5 Tdo 549/2019 — Nejvyšší soud

5 Tdo 549/2019 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. Datum rozhodnutí:17. 7. 2019 Spisová značka:5 Tdo 549/2019 ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:5.TDO.549.2019.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Nebezpečnost činu pro společnost Okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby Promlčení trestní odpovědnosti Promlčení trestního stíhání Zánik nebezpečnosti činu pro společnost Zánik trestnosti Dotčené předpisy:§ 3 odst. 2,4 tr. zák. § 88 odst. 1 tr. zák. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:9. 12. 2019 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí II.ÚS 1264/20 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 5 Tdo 549/2019-2262 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 17. 7. 2019 o dovolání, které podal nejvyšší státní zástupce v neprospěch obviněných P. B., nar. XY, a T. Š., nar. XY, proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 24. 7. 2018, sp. zn. 5 To 84/2018, který rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 20 T 110/2011, takto: Podle § 265k odst. 1 tr. řádu se zrušuje rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 24. 7. 2018, sp. zn. 5 To 84/2018. Podle § 265k odst. 2 tr. řádu se zrušují také další rozhodnutí obsahově navazující na zrušené rozhodnutí, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. řádu se Krajskému soudu v Ústí nad Labem přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh trestního řízení 1. Obvinění P. B. a T. Š. byli původně rozsudkem Okresního soudu v Chomutově ze dne 30. 12. 2013, sp. zn. 20 T 110/2011, podle § 226 písm. b) tr. řádu zproštěni obžaloby pro skutky podrobně popsané ve výroku o vině v citovaném rozsudku. Ty byly u obviněného P. B. kvalifikovány jako organizátorství trestného činu pletich při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 10 odst. 1 písm. a) a § 128a odst. 1, odst. 2 písm. a) zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ve zkratce „tr. zákon“), a organizátorství trestného činu zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 10 odst. 1 písm. a) a § 158 odst. 1 písm. a) tr. zákona. U obviněného T. Š. v nich obžaloba spatřovala trestný čin pletich při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 128a odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákona a trestný čin zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158 odst. 1 písm. a) tr. zákona. 2. Proti zmíněnému rozsudku Okresního soudu v Chomutově ze dne 30. 12. 2013 podala státní zástupkyně v neprospěch obou obviněných odvolání, o němž rozhodl Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 9. 2. 2015, sp. zn. 5 To 196/2014, tak, že je podle § 256 tr. řádu zamítl jako nedůvodné. 3. Proti uvedenému usnesení odvolacího soudu podal nejvyšší státní zástupce dovolání v neprospěch obou obviněných, jež také podrobně zdůvodnil. K dovolání nejvyššího státního zástupce v neprospěch obou obviněných rozhodl Nejvyšší soud usnesením ze dne 20. 7. 2016, sp. zn. 5 Tdo 1171/2015, tak, že rozhodnutí soudu druhého i prvního stupně podle § 265k odst. 1 tr. řádu zrušil, dále zrušil podle § 265k odst. 2 tr. řádu i na zrušená rozhodnutí obsahově navazující rozhodnutí, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a podle § 265k odst. 2 tr. řádu se závazným právním názorem (ve smyslu § 265s odst. 1 tr. řádu) vrátil věc k novému projednání a rozhodnutí soudu prvního stupně. 4. Následným rozsudkem Okresního soudu v Chomutově ze dne 30. 11. 2017, sp. zn. 20 T 110/2011 (dále ve zkratce jen „rozsudek soudu prvního stupně“, nebude-li výslovně uvedeno, že jde o první zprošťující rozsudek z 30. 12. 2013), byl obviněný T. Š. uznán vinným trestným činem pletich při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 128a odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákona a trestným činem zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158 odst. 1 písm. a) tr. zákona a obviněný P. B. byl uznán vinným organizátorstvím podle § 10 odst. 1 písm. a) tr. zákona shora uvedených trestných činů. Za to byly podle § 128a odst. 2 tr. zákona za použití § 35 odst. 1 tr. zákona uloženy oběma obviněným shodné úhrnné tresty odnětí svobody v trvání 2 let, jejichž výkon byl u obou obviněných podle § 58 odst. 1 a § 59 odst. 1 tr. zákona podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 2 let. Podle § 49 odst. 1 a § 50 odst. 1 tr. zákona byl obviněnému T Š. navíc uložen také trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce voleného funkcionáře v orgánech územních samosprávných celků na dobu 3 let. 5. Uvedených trestných činů se podle rozsudku soudu prvního stupně měli dopustit oba obvinění (zjednodušeně uvedeno) následovně. Obviněný P. B. jako jednatel obchodní společnosti P., IČ: XY, se sídlem XY (dále jen jako „P.“), měl oslovit obviněného T. Š. jako druhého místostarostu XY, o kterém věděl, že má na starosti realizaci a organizaci tří veřejných zakázek: „Realizace energetických úspor na budově ZUŠ v XY“ (dále ve zkratce jen „veřejná zakázka ZUŠ“), „Realizace energetických úspor v objektu ZŠ XY v XY“ (dále ve zkratce jen „veřejná zakázka ZŠ“) a „Realizace energetických úspor MŠ XY v XY“ (dále ve zkratce jen „veřejná zakázka MŠ“), aby mu u těchto veřejných zakázek níže uvedeným způsobem zjednal výhodnější podmínky. Ačkoliv město XY dosud veřejně nevyhlásilo veřejnou zakázku ZŠ, ale mělo již v držení projektovou dokumentaci na uvedenou zakázku, kterou měl obviněný P. B. k dispozici, předal obviněný P. B. dne 9. 12. 2008 v kanceláři obviněného T. Š. 1 ks CD s výkazem výměr a rozpočtem na uvedenou zakázku s vyznačenými konkrétními položkami v rozpočtu s tím, aby tyto změny byly zapracovány do realizačního projektu a údaje uvedené v připravované zadávací dokumentaci byly pozměněny v jeho prospěch. Současně s obviněným T. Š. domlouval, zda by tato zakázka mohla být uskutečněna formou užšího řízení a nikoli otevřeného řízení a zda by mohlo dojít k jejímu vyhlášení již před vánočními svátky, aby byla vyšší pravděpodobnost, že se přihlásí málo soutěžících, čímž by získal výhodu. Dále obviněný P. B. dne 15. 12. 2008 v budově Městského úřadu XY obviněného T. Š. v jeho kanceláři informoval o tom, že má pro veřejné zakázky ZUŠ a MŠ připravených 5 obchodních společností, jejichž obchodní názvy posléze poslal e-mailem svědkyni K. M., a obviněnému T. Š. navrhl, aby nikdo další nebyl v chystaném výběrovém řízení osloven, což obviněný T. Š. potvrdil. Následně T. Š. předložil na zasedání Rady města XY dne 16. 12. 2008 pod bodem programu 4.5. k odsouhlasení uvedené obchodní společnosti s doporučením oslovit je v připravovaných veřejných zakázkách. Dále P. B. v přesně nezjištěné době od ledna 2008 do ledna 2009 ještě předtím, než město XY veřejně vyhlásilo podmínky veřejných zakázek ZUŠ a MŠ, na přesně nezjištěném místě si zajistil informace o vedených veřejných zakázkách, konkrétně o rozpočtu a výkazech výměr k projektové dokumentaci. Tohoto jednání se obviněný P. B. dopouštěl, přestože věděl, že obviněný T. Š. byl druhým místostarostou města XY, jehož povinností bylo respektovat platné právní předpisy, mimo jiné i tehdy platný a účinný zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále ve zkratce jen „ZVZ“), který v § 6 ukládal dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace, a jenž po jejich vzájemné dohodě tyto zásady bude porušovat. Takto obviněný P. B. jednal, ačkoliv věděl, že tímto jednáním získá lepší podmínky pro větší pravděpodobnost úspěchu v řízení o těchto veřejných zakázkách pro obchodní společnost První krušnohorská, jejímž byl jednatelem, a případně i pro některé další osoby a obchodní společnosti, které se spolu s jím řízenou obchodní společností P. měly účastnit těchto veřejných zakázek. 6. Obviněný T. Š. se uvedených trestných činů měl dopustit jako druhý místostarosta XY shora naznačeným způsobem. Přitom měl jednat v rozporu se slibem člena zastupitelstva města XY, neboť nerespektoval ustanovení § 6 ZVZ, a to především tím, že předal obviněnému P. B. zadávací dokumentaci k přípravě veřejné zakázky ZUŠ, poskytl mu informace k veřejným zakázkám MŠ a ZŠ, aby se s nimi mohl obviněný P. B. seznámit a připomínkovat zadávací dokumentaci podle vlastních potřeb a podle potřeb obchodních společností, které spolu s jím řízenou obchodní společností P. měly být účastníky těchto veřejných zakázek. Dále mu bylo vytýkáno, že s obviněným P. B. měl domlouvat podmínky veřejné zakázky tak, aby P. B. vyhovovaly, nechat je zapracovat do zadávací dokumentace, domluvit typ vlastního výběrového řízení u veřejné zakázky ZŠ a možnost, aby došlo