33 Odo 837/2004 — Nejvyšší soud

33 Odo 837/2004 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:31. 8. 2006 Spisová značka:33 Odo 837/2004 ECLI:ECLI:CZ:NS:2006:33.ODO.837.2004.1 Typ rozhodnutí:Rozsudek Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:31. 12. 2009 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 33 Odo 837/2004 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Blanky Moudré a Víta Jakšiče ve věci žalobkyně H. K., proti žalované Č. k. u., o vydání čísel zápisu do plemenné knihy, provedení zápisu do plemenné knihy a vydání průkazu původu štěňat, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 26 C 41/2001, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. března 2004, č. j. 17 Co 550/2003-136, takto: I. Dovolání se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Žalobkyně jako chovatelka psů plemene Yorkshirský terrier požadovala, aby žalované a Č. k. s. (dále jen „ČKS“) byla uložena povinnost přidělit pro (v žalobě specifikovaná) štěňata narozená 8. 8. 1999 čísla zápisu do plemenné knihy, provést jejich zápis do této knihy a vydat průkazy jejich původu. Uváděla, že každý čistokrevný pes musí být označen vytetovaným číslem, které přiděluje plemenná kniha, jejíž vedení zajišťuje žalovaná, a jíž podle smlouvy provozuje ČKS. Přestože dne 21. 10. 1999 požádala o vydání tetovacích čísel pro štěňata narozená 8. 8. 1999, byla její žádost odmítnuta s tím, že přihláška nebyla opatřena doporučením poradce chovu. Žalobkyně je přesvědčena, že podmínky pro vydání čísel splnila, neboť sama je poradcem chovu, což ČKS oznámila. Navíc má za to, že štěňata narozená z čistokrevných rodičů stejné rasy, kteří mají průkazy Federation Cynologue International (dále jen „FCI“), jsou ve smyslu mezinárodního reglementu FCI čistokrevnými a má se jim dostat uznaného průkazu původu bez vyslovení výhrad národním svazem. Obvodní soud pro Prahu 7 rozsudkem ze dne 25. března 2003, č. j. 26 C 41/2001-82, zamítl žalobu požadující, aby žalovaná spolu s Č. k. s. byli povinni vydat žalobkyni čísla zápisu do plemenné knihy vrhu „E“ štěňat plemene Yorkshirský terrier narozených dne 8. 8. 1999 ze spojení feny Bloody Mary Lafit a psa ICH. Shelewa‘s Julius, které se uskutečnilo dne 10. 6. 1999, dále aby byli povinni zapsat do plemenné knihy žalované vrh „E“ štěňat „European Express Lafit“ (pes), „Eclipse Special Lafit“ (fena), „Elektric Mouse Lafit“ (fena), „Elegant Mouse Lafit“ (fena) a „Extraavengere´s Lafit“ (fena), a to do tří dnů poté, co žalobkyně obdrží doklad o tetování těmito čísly zápisu provedeném veterinářem, a dále aby byli povinni předat žalobkyni do tří dnů po provedeném zápisu průkazy původu takto zapsaného vrhu. Současně rozhodl o nákladech řízení účastníků. Rozhodl tak poté, kdy jeho předchozí (žalobu rovněž zamítající) rozsudek ze dne 12. února 2002, č. j. 26 C 41/2001-41, Městský soud v Praze usnesením ze dne 12. prosince 2002, č. j. 17 Co 246/2002-71, zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Soud prvního stupně vycházel ze zjištění, že dne 8. 8. 1999 se v chovné stanici žalobkyně narodila v žalobě označená štěňata ze spojení dvou čistokrevných rodičů stejného plemene, kteří mají platný průkaz původu. Žalobkyně požádala žalovanou, jako osobu pověřenou vedením příslušné plemenné knihy uznávané FCI, o zápis těchto štěňat do plemenné knihy. Její žádosti nebylo vyhověno s odůvodněním, že nesplnila podmínky pro zápis štěňat, neboť nepředložila přihlášku opatřenou potvrzením příslušného poradce chovu a sama není členkou Č. k. ch. Yorkshirského terriera (dále jen „ČMKCHYT“), ani jeho poradcem chovu. V této souvislosti soud konstatoval, že není oprávněn (a to ani formou řešení předběžné otázky) v daném řízení přezkoumávat rozhodnutí členských schůzí ČMKCHYT, resp. podrobit přezkumu jejich zákonnost či soulad se stanovami. Protože nenalezl v obecné právní úpravě občanskoprávních vztahů (občanském zákoníku, příp. v dalších obecně závazných předpisech soukromoprávní povahy) právní normu upravující právo chovatele na vystavení a vydání průkazů původu pro psy chovateli, posoudil zjištěný skutkový stav věci podle příslušných ustanovení Chovatelského a zápisního řádu žalované a podle ustanovení Mezinárodního chovatelského řádu FCI. Žalobu neshledal opodstatněnou s tím, že žalobkyně, která nebyla v rozhodné době členkou klubu ČMKCHYT (a nebylo tudíž možné posoudit podmínky zápisu štěňat žalobkyně do plemenné knihy podle ustanovení chovatelského řádu tohoto klubu), nedostála podmínkám zápisu stanoveným Chovatelským a zápisním řádem ČMKU a Mezinárodním chovatelským řádem FCI, s nímž nesmí být národní chovatelský a zápisní řád v rozporu. Dovodil, že Chovatelský a zápisní řád ČMKU vyžaduje, aby krycí listy vystavil příslušný poradce chovu, kterým žalobkyně nebyla. Ani žalovaná, ani ČKS se výslovně nezavázali poskytnout služby plemenné knihy přímo žalobkyni. Bylo tudíž na žalobkyni, aby předložila přihlášku vystavenou příslušným poradcem chovu, což neučinila. Mezinárodní chovatelský řád FCI sice proklamuje, že potomci dvou čistokrevných rodičů stejné rasy, kteří mají průkazy uznané FCI, bez vystavení jakýchkoli výhrad národního kynologického svazu jsou čistokrevnými psy a mají nárok na průkazy původu uznané FCI, podrobnější podmínky pro zápis štěněte do plemenné knihy však ponechává výslovně na úpravě členských organizací; stanoví, že požadavky chovatelských řádů členských států a smluvních partnerů mohou překračovat požadavky FCI (nesmějí s nimi být však v rozporu). Soud shledal úpravu podmínek zápisu představovanou Chovatelským a zápisním řádem žalované v souladu s Mezinárodním chovatelským řádem FCI a konstatoval, že mezinárodní úpravu pouze zpřísňuje. Zdůraznil, že úprava zápisu štěňat do plemenné knihy stanovená vnitřním normativním aktem (čl. V a IX Chovatelského a zápisního řádu) je výrazem autonomie členů a svobody jejich sdružování ve sdružení právnických osob. Průkaz původu psa uznávaný FCI nelze v České republice získat jinak, než prostřednictvím žalované, která jako jediná zde je v členském (smluvním) vztahu s FCI. Jestliže žalobkyně nesplnila podmínky pro zápis štěňat stanovené Chovatelským a zápisním řádem žalované, nemůže být jejímu žalobnímu návrhu vyhověno. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 18. března 2004, č. j. 17 Co 550/2003-136, ve znění opravného usnesení ze dne 18. března 2004, č. j. 17 Co 550/2003-140, rozsudek soudu prvního stupně, pokud jím bylo rozhodnuto vůči žalované, potvrdil; pokud jím bylo rozhodnuto vůči Č. k. s., tento rozsudek zrušil a řízení zastavil. Současně rozhodl o nákladech řízení. Skutkové i právní závěry soudu prvního stupně shledal správnými. Rovněž odvolací soud dovodil, že podmínkám stanoveným Chovatelskému a zápisnímu řádu, který je základní normou pro chov plemen psů začleněných do sdružení, se chovatelé i chovatelské kluby musí přizpůsobit. Zápis do plemenné knihy, vydání čísel a průkazů původu je upraveno tímto řádem, z jehož čl. V výslovně vyplývá, že krycí listy pro plánované krytí chovné feny vystavuje (nikoli pouze podepisuje – jak nesprávně dovozuje žalobkyně) příslušný poradce chovu. Jeho spoluúčast je podmínkou pro zápis odchovu do plemenné knihy. Podle čl. IX řádu je podkladem pro zápis odchovu do plemenné knihy přihláška vrhu, jejíž součástí jsou krycí listy. Pokud žalobkyně nesplnila tyto podmínky, nevznikla žalované povinnost podle čl. IX řádu zapsat vrh do plemenné knihy. Opodstatněnou neshledal námitku žalobkyně, že Chovatelský a zápisní řád není samostatně platnou normou, nýbrž jen vzorovým řádem pro jednotlivé chovatelské kluby. Uzavřel, že tento řád je základní normou pro chov plemen psů začleněných do Č. k. u., je platný pro všechna plemena psů, přičemž další podrobnosti chovu jednotlivých plenem určují řády jednotlivých chovatelských klubů. Správným neshledal ani názor žalobkyně, že její nárok měl být posouzen přímo podle mezinárodních předpisů FCI. Tyto předpisy totiž výslovně předpokládají, že práva a povinnosti vlastníků psů jsou upravena zásadně národní úpravou, samy stanoví pouze jejich rámec a lze je aplikovat přímo tam, kde národní úprava chybí. Navíc ve svém bodě 7 ukládají povinnost řádně vyplnit formuláře, jež plemenná kniha té které země předepisuje, a ve svém bodě 18 výslovně uvádějí, že chovatelské řády členských zemí mohou ve svých požadavcích překračovat FCI, nesmí s nimi být však v rozporu. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jehož přípustnost dovozuje ze zásadního právního významu napadeného rozhodnutí, neboť je přesvědčena, že odvolací soud rozhodl v