně nainstalovanou vanu (obklady přesahují přes okraj vany), prasklá mezikruží u komponent vanové baterie, vertikální posun WC a bidetu a vrzání WC, instalaci topné fólie v podlaze horní koupelny v rozporu s objednávkou, popraskanou malbu a zdivo a odlepenou zárubeň dveří spodní koupelny v dolní hale, nefunkční tlačítko STOP splachovadla na WC v horní koupelně, zkroucené interiérové dveře v obývacím pokoji a dále odlepený obklad v dolní koupelně, sklon podlahy na balkonech směrem k fasádě, vysokou průzračnost příčky mezi sousedy v předsíni a závadu sprchové hadice v horní koupelně. Dopisem ze dne 17. 10. 2007 žalovaná odmítla odstranit reklamované vady s odůvodněním, že žalobci vytkli vady bytové jednotky po uplynutí záruční lhůty; nabídla jim konzultaci týkající se vad, na které se však účastníci nedohodli. K posouzení vytčených vad bytové jednotky byl ustanoven znalecký ústav Jokl Appraisal v. o. s., který podrobně zkoumal jednotlivé vady a příčiny jejich vzniku a navrhl možnosti jejich odstranění. Na podkladě těchto zjištění soud prvního stupně posoudil smlouvu o převodu vlastnictví bytové jednotky jako zvláštní druh kupní smlouvy uzavřené podle zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů. Uzavřel, že žalovaná odpovídá za vady prodané věci podle § 619 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “obč. zák.”). Ačkoliv žalobci byt užívali na základě smlouvy o budoucí smlouvě o převodu vlastnictví bytové jednotky již od 20. 9. 2005, práva z odpovědnosti za vady bytu mohli uplatňovat teprve od okamžiku, kdy se stali vlastníky bytové jednotky, tedy ode dne zápisu jejich vlastnického práva do katastru nemovitostí na základě smlouvy o převodu vlastnictví bytové jednotky ze dne 9. 6. 2006. Podle § 620 odst. 1 obč. zák. je záruční doba 24 měsíců. Žalobci žalované vytkli vady dopisem ze dne 8. 10. 2007 a uplatnily své právo z odpovědnosti za vady v záruční lhůtě. Po konfrontaci jednotlivých vad s provedeným znaleckým posudkem soud prvního stupně uložil žalované ve smyslu § 622 obč. zák. povinnost odstranit ty, které znalec označil za vady a jejichž vznik způsobila žalovaná. Ohledně vad, které žalobci žalované vytkli při převzetí bytu dne 20. 9. 2005, uzavřel, že nebyly uplatněny řádně, protože je žalobci uplatnili ještě před tím, než se stali vlastníky bytu. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 15. února 2012, č. j. 23 Co 502/2011-232, změnil rozsudek soudu prvního stupně v odvoláním napadeném výroku I. tak, že zamítl žalobu, jíž bylo požadováno uložení povinnosti žalované odstranit na své náklady tam specifikované vady předmětné bytové jednotky, a rozhodl o nákladech řízení účastníků před soudy obou stupňů. Odvolací soud se ztotožnil se skutkovými zjištěními soudu prvního stupně. Zopakoval dokazování smlouvou o budoucí smlouvě o převodu vlastnictví bytu ze dne 18. 8. 2004, z jejíž části C. „Ostatní ujednání“ čl. V. bod 4. zjistil, že si účastníci na převáděný byt sjednali záruku 24 měsíců a dohodli se, že záruční doba začne běžet ode dne podpisu předávacího protokolu. Oproti soudu prvního stupně uzavřel, že záruční doba nezačala běžet ode dne nabytí vlastnického práva, ale ode dne předání bytu, jak se účastníci dohodli. Dospěl k závěru, že odpovědnost za vady nemůže být v dané věci posuzována podle § 619 a násl. obč. zák. nýbrž podle § 499 a násl. obč. zák. o obecné odpovědnosti za vady. S odkazem na ustanovení §§ 499, 502 odst. 1, 504 a 505 obč. zák. uzavřel, že žalobci jako nabyvatelé byli povinni vytknout vady zjevné v době, kdy měli možnost si věc prohlédnout, nejpozději však do šesti měsíců a vady, které se objevily později, do uplynutí stanovené záruční doby. Na základě znaleckého posudku rozčlenil zjištěné vady na ty, které byly zjevné při předání bytu, a na ty, které při předání bytu zjevné být nemusely nebo se mohly objevit později. Uzavřel, že žalobci měli žalované vytknout zjevné vady do šesti měsíců ode dne předání bytu (20. 9. 2005) a vady, které se objevily později, do 24 měsíců od předání bytu, tj. do 20. 9. 2007. Vzhledem k tomu, že tak neučinili, žalobu na odstranění vad zamítl. Proti rozsudku odvolacího soudu podali žal