5 Tdo 178/2020 — Nejvyšší soud

5 Tdo 178/2020 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. Datum rozhodnutí:27. 5. 2020 Spisová značka:5 Tdo 178/2020 ECLI:ECLI:CZ:NS:2020:5.TDO.178.2020.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi Dotčené předpisy:§ 270 odst. 1, 2 písm. b) tr. zákoníku § 270 odst. 3 písm. b) tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:2. 9. 2020 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí II.ÚS 2693/20 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 5 Tdo 178/2020-895 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 27. 5. 2020 o dovolání, které podal obviněný P. D., nar. XY v XY, bytem XY, adresa pro doručování XY, proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 15. 10. 2019, sp. zn. 4 To 202/2019, který rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 15 T 155/2018, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. řádu se dovolání obviněného P. D. odmítá.Odůvodnění: I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů 1. Rozsudkem Okresního soudu v Hodoníně ze dne 9. 7. 2019, sp. zn. 15 T 155/2018, byl obviněný P. D. uznán vinným zločinem porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi podle § 270 odst. 1, 2 písm. b), odst. 3 písm. b) tr. zákoníku, za což mu byl podle § 270 odst. 3 tr. zákoníku uložen trest odnětí svobody v trvání 3 roků. Výkon tohoto trestu soud obviněnému podmíněně odložil podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku na zkušební dobu v trvání 3 let. Podle § 70 odst. 1 a § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku mu byl dále uložen trest propadnutí věci, a to jednak finančních prostředků ve výši 499 154,59 Kč, jednak notebooku Lenovo včetně zdroje. Podle § 229 odst. 1 tr. řádu byli ve výroku označení poškození odkázáni se svými nároky na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. 2. Proti rozsudku soudu prvního stupně podali odvolání jak obviněný P. D., tak i poškození prostřednictvím společného zástupce České protipirátské unie. Ve veřejném zasedání o nich Krajský soud v Brně rozhodl rozsudkem ze dne 15. 10. 2019, sp. zn. 4 To 202/2019, tak, že z podnětu odvolání obviněného podle § 258 odst. 1 písm. b) tr. řádu zrušil napadený rozsudek soudu prvního stupně v celém rozsahu a podle § 259 odst. 3 písm. a) tr. řádu znovu rozhodl tak, že obviněného uznal vinným týmž zločinem jako soud prvního stupně a rovněž mu uložil stejné druhy trestů ve stejné výměře. Stejně tak soud druhého stupně rozhodl o odkázání poškozených s jejich nároky na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Odvolání poškozených Krajský soud v Brně podle § 256 tr. řádu zamítl jako nedůvodná. 3. Důvodem kasačního výroku soudu druhého stupně byly rozpory v úvahách soudu prvního stupně ve vztahu k výši způsobené škody, k jejímuž dostatečnému zjištění nebylo provedeno dokazování v nezbytném rozsahu. V rámci nového výroku o vině proto soud druhého stupně upravil znění tzv. skutkové věty, podle níž obviněný spáchal zločin porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi stručně uvedeno tím, že dne 4. 9. 2015 si u obchodní společnosti WEDOS Internet, a. s., se sídlem Masarykova 1230, Hluboká nad Vltavou, IČ: 281 15 708, z místa trvalého bydliště zaregistroval a jako hlavní správce a administrátor provozoval internetovou stránku XY, na kterou dne 7. 11. 2016 neoprávněně vložil nejméně 1461 odkazů na filmové tituly, přehratelné pomocí skriptu fancybox, který na uvedenou internetovou stránku umístil, čímž umožnil formou tzv. embeddingu v lightboxu přístup k neoprávněným rozmnoženinám nejméně 1461 filmových děl vyjmenovaných ve výrokové části, která se nacházela na externích serverech, kdokoli k nim mohl mít prostřednictvím jmenované internetové stránky přístup v místě a čase podle své vlastní potřeby, a to prostřednictvím internetové sítě, obviněný tímto způsobem s autorskými díly nakládal, aniž by k tomu měl souhlas nositelů autorských práv, a to s vědomím, že porušuje právo na sdělování díla veřejnosti ve smyslu ustanovení § 12 odst. 1, 4 písm. f), § 18 odst. 1, 2, § 80 odst. 2 písm. e) a § 84 odst. 1, 2 písm. d) zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „autorský zákon“), ve vztahu k nositelům autorských práv zastoupených Českou protipirátskou unií, se sídlem Sokolovská 37/24, Praha˗Karlín, IČ: 457 68 706, jež jsou jednotlivě vyjmenováni ve výroku o vině rozsudku a ostatním českým produkčním obchodním společnostem sdruženým v Asociaci producentů v audiovizi, provozováním internetových stránek XY získal obviněný P. D. neoprávněný finanční prospěch generovaný v důsledku vysoké návštěvnosti této internetové domény, na které byly zobrazovány reklamní plochy provozované obchodní společností Seznam.cz, a. s., se sídlem Radlická 3294/10, Praha 5 – Smíchov, IČ: 261 68 685, a to ve výši 291 642 Kč, resp. ve výši 499 154,59 Kč. II. Dovolání a vyjádření k němu a) Dovolání obviněného 4. Proti rozsudku odvolacího soudu podal obviněný dovolání prostřednictvím svého obhájce a založil je na dovolacím důvodu uvedeném v § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. 5. Úvodem svého podání obviněný nejprve stručně zrekapituloval dosavadní průběh trestního řízení i provedené důkazy. Obviněný přiznal, že doménu XY zaregistroval a technicky spravoval. Za spornou však označil otázku, kdo na citovanou internetovou stránku umísťoval odkazy na autorská díla. K jejímu zodpovězení nebyly provedeny důkazy s výjimkou výpovědi svědka A. F., kterou však obviněný nepovažuje za věrohodnou vzhledem k majetkové zainteresovanosti tohoto svědka na spáchané trestné činnosti. Obviněný P. D. navíc zopakoval, že namísto výslechu jmenovaného svědka byl při hlavním líčení předsedkyní senátu pouze přečten protokol o jeho výpovědi, ačkoli pro takový procesní postup soudu nebyly splněny zákonné podmínky. Svědek A. F. byl pro orgány činné v trestním řízení dosažitelný na území Slovenské republiky, bylo tedy reálné, aby byl jeho výslech u hlavního líčení zajištěn například prostřednictvím videokonferenčního zařízení. Stejnou procesní chybu spatřoval obviněný i ve vztahu k výpovědi dalšího svědka L. P., neboť i tato byla při hlavním líčení pouze přečtena. Obviněný uplatnil rovněž výhradu proti tomu, že protokoly o výpovědích obou jmenovaných svědků jsou sepsány ve slovenském jazyce, který dokonale neovládá, proto mu při čtení obsahu těchto důkazních prostředků mohly uniknout informace mající pozitivní vliv na jeho obhajobu. Tím, že během trestního řízení nebyl zajištěn překlad předmětných protokolů do českého jazyka, orgány činné v trestním řízení nepostupovaly v souladu s § 2 odst. 14 tr. řádu. Soud druhého stupně se touto námitkou obviněného nikterak nezabýval. V důsledku vytčených procesních pochybení soudu prvního stupně byla dotčena práva obviněného na spravedlivý proces a na obhajobu. 6. Další výhrady obviněného směřovaly proti určení celkového počtu 1461 autorských děl, u nichž mělo dojít k porušení autorských práv. Orgány činné v trestním řízení podle obviněného nevytvořily kompletní zálohu všech souborů, ačkoli pokud by se na internetových stránkách skutečně taková díla nacházela, nic by nebránilo je zálohovat. Nedůslednost postupu orgánů činných v trestním řízení rozhodně nemůže být vykládána v neprospěch obviněného. Dále obviněný poukázal na rozsudek Soudního dvora ze dne 13. 2. 2014 ve věci Nils Svensson a další proti Retriever Sverige AB, sp. zn. C-466/12, s tím, že podle tohoto rozhodnutí musí být při hodnocení neoprávněného nakládání s autorským dílem splněna podmínka zveřejnění obsahu ve vztahu k tzv. „nové veřejnosti“. V souvislosti s výkladem této otázky obviněný upozornil rovněž na usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 16. 1. 2017, sp. zn. 33 T 54/2016, které řešilo obdobnou trestní věc. Namítl, že v rámci jeho trestního stíhání nebyly doloženy licenční či tzv. podlicenční smlouvy, z nichž by bylo možno zjistit, jaká práva náležejí v obžalobě uvedeným distribučním obchodním společnostem. Obviněný uzavřel, že v posuzované věci existuje množství tzv. opomenutých důkazů, což činí dovoláním napadený rozsudek Krajského soudu v Brně z důvodu jeho předčasnosti nepřezkoumatelným. 7. Proto obviněný P. D. navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil rozsudek Krajského soudu v Brně, a aby věc vrátil tomuto soudu k novému projednání a rozhodnutí. b) Vyjádření nejvyššího státního zástupce k dovolání obviněného 8. Opis dovolání obviněného byl zaslán nejvyššímu státnímu zástupci, který se k němu vyjádřil