33 Cdo 598/2009

33 Cdo 598/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Blanky Moudré v právní věci žalobce Dopravního podniku hl. m. Prahy, akciové společnosti se sídlem v Praze 9, Sokolovská 217/42, zastoupeného JUDr. Janem Brožem, advokátem se sídlem v Praze 2, Sokolská třída 60, proti žalovanému Z. C. (dříve N.), o zaplacení částky 964,- Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu10 pod sp. zn. 23 C 190/2007, o dovolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. února 2008, č. j. 30 Co 44/2008-21, takto:

O d ů v o d n ě n í :

Shora označeným usnesením odmítl Městský soud v Praze odvolání žalovaného proti rozsudku pro uznání Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 26. června 2007, č. j. 23 C 190/2007-12, jímž byla uložena povinnost zaplatit žalobci 964,- Kč a bylo rozhodnuto o nákladech řízení; důvodem byly vady odvolání, jež bránily jeho projednání.

Podle § 236 odst. 1 o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Jelikož v uvedeném případě je dovoláním napadáno usnesení ve výroku, jímž nebylo rozhodnuto ve věci samé (pojem „věc sama“ je právní teorií i soudní praxí vykládán jednotně tak, že jde o předmět, ohledně něhož se řízení vede - tedy žalobou uplatněný nárok, o němž má být v řízení věcně rozhodnuto), nepřichází v úvahu přípustnost dovolání podle § 237 odst. 1 o. s. ř.

Podle § 238, § 238a a § 239 odst. 1 a 2 o. s. ř. přípustnost dovolání rovněž dána není, neboť posuzovanou věc nelze podřadit žádnému z tam taxativně vyjmenovaných případů. Zbývá proto přípustnost podle § 239 odst. 3 o. s. ř.

Podle § 239 odst. 3 o. s. ř. je dovolání též přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí návrhu (žaloby); to neplatí, jestliže byl odmítnut návrh na předběžné opatření (§ 75a a § 75b) nebo návrh na zajištění předmětu důkazního prostředku ve věcech týkajících se práv z duševního vlastnictví (§ 78d).

Jelikož napadené rozhodnutí není usnesením, jímž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí návrhu (žaloby), není dovolání žalovaného přípustné ani podle § 239 odst. 3 o. s. ř. Obdobně Nejvyšší soud České republiky rozhodl již v usnesení ze dne 9. prosince 2004, sp. zn. 29 Odo 829/2003, uveřejněném v časopise Soudní judikatura pod označením SJ 72/2005.

Přípustnost dovolání nepřichází v úvahu ani proti nákladovému výroku (srovnej usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. R 4/2003).

Lze tudíž uzavřít, že dovolání žalovaného směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný; proto je dovolací soud odmítl [§ 243b odst. 5 věta první, § 218 písm. c) o. s. ř.].

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto za situace, kdy žalobci v této fázi řízení podle obsahu spisu nevznikly žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měl proti žalovanému právo (§ 243b odst. 5 věta první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 29. září 2010

JUDr. Václav D u d a, v. r.

předseda senátu