§ 3 trestní zákoník – Užití zákona účinného v době rozhodování
Zákon trestní zákoník · 40/2009 Sb. · účinné od 26. 5. 2021 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 3 trestního zákoníku stanoví, že druh trestu, který lze pachateli uložit, se vždy řídí zákonem platným v době rozhodování o trestném činu, a o ochranném opatření se rozhoduje podle zákona účinného v době rozhodování o něm. Soud nemůže uložit trest, který v době jeho rozhodování již neexistuje, i kdyby existoval v době spáchání trestného činu. (§ 3 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, znění účinné od 26. 5. 2021)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Užití zákona účinného v době rozhodování
- Týká se: pachatel
- Judikatura: na § 3 odkazuje 448 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Právní otázky k tomuto ustanovení: Co znamená „Užití zákona účinného v době rozhodování“ podle zákona?
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 40/2009 Sb.
(1) Pachateli lze uložit vždy pouze takový druh trestu, který dovoluje uložit zákon účinný v době, kdy se o trestném činu rozhoduje.
(2) O ochranném opatření se rozhodne vždy podle zákona účinného v době, kdy se o ochranném opatření rozhoduje.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Soud nemůže uložit trest, který v době jeho rozhodování již neexistuje, i kdyby existoval v době spáchání trestného činu.
- Pokud se v průběhu trestního řízení změní právní úprava trestů, soud se musí řídit novou úpravou.
- U ochranných opatření, jako je například ochranná léčba, se vždy použije zákon platný v době, kdy soud o takovém opatření rozhoduje.
Na co si dát pozor
- Tento paragraf se týká pouze druhu trestu, nikoli trestnosti činu samotné nebo výše trestu, které se řídí jinými pravidly (viz § 2).
- Změna zákona může vést k tomu, že pachateli bude uložen jiný druh trestu, než jaký by mu hrozil v době spáchání činu.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 3
Jak soudy aplikují § 3
Současně konstatoval, že § 16 odst. 2 trestního zákona (v současnosti § 3 odst. 1 tr. zákoníku) je pravidlem pro ukládání trestu, které nelze zaměňovat s kritérii časové působnosti zákona uvedenými v § 16 odst. 1 tr. zákona (v současnosti § 2 odst. 1 tr. zákoníku) (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 31. 1. 2008, sp. zn. III. ÚS 1103/07, či nález ze dne 22. 1. 2001, sp. zn. IV. ÚS 158/2000, podrobněji pak viz ŘÍHA, J. Časová působnost trestních zákonů a intertemporální účinky novelizací trestních předpisů.
… případě odvolací soud rozhodoval dne 7. 10. 2025, tedy před účinností zmiňované novely, a neměl tak jinou možnost než se řídit, v době, kdy rozhodoval, stále platným a účinným § 67 tr. zákoníku, který v dané době neumožňoval obviněnému uložení samostatného peněžitého trestu [obviněného je nutno upozornit na znění § 3 odst. 1 tr. zákoníku, které konstatuje, že pachateli lze uložit vždy pouze takový druh trestu, který dovoluje uložit zákon účinný v době, kdy se o trestném činu rozhoduje].
Také v navazujícím ustanovení § 3 odst. 1 tr. zákoníku je při volbě druhu trestu rozhodný zákon účinný v době, kdy se o trestném činu rozhoduje a žádný pozdější.
Právní otázky
Související
§ 4 Katalog prací ve veřejných službách a správě (Nařízení vlády o katalogu prací ve veřej)§ 9 Účinnost (Vyhláška o provedení některých ustanoven)§ 9 Účinnost (Nařízení vlády, kterým se stanoví techni)§ 8 ZÁKLADNÍ POŽADAVKY (Nařízení vlády, kterým se stanoví techni)§ 125h Objektivní odpovědnost z hlediska požadavku s (Nález Ústavního soudu ze dne 16. května )