5 Pzo 2/2025 – Nejvyšší soud

ECLI: ECLI:CZ:NS:2025:5.PZO.2.2025.1
Datum: 2025-09-18
Z rozhodnutí: Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 18. 9. 2025 návrh M. G. na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydaného soudcem Obvodního soudu pro Prahu 10 dne 20. 4. 2023, sp. zn. V 16/2023-OS-PHA10-1 Nt 3006/2023, a ze dne 18. 8. 2023, sp. zn. V44/2023-OS-PHA10-1 Nt 3018/2023, a jejich prodloužení, a rozhodl podle § 314n odst. 1 tr. ř. takto…
5 Pzo 2/2025 USNESENÍ Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 18. 9. 2025 návrh M. G. na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydaného soudcem Obvodního soudu pro Prahu 10 dne 20. 4. 2023, sp. zn. V 16/2023-OS-PHA10-1 Nt 3006/2023, a ze dne 18. 8. 2023, sp. zn. V44/2023-OS-PHA10-1 Nt 3018/2023, a jejich prodloužení, a rozhodl podle § 314n odst. 1 tr. ř. takto: Příkazy k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydané soudcem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 20. 4. 2023, sp. zn. V 16/2023-OS-PHA10-1 Nt 3006/2023, a ze dne 18. 8. 2023, sp. zn. V44/2023-OS-PHA10-1 Nt 3018/2023, ani příkazy k prodloužení doby trvání odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydané soudcem Městského soudu v Praze ze dne 16. 8. 2023, sp. zn. V 456/2023-MS-PHA-Nt 1207/2023, a ze dne 8. 12. 2023, sp. zn. V 777/2023-MS-PHA-Nt 1274/2023, ohledně telefonu a telefonních čísel užívaných navrhovatelem M. G., nebyl porušen zákon v ustanoveních § 88 odst. 1, 2 tr. ř. Odůvodnění: 1. Nejvyššímu soudu podal dne 2. 6. 2025 obviněný M. G. (dále též jen „navrhovatel“) podle § 88 odst. 8 tr. ř. návrh na přezkoumání zákonnosti blíže neidentifikovaných příkazů k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, které byly vydány v trestní věci později vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 51 T 147/2024, v níž byl obviněný zproštěn obžaloby státního zástupce rozsudkem uvedeného soudu ze dne 28. 1. 2025, sp. zn. 51 T 147/2024. Zákonnost těchto příkazů navrhovatel zpochybnil primárně z důvodu, že jimi nebyla nikterak prokázána tvrzená trestná činnost, a proto byl pravomocně zproštěn obžaloby státního zástupce. Uvedenými odposlechy mu bylo nepřiměřeným způsobem po dobu jednoho roku zasahováno do práva na soukromí, tyto odposlechy nebyly v průběhu doby řádně vyhodnocovány, jejich nasazení bylo nepřiměřené a neopodstatněné. Označen jako možný pachatel trestného činu byl údajně jen proto, že ve svém vozidle projížděl křižovatkou. 2. Nejvyšší soud si předně vyžádal trestní spis od Obvodního soudu pro Prahu 10, podání navrhovatele zaslal k vyjádření Nejvyššímu státnímu zastupitelství, které této možnosti využilo a vyjádřilo se prostřednictvím státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství, a následně umožnil navrhovateli repliku k tomuto vyjádření. Obviněnému jsou tato podání dobře známa, proto postačí jen jejich stručná rekapitulace. 3. Podle státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství byl návrh obviněného velmi stručný, nicméně po prostudování spisového materiálu dospěl k závěru, že výhrady jsou liché a vydáním příkazů k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu v uvedené věci zákon porušen nebyl. Obviněný byl rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 28. 1. 2025, sp. zn. 51 T 147/2024, sice zproštěn obžaloby státního zástupce podle § 226 písm. c) tr. ř. pro absenci relevantních důkazů. Nicméně zákonnost příkazů je nutno hodnotit optikou těch informací, které byly známy v počátku trestního řízení, tedy v době zahájení úkonů trestního řízení a navazujícího prověřování, a nikoli až optikou výsledku trestního řízení, které logicky nemusí vždy skončit odsuzujícím rozsudkem. V daném případě existovalo důvodné podezření, že do obchodování s drogami, konkrétně do dovozu psychotropní látky MDMA ze zahraničí, byl nějakou formou zapojen mimo jiné právě navrhovatel a že tato nelegální aktivita mohla naplnit znaky zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, 2 písm. c) tr. zákoníku. Navrhovatel měl přístup a také několikrát přistupoval do poštovní schránky umístěné u vstupu do neobývaného domu v ulici XY ve XY, do níž byla zásilka s drogou ze zahraničí adresována. Navrhovatel poté s touto schránkou manipuloval, měl od ní klíče, vyzvedával z ní nezjištěné zásilky, pokud zásilky do ní nebyly vhozeny, vystupoval při následné komunikaci s dopravcem pod smyšlenými jmény, kromě toho také se svědkem P. N. hovořil způsobem, který budil podezření, že komunikují o drogách. Podezření z trestného činu tak reálně existovalo, orgány činné v trestním řízení k objasnění skutečností nezbytných pro potvrzení či vyvrácení tohoto podezření, případně pro ustanovení možného pachatele, oprávněně využily možnosti dané jim ustanovením § 88 tr. ř. Příkazy k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu (dále ve zkratce též jen „příkazy k OZTK“) byly vyhotoveny na základě řádně odůvodněných a konkrétními skutečnostmi podložených návrhů státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 10 z podnětu policejního orgánu, přesvědčivě odůvodněny byly i uvedené příkazy, v nichž byly popsány všechny relevantní skutečnosti, byla též specifikována telefonní čísla, jež mají být odposlouchávána, včetně navrhovatele jako uživatele telefonních stanic, uveden byl i cíl jejichž využití, neodkladnost úkonu i nemožnost získat informace jiným způsobem (subsidiarita), označen byl i trestný čin, pro který se trestní řízení vedlo. Prověřována byla závažná trestná činnost drogového charakteru, pro kterou je typické skryté a konspirativní jednání pachatelů, u něhož zpravidla nelze podezření potvrdit či vyvrátit jiným způsobem než za využití operativně pátracích prostředků. Státní zástupce proto vyjádřil přesvědčení, že navrhovatelem napadené příkazy k OZTK byly odůvodněny řádně a nařízený odposlech a záznam telekomunikačního provozu splňoval všechny podmínky uvedené v § 88 tr. ř., příkazem ani provedením odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu tak nebyl porušen zákon. Na tom nemůže nic změnit ani pozdější zproštění obviněného obžaloby. 4. Navrhovatel v replice k vyjádření státního zástupce podrobněji rozvedl, proč se domnívá, že příkazy k OZTK byl porušen zákon. Jejich zákonnost je podle něj nutno posuzovat optikou informací, které byly známy v době zahájení úkonů trestního řízení. Orgány činné v trestním řízení v daném okamžiku disponovaly pouze nahrávkou, na níž neztotožněný muž nahlížel do poštovní schránky zřejmě neobydleného domu. Tento záznam byl pouhou přílohou úředního záznamu, nikoliv samostatným důkazem. Ztotožnění navrhovatele se odvíjelo od zcela odlišného záznamu z jiné kamery, když o den později šel po ulici ve formálním oděvu z jiné strany objektu, aniž by se přiblížil ke schránce. Totožnost osoby nahlížející do schránky nebyla nikdy prokázána. Nesouhlasil ani s vyjádřením státního zástupce, že jednal konspirativně, neboť samotný pohled do schránky nelze považovat za konspirativní jednání. Dále vytkl porušení zásady subsidiarity a proporcionality, neboť podle něj policejní orgán mohl využít méně invazivní prostředky, což však neučinil. Nesouhlasil ani s délkou odposlechů po dobu téměř 12 měsíců, jejímž jediným výsledkem byl jediný telefonát obsahující slova „jeden gram“ bez kontextu k trestné činnosti (navíc mohl mít i zcela jiný význam – např. se mohl týkat potravin). Odposlech zasáhl do jeho práva a práv třetích osob, půl roku byl odposloucháván i svědek, vůči němuž nebylo zahájeno trestní stíhání, což ve svém důsledku představovalo nepřiměřený zásah do soukromí více osob. Obvinil také policejní orgán z profesní slepoty, neboť se fixoval na hypotézu, že navrhovatel byl osobou ze záznamu a rezignoval na hledání alternativního vysvětlení. Navrhovatel též připomněl relevantní judikaturu Ústavního soudu týkající se odposlechů telekomunikačního provozu. 5. Nejvyšší soud shledal, že i přes nedostatky návrhu, v němž obviněný vůbec neidentifikoval konkrétní příkazy k OZTK, může řízení o přezkumu zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podle § 314l a násl. tr. ř. proběhnout. Z vyjádření obviněného lze dovodit, že zpochybňuje zákonnost všech příkazů k OZTK a jejich prodloužení vydaných ve věci později vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10, tj. příkazy vydané soudcem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 20. 4. 2023, sp. zn. V 16/2023-OS-PHA10-1 Nt 3006/2023, a ze dne 18. 8. 2023, sp. zn. V44/2023-OS-PHA10-1 Nt 3018/2023, jakož i příkazy k prodloužení doby trvání odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydané soudcem Městského soudu v Praze ze dne 16. 8. 2023, sp. zn. V 456/2023-MS-PHA-Nt 1207/2023, a ze dne 8. 12. 2023, sp. zn. V 777/2023-MS-PHA-Nt 1274/2023, ohledně telefonu a telefonních čísel užívaných navrhovatelem M. G. Podle § 314l odst. 1 tr. ř. na návrh osoby uvedené v § 88 odst. 8 tr. ř. Nejvyšší soud v neveřejném zasedání přezkoumá zákonnost příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, pokud takový návrh oprávněná osoba podá v zákonem stanovené lhůtě 6 měsíců ode dne, kdy jí byla doručena informace o vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Navrhovatel jako odposlouchávaná osoba byl podle současné právní úpravy (účinné do 31. 12. 2025) oprávněn takový návrh podat. Učinil tak též včas, neboť informační dopis byl obviněnému doručen dne 24. 4. 2025, návrh obviněného na přezkum byl doručen Nejvyššímu soudu dne 2. 6. 2025, tedy byl podán před uplynutím zákonem stano

Citovaná ustanovení

§ 148 (141/1961 Sb.)§ 158 (141/1961 Sb.)§ 160 (141/1961 Sb.)§ 2 (141/1961 Sb.)§ 226 (141/1961 Sb.)§ 26 (141/1961 Sb.)§ 314l (141/1961 Sb.)§ 314m (141/1961 Sb.)§ 314n (141/1961 Sb.)§ 88 (141/1961 Sb.)§ 283 (40/2009 Sb.)