33 Cdo 483/2021 — Nejvyšší soud

33 Cdo 483/2021 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:19. 10. 2021 Spisová značka:33 Cdo 483/2021 ECLI:ECLI:CZ:NS:2021:33.CDO.483.2021.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Spotřebitel Smlouva o úvěru Dotčené předpisy:§ 6 odst. 1 předpisu č. 145/2010Sb. § 8 předpisu č. 145/2010Sb. Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:25. 12. 2021 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí II.ÚS 3457/21 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 33 Cdo 483/2021-332 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobkyně mBank S.A., se sídlem Senatorska 18, Warszawa, Polská republika, podnikající prostřednictvím mBank S.A., organizační složky, se sídlem v Praze 8 - Karlíně, Pernerova 691/42 (identifikační číslo 279 43 445), zastoupené JUDr. Vlastimilem Piherou, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1, Jungmannova 745/24, proti žalovanému M. S., bytem XY, zastoupenému JUDr. Ondřejem Trubačem, Ph.D., LL.M., advokátem se sídlem v Praze, Klimentská 1216/46, o žalobě proti rozhodnutí finančního arbitra, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 25 C 163/2015, o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 1. 10. 2020, č. j. 29 Co 148/2020-310, t a k t o: I. Dovolání se odmítá. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení 4.014 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám JUDr. Vlastimila Pihery, Ph.D., advokáta. O d ů v o d n ě n í Žalobou z 18. 5. 2015 se žalobkyně domáhala, aby soud změnil nález finančního arbitra z 9. 7. 2014, registrační číslo 264/SU/2013, evidenční číslo FA/5270/2014, ve spojení s rozhodnutím o námitkách z 19. 3. 2015, registrační číslo 264/SU/2013, evidenční číslo FA/2928/2015, tak, že se zamítají návrhy žalovaného na určení, že „výše úroku z úvěru ze smlouvy … je … ve výši diskontní sazby platné v době uzavření této smlouvy zveřejněné Českou národní bankou,“ a na vrácení částky 65.280 Kč („přeplatku vzniklého v důsledku již uhrazených úroků ve výši sjednané ve smlouvě …“); současně požadovala zrušení povinnosti „zaplatit podle § 17a zákona o finančním arbitrovi sankci ve výši 15.000 Kč.“ Rozsudkem ze dne 1. 10. 2020, č. j. 29 Co 148/2020-310, Městský soud v Praze změnil žalobu zamítající rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 18. 12. 2019, č. j. 25 C 163/2015-255, tak, že žalobě vyhověl, tj. zamítl návrhy žalovaného (v řízení před arbitrem navrhovatele) na určení, že „výše úroku z úvěru ze smlouvy … je ode dne jejího uzavření 0,05% p.a.,“ a na zaplacení 65.280 Kč; současně rozhodl, že se žalobkyni neukládá povinnost zaplatit sankci 15.000 Kč. Žalobkyni přiznal na náhradě nákladů řízení před soudy všech stupňů 66.368 Kč. Odvolací soud respektoval závazný právní názor vyjádřený v rozsudku ze dne 27. 8. 2019, č. j. 33 Cdo 2807/2018-222, jímž Nejvyšší soud zrušil předchozí rozhodnutí soudů obou stupňů. Náležitosti smlouvy o spotřebitelském úvěru nemusejí být uvedeny „v jedné listině označené jako smlouva.“ Formulář standardních informací vyhovuje požadavku vyjádřenému v § 6 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 24. 2. 2013 (dále jen „zákon č. 145/2010 Sb.“); jinak řečeno, žalovaný prostřednictvím formuláře obdržel informace stanovené v příloze č. 3 odst. 1, písm. f/, l/ a m/ zákona č. 145/2010 Sb. Náklady spojené s životním pojištěním dlužníka byly zohledněny při výpočtu roční procentní sazby nákladů (RPSN) a ve vztahu k výši poplatku za přistoupení ke skupinovému životnímu pojištění (14.625 Kč) se plně uplatní závěry formulované ve výše označeném rozhodnutí dovolacího soudu. Dopad sankce v podobě úročení spotřebitelského úvěru diskontní sazbou uveřejněnou Českou národní bankou (§ 8 zákona č. 145/2010 Sb.) by byl v daném případě nepřiměřený. Dovolání, kterým žalovaný napadl rozhodnutí odvolacího soudu, není přípustné. Nejvyšší soud dovolání posoudil podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“). Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237 o.s.ř.). Podle § 241a odst. 1, věty první, o.s.ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. § 239 o.s.ř.). Odvolací soud vyšel z následujícího skutkového stavu. Dne 5. 11. 2012 uzavřel žalovaný jako žadatel (a J. S.) s žalobkyní podle § 497 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, smlouvu o neúčelovém hypotečním úvěru „mHypotéka Light“ č. GHL084073484/2012, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému neúčelový hypoteční úvěr, tj. zástavním právem k nemovitosti zajištěný spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona č. 145/2010 Sb. ve výši 975.000 Kč, a žalovaný se zavázal úvěr splatit, zaplatit úroky a další příslušenství hypotečního úvěru za podmínek uvedených v úvěrové smlouvě. Podle článku 2 („Zajištění hypotečního úvěru“) bodu 1 písm. a/ smlouvy o úvěru „k zajištění veškerých pohledávek a nároků, které bance vznikly nebo vzniknou v souvislosti s čerpáním hypotečního úvěru, poskytne žadatel bance následující zajištění: zřízení zástavního práva jako práva věcného k následujícím nemovitostem….“. V článku 3 („Úroková sazba hypotečního úvěru“) je v bodu 1 uvedeno, že „smluvní strany sjednávají variabilní úrokovou sazbu hypotečního úvěru, která je ke dni uzavření této smlouvy ve výši 4,87 % p.a.“ V článku 5 („Podmínky čerpání hypotečního úvěru“) bodu 1 písm. c/ je uvedeno, že „hypoteční úvěr lze čerpat až po splnění následujících podmínek, popř. předložení níže uvedených dokumentů odsouhlasených bankou: předložení návrhu/ů na vklad zástavního práva k zástavní nemovitosti s potvrzením jeho/jejich přijetí příslušným katastrálním úřadem s vyznačeným datem podání a číslem jednacím přiděleným tomuto/těmto návrhu/návrhům příslušným katastrálním úřadem“. V článku 5 bodu 2 smlouvy je uvedeno, že „žadatel se dále zavazuje doložit bance do 15. 1. 2013 vznik zástavního práva k zástavní nemovitosti originálem/y výpisu/ů z katastru nemovitostí se zapsaným zástavním právem zajišťujícím pohledávky banky ze smlouvy v 1. pořadí“. Podle článku 8 („Povinnosti žadatele“) bodu 1 patří „k základním povinnostem žadatele zejména zřídit právní zajištění hypotečního úvěru a uhradit veškeré náklady spojené se zřízením, udržováním, uvolněním a změnou zajištění hypotečního úvěru“. Podle článku 16 bodu 1 smlouvy „věci touto smlouvou výslovně neupravené se řídí podmínkami, Sazebníkem bankovních poplatků mBank, Úrokovým lístkem mBank a Formulářem obsahujícím standardní informace o spotřebitelském úvěru, které jsou nedílnou součástí této smlouvy. Žadatel prohlašuje, že se seznámil s těmito dokumenty, souhlasí s jeho ustanoveními a uznává jeho závazný charakter“. Dne 31. 10. 2012 žalovaný podepsal „Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru“. V jeho bodu 2 („Popis základních vlastností spotřebitelského úvěru“) je uvedeno, že „k zajištění veškerých pohledávek a nároků, které mBank vznikly nebo vzniknou v souvislosti s čerpáním hypotečního úvěru, poskytne žadatel mBank následující zajištění: a) Zřízení zástavního práva jako práva věcného k nemovitosti“. Podle bodu 3 („Náklady spotřebitelského úvěru“) strany dohodly „proměnlivou úrokovou sazbu úvěru ve výši 4,87 % p.a. dle referenční sazby PRIBOR 1M“ se zdůrazněním povinnosti zaplatit notářské poplatky, a to konkrétně za „úřední ověření podpisů na zástavní smlouvě pro účely vkladu zástavního práva do katastru nemovitostí“. Dále stanovily roční procentní sazbu nákladů (RPSN) 5,38% p.a. „s reprezentativním příkladem uvádějícím veškeré předpoklady použité pro výpočet sazby“ [úroková sazba úvěru 4,87%, poplatek za MKonto 0 Kč, jednorázový poplatek za životní pojištění k hypotečnímu úvěru 1,5% ze schválené výše úvěru za první dva roky, měsíční poplatek za životní pojištění k hypotečnímu úvěru (platný od 25. měsíce splácení úvěru) 0,025% z aktuální výše nesplacené jistiny]. V bodě 4 formuláře nazvaného „Další důležité právní aspekty“ je uvedeno, že „informace poskytnuté