Zákon trestní zákoník · 40/2009 Sb. · § 3 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 3 trestního zákoníku stanoví, že druh trestu, který lze pachateli uložit, se vždy řídí zákonem platným v době rozhodování o trestném činu, a o ochranném opatření se rozhoduje podle zákona účinného v době rozhodování o něm.
§ 3 Užití zákona účinného v době rozhodování
(1) Pachateli lze uložit vždy pouze takový druh trestu, který dovoluje uložit zákon účinný v době, kdy se o trestném činu rozhoduje.
(2) O ochranném opatření se rozhodne vždy podle zákona účinného v době, kdy se o ochranném opatření rozhoduje.
Díl 3
Paragraf 3 trestního zákoníku stanoví, že druh trestu, který lze pachateli uložit, se vždy řídí zákonem platným v době rozhodování o trestném činu, a o ochranném opatření se rozhoduje podle zákona účinného v době rozhodování o něm.
Co to znamená v praxi
Soud nemůže uložit trest, který v době jeho rozhodování již neexistuje, i kdyby existoval v době spáchání trestného činu.
Pokud se v průběhu trestního řízení změní právní úprava trestů, soud se musí řídit novou úpravou.
U ochranných opatření, jako je například ochranná léčba, se vždy použije zákon platný v době, kdy soud o takovém opatření rozhoduje.
Na co si dát pozor
Tento paragraf se týká pouze druhu trestu, nikoli trestnosti činu samotné nebo výše trestu, které se řídí jinými pravidly (viz § 2).
Změna zákona může vést k tomu, že pachateli bude uložen jiný druh trestu, než jaký by mu hrozil v době spáchání činu.