§ 267 TR – Ve stížnosti pro porušení zákona musí být vedle obecných…
Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) · 141/1961 Sb. · § 267 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 267 trestního řádu stanovuje, jaké náležitosti musí mít stížnost pro porušení zákona podaná ministrem spravedlnosti a jakým způsobem Nejvyšší soud takovou stížnost přezkoumává.
§ 267
(1) Ve stížnosti pro porušení zákona musí být vedle obecných náležitostí (§ 59 odst. 3) podání uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, který výrok, v jakém rozsahu i z jakých důvodů napadá a čeho se ministr spravedlnosti domáhá, včetně konkrétního návrhu na rozhodnutí Nejvyššího soudu. Ministr spravedlnosti je povinen ve stížnosti pro porušení zákona uvést, zda ji podává ve prospěch nebo v neprospěch obviněného.
(2) Podanou a ve lhůtě uvedené v § 266a odst. 1 též odůvodněnou stížnost pro porušení zákona již nelze v průběhu řízení před Nejvyšším soudem měnit.
(3) Nejvyšší soud přezkoumá zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející. K vadám výroků, které nebyly stížností pro porušení zákona napadeny, Nejvyšší soud přihlíží, jen pokud by mohly mít vliv na správnost výroků, proti nimž byla podána stížnost pro porušení zákona.
(4) Jestliže ministr spravedlnosti podá důvodně stížnost pro porušení zákona proti výroku o vině, přezkoumá Nejvyšší soud v návaznosti na vytýkané vady vždy i výrok o trestu, jakož i další výroky, které mají ve výroku o vině svůj podklad, bez ohledu na to, zda byla i proti těmto výrokům podána stížnost pro porušení zákona.
(5) Byla-li stížností pro porušení zákona napadena část rozhodnutí týkající se jen některé z více osob, o nichž bylo rozhodnuto týmž rozhodnutím, přezkoumá Nejvyšší soud uvedeným způsobem jen tu část rozhodnutí a předcházejícího řízení, která se týká této osoby.
Paragraf 267 trestního řádu stanovuje, jaké náležitosti musí mít stížnost pro porušení zákona podaná ministrem spravedlnosti a jakým způsobem Nejvyšší soud takovou stížnost přezkoumává.
Co to znamená v praxi
Stížnost musí přesně specifikovat, proti kterému rozhodnutí směřuje, který výrok a v jakém rozsahu napadá, z jakých důvodů a čeho se ministr spravedlnosti domáhá, včetně konkrétního návrhu na rozhodnutí Nejvyššího soudu.
Ministr spravedlnosti musí ve stížnosti uvést, zda ji podává ve prospěch nebo v neprospěch obviněného.
Po podání a odůvodnění stížnosti pro porušení zákona ji již nelze v průběhu řízení před Nejvyšším soudem měnit.
Nejvyšší soud přezkoumává pouze ty výroky rozhodnutí a řízení jim předcházející, které byly stížností napadeny, a to v rozsahu a z důvodů v ní uvedených.
Na co si dát pozor
Nejvyšší soud přihlédne k vadám výroků, které nebyly stížností napadeny, jen pokud by mohly mít vliv na správnost výroků, proti nimž byla stížnost podána.
Pokud ministr spravedlnosti podá důvodně stížnost proti výroku o vině, Nejvyšší soud přezkoumá vždy i výrok o trestu a další výroky, které mají ve výroku o vině svůj podklad, i když proti nim stížnost nebyla podána.
Pokud stížnost napadá jen část rozhodnutí týkající se jedné z více osob, Nejvyšší soud přezkoumá pouze tuto část rozhodnutí a předcházejícího řízení, která se týká dané osoby.