4 Tdo 804/2024 – Nejvyšší soud

4 Tdo 804/2024-913 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 2. 10. 2024 o dovolání obviněného L. N., proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 18. 4. 2024, č. j. 14 To 48/2024-881, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 1 T 85/2023, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá. Odůvodnění: 1. Rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích ze dne 18. 12. 2023, č. j. 1 T 85/2023-861, byl obviněný L. N. uznán vinným přečinem neoprávněného nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami podle § 299 odst. 2 tr. zákoníku, kterého se podle skutkové věty výroku o vině daného rozsudku dopustil tím, že (včetně pravopisných chyb a překlepů): od přesně nezjištěného období do 9. 4. 2019 v obci XY v rodinném domě č. p. XY přechovával: - kožešinu vlka obecného s hlavou (stopa č. 17), - kožešinu rysa ostrovida včetně hlavy (stopa č. 18), - dermoplastický preparát medvěda ušatého (stopa č. 24), - dermoplastický preparát tetřeva hlušce (stopa č. 25), - dermoplastický preparát výra velkého (stopa č. 26), - 2x dermoplastický preparát vydry říční (stopa č. 31), - dermoplastický preparát poštolky obecné (stopa č. 37), - dermoplastický preparát poštolky obecné (stopa č. 38), - dermoplastický preparát jestřába lesního (stopa č. 39), - dermoplastický preparát jestřába lesního (stopa č. 40), - dermoplastický preparát jestřába lesního (stopa č. 41), - dermoplastický preparát výra velkého (stopa č. 42), - dermoplastický preparát jeřábka lesního (stopa č. 43), - dermoplastický preparát tetřeva hlušce (stopa č. 44), - dermoplastický preparát tetřívka obecného (stopa č. 45), - dermoplastický preparát tetřívka obecného (stopa č. 46), - dermoplastický preparát tetřívka obecného (stopa č. 47), - dermoplastický preparát tetřívka obecného (stopa č. 48), přičemž se jedná v případě vlka a tetřevů hlušců o jedince zařazené mezi kriticky ohrožené druhy, v případě rysa ostrovida, vyder říčních, tetřívků obecných a jeřábka lesního o jedince zařazené mezi silně ohrožené druhy dle přílohy č. III vyhlášky č. 395/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, které jsou zvláště chráněnými druhy ve smyslu § 48 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o ochraně přírody a krajiny), obžalovaný je držel v rozporu s § 50 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny bez výjimky k držení podle § 56 zákona o ochraně přírody a krajiny, a aniž by disponoval příslušnými doklady dostatečně prokazujícími zákonný původ ve smyslu § 54 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny, dále se v případě vlka obecného, rysa ostrovida, vydry říční, výra velkého, poštolky obecné, jestřába lesního a medvěda ušatého jedná o exempláře chráněné úmluvou CITES zařazené do přílohy A nařízení Rady (ES) č. 338/97 ve znění pozdějších předpisů, a obžalovaný tyto držel v rozporu s § 24 zákona č. 100/2004 Sb., o obchodování s ohroženými druhy, ve znění pozdějších předpisů, aniž by disponoval doklady dostatečně prokazujícími původ exemplářů“. 2. Za uvedené jednání byl obviněný odsouzen podle § 299 odst. 2 tr. zákoníku za použití § 67 odst. 1 tr. zákoníku a § 68 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku k peněžitému trestu ve výměře 100 denních sazeb po 750 Kč, tedy 75 000 Kč. 3. Proti rozsudku Okresního soudu v Pardubicích ze dne 18. 12. 2023, č. j. 1 T 85/2023-861, podal obviněný odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích usnesením ze dne 18. 4. 2024, č. j. 14 To 48/2024-881, tak, že odvolání podle § 256 tr. ř. zamítl. 4. Proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 18. 4. 2024, č. j. 14 To 48/2024-881, podal následně obviněný prostřednictvím obhájce dovolání opírající se o dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g) a h) tr. ř. V dovolání obviněný namítl, že v trestním řízení byly ze skutkového stavu vyvozeny nesprávné právní konsekvence a že skutkový stav prezentovaný soudem prvního stupně neodpovídá tomu, že došlo ke spáchání trestného činu. Současně uvedl, že v posuzované věci jsou nesrovnalosti mezi zjištěními vyplývajícími z obsahu trestního spisu a skutkovými závěry, jež z nich soudy dovodily, přičemž provedené důkazy byly soudy hodnoceny tendenčně v neprospěch obviněného, že jde tedy o zjevný rozpor mezi provedenými důkazy a skutkovým stavem věci podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. 5. Dále reprodukoval argumentaci soudu prvního stupně týkající se úmyslného zavinění, když tuto označil za velice strohou. V této souvislosti citoval závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 8 Tdo 1161/2005. Uvedl, že preparáty nakoupil před mnoha lety na různých burzách a že si nebyl vědom, že by jednal protiprávně. Poukázal na skutečnost, že rozhodnutím Krajského úřadu Pardubického kraje č. j. 81755/2020/OŽPS/Si mu byla podle § 77 odst. 5 písm. h) zákona č. 114/1992, o ochraně přírody, udělena výjimka držet uhynulé exempláře či jiné části (trofeje) druhů tetřeva hlušce, tetřívka obecného a jeřábka lesního a že dalším rozhodnutím tohoto úřadu č. j. 81768/2020/OŽPZ/Si bylo povoleno držení exemplářů medvěda hnědého. 6. Dále namítl, že jeho trestněprávní postih se příčí zásadě subsidiarity trestní represe ve smyslu § 12 odst. 2 tr. zákoníku, neboť zjištěný skutkový stav je v rozporu s rozhodnutím o vině obviněného a že skutek byl nesprávně právně kvalifikován, protože nejde o trestný čin, věc by se tedy měla řešit v civilní rovině. 7. Dovolatel rovněž vytkl, že soudem prvního stupně nebyly provedeny obhajobou navrhované důkazy, zejména výslechy svědků. 8. Z uvedených důvodů obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil, a aby věc vrátil Krajskému soudu v Hradci Králové [správně Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočce v Pardubicích (pozn. Nejvyššího soudu)] k novému projednání a rozhodnutí. 9. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství využil svého práva a k dovolání obviněného se vyjádřil. Ve svém vyjádření stručně shrnul dosavadní průběh trestního řízení a dále uvedl, že dovolatel formálně namítá existenci zjevného rozporu skutkových zjištění s provedenými důkazy podle dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Žádnou konkrétní vadu, která by mohla založit zjevný rozpor skutkových zjištění s provedenými důkazy, však dovolatel nevytkl. Dovolatel vytkl, že nebyly provedeny obhajobou navrhované důkazy, zejména svědecké výpovědi. Námitky v podobě uplatněné dovolatelem však dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř naplnit nemohou. 10. Pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. lze formálně podřadit námitky dovolatele, které se týkají absence subjektivní stránky trestného činu. Tyto námitky však nemohou obstát. Tvrzení, že předmětné exempláře dovolatel nakoupil na různých burzách, je irelevantní z hlediska subjektivní a ostatně i objektivní stránky stíhaného trestného činu. 11. Bezpředmětné až zmatečné jsou námitky dovolatele týkající se správních rozhodnutí, kterými mu měla být příslušná výjimka udělena. Předmětná rozhodnutí byla vydána až v r. 2020, přičemž trestné činnosti se dovolatel dopouštěl od přesně nezjištěného období do 9. 4. 2019. 12. Formálně lze pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. podřadit námitku, kterou se dovolatel domáhá použití zásady subsidiarity trestní represe, nejde však o námitku důvodnou. Dovolatel v této souvislosti poukazuje na okolnosti nabytí vlastnického práva k předmětným preparátům, ale i v případě pravdivosti tvrzení obviněného, že předmětné preparáty nakoupil na burzách by tato skutečnost nemohla zásadně snížit společenskou škodlivost jeho jednání, když všechny alternativy jednání uvedené v § 299 odst. 2 tr. zákoníku jsou typově stejně závažné; v tomto směru lze přiměřeně odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 7 Tdo 207/2015. 13. Závěrem svého vyjádření proto státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl. 14. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) shledal, že dovolání obviněného je přípustné [§ 265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř.], bylo podáno osobou oprávněnou prostřednictvím obhájce, tedy podle § 265d odst. 1 písm. c) tr. ř. a v souladu s § 265d odst. 2 tr. ř., přičemž lhůta k podání dovolání byla ve smyslu § 265e tr. ř. zachována. 15. Protože dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v § 265b tr. ř., bylo dále nutno posoudit, zda námitky vznesené obviněným naplňují jím uplatněné zákonem stanovené dovolací důvody, jejichž existence je současně nezbytnou podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem podle § 265i odst. 3 tr. ř. 16. Ve smyslu ustanovení § 265b odst. 1 tr. ř. je dovolání mimořádným opravným prostředkem určeným k nápravě výslovně uvedených procesních a hmotně právních vad, ale nikoli k revizi skutkových zjištění učiněných soudy prvního a druhého stupně ani k přezkoumávání jimi provedeného dokazování. Těžiště dokazování