§ 267 trestní řád – Jaké náležitosti musí mít stížnost
Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) · 141/1961 Sb. · účinné od 1. 7. 2021 · Trestní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 267 trestního řádu stanovuje, jaké náležitosti musí mít stížnost pro porušení zákona podaná ministrem spravedlnosti a jakým způsobem Nejvyšší soud takovou stížnost přezkoumává. Stížnost musí přesně specifikovat, proti kterému rozhodnutí směřuje, který výrok a v jakém rozsahu napadá, z jakých důvodů a čeho se ministr spravedlnosti domáhá, včetně konkrétního návrhu na rozhodnutí Nejvyššího soudu. (§ 267 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, znění účinné od 1. 7. 2021)
Klíčová fakta
- Týká se: soud, obviněný
- Odkazuje na: § 59
- Judikatura: na § 267 odkazuje 2 562 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od ; novela předpisu účinná od 1. 1. 2027 tento § nemění
- Zdroj: e-Sbírka, 141/1961 Sb.
(1) Ve stížnosti pro porušení zákona musí být vedle obecných náležitostí (§ 59 odst. 3) podání uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, který výrok, v jakém rozsahu i z jakých důvodů napadá a čeho se ministr spravedlnosti domáhá, včetně konkrétního návrhu na rozhodnutí Nejvyššího soudu. Ministr spravedlnosti je povinen ve stížnosti pro porušení zákona uvést, zda ji podává ve prospěch nebo v neprospěch obviněného.
(2) Podanou a ve lhůtě uvedené v § 266a odst. 1 též odůvodněnou stížnost pro porušení zákona již nelze v průběhu řízení před Nejvyšším soudem měnit.
(3) Nejvyšší soud přezkoumá zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející. K vadám výroků, které nebyly stížností pro porušení zákona napadeny, Nejvyšší soud přihlíží, jen pokud by mohly mít vliv na správnost výroků, proti nimž byla podána stížnost pro porušení zákona.
(4) Jestliže ministr spravedlnosti podá důvodně stížnost pro porušení zákona proti výroku o vině, přezkoumá Nejvyšší soud v návaznosti na vytýkané vady vždy i výrok o trestu, jakož i další výroky, které mají ve výroku o vině svůj podklad, bez ohledu na to, zda byla i proti těmto výrokům podána stížnost pro porušení zákona.
(5) Byla-li stížností pro porušení zákona napadena část rozhodnutí týkající se jen některé z více osob, o nichž bylo rozhodnuto týmž rozhodnutím, přezkoumá Nejvyšší soud uvedeným způsobem jen tu část rozhodnutí a předcházejícího řízení, která se týká této osoby.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Stížnost musí přesně specifikovat, proti kterému rozhodnutí směřuje, který výrok a v jakém rozsahu napadá, z jakých důvodů a čeho se ministr spravedlnosti domáhá, včetně konkrétního návrhu na rozhodnutí Nejvyššího soudu.
- Ministr spravedlnosti musí ve stížnosti uvést, zda ji podává ve prospěch nebo v neprospěch obviněného.
- Po podání a odůvodnění stížnosti pro porušení zákona ji již nelze v průběhu řízení před Nejvyšším soudem měnit.
- Nejvyšší soud přezkoumává pouze ty výroky rozhodnutí a řízení jim předcházející, které byly stížností napadeny, a to v rozsahu a z důvodů v ní uvedených.
Na co si dát pozor
- Nejvyšší soud přihlédne k vadám výroků, které nebyly stížností napadeny, jen pokud by mohly mít vliv na správnost výroků, proti nimž byla stížnost podána.
- Pokud ministr spravedlnosti podá důvodně stížnost proti výroku o vině, Nejvyšší soud přezkoumá vždy i výrok o trestu a další výroky, které mají ve výroku o vině svůj podklad, i když proti nim stížnost nebyla podána.
- Pokud stížnost napadá jen část rozhodnutí týkající se jedné z více osob, Nejvyšší soud přezkoumá pouze tuto část rozhodnutí a předcházejícího řízení, která se týká dané osoby.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 267
Jak soudy aplikují § 267
III. Důvodnost stížnosti pro porušení zákona 13. Nejvyšší soud z podnětu podané stížnosti pro porušení zákona přezkoumal podle § 267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost napadeného výroku, a to v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, přezkoumal též řízení předcházející napadenému rozhodnutí a dospěl k závěru, že v projednávaném případě byl porušen zákon v neprospěch obviněných H. a G. Nutno ovšem zdůraznit, že situaci projednávané věci nelze nijak paušalizovat, jak by se na první pohled mohlo jevit z podané stížnosti.
Z jejího podnětu pak přezkoumal podle § 267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost napadeného rozhodnutí ohledně obviněného J. O., a to v rozsahu a z důvodů uvedených ve stížnosti pro porušení zákona, jakož i řízení této napadené části rozhodnutí předcházející.
III. Důvodnost stížnosti pro porušení zákona 10. Nejvyšší soud přezkoumal podle § 267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům.
Právní otázky
Související
§ 106 Náležitosti, místo a lhůta podání (Zákon soudní řád správní)§ 10 Rozhodnutí (Vyhláška Ústřední rady odborů, kterou se)§ 16 (Zákon o státním zastupitelství)