4 Tdo 804/2024 — Nejvyšší soud

4 Tdo 804/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. Datum rozhodnutí:2. 10. 2024 Spisová značka:4 Tdo 804/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:4.TDO.804.2024.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami úmyslné Dotčené předpisy:§ 299 odst. 2 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:18. 11. 2024 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 4 Tdo 804/2024-913 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 2. 10. 2024 o dovolání obviněného L. N., proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 18. 4. 2024, č. j. 14 To 48/2024-881, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 1 T 85/2023, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá. Odůvodnění: 1. Rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích ze dne 18. 12. 2023, č. j. 1 T 85/2023-861, byl obviněný L. N. uznán vinným přečinem neoprávněného nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami podle § 299 odst. 2 tr. zákoníku, kterého se podle skutkové věty výroku o vině daného rozsudku dopustil tím, že (včetně pravopisných chyb a překlepů): od přesně nezjištěného období do 9. 4. 2019 v obci XY v rodinném domě č. p. XY přechovával: - kožešinu vlka obecného s hlavou (stopa č. 17), - kožešinu rysa ostrovida včetně hlavy (stopa č. 18), - dermoplastický preparát medvěda ušatého (stopa č. 24), - dermoplastický preparát tetřeva hlušce (stopa č. 25), - dermoplastický preparát výra velkého (stopa č. 26), - 2x dermoplastický preparát vydry říční (stopa č. 31), - dermoplastický preparát poštolky obecné (stopa č. 37), - dermoplastický preparát poštolky obecné (stopa č. 38), - dermoplastický preparát jestřába lesního (stopa č. 39), - dermoplastický preparát jestřába lesního (stopa č. 40), - dermoplastický preparát jestřába lesního (stopa č. 41), - dermoplastický preparát výra velkého (stopa č. 42), - dermoplastický preparát jeřábka lesního (stopa č. 43), - dermoplastický preparát tetřeva hlušce (stopa č. 44), - dermoplastický preparát tetřívka obecného (stopa č. 45), - dermoplastický preparát tetřívka obecného (stopa č. 46), - dermoplastický preparát tetřívka obecného (stopa č. 47), - dermoplastický preparát tetřívka obecného (stopa č. 48), přičemž se jedná v případě vlka a tetřevů hlušců o jedince zařazené mezi kriticky ohrožené druhy, v případě rysa ostrovida, vyder říčních, tetřívků obecných a jeřábka lesního o jedince zařazené mezi silně ohrožené druhy dle přílohy č. III vyhlášky č. 395/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, které jsou zvláště chráněnými druhy ve smyslu § 48 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o ochraně přírody a krajiny), obžalovaný je držel v rozporu s § 50 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny bez výjimky k držení podle § 56 zákona o ochraně přírody a krajiny, a aniž by disponoval příslušnými doklady dostatečně prokazujícími zákonný původ ve smyslu § 54 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny, dále se v případě vlka obecného, rysa ostrovida, vydry říční, výra velkého, poštolky obecné, jestřába lesního a medvěda ušatého jedná o exempláře chráněné úmluvou CITES zařazené do přílohy A nařízení Rady (ES) č. 338/97 ve znění pozdějších předpisů, a obžalovaný tyto držel v rozporu s § 24 zákona č. 100/2004 Sb., o obchodování s ohroženými druhy, ve znění pozdějších předpisů, aniž by disponoval doklady dostatečně prokazujícími původ exemplářů“. 2. Za uvedené jednání byl obviněný odsouzen podle § 299 odst. 2 tr. zákoníku za použití § 67 odst. 1 tr. zákoníku a § 68 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku k peněžitému trestu ve výměře 100 denních sazeb po 750 Kč, tedy 75 000 Kč. 3. Proti rozsudku Okresního soudu v Pardubicích ze dne 18. 12. 2023, č. j. 1 T 85/2023-861, podal obviněný odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích usnesením ze dne 18. 4. 2024, č. j. 14 To 48/2024-881, tak, že odvolání podle § 256 tr. ř. zamítl. 4. Proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 18. 4. 2024, č. j. 14 To 48/2024-881, podal následně obviněný prostřednictvím obhájce dovolání opírající se o dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g) a h) tr. ř. V dovolání obviněný namítl, že v trestním řízení byly ze skutkového stavu vyvozeny nesprávné právní konsekvence a že skutkový stav prezentovaný soudem prvního stupně neodpovídá tomu, že došlo ke spáchání trestného činu. Současně uvedl, že v posuzované věci jsou nesrovnalosti mezi zjištěními vyplývajícími z obsahu trestního spisu a skutkovými závěry, jež z nich soudy dovodily, přičemž provedené důkazy byly soudy hodnoceny tendenčně v neprospěch obviněného, že jde tedy o zjevný rozpor mezi provedenými důkazy a skutkovým stavem věci podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. 5. Dále reprodukoval argumentaci soudu prvního stupně týkající se úmyslného zavinění, když tuto označil za velice strohou. V této souvislosti citoval závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 8 Tdo 1161/2005. Uvedl, že preparáty nakoupil před mnoha lety na různých burzách a že si nebyl vědom, že by jednal protiprávně. Poukázal na skutečnost, že rozhodnutím Krajského úřadu Pardubického kraje č. j. 81755/2020/OŽPS/Si mu byla podle § 77 odst. 5 písm. h) zákona č. 114/1992, o ochraně přírody, udělena výjimka držet uhynulé exempláře či jiné části (trofeje) druhů tetřeva hlušce, tetřívka obecného a jeřábka lesního a že dalším rozhodnutím tohoto úřadu č. j. 81768/2020/OŽPZ/Si bylo povoleno držení exemplářů medvěda hnědého. 6. Dále namítl, že jeho trestněprávní postih se příčí zásadě subsidiarity trestní represe ve smyslu § 12 odst. 2 tr. zákoníku, neboť zjištěný skutkový stav je v rozporu s rozhodnutím o vině obviněného a že skutek byl nesprávně právně kvalifikován, protože nejde o trestný čin, věc by se tedy měla řešit v civilní rovině. 7. Dovolatel rovněž vytkl, že soudem prvního stupně nebyly provedeny obhajobou navrhované důkazy, zejména výslechy svědků. 8. Z uvedených důvodů obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil, a aby věc vrátil Krajskému soudu v Hradci Králové [správně Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočce v Pardubicích (pozn. Nejvyššího soudu)] k novému projednání a rozhodnutí. 9. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství využil svého práva a k dovolání obviněného se vyjádřil. Ve svém vyjádření stručně shrnul dosavadní průběh trestního řízení a dále uvedl, že dovolatel formálně namítá existenci zjevného rozporu skutkových zjištění s provedenými důkazy podle dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Žádnou konkrétní vadu, která by mohla založit zjevný rozpor skutkových zjištění s provedenými důkazy, však dovolatel nevytkl. Dovolatel vytkl, že nebyly provedeny obhajobou navrhované důkazy, zejména svědecké výpovědi. Námitky v podobě uplatněné dovolatelem však dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř naplnit nemohou. 10. Pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. lze formálně podřadit námitky dovolatele, které se týkají absence subjektivní stránky trestného činu. Tyto námitky však nemohou obstát. Tvrzení, že předmětné exempláře dovolatel nakoupil na různých burzách, je irelevantní z hlediska subjektivní a ostatně i objektivní stránky stíhaného trestného činu. 11. Bezpředmětné až zmatečné jsou námitky dovolatele týkající se správních rozhodnutí, kterými mu měla být příslušná výjimka udělena. Předmětná rozhodnutí byla vydána až v r. 2020, přičemž trestné činnosti se dovolatel dopouštěl od přesně nezjištěného období do 9. 4. 2019. 12. Formálně lze pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. podřadit námitku, kterou se dovolatel domáhá použití zásady subsidiarity trestní represe, nejde však o námitku důvodnou. Dovolatel v této souvislosti poukazuje na okolnosti nabytí vlastnického práva k předmětným preparátům, ale i v případě pravdivosti tvrzení obviněného, že předmětné preparáty nakoupil na burzách by tato skutečnost nemohla zásadně snížit společenskou škodlivost jeho jednání, když všechny alternativy jednání uvedené v § 299 odst. 2 tr. zákoníku jsou typově stejně závažné; v tomto směru lze přiměřeně odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 7 Tdo 207/2015. 13. Závěrem svého vyjádření proto státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl. 14. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) shledal, že dovolání obviněného je přípustné [§ 265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř.],