4 Tz 29/2012 — Nejvyšší soud

4 Tz 29/2012 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:20. 3. 2012 Spisová značka:4 Tz 29/2012 ECLI:ECLI:CZ:NS:2012:4.TZ.29.2012.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Zákonná fikce Dotčené předpisy:§ 205 odst. 2 tr. zákoníku § 35 odst. 1 z. s. m. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:4. 4. 2012 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 4 Tz 29/2012-14ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání dne 20. března 2012 v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Danuše Novotné a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Jiřího Pácala stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněného M. B., proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 14. 9. 2010, sp. zn. 1 T 83/2010 a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. 11. 2010, sp. zn. 9 To 391/2010, a podle § 268 odst. 2, § 269 odst. 2 a § 270 odst. 1 tr. řádu rozhodl t a k t o : Pravomocným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 14. 9. 2010, sp. zn. 1 T 83/2010, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanovení § 205 odst. 2 tr. zákoníku a § 35 odst. 1 zákona č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů, v neprospěch obviněného M. B. Napadený rozsudek s e z r u š u j e . Zrušuje se také rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 16. 11. 2010, sp. zn. 9 To 391/2010. Současně se zrušují i všechna další rozhodnutí, na oba zrušené rozsudky obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Obvodnímu soudu pro Prahu 6 s e p ř i k a z u j e , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. O d ů v o d n ě n í : Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 14. 9. 2010, sp. zn. 1 T 83/2010, byl obviněný M. B. uznán vinným přečinem krádeže podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku, jehož se dopustil tím, že dne 7. 9. 2010 kolem 15.00 hod. v P. – Ř., S. ul. v supermarketu B. vzal z volného prodeje 2 ks salámu Cesak à 129,- Kč, 2 ks salámu Parmo à 139,- Kč, uherský salám à 139,- Kč, lovecký salám à 119,- Kč, polický uherák à 119,- Kč, salám Chorizo à 139,- Kč, 8 ks čokolády zn.Milka 300 g à 64,90 Kč, přičemž zboží v celkové hodnotě 1.571,20 Kč si strčil za oděv a prošel prostorem pokladen bez zaplacení, následně byl zadržen pracovníkem ostrahy prodejny a zboží bylo vráceno zpět do prodeje, přičemž tohoto jednání se dopustil přesto, že byl rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 29. 5. 2009, sp. zn. 11 Tm 32/2009, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 7. 2009, sp. zn. 4 Tmo 93/2009, odsouzen mj. za provinění krádeže podle § 247 odst. 1 písm. a) a § 247 odst. 1 písm. d) tr. zákona č. 140/1961 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2009, k trestnímu opatření odnětí svobody v trvání čtyř měsíců, které vykonal dne 21. 7. 2009. Za to mu byl v sazbě § 205 odst. 2 tr. zákoníku uložen trest odnětí svobody v trvání tří měsíců, podle § 58 odst. 1 tr. zákoníku mimořádně snížený pod dolní hranici zákonné trestní sazby, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku zařazen do věznice s dozorem. V zákonné lhůtě podala proti tomuto rozsudku odvolání v neprospěch obviněného státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 6, které zaměřila do výroku o trestu. Z podnětu tohoto opravného prostředku rozhodl Městský soud v Praze v postavení odvolacího soudu rozsudkem ze dne 16. 11. 2010, sp. zn. 9 To 391/2010, tak, že rozsudek soudu prvního stupně podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. řádu zrušil ve výroku o trestu a za podmínek § 259 odst. 3 tr. řádu sám nově rozhodl. Obviněnému B. při nezměněném výroku o vině uložil trest odnětí svobody v trvání šesti měsíců, pro jehož výkon jej zařadil podle § 56 odst. 3 tr. zákoníku do věznice s dozorem. Proti citovaným rozsudkům jak Obvodního soudu pro Prahu 6 tak Městského soudu v Praze podal ministr spravedlnosti podle § 266 odst. 1, 2 tr. řádu stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného M. B. Podle jeho názoru byl zákon v neprospěch tohoto obviněného porušen v ustanoveních § 205 odst. 2 tr. zákoníku ve vztahu k ustanovení § 35 odst. 1 zákona č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů, (dále jen zákon o soudnictví ve věcech mládeže). Obviněný M. B. byl rozsudkem Okresního soudu v Ostravě, soudu pro mládež, ze dne 29. 5. 2009, sp. zn. 11 Tm 32/2009, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě, soudu pro mládež, ze dne 16. 7. 2009, sp. zn. 4 Tmo 93/2009, odsouzen mj. i za pokračující kárné provinění krádeže podle § 247 odst. 1 písm. a) tr. zákona, za což mu bylo uloženo úhrnné trestní opatření odnětí svobody v trvání čtyř měsíců, tj. opatření v délce nepřevyšující jeden rok. Toto trestní opatření vykonal dne 21. 7. 2009 a byl předán k realizaci ochranné výchovy, která mu rovněž byla výše citovanými rozsudky uložena. Podle § 35 odst. 1 zákona o soudnictví ve věcech mládeže došlo dnem výkonu trestu - 21. 7. 2009 - ze zákona k zahlazení odsouzení obviněného a na toho je proto zapotřebí pohlížet jako by odsouzen nebyl. Tato okolnost je zásadní překážkou pro závěr, který učinil Obvodní soud pro Prahu 6, pokud „zpětnost“ ve svém rozsudku dovodil právě z odsouzení Okresního a Krajského soudu v Ostravě, proto z tohoto důvodu stěžovatel pokládá napadené rozhodnutí za nezákonné. Vytýká mu rovněž i to, že se nalézací soud nezabýval otázkou, zda byl či nikoli naplněn alternativní znak „potrestán“. Zjištěná pochybení nemohl v odvolacím řízení Městský soud v Praze napravit, neboť byl vázán rozsahem a zaměřením odvolání, které podal státní zástupce v neprospěch obviněného výlučně proti výroku o trestu, takže výrok o vině se předmětem přezkumu nadřízeného soudu nestal. Závěrem svého mimořádného opravného prostředku ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky podle § 268 odst. 2 tr. řádu vyslovil, že rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 14. 9. 2010, sp. zn. 1 T 83/2010, byl v neprospěch obviněného porušen zákon v namítaném rozsahu, aby podle § 269 odst. 2 tr. řádu tento rozsudek zrušil stejně jako rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 16. 11. 2010, sp. zn. 9 To 391/2010, a nadto i všechna obsahově navazující rozhodnutí na oba zrušené rozsudky, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Dále navrhl, aby věc byla podle § 270 odst. 1 tr. řádu přikázána Obvodnímu soudu pro Prahu 6 s pokynem, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, případně aby Nejvyšší soud České republiky podle § 271 odst. 1 tr. řádu sám ve věci rozhodl. Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) podle § 267 odst. 3 tr. řádu přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a shledal, že zákon byl porušen. Podle ustanovení § 35 odst. 1 zákona o soudnictví ve věcech mládeže se na mladistvého, kterému bylo uloženo nebo rozhodnutím prezidenta republiky zmírněno nebo prominuto trestní opatření odnětí svobody v délce nepřevyšující jeden rok, hledí jako by nebyl odsouzen, jakmile bylo vykonáno nebo bylo od výkonu takového trestního opatření nebo jeho zbytku pravomocně upuštěno. Z obsahu spisu Okresního soudu v Ostravě, soudu pro mládež sp. zn. 11 Tm 32/2009, (čl. 327 spisu) vyplývá, že obviněný tehdy ml. M. B. vykonal trestní opatření odnětí svobody v trvání čtyř měsíců a z jeho výkonu byl propuštěn dne 21. 7. 2009, jak plyne z hlášení Vazební věznice v Ostravě. Znamená to, že vzhledem k výše citovanému ustanovení § 35 odst. 1 zákona o soudnictví ve věcech mládeže, od tohoto data platí zákonná fikce, že se na obviněného pohlíží jako by odsouzen nebyl. Přečinu krádeže podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku ve znění účinném do 31. 10. 2011, se dopustí ten, kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, a byl za čin uvedený v § 205 odst. 1 tr. zákoníku v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán. V posuzované trestní věci obviněného byla právní věta § 205 odst. 2 tr. zákoníku jak v podané obžalobě tak v rozsudku soudu prvního stupně citována tak, že obviněný byl v posledních třech letech odsouzen a potrestán. Právní teorie i praxe důsledně oba pojmy rozlišuje. Pojmem byl za čin uvedený v odstavci 1 odsouzen se rozumí speciální recidiva pachatele. Odsouzením za takový trestný čin se rozumí odsouzení za trestný čin krádeže podle § 205 odst. 1, pokud odsuzující rozsudek nabyl právní moci. Ohledně odsouzení, které zakládá zpětnost, se nesmí v době rozhodování na pachatele hledět, jako kdyby odsouzen nebyl