5 Tdo 549/2019 – Nejvyšší soud

5 Tdo 549/2019-2262 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 17. 7. 2019 o dovolání, které podal nejvyšší státní zástupce v neprospěch obviněných P. B., nar. XY, a T. Š., nar. XY, proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 24. 7. 2018, sp. zn. 5 To 84/2018, který rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 20 T 110/2011, takto: Podle § 265k odst. 1 tr. řádu se zrušuje rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 24. 7. 2018, sp. zn. 5 To 84/2018. Podle § 265k odst. 2 tr. řádu se zrušují také další rozhodnutí obsahově navazující na zrušené rozhodnutí, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. řádu se Krajskému soudu v Ústí nad Labem přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh trestního řízení 1. Obvinění P. B. a T. Š. byli původně rozsudkem Okresního soudu v Chomutově ze dne 30. 12. 2013, sp. zn. 20 T 110/2011, podle § 226 písm. b) tr. řádu zproštěni obžaloby pro skutky podrobně popsané ve výroku o vině v citovaném rozsudku. Ty byly u obviněného P. B. kvalifikovány jako organizátorství trestného činu pletich při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 10 odst. 1 písm. a) a § 128a odst. 1, odst. 2 písm. a) zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ve zkratce „tr. zákon“), a organizátorství trestného činu zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 10 odst. 1 písm. a) a § 158 odst. 1 písm. a) tr. zákona. U obviněného T. Š. v nich obžaloba spatřovala trestný čin pletich při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 128a odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákona a trestný čin zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158 odst. 1 písm. a) tr. zákona. 2. Proti zmíněnému rozsudku Okresního soudu v Chomutově ze dne 30. 12. 2013 podala státní zástupkyně v neprospěch obou obviněných odvolání, o němž rozhodl Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 9. 2. 2015, sp. zn. 5 To 196/2014, tak, že je podle § 256 tr. řádu zamítl jako nedůvodné. 3. Proti uvedenému usnesení odvolacího soudu podal nejvyšší státní zástupce dovolání v neprospěch obou obviněných, jež také podrobně zdůvodnil. K dovolání nejvyššího státního zástupce v neprospěch obou obviněných rozhodl Nejvyšší soud usnesením ze dne 20. 7. 2016, sp. zn. 5 Tdo 1171/2015, tak, že rozhodnutí soudu druhého i prvního stupně podle § 265k odst. 1 tr. řádu zrušil, dále zrušil podle § 265k odst. 2 tr. řádu i na zrušená rozhodnutí obsahově navazující rozhodnutí, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a podle § 265k odst. 2 tr. řádu se závazným právním názorem (ve smyslu § 265s odst. 1 tr. řádu) vrátil věc k novému projednání a rozhodnutí soudu prvního stupně. 4. Následným rozsudkem Okresního soudu v Chomutově ze dne 30. 11. 2017, sp. zn. 20 T 110/2011 (dále ve zkratce jen „rozsudek soudu prvního stupně“, nebude-li výslovně uvedeno, že jde o první zprošťující rozsudek z 30. 12. 2013), byl obviněný T. Š. uznán vinným trestným činem pletich při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 128a odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákona a trestným činem zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158 odst. 1 písm. a) tr. zákona a obviněný P. B. byl uznán vinným organizátorstvím podle § 10 odst. 1 písm. a) tr. zákona shora uvedených trestných činů. Za to byly podle § 128a odst. 2 tr. zákona za použití § 35 odst. 1 tr. zákona uloženy oběma obviněným shodné úhrnné tresty odnětí svobody v trvání 2 let, jejichž výkon byl u obou obviněných podle § 58 odst. 1 a § 59 odst. 1 tr. zákona podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 2 let. Podle § 49 odst. 1 a § 50 odst. 1 tr. zákona byl obviněnému T Š. navíc uložen také trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce voleného funkcionáře v orgánech územních samosprávných celků na dobu 3 let. 5. Uvedených trestných činů se podle rozsudku soudu prvního stupně měli dopustit oba obvinění (zjednodušeně uvedeno) následovně. Obviněný P. B. jako jednatel obchodní společnosti P., IČ: XY, se sídlem XY (dále jen jako „P.“), měl oslovit obviněného T. Š. jako druhého místostarostu XY, o kterém věděl, že má na starosti realizaci a organizaci tří veřejných zakázek: „Realizace energetických úspor na budově ZUŠ v XY“ (dále ve zkratce jen „veřejná zakázka ZUŠ“), „Realizace energetických úspor v objektu ZŠ XY v XY“ (dále ve zkratce jen „veřejná zakázka ZŠ“) a „Realizace energetických úspor MŠ XY v XY“ (dále ve zkratce jen „veřejná zakázka MŠ“), aby mu u těchto veřejných zakázek níže uvedeným způsobem zjednal výhodnější podmínky. Ačkoliv město XY dosud veřejně nevyhlásilo veřejnou zakázku ZŠ, ale mělo již v držení projektovou dokumentaci na uvedenou zakázku, kterou měl obviněný P. B. k dispozici, předal obviněný P. B. dne 9. 12. 2008 v kanceláři obviněného T. Š. 1 ks CD s výkazem výměr a rozpočtem na uvedenou zakázku s vyznačenými konkrétními položkami v rozpočtu s tím, aby tyto změny byly zapracovány do realizačního projektu a údaje uvedené v připravované zadávací dokumentaci byly pozměněny v jeho prospěch. Současně s obviněným T. Š. domlouval, zda by tato zakázka mohla být uskutečněna formou užšího řízení a nikoli otevřeného řízení a zda by mohlo dojít k jejímu vyhlášení již před vánočními svátky, aby byla vyšší pravděpodobnost, že se přihlásí málo soutěžících, čímž by získal výhodu. Dále obviněný P. B. dne 15. 12. 2008 v budově Městského úřadu XY obviněného T. Š. v jeho kanceláři informoval o tom, že má pro veřejné zakázky ZUŠ a MŠ připravených 5 obchodních společností, jejichž obchodní názvy posléze poslal e-mailem svědkyni K. M., a obviněnému T. Š. navrhl, aby nikdo další nebyl v chystaném výběrovém řízení osloven, což obviněný T. Š. potvrdil. Následně T. Š. předložil na zasedání Rady města XY dne 16. 12. 2008 pod bodem programu 4.5. k odsouhlasení uvedené obchodní společnosti s doporučením oslovit je v připravovaných veřejných zakázkách. Dále P. B. v přesně nezjištěné době od ledna 2008 do ledna 2009 ještě předtím, než město XY veřejně vyhlásilo podmínky veřejných zakázek ZUŠ a MŠ, na přesně nezjištěném místě si zajistil informace o vedených veřejných zakázkách, konkrétně o rozpočtu a výkazech výměr k projektové dokumentaci. Tohoto jednání se obviněný P. B. dopouštěl, přestože věděl, že obviněný T. Š. byl druhým místostarostou města XY, jehož povinností bylo respektovat platné právní předpisy, mimo jiné i tehdy platný a účinný zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále ve zkratce jen „ZVZ“), který v § 6 ukládal dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace, a jenž po jejich vzájemné dohodě tyto zásady bude porušovat. Takto obviněný P. B. jednal, ačkoliv věděl, že tímto jednáním získá lepší podmínky pro větší pravděpodobnost úspěchu v řízení o těchto veřejných zakázkách pro obchodní společnost První krušnohorská, jejímž byl jednatelem, a případně i pro některé další osoby a obchodní společnosti, které se spolu s jím řízenou obchodní společností P. měly účastnit těchto veřejných zakázek. 6. Obviněný T. Š. se uvedených trestných činů měl dopustit jako druhý místostarosta XY shora naznačeným způsobem. Přitom měl jednat v rozporu se slibem člena zastupitelstva města XY, neboť nerespektoval ustanovení § 6 ZVZ, a to především tím, že předal obviněnému P. B. zadávací dokumentaci k přípravě veřejné zakázky ZUŠ, poskytl mu informace k veřejným zakázkám MŠ a ZŠ, aby se s nimi mohl obviněný P. B. seznámit a připomínkovat zadávací dokumentaci podle vlastních potřeb a podle potřeb obchodních společností, které spolu s jím řízenou obchodní společností P. měly být účastníky těchto veřejných zakázek. Dále mu bylo vytýkáno, že s obviněným P. B. měl domlouvat podmínky veřejné zakázky tak, aby P. B. vyhovovaly, nechat je zapracovat do zadávací dokumentace, domluvit typ vlastního výběrového řízení u veřejné zakázky ZŠ a možnost, aby došlo k jejímu vyhlášení již před vánočními svátky, kdy by byla vyšší pravděpodobnost, že by se přihlásilo málo soutěžících, čímž by obviněný P. B. získal výhodu. Dále se 15. 12. 2008 měl ve své kanceláři v budově Městského úřadu XY domluvit s obviněným P. B., že mu tento obviněný dodá jména pěti zájemců o veřejné zakázky ZUŠ a MŠ, kteří budou osloveni zadavatelem, městem XY. Dále dne 16. 12. 2008 na schůzi Rady města XY předložil ke schválení uvedený seznam pěti obchodních společností, které měly být vyzvány ke zpracování cenové nabídky uvedených dvou veřejných zakázek. Dne 8. 1. 2009 na schůzi Rady města XY měl předložit ke schválení mimo jiné typ užšího výběrového řízení pro veřejnou zakázku ZŠ, na kterém se dohodl 9. 12. 2008 s obviněným P. B. Obviněný T. Š. se těchto jednání měl dopouštět, ačkoliv věděl, že obviněný P. B. byl jednatelem obchodní společnosti P., která se chtěla účastnit uvedených veřejných zakázek, a že sdělí informace o připravovaných veřejných zakázkách některým dalším osobám, které se rovněž uvedených veřejn