4 Tz 1/2007 — Nejvyšší soud

4 Tz 1/2007 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:23. 5. 2007 Spisová značka:4 Tz 1/2007 ECLI:ECLI:CZ:NS:2007:4.TZ.1.2007.1 Typ rozhodnutí:Rozsudek Kategorie rozhodnutí: Zveřejněno na webu:31. 12. 2009 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 4 Tz 1/2007 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 23. května 2007 v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Danuše Novotné a JUDr. Petra Šabaty stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného O. V., proti rozsudku Okresního soudu v Trutnově ze dne 2. 6. 2004, sp. zn. 4 T 214/2003 ve spojení s usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6. 9. 2004 sp. zn. 11 To 324/2004, a podle § 268 odst. 2, § 269 odst. 2 tr. ř. rozhodl t a k t o : Rozsudkem Okresního soudu v Trutnově ze dne 2. 6. 2004 sp. zn. 4 T 214/2003, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanovení § 55 odst. 1 písm. c) tr. zák., ve znění platném do 30. 6. 2006, a v ustanovení § 23 odst. 1 tr. zák. v neprospěch obviněného O. V. Napadený rozsudek s e z r u š u j e ve výroku, kterým byl podle § 55 odst. 1 písm. c) tr. zák. obviněnému uložen trest propadnutí věci a to částky 50.000,- Kč. Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušenou část rozsudku obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Odůvodnění: Rozsudkem Okresního soudu v Trutnově ze dne 2. 6. 2004 sp zn. 4 T 214/2003 byl obviněný O. V. uznán vinným trestnými činy porušování autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi podle § 152 odst. 1 tr. zák. a neoprávněného podnikání podle § 118 odst. 1 tr. zák., kterých se dopustil tím, že v období nejméně od 30. března 2001 do 1. listopadu 2002 ve svém trvalém bydlišti v M. B., okr.T., neoprávněně prostřednictvím internetových stránek nabízel ke koupi větší množství PC, filmových titulů, herního software a záznamů současné populární hudby a mluveného slova mezinárodního a českého repertoáru, aniž by vlastnil výhradní licence k jednotlivým titulům, jejich rozmnoženiny pak na základě objednávek na e-mailové adrese zhotovoval a rozesílal po celém území ČR, když platby mu odběratelé za zboží zaslané na dobírku poukazovali na jeho sporožirový účet vedený u Č. s., a. s., oblastní pobočky N., čímž získal celkový prospěch ve výši nejméně 156 795,- Kč ke škodě Č. p. u. se sídlem v P. – K., ul. P., zastupující vlastníky výhradních licencí, společnosti C. C., s. r. o. se sídlem v P., ul. N., J. s. r. o. se sídlem v P., H., S. C., s. r. o. se sídlem v P., ul. V., Z. S., M. Z. se sídlem v P., ul. P. T. t., Č. n. s. M. f. h. p. (ČNS IFPI) se sídlem v P., ul. N. K. zastupující tuzemské a zahraniční vydavatele, společnosti G., s. r. o. se sídlem B., ul. L., A. S., s. r. o. se sídlem v P., ul. P., společnosti L. I., s. r. o. se sídlem v L., ul. O., L., s. r. o. se sídlem K., M. ú., dále ke škodě společností A. S. I., se sídlem v P. A., S. J., C., U., A. I.. se sídlem v M. P., S. R., C., U., M. I.., se sídlem v O. M. W., R., W., U. zastoupený v ČR advokátní kanceláří V. & N. se sídlem v P., ul. Š. na základě uvedených plných mocí, společnosti E. A., Inc. se sídlem v R. S. P., R. C., C., U. zastoupené v ČR JUDr. A. K. z Advokátní a patentové kanceláře Č.-H.-M. se sídlem v P., ul. N. Za to byl obviněný odsouzen podle § 152 odst. 1 tr. zák. za použití § 35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 10 měsíců. Podle § 58 odst. 1 a § 59 odst. 1 tr. zák. mu byl výkon trestu podmíněně odložen na zkušební dobu 1 roku. Dále byl obviněnému podle § 55 odst. 1 písm. c) tr. zák. uložen trest propadnutí věci, a to částky 50.000,- Kč. Podle § 55 odst. 1 písm. a) tr. zák. byl obviněnému uložen trest propadnutí věci, a to 315 ks CD a podle § 73 odst. 1 písm. c) tr. zák. pak bylo zabráno 250 ks CD. Poškození, Č. p. u., P., P. – K., S. C. spol. s r. o., V., P., M. f. h. p., N. K., P., A. S. I., A. Inc., M. Inc. byli podle § 229 odst. 1 tr. ř. odkázáni se svými nároky na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních Tento rozsudek nabyl právní moci ve výroku o vině a trestu dne 8. 7. 2004. Proti výroku o náhradě škody uvedeného rozsudku podali poškození B., a.s., H. C.E., s.r.o., I. T. P., spol. s r.o., M. B., a.s., S. I. C. r. s.r.o., S., s. r. o., W. B., s. r. o. zastoupení podle § 50 tr. ř. Č. p. u. odvolání, konkrétně proti výroku, kterým byli odkázáni na řízení ve věcech občanskoprávních. Krajský soud v Hradci Králové jako soud odvolací usnesením ze dne 6. 9. 2004 sp. zn. 11 To 324/2004 odvolání poškozených zastoupených Č. p. u. podle § 256 tr. ř. zamítl. Proti části výroku o trestu z rozsudku Okresního soudu v Trutnově ze dne 2. 6. 2004 sp. zn. 4 T 214/2003, kterým bylo rozhodnuto o propadnutí věci – částky 50 000,- Kč podal ministr spravedlnosti podle § 266 odst. 1 tr. ř. stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného O. V. Tímto rozsudkem byl podle jeho názoru v neprospěch obviněného porušen zákon v ustanovení § 55 odst. 1 písm.c) tr. zák. V odůvodnění stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti uvedl, že částka 50 000,- Kč byla usnesením policejního orgánu po předchozím souhlasu státního zástupce zajištěna podle § 79a odst. 1 tr. ř. usnesením ze dne 1. 11. 2002. Podle tehdy platného znění § 79a odst. 2 tr. ř. se v rozhodnutí o zajištění peněžních prostředků na účtu u banky uvedla konkrétní částka, na kterou se zajištění vztahuje. Z výkladové praxe vyplynulo, že zajištěná částka musí být co do výše výslovně konkretizována. Nicméně tato úprava přinášela v praxi problémy, takže nyní po novelizaci zákona podle současné právní úpravy se zajištění vztahuje na peněžní prostředky, které byly na účtu v okamžiku, v němž bylo bance doručeno rozhodnutí a v případě, že zajištěná částka je vyšší, než prostředky nacházející se na účtu v okamžiku zajištění, pak se zajištění vztahuje i na prostředky, které na účet došly dodatečně. V dané věci s přihlédnutím k tehdy platné právní úpravě byla zajišťovaná částka 50 000,- Kč policejním orgánem doslova odhadnuta, zřejmě s výhledem dalších přírůstků na účtu. Podstatné ovšem je, že ani v době vydání rozhodnutí o zajištění, resp. jeho doručení peněžnímu ústavu, ale ani nikdy později se taková částka na účtu nenacházela. Z obsahu spisu lze zjistit pouze, že k datu 31. 8. 2002 byl na účtu zůstatek 7.131,61 Kč. Z opisu výpisů z účtu obviněného vyplynulo, že jak v den zajištění tak i později, byly na účtu zaznamenány pohyby, a to výběry i vklady. Z pozdější zprávy Č. s. ze dne 8. 7. 2006 se podává, že zůstatek účtu činil po zadání blokace 112,61 Kč. Tehdejší systém však umožnil čerpání kartou do debetu, což nebylo v době podání blokace zcela podchyceno a zákaz na kartu byl zadán až dne 7. 11. 2002. Tyto okolnosti byly známy v podstatě již od počátku trestního řízení. V této souvislosti se stěžovatel zabývá otázkou, zda bylo možno v době vydání napadeného rozhodnutí finanční prostředky na účtu u banky považovat za věc ve smyslu trestního práva hmotného. Účelem zajištění podle § 79a tr. ř. je vyloučení event. omezení dispozičního práva majitele účtu k prostředkům, které buď byly určeny ke spáchání trestného činu, nebo ke spáchání trestného činu byly užity, anebo jsou výnosem z trestné činnosti. Zajištění však neznamená odejmutí prostředků majiteli účtu. Peníze na bankovním účtu by byly nepochybně „jinou majetkovou hodnotou“ ve smyslu § 55 odst. 1 tr. zák. v nyní platném znění, avšak tento pojem byl zaveden do trestního zákona až s účinností ode dne 1. 7. 2006 zákonem č. 253/2006 Sb. Stěžovatel pak dochází k závěru, že zajištěné prostředky nebylo v předmětné době možné považovat za věc a tudíž nebylo ani možno vyslovit jejich propadnutí podle tehdy účinného znění § 55 odst. 1 tr. zák. Dále stěžovatel namítá, že v době vyhlášení rozsudku, jímž byl obviněnému uložen mimo jiné trest propadnutí věci – částky 50 000,- Kč, nebyla taková částka žádným způsobem v dispozici orgánů činných v trestním řízení, nebyla zajištěna ani na zmíněném bankovním účtu ani v hotovosti. Poznamenává, že možnost propadnutí tzv. náhradní hodnoty podle § 56a tr. zák. byla do trestního zákona zavedena rovněž až s účinností ode dne 1. 7. 2006. Uložený trest propadnutí věci, pokud jde o částku 50 000,- Kč, je proto ve zřejmém rozporu s účelem trestu, a to už proto, že takto uložený trest byl od samého počátku nevykonatelný. Toto pochybení nebylo možno zhojit následným rozhodnutím podle § 79a odst. 3 tr