5 Tdo 274/2024 — Nejvyšší soud

5 Tdo 274/2024 citace  Právní věta:I. Postavení obviněného ve smyslu § 265d odst. 1 písm. c) tr. ř., jenž je oprávněn podat dovolání, má i osoba, která se dopustila činu jinak trestného, jejíž věc byla pro nepříčetnost odložena, a poté jí bylo v řízení před soudy nižších stupňů uloženo na návrh státního zástupce ochranné léčení. Dovolání, Obviněný § 265d odst. 1 písm. c) tr. ř. II. Důvod nutné obhajoby podle § 36 odst. 4 písm. b) tr. ř. vzniká u osoby, jejíž věc byla odložena, až okamžikem podání návrhu státního zástupce na uložení zabezpečovací detence nebo ochranného léčení (s výjimkou ochranného léčení protialkoholního) soudu. Nutná obhajoba § 36 odst. 4 písm. b) tr. ř. III. V řízení o uložení ochranného léčení na návrh státního zástupce osobě, jejíž věc byla odložena, je použitelný i protokol o výslechu zadrženého podezřelého podle § 76 odst. 3 tr. ř., kterým spolu s dalšími důkazy může být prokazováno spáchání činu jinak trestného. Podezřelý, Protokol § 76 odst. 3 tr. ř. Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. c) tr.ř. § 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. § 265b odst.1 písm. k) tr.ř. § 265b odst.1 písm. m) tr.ř. Datum rozhodnutí:27. 3. 2024 Spisová značka:5 Tdo 274/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:5.TDO.274.2024.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Dovolání Nutná obhajoba Obviněný Podezřelý Protokol Dotčené předpisy:§ 265d odst. 1 písm. c) tr. ř. § 36 odst. 4 písm. b) tr. ř. § 76 odst. 3 tr. ř. Kategorie rozhodnutí:A ESLP Zveřejněno na webu:24. 5. 2024 Publikováno ve sbírce pod číslem:36 / 2024 Anotace:Usnesením příslušného obvodního soudu bylo J. P. uloženo podle § 99 odst. 1, 4 tr. zákoníku ochranné léčení psychiatrické ústavní formou. Proti tomuto usnesení soudu prvního stupně podal dovolatel stížnost, kterou podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. jako nedůvodnou zamítl příslušný městský soud. Proti shora uvedenému usnesení stížnostního soudu podal J. P. prostřednictvím svého obhájce dovolání, které opřel o dovolací důvody uvedené v § 265b odst. 1 písm. c), g), h), k) a m) tr. ř. Nejvyšší soud se ve svém anotovaném rozhodnutí zabýval třemi otázkami, předně tou, zda postavení obviněného ve smyslu § 265d odst. 1 písm. c) tr. ř., jenž je oprávněn podat dovolání, má i osoba, která se dopustila činu jinak trestného, jejíž věc byla pro nepříčetnost odložena, a poté jí bylo v řízení před soudy nižších stupňů uloženo na návrh státního zástupce ochranné léčení. Dále pak tou, jestli důvod nutné obhajoby podle § 36 odst. 4 písm. b) tr. ř. vzniká u osoby, jejíž věc byla odložena, až okamžikem podání návrhu státního zástupce na uložení zabezpečovací detence nebo ochranného léčení (s výjimkou ochranného léčení protialkoholního) soudu. Konečně potom i tou, zda v řízení o uložení ochranného léčení na návrh státního zástupce osobě, jejíž věc byla odložena, je použitelný i protokol o výslechu zadrženého podezřelého podle § 76 odst. 3 tr. ř., kterým spolu s dalšími důkazy může být prokazováno spáchání činu jinak trestného. Na všechny otázky dal Nejvyšší soud kladnou odpověď. Proti tomuto usnesení soudu prvního stupně podal dovolatel stížnost, kterou podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. jako nedůvodnou zamítl příslušný městský soud. Proti shora uvedenému usnesení stížnostního soudu podal J. P. prostřednictvím svého obhájce dovolání, které opřel o dovolací důvody uvedené v § 265b odst. 1 písm. c), g), h), k) a m) tr. ř. Nejvyšší soud se ve svém anotovaném rozhodnutí zabýval třemi otázkami, předně tou, zda postavení obviněného ve smyslu § 265d odst. 1 písm. c) tr. ř., jenž je oprávněn podat dovolání, má i osoba, která se dopustila činu jinak trestného, jejíž věc byla pro nepříčetnost odložena, a poté jí bylo v řízení před soudy nižších stupňů uloženo na návrh státního zástupce ochranné léčení. Dále pak tou, jestli důvod nutné obhajoby podle § 36 odst. 4 písm. b) tr. ř. vzniká u osoby, jejíž věc byla odložena, až okamžikem podání návrhu státního zástupce na uložení zabezpečovací detence nebo ochranného léčení (s výjimkou ochranného léčení protialkoholního) soudu. Konečně potom i tou, zda v řízení o uložení ochranného léčení na návrh státního zástupce osobě, jejíž věc byla odložena, je použitelný i protokol o výslechu zadrženého podezřelého podle § 76 odst. 3 tr. ř., kterým spolu s dalšími důkazy může být prokazováno spáchání činu jinak trestného. Na všechny otázky dal Nejvyšší soud kladnou odpověď. Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 5 Tdo 274/2024 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 27. 3. 2024 o dovolání, které podal obviněný J. P. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2023, sp. zn. 61 To 912/2023, jenž rozhodoval jako soud stížnostní ve věci návrhu na uložení ochranného léčení psychiatrického ústavní formou vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 43 Nt 3820/2023, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného J. P. odmítá. Odůvodnění: I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů a dosavadní průběh řízení 1. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 6. 11. 2023, sp. zn. 43 Nt 3820/2023 (dále jen „usnesení soudu prvního stupně“), bylo J. P. (dále též jen „obviněný“ nebo „dovolatel“) uloženo podle § 99 odst. 1, 4 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále ve zkratce jen „tr. zákoníku“), ochranné léčení psychiatrické ústavní formou. 2. Proti usnesení soudu prvního stupně podal dovolatel stížnost, kterou podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. jako nedůvodnou zamítl Městský soud v Praze svým usnesením ze dne 12. 12. 2023, sp. zn. 61 To 912/2023. 3. V uvedené věci bylo policejním orgánem, Policií České republiky, Krajským ředitelstvím policie hl. m. Prahy, Službou kriminální policie a vyšetřování, 2. oddělením Odboru extrémismu a terorismu (dále jen „policejní orgán“), dne 17. 7. 2023 zahájeno a následně vedeno trestní řízení ve věci podezření ze spáchání trestného činu šíření poplašné zprávy podle § 357 odst. 2 tr. zákoníku, jehož se měl dopustit v době zahájení úkonů trestního řízení neznámý pachatel tím, že v uvedený den 17. 7. 2023 ve 2:02 hod. měl z e-mailové schránky XY zaslat do e-mailové schránky Kanceláře prezidenta republiky posta@hrad.cz poplašnou zprávu ve znění: „Prezident má v kanceláři nastrčenou na dálku výbušniny“, která byla způsobilá vyvolat bezdůvodnou záchrannou práci integrovaného záchranného systému. Ještě týž den bylo zjištěno, že uvedená e-mailová schránka patří dovolateli, který ji také obsluhuje, dovolatel byl ihned vypátrán a v 18:35 hod. týž den v XY č.p. XY u XY zadržen. Policisté z Krajského ředitelství policie Libereckého kraje, Územního odboru Česká Lípa, Obvodního oddělení policie Česká Lípa jej následně jako podezřelého po zadržení podle § 76 odst. 3 tr. ř. vyslechli. Dovolatel se k činu hned plně doznal a popsal svou motivaci i další konkrétní podrobnosti. Policisté i s ohledem na místní znalost (věděli o nařízeném ochranném léčení ambulantním uloženém v jiné trestní věci pro jiné protiprávní jednání) a s ohledem na vyjádření vyslýchaného podezřelého pojali podezření, že nebyl v době činu příčetný, o čemž informovali dožadující policejní orgán a dozorovou státní zástupkyni. Následně byla přibrána znalkyně z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, MUDr. Dana Dufková, k vypracování znaleckého posudku, znalkyně jej psychiatricky vyšetřila následujícího dne a doporučila jeho hospitalizaci v Psychiatrické nemocnici v Bohnicích, kam byl dne 18. 7. 2023 umístěn. Ze znaleckého posudku pak vyplynulo, že dovolatel byl v době činu nepříčetný, a proto policejní orgán (po opatření dalších listinných důkazů prokazujících spáchání činu dovolatelem a jeho nebezpečnost) svým usnesením ze dne 4. 8. 2023, č. j. KRPA-243139-26/TČ-2023-000042, rozhodl podle § 159a odst. 1 tr. ř. o odložení věci a státní zástupkyni dal podnět k podání návrhu na uložení ochranného léčení obviněnému, což následně státní zástupkyně svým podáním z 24. 8. 2023 učinila. Soud prvního stupně pak ve věci nařídil veřejné zasedání, které za účelem doplnění dokazování odročoval a v němž rozhodl shora popsaným způsobem o uložení ochranného léčení ústavní formou (bod 1. shora), stížnost obviněného byla pak zamítnuta stížnostním soudem (viz shora bod 2.). II. Dovolání obviněného 4. Proti shora uvedenému usnesení stížnostního soudu podal J. P. prostřednictvím svého obhájce dovolání, které opřel o dovolací důvody uvedené v § 265b odst. 1 písm. c), g), h), k) a m) tr. ř. Jejich naplnění spatřoval zejména v tom, že neměl v počáteční fázi obhájce, ač jej měl mít, že rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, byla ve zjevném rozporu s obsahem provedený