4 Tz 96/2004 — Nejvyšší soud

4 Tz 96/2004 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:16. 6. 2004 Spisová značka:4 Tz 96/2004 ECLI:ECLI:CZ:NS:2004:4.TZ.96.2004.1 Typ rozhodnutí:Rozsudek Kategorie rozhodnutí: Zveřejněno na webu:31. 12. 2009 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 4 Tz 96/2004 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 16. června 2004 v senátě složeném z předsedy JUDr. Juraje Malika a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Petra Šabaty stížnost pro porušení zákona podanou ministrem spravedlnosti ve prospěch obviněného O. T., proti pravomocnému rozsudku býv. Krajského soudu v Liberci ze dne 20. října 1954, sp. zn. 2 To 247/54, a rozhodl podle § 268 odst. 2, § 269 odst. 2 a § 271 odst. 1 tr. ř., takto: Pravomocným rozsudkem býv. Krajského soudu v Liberci ze dne 20. října 1954, sp. zn. 2 To 247/54, byl v ustanoveních § 194 a § 197 písm. b) zák. č. 87/1950 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 67/1952 Sb., a v řízení, které mu předcházelo rozsudkem býv. Lidového soudu v Mnichově Hradišti ze dne 23. září 1954, sp. zn. T 140/54, v ustanoveních § 2 odst. 3 téhož trestního řádu a § 5 odst. 1 a § 177 odst. 1 písm. b), odst. 3 písm. a) tr. zák. č. 86/1950 Sb., porušen zákon v neprospěch obviněného O. T. ml. Oba citované rozsudky se zrušují. Dále se zrušují všechna další rozhodnutí na ně obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 226 písm. a) tr. ř. se obviněný O. T. ml. zprošťuje obžaloby býv. Okresní prokurátorky v Mnichově Hradišti ze dne 15. září 1954, čj. Pt 194/54-61, pro skutek spočívající v tom, že „dne 2. září 1954 v L. napadl tajemníka MNV J. A., zajišťujícího splnění výkupu obilovin klackem a pokusil se jej udeřit, a tak předsevzal jednání pro společnost nebezpečné v úmyslu užití násilí proti veřejnému činiteli pro výkon jeho pravomoci a tohoto trestného činu se dopustil se zbraní“, jímž měl spáchat pokus trestného činu násilí na veřejném činiteli podle § 5 odst. 1, § 177 odst. 1 písm. b), odst. 3 písm. a) tr. zák. č. 86/1950 Sb., neboť nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro nějž byl obžalovaný stíhán. O d ů v o d n ě n í : Rozsudkem býv. Lidového soudu v Mnichově Hradišti ze dne 23. září 1954, čj. T 140/54-90, byl obviněný O. T. st. uznán vinným trestným činem ohrožení jednotného hospodářského plánu podle § 135 odst. 1, odst. 2 trestního zákona č. 86/1950 Sb. (dále jen „tr. zák. 1950“) a obviněný O. T. ml. na výše uvedeném skutkovém základě pokusem trestného činu násilí na veřejném činiteli podle § 5 odst. 1, § 177 odst. 1 písm. b), odst. 3 písm. a) tr. zák. 1950. Za to byl obviněný O. T. st. podle § 135 odst. 2 tr. zák. 1950 odsouzen k trestu odnětí svobody na dobu jednoho roku a dále k peněžitému trestu v částce 4.000,- Kčs, a pro případ jeho nedobytnosti k náhradnímu trestu odnětí svobody na dobu pěti měsíců. Obviněný O. T. ml. byl podle § 177 odst. 3 a použití § 30 tr. zák. 1950 odsouzen k trestu odnětí svobody na dobu čtrnácti měsíců. Podle § 68 odst. 1, odst. 2 tr. ř. byla obviněným uložena povinnost nahradit náklady spojené s výkonem jim uložených trestů a ze společných, státem zálohovaných nákladů, byli povinni nahradit každý jednu polovinu. Výkon trestu odnětí svobody, peněžitého trestu a náhradního trestu odnětí svobody obviněnému O. T. st. nebyl podmíněně odložen a u obviněného O. T. ml. byl podmíněný odklad výkonu trestu ze zákona vyloučen. Výrok o vině obviněného O. T. ml. odůvodnil lidový soud tak, že jeho obhajoba byla nevěrohodná narozdíl od jasné, určité a věrohodné výpovědi svědka J. A. Na základě výpovědi svědka J. A. a z vyšetření VB dospěl soud k přesvědčení, že obviněný O. T. ml. podnikl nepřátelský útok na tajemníka MNV J. A., přičemž se na něho napřáhl asi 150 cm dlouhým klackem a pokusil se jej udeřit, v čemž mu bylo zabráněno B. T. Toto jednání zakládalo podle lidového soudu skutkovou podstatu trestného činu násilí proti veřejnému činiteli, protože obviněný věděl, že se jedná o tajemníka MNV, který vykonává svoji pravomoc a svoji funkci při zajišťování výkupu obilovin. Obviněný spáchal trestný čin se zbraní ve smyslu § 76 odst. 1 tr. zák., neboť zbraní se rozumí cokoliv, čím je možno učinit útok proti tělu důraznější a nelze pochybovat o tom, že zmíněný klacek k takovému útoku byl způsobilý. Proti tomuto rozsudku podali oba obvinění odvolání do viny i do trestu a prokurátor do výroku o trestu v části týkající se O. T. st., která však býv. Krajský soud v Liberci rozsudkem ze dne 20. října 1954, sp. zn. 2 To 247/54, jako nedůvodná zamítl. Usnesením Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 29. 1. 1991, sp. zn. Rt 69/91, byly podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. c) zák. č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, zrušeny oba výše citované rozsudky v části týkající se O. T. st. a podle § 2 odst. 2 zák. č. 119/1990 Sb. bylo trestní stíhání obviněného O. T. st. pro skutek, kvalifikovaný jako trestný čin ohrožení jednotného hospodářského plánu podle § 135 odst. 1, odst. 2 tr. zák., zastaveno. Ministr spravedlnosti České republiky podal proti zbylé části rozsudku býv. Krajského soudu v Liberci ze dne 20. října 1954, sp. zn. 2 To 247/54, stížnost pro porušení zákona s tím, že jím byl v neprospěch obviněného O. T. ml. porušen zákon v ustanoveních § 194 a § 197 písm. b) tr. ř. (zákona č. 87/1950 Sb., ) a v řízení předcházejícím cit. rozsudkem lidového soudu v ustanovení § 2 odst. 3 tr. ř. ve vztahu k ustanovení § 5 odst. 1 k § 177 odst. 1 písm. b), odst. 3 písm. a) tr. zák. (zák. č. 86/1950 Sb.). V odůvodnění tohoto mimořádného opravného prostředku uvádí, že oba soudy hrubě porušily citovaná zákonná ustanovení v neprospěch obviněného O. T. ml., když z odůvodnění obou rozsudků je zřejmé, že k porušení zákona došlo z důvodů uvedených v ustanovení § 1 odst. 1 zák. č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších předpisů. Dále uvádí, že trestný čin násilí na veřejném činiteli podle § 177 tr. zák. č. 86/1950 Sb. byl trestným činem úmyslným. Úmysl pachatele tedy musel zahrnovat všechny znaky skutkové podstaty, tedy vědomí toho, že užívá násilí nebo pohrůžky násilí proti osobě, jež je v konkrétní záležitosti v postavení veřejného činitele, a to právě pro výkon jeho pravomoci. V případě obviněného O. T. ml. tato zákonná podmínka splněna nebyla. Skutečnost, že obviněný O. T. ml. napřáhl na J. A. tyčku nebyla jednoznačně prokázána a v daném případě se rozhodně nemohlo jednat o pokus trestného činu násilí na veřejném činiteli. Podle názoru ministra spravedlnosti incident nevznikl pro výkon pravomoci J. A. jako tajemníka MNV při zajišťování povinných dodávek rodiny T., ale proto, že J. A. zcela bezdůvodně O. T. st. hrubě urážel, že je lajdák a lenoch a že neumějí hospodařit. O. T. ml. se právem cítil těmito výroky dotčen a ke slovnímu incidentu mezi ním a J. A. došlo výhradně kvůli této skutečnosti. Nebylo prokázáno, že by J. A. hrozil násilím nebo proti němu násilí použil proto, že by šlo o odvod stanovených dodávek obilí, naopak i z výpovědi svědka A. je nepochybné, že O. T. ml. se cítil hluboce dotčen nevhodnými výrazy J. A. o lajdáckém hospodaření na náhradním pozemku. Ministr spravedlnosti proto navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadenými rozhodnutími býv. Krajského soudu v Liberci a býv. Lidového soudu v Mnichově Hradišti byl porušen zákon ve shora vytýkaném rozsahu v neprospěch obviněného O. T. ml., aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. zrušil oba napadené rozsudky, včetně dalších rozhodnutí na uvedené rozsudky obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením pozbyla podkladu a dále postupoval podle § 270 odst. 1 tr. ř., případně podle § 271 odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud České republiky podle § 267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon porušen byl. Podle § 5 odst. 1 trestního zákona č. 86/1950 Sb. (dále jen „tr. zák. 1950“) jednání pro společnost nebezpečné, jehož se pachatel dopustil v úmyslu způsobit výsledek uvedený v zákoně, je pokusem trestného činu, jestliže tento výsledek nenastane. Podle § 177 odst. 1 písm. b) tr. zák. 1950 kdo užije násilí nebo pohrůžky násilí v úmyslu působit na výkon pravomoci veřejného činitele, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let. Podle § 177 odst. 3 písm. a) tr. zák. 1950 odnětím svobody na tři až deset let bude pachatel potrestán, dopustí-li se