4 Tdo 376/2017 – Nejvyšší soud

ECLI: ECLI:CZ:NS:2017:4.TDO.376.2017.1
Datum: 2017-04-12
Z rozhodnutí: Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 12. 4. 2017 dovolání obviněného Mgr. V. S., proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 6. 9. 2016, sp. zn. 5 To 230/2016, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 3 T 122/2014, a rozhodl takto:…
4 Tdo 376/2017-54 U S N E S E N Í Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 12. 4. 2017 dovolání obviněného Mgr. V. S., proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 6. 9. 2016, sp. zn. 5 To 230/2016, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 3 T 122/2014, a rozhodl takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. řádu se dovolání obviněného odmítá. Odůvodnění: Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 4. 4. 2016, sp. zn. 3 T 122/2014, byl obviněný Mgr. V. S. uznán vinným přečinem nedovoleného ozbrojování podle § 279 odst. 1 tr. zákoníku a přečinem obecného ohrožení z nedbalosti podle § 273 odst. 1 tr. zákoníku, kterých se podle skutkové věty výroku o vině daného rozsudku dopustil tím, že v době nejméně od 18. 1. 2010 do 14. 9. 2012, v P., E., v pronajaté obytné místnosti činžovního domu o 12-ti patrech, v bytě v 7. patře, postupně, ačkoliv nebyl držitelem zbrojního průkazu nebo zbrojní licence, neoprávněně nashromáždil střelné zbraně, které v pronajatém pokoji přechovával, a to - funkční, střelby schopnou samonabíjecí pistoli zn. FN, model 1935, ráže 9 mm Luger, se zásobníkem, belgické výroby z období 2. světové války, kategorie B, - funkční, střelby schopnou samonabíjecí pistoli zn. FN, belgické výroby, model 1935, ráže 9 mm Luger, z období 2. světové války, se zásobníkem kategorie B, - 11 ks ostrých nábojů ráže 9 mm Luger, tuzemské výroby, dle signatury S&B 9x19 06´´, kategorie B - značně poškozenou, zdeformovanou, třaskavinou laborovanou ostrou ženijní rozbušku kategorie A, - ostrou rozbušku vyjmutou z československého ostrého útočného granátu vz. 34, kategorie A, a tyto zbraně, jakož i hlavní části zbraní, díly a střelivo může nabývat do vlastnictví a držet výhradně držitel zbrojního průkazu, zbrojní licence ve smyslu ust. § 8 zák. č. 119/2002 Sb. o zbraních, přičemž dne 14. 9. 2012, kolem 21.50 hod. tamtéž neodbornou manipulací s výbušnou či vysoce hořlavou chemickou látkou způsobil explozi, v jejímž důsledku vznikl požár v několika ohniscích a plamenné zahoření vybavení bytu, a to za situace, že v té době se v činžovním domě nacházelo několik desítek obyvatel, kteří z preventivního důvodu museli být evakuováni, čímž na zařízení bytu pronajímatelky D. H., způsobil škodu ve výši 145.150 Kč a Městské části Prahy 6, IČ: 00063703, v souvislosti s evakuací obyvatel další škodu ve výši 35.225,70 Kč. Za to byl podle § 279 odst. 1 tr. zákoníku a § 43 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání deseti měsíců, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1, § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání tří let. Podle § 228 odst. 1 tr. řádu byla obviněnému uložena povinnost uhradit škodu ve výši 35.225,70 Kč poškozenému Úřadu městské části Praha 6, Československé armády 23, Praha 6. Poškozená D. H., byla se svým nárokem na náhradu škody podle § 229 odst. 1 tr. řádu odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. Proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 4. 4. 2016, sp. zn. 3 T 122/2014, podal obviněný odvolání, z jehož podnětu Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 6. 9. 2016, sp. zn. 5 To 230/2016, podle § 258 odst. 1 písm. d) tr. řádu napadený rozsudek zrušil v celém rozsahu a podle § 259 odst. 3 tr. řádu znovu rozhodl tak, že uznal obviněného vinným přečinem nedovoleného ozbrojování podle § 279 odst. 1 tr. zákoníku na tom skutkovém základě, že v době nejméně od 18. 1. 2010 do 14. 9. 2012, v P., E., v pronajaté obytné místnosti činžovního domu o 12-ti patrech, v bytě v 7. patře, postupně, ačkoliv nebyl držitelem zbrojního průkazu nebo zbrojní licence, neoprávněně nashromáždil střelné zbraně, které v pronajatém pokoji přechovával, a to: - funkční, střelby schopnou samonabíjecí pistoli zn. FN, model 1935, ráže 9 mm Luger, se zásobníkem, belgické výroby z období 2. světové války, kategorie B, - funkční, střelby schopnou samonabíjecí pistoli zn. FN, belgické výroby, model 1935, ráže 9 mm Luger, z období 2. světové války, se zásobníkem kategorie B, - 11 ks ostrých nábojů ráže 9 mm Luger, tuzemské výroby, dle signatury S&B 9x19 06´´, kategorie B - značně poškozenou, zdeformovanou, třaskavinou laborovanou ostrou ženijní rozbušku kategorie A, - ostrou rozbušku vyjmutou z československého ostrého útočného granátu vz. 34, kategorie A, a tyto zbraně, jakož i hlavní části zbraní, díly a střelivo může nabývat do vlastnictví a držet výhradně držitel zbrojního průkazu, zbrojní licence ve smyslu ust. § 8 zák. č. 119/2002 Sb. o zbraních. Za to byl podle § 279 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání čtyř měsíců, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání osmnácti měsíců. Podle § 70 odst. 2 písm. a), odst. 4 tr. zákoníku byl obviněnému současně uložen trest propadnutí věcí, a to: - funkční, střelby schopné samonabíjecí pistole zn. FN, model 1935, ráže 9 mm Luger, se zásobníkem, belgické výroby z období 2. světové války, kategorie B, - funkční, střelby schopné samonabíjecí pistole zn. FN, belgické výroby, model 1935, ráže 9 mm Luger, z období 2. světové války, se zásobníkem kategorie B, - 11 ks ostrých nábojů ráže 9 mm Luger, tuzemské výroby, dle signatury S&B 9x19 06´´, kategorie B - značně poškozené, zdeformované, třaskavinou laborované ostré ženijní rozbušky kategorie A, - ostré rozbušky vyjmuté z československého ostrého útočného granátu vz. 34, kategorie A. Podle § 229 odst. 1 tr. řádu byli poškození Úřad MČ Praha 6, Čs. Armády 23, Praha 6 a poškozená D. H., odkázáni s nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 6. 9. 2016, sp. zn. 5 To 230/2016, podal obviněný prostřednictvím svých obhájců obsáhlé dovolání, v němž uplatnil dovolací důvody vymezené v ustanovení § 265b odst. 1 písm. b), g) a h) tr. řádu. V rámci dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. b) tr. řádu namítl podjatost soudce nalézacího soudu, kterou dovozuje ze způsobu, jakým soudce vedl řízení. Podle obviněného soudce vycházel i z poznatků opatřených mimo předmětné trestní řízení a stranil žalobci. Domnívá se, že soudce jednal s GIBS (Generální inspekce bezpečnostních sborů) osobně a získal tak nějaké informace, se kterými se obhajoba neměla možnost neseznámit. Naplnění dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu obviněný spatřuje v neexistenci zákonných znaků trestného činu nedovoleného ozbrojování podle § 279 odst. 1 tr. zákoníku, jímž byl uznán vinným, nadto některá skutková zjištění jsou v extrémním rozporu s provedenými důkazy. Podle jeho názoru se příslušný soud zákonným způsobem nevypořádal s námitkou obhajoby o procesní nepoužitelnosti důkazů, které byly na místě činu zajištěny. Ohledání místa činu, při němž byly zajištěny důkazy, na jejichž základě soud dospěl k závěru o jeho vině, se dělo bez příkazu k domovní prohlídce, který si byl policejní orgán povinen vyžádat dle ustanovení § 85c tr. řádu. Soud prvního stupně se v odůvodnění napadeného rozsudku pouze omezil na konstatování, že postup po příjezdu policie do provedení ohledání místa činu nebyl postupem v rozporu se zákonem. Obviněný v dovolání namítá, že nalézací soud nezaujal stanovisko, zda měla být k ohledání místa činu domovní prohlídka nařízena či nikoliv a zda ohledání místa činu bylo provedeno v souladu se zákonem. Konstatování, že se nejednalo o postup v rozporu se zákonem a jednalo se o standardní postup, je dle názoru obviněného naprosto nedostačující vyjádření. Obviněný zastává názor, že ohledání místa činu dle ustanovení § 113 tr. řádu se dělo v bytě, který užíval, a to za situace, kdy nedal souhlas s výkonem domovní prohlídky či vstupem policejního orgánu do svého obydlí. Z tohoto důvodu měl být příslušným soudem vydán příkaz k domovní prohlídce, k čemuž nedošlo a policejní orgán tak vykonal ohledání místa činu v rozporu s ustanovením § 82, § 83 a § 85c tr. řádu. K údajnému výbuchu mělo dojít dne 14. 9. 2012 v 21:50 hod., on byl následně proti své vůli z bytu vyveden a odvezen do nemocnice. Na souhlas se vstupem do obydlí se ho nikdo ze zasahujících neptal. Podle příslušného protokolu došlo k ohledání místa činu až 15. 9. 2012 v 10:00 hodin. O zajištění místa činu do druhého dne došlo na příkaz policejního orgánu. Úkony, které byly učiněny dne 14. 9. 2012, se vztahují k ustanovení § 83c tr. řádu, přičemž se měl policejní orgán dle názoru obžalovaného omezit pouze na úkony, které odůvodňovaly vstup do obydlí z důvodu odstranění závadného stavu a hrozícího nebezpečí. Důkazy opatřené nad rámec jsou tak dle něj nepoužitelné. S ohledem na časové rozpětí mezi vznikem závadného stavu a provedením prohlídky měl policejní orgán údajně dost času na to, aby si opatřil příkaz k domovní prohlídce skrze dozorujícího státního zástupce u tzv. dosahového soudce postupem podle § 83 tr. řádu. Dovolatel dále uvádí, že soud prvního stupně měl náležitě odůvodnit svoje rozhodnutí, zejména proč námitka obhajoby opřená o rozhodnutí soudu je nesprávná. Obviněný pokládá rozhodnutí soudu pr

Citovaná ustanovení

§ 185 (140/1961 Sb.)§ 265b (141/1961 Sb.)§ 265i (141/1961 Sb.)§ 12 (40/2009 Sb.)§ 13 (40/2009 Sb.)§ 135 (40/2009 Sb.)§ 185 (40/2009 Sb.)§ 273 (40/2009 Sb.)§ 279 (40/2009 Sb.)§ 39 (40/2009 Sb.)§ 43 (40/2009 Sb.)§ 70 (40/2009 Sb.)