§ 35 trestní zákoník – Vyloučení z promlčení
Zákon trestní zákoník · 40/2009 Sb. · účinné od 26. 5. 2021 · Trestní právo
Stručně: Tento paragraf stanoví, že u určitých závažných trestných činů trestní odpovědnost nezaniká ani po uplynutí promlčecí doby, což znamená, že pachatel může být stíhán kdykoli. U vybraných trestných činů proti lidskosti, válečných zločinů a teroristických činů se neuplatňuje promlčení, takže pachatelé mohou být stíháni i po mnoha letech. (§ 35 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, znění účinné od 26. 5. 2021)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Vyloučení z promlčení
- Trestní sazba: „prosince 1989, u nichž horní hranice trestní sazby odnětí svobody činí nejméně deset let, pokud z důvodů neslučitelných se základními zásadami právního řádu demokratického…“
- Odkazuje na: § 403, § 404, § 405, § 309, § 310, § 311
- Judikatura: na § 35 odkazuje 1 136 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Právní otázky k tomuto ustanovení: Co znamená „Vyloučení z promlčení“ podle zákona?
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 40/2009 Sb.
Uplynutím promlčecí doby nezaniká trestní odpovědnost
a) za trestné činy uvedené v hlavě třinácté zvláštní části tohoto zákona, s výjimkou trestných činů založení, podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka (§ 403), projevu sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka (§ 404), popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia (§ 405), a to i pokud byly v minulosti spáchány činy, které by nyní měly znaky těchto trestných činů,
b) za trestné činy vlastizrady (§ 309), rozvracení republiky (§ 310), teroristického útoku (§ 311) a teroru (§ 312), pokud byly spáchány za takových okolností, že zakládají válečný zločin nebo zločin proti lidskosti podle předpisů mezinárodního práva,
c) za jiné trestné činy spáchané v době od 25. února 1948 do 29. prosince 1989, u nichž horní hranice trestní sazby odnětí svobody činí nejméně deset let, pokud z důvodů neslučitelných se základními zásadami právního řádu demokratického státu nedošlo k pravomocnému odsouzení nebo zproštění obžaloby, a které byly spáchány veřejnými činiteli anebo byly spáchány v souvislosti s pronásledováním jednotlivce nebo skupiny osob z důvodů politických, rasových či náboženských.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- U vybraných trestných činů proti lidskosti, válečných zločinů a teroristických činů se neuplatňuje promlčení, takže pachatelé mohou být stíháni i po mnoha letech.
- Trestné činy spáchané v období od 25. února 1948 do 29. prosince 1989, které splňují určité podmínky (vysoká trestní sazba, spáchání veřejnými činiteli nebo v souvislosti s politickým, rasovým či náboženským pronásledováním a nedošlo k odsouzení z důvodů neslučitelných se základními zásadami právního řádu), rovněž nepodléhají promlčení.
- U některých trestných činů proti lidskosti (např. založení hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka) se promlčení uplatní, i když spadají do hlavy třinácté.
Na co si dát pozor
- Promlčení se nevztahuje na všechny trestné činy uvedené v hlavě třinácté, ale jsou zde výjimky, které jsou v textu paragrafu přímo vyjmenovány.
- U trestných činů vlastizrady, rozvracení republiky, teroristického útoku a teroru je pro vyloučení promlčení nutné, aby byly spáchány za okolností zakládajících válečný zločin nebo zločin proti lidskosti podle mezinárodního práva.
- U trestných činů z období 1948–1989 musí být splněno více podmínek současně, aby se na ně promlčení nevztahovalo (např. horní hranice trestní sazby nejméně deset let, spáchání veřejnými činiteli nebo v souvislosti s pronásledováním a absence pravomocného odsouzení z určitých důvodů).
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 35
Jak soudy aplikují § 35
A proto je názor citovaného judikátu třeba aplikovat i ve vztahu k § 35 tr. zákoníku o vyloučení z promlčení.
Stejnou námitku vztahuje i na později přijaté ustanovení § 67a písm. d) tr. zákona a § 35 písm. c) tr. zákoníku.
Námitku, že trestní odpovědnost obviněného zanikla promlčením, Nejvyšší soud pokládal za dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., neboť se jedná o aplikaci hmotného práva (§ 34 – § 35 tr. zákoníku) na zjištěný skutek.
Právní otázky
Související
§ 25 Vyloučení z promlčení (Zákon o trestní odpovědnosti právnických)§ 25 Vyloučení z promlčení (Zákon, kterým se mění zákon č. 418/2011 )§ 13 Vyloučení z promlčení (Zákon o trestní odpovědnosti právnických)§ 13 Vyloučení z promlčení (Zákon, kterým se mění zákon č. 418/2011 )§ 25 (Vyhláška Státního úřadu sociálního zabez)