5 Tdo 478/2004 — Nejvyšší soud

5 Tdo 478/2004 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:23. 6. 2004 Spisová značka:5 Tdo 478/2004 ECLI:ECLI:CZ:NS:2004:5.TDO.478.2004.1 Typ rozhodnutí:Usnesení Kategorie rozhodnutí: Zveřejněno na webu:31. 12. 2009 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 5 Tdo 478/2004 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší soud České republiky rozhodl dne 23. června 2004 ve veřejném zasedání v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jindřicha Urbánka a soudců JUDr. Františka Púryho a JUDr. Blanky Roušalové o dovolání obviněného J. S., proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 22. 1. 2004, sp. zn. 6 To 89/2003, který rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 50 T 2/2003, t a k t o : Podle § 265k odst. 1 tr. ř. s e z r u š u j í usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 22. 1. 2004, sp. zn. 6 To 89/2003, a rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 24. 4. 2003, sp. zn. 50 T 2/2003. Podle § 265k odst. 2 tr. ř. s e z r u š u j í také další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265m odst. 1 tr. ř. se rozhoduje tak, že obviněný J. S. je vinen, že dne 26. 11. 2002 kolem 17:00 hodiny v H., S. ul. č. 449, se na chodbě domu, kde bydlí, dostal do slovní rozepře s Ing. P. R., zaměstnancem E. ú. Z., který zde měl z pověření soudního exekutora JUDr. M. R. provést exekuční úkony na jeho majetku, a to na základě usnesení Okresního soudu v Kroměříži ze dne 3. 10. 2002, sp. zn. 3 Nc 3164/2002, a exekučního příkazu ze dne 12. 11. 2002, č. j. Ex 2670/02, udeřil jej pěstí do obličeje a nakonec vytlačil z chodby na ulici, kde v úmyslu ho usmrtit na něj vystřelil z legálně drženého revolveru zn. Arminius HW 38, ráže .38 Speciál, výrobní číslo 1500543, do oblasti břicha, čímž mu způsobil střelné poranění levé poloviny břišní stěny s několikanásobným průstřelem tenkých střevních kliček a okruží s nutností operativního odnětí cca 30 cm tenkého střeva, perforaci lopaty pravé kyčelní kosti, prokrvácení pravostranného zapobřišnicového prostoru s poraněním m. psoas a drobné větve artéria illiance interna a masivní krvácení do dutiny břišní, zapobřišnicového prostoru s úrazově krvácivým šokem a dále poranění typu spáleniny na meziprstní řase mezi levým palcem a ukazovákem, pro kterážto poranění byl poškozený v nemocničním ošetření do 13. 12. 2002, přičemž uvedenými zraněními byl bezprostředně ohrožen na životě, tedy dopustil se jednání pro společnost nebezpečného, které bezprostředně směřovalo k tomu, aby jiného úmyslně usmrtil, avšak k dokonání činu nedošlo tím spáchal pokus trestného činu vraždy podle § 8 odst. 1, § 219 odst. 1 tr. zák. a odsuzuje se podle § 219 odst. 1 tr. zák. za použití § 40 odst. 1, 2 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání pěti let. Podle § 39a odst. 3 tr. zák. se obviněný pro výkon trestu zařazuje do věznice s dozorem. Podle § 55 odst. 1 písm. a) tr. zák. se obviněnému ukládá trest propadnutí věci, a to revolveru Arminius HW 38, ráže .38 Speciál, výrobní číslo 1500543, a 14 ks kompletních ostrých nábojů ráže .38 Speciál, které jsou uloženy u Okresního ředitelství Policie České republiky v K., skupiny pro zbraně, střelivo, výbušniny a drogy, pod položkou skladovací knihy č. j. 5/ZBR-2003. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. je obviněný povinen zaplatit poškozené Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, pobočce Okresní pojišťovně v K., E. n. 4250, K., částku 27.903,- Kč. Odůvodnění: Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 24. 4. 2003, sp. zn. 50 T 2/2003, byl obviněný J. S. uznán vinným pokusem trestného činu vraždy podle § 8 odst. 1, § 219 odst. 1, 2 písm. f) tr. zák. a byl odsouzen podle § 219 odst. 2 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání dvanácti let. Podle § 39a odst. 3 tr. zák. byl obviněný pro výkon trestu zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 55 odst. 1 písm. a) tr. zák. byl obviněnému uložen trest propadnutí věci, a to 1 ks revolveru Arminius HW 38, ráže .38 Speciál, výrobní číslo 1500543 a 14 ks kompletních ostrých nábojů ráže .38 Speciál, které jsou uloženy v depozitu u Okresního ředitelství Policie České republiky v K., skupiny pro zbraně, střelivo, výbušniny a drogy, pod položkou skladovací knihy č. j. 5/ZBR-2003. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost nahradit poškozené Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, pobočce Okresní pojišťovně v K., E. n. 4250, K., škodu ve výši 27.903,- Kč. Trestný čin obviněný spáchal tím, že dne 26. 11. 2002 kolem 17:00 hodiny v H., S. ul. č. 449, se na chodbě domu, kde bydlí, dostal do slovní rozepře s Ing. P. R., zaměstnancem E. ú. Z., který zde měl z pověření soudního exekutora JUDr. M. R. provést exekuční úkony na jeho majetku, a to na základě usnesení Okresního soudu v Kroměříži ze dne 3. 10. 2002, sp. zn. 3 Nc 3164/2002, a exekučního příkazu ze dne 12. 11. 2002, č. j. Ex 2670/02, udeřil jej pěstí do obličeje a nakonec vytlačil z chodby na ulici, kde v úmyslu ho usmrtit na něj vystřelil z legálně drženého revolveru zn. Arminius HW 38, ráže .38 Speciál, výrobní číslo 1500543, do oblasti břicha, čímž mu způsobil střelné poranění levé poloviny břišní stěny s několikanásobným průstřelem tenkých střevních kliček a okruží s nutností operativního odnětí cca 30 cm tenkého střeva, perforaci lopaty pravé kyčelní kosti, prokrvácení pravostranného zapobřišnicového prostoru s poraněním m. psoas a drobné větve artéria illiance interna a masivní krvácení do dutiny břišní, zapobřišnicového prostoru s úrazově krvácivým šokem a dále poranění typu spáleniny na meziprstní řase mezi levým palcem a ukazovákem, pro kterážto poranění byl poškozený v nemocničním ošetření do 13. 12. 2002, přičemž uvedenými zraněními byl bezprostředně ohrožen na životě. Proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 24. 4. 2003, sp. zn. 50 T 2/2003, podal obviněný J. S. odvolání proti výroku o vině i trestu, P. S., která opravný prostředek neodůvodnila, a M. S., která podala odvolání proti výroku o trestu. Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 22. 1. 2004, sp. zn. 6 To 89/2003, všechna odvolání zamítl podle § 256 tr. ř. jako nedůvodná. Proti tomuto usnesení podal obviněný prostřednictvím obhájce JUDr. P. N. dovolání opírající se o dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. d), g), a l) tr. ř. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. d) tr. ř. obviněný spatřuje v tom, že Vrchní soud v Olomouci podle jeho názoru nerespektoval ustanovení trestního řádu o přítomnosti obviněného ve veřejném zasedání. Obviněný namítl, že dne 22. 1. 2004 bylo konáno veřejné zasedání, přestože dne 20. 1. 2004 zaslal Vrchnímu soudu v Olomouci telegram, jímž žádal o odročení veřejného zasedání z důvodu onemocnění. Protože Vrchní soud v Olomouci rozhodl o konání veřejného zasedání, v němž rozhodl o odvoláních, podle obviněného tím výrazným způsobem omezil jeho právo na obhajobu, zejména právo na vyjádření se k prováděným důkazům, i jeho právo na závěrečnou řeč. Dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g, l) tr. ř. podle obviněného spočívají v nesprávném právním posouzení postavení poškozeného Ing. P. R. jako veřejného činitele, a tím v nesprávné právní kvalifikaci trestného činu podle § 8 odst. 1 tr. zák., § 219 odst. 1, 2 písm. f) tr. zák. Obviněný v dovolání nesouhlasil s argumenty soudů obou stupňů a poukázal na to, že podle ustanovení § 89 odst. 9 tr. zák. je veřejným činitelem pouze soudní exekutor. Poškozený Ing. P. R. jako zaměstnanec soudního exekutora proto nemohl být v postavení veřejného činitele. Obviněný v dovolání také uvedl, že podle něj poškozený do soukromého domu vstoupil neoprávněně. V dalších námitkách dovolatel nesouhlasil s právním názorem soudů obou stupňů, že šlo o chtěný výstřel na poškozeného a vytýkal Vrchnímu soudu v Olomouci, že neprovedl jím navrhovaný důkaz spočívající v provedení zátěžových testů. Dovolatel proto navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 22. 1. 2004, sp. zn. 6 To 89/2003, a přikázal tomuto soudu, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Nejvyšší státní zástupkyně v písemném vyjádření k dovolání obviněného souhlasila s argumentací soudu druhého stupně ohledně právní kvalifikace jednání obviněného jako pokusu trestného činu vraždy podle § 8 odst. 1, § 219 odst. 1, 2 písm. f) tr. zák. Poškozený Ing. P. R. se podle ní jako zaměstnanec exekutorské kanceláře podílel na plnění úkolů společnosti a státu a používal přitom stejné pravomoci, které byly v rámci odpovědnosti za plnění těchto úkolů svěřeny soudnímu exekutorovi, a proto požíval ochrany veřejného činitele. Dovol