5 Tdo 894/2009 — Nejvyšší soud

5 Tdo 894/2009 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:26. 8. 2009 Spisová značka:5 Tdo 894/2009 ECLI:ECLI:CZ:NS:2009:5.TDO.894.2009.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Kategorie rozhodnutí: Zveřejněno na webu:31. 12. 2009 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 5 Tdo 894/2009 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 26. 8. 2009 o dovolání obviněného Ing. J. P., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci ze dne 18. 2. 2009, sp. zn. 2 To 37/2009, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. 3 T 77/2006, t a k t o : Podle § 265k odst. 1 tr. ř. se z r u š u j e usnesení Krajského soudu v Ostravě –pobočka v Olomouci ze dne 18. 2. 2009, sp. zn. 2 To 37/2009, a rozsudek Okresního soudu v Šumperku ze dne 15. 12. 2008, sp. zn. 3 T 77/2006. Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se Okresnímu soudu v Šumperku p ř i k a z u j e , aby věc obviněného Ing. J. P. v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Odůvodnění: Rozsudkem Okresního soudu v Šumperku ze dne 17. 2. 2005, sp. zn. 3 T 85/2004, byl obviněný Ing. J. P. uznán pod body 1) i 2) vinným trestným činem zpronevěry podle § 248 odst. 1, 3 písm. c) tr. zák., a za tyto trestné činy byl odsouzen podle § 248 odst. 3 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání 30 měsíců, jehož výkon mu byl podle § 58 odst. 1 a § 60a odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu 3 roků za současného vyslovení dohledu nad obžalovaným. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost nahradit škodu poškozené obchodní společnosti F. M., s. r. o., se sídlem ul. D., D., ve výši 1.142.198,- Kč. Podle § 229 odst. 2 tr. ř. byla poškozená obchodní společnost F. M., s. r. o., se sídlem ul. D., D., se zbytkem svého nároku na náhradu škody odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. Tento rozsudek napadl obviněný odvoláním, o němž Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl usnesením ze dne 22. 4. 2005, sp. zn. 2 To 335/2005, tak, že je podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné zamítl. Proti uvedenému usnesení odvolacího soudu ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Šumperku ze dne 17. 2. 2005, sp. zn. 3 T 85/2004, podal obviněný Ing. J. P. prostřednictvím obhájce JUDr. J. S. dovolání z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., o němž Nejvyšší soud rozhodl tak, že z podnětu tohoto mimořádného opravného prostředku zrušil usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 22. 4. 2005, sp. zn. 2 To 335/2005, a rozsudek Okresního soudu v Šumperku ze dne 17. 2. 2005, sp. zn. 3 T 85/2004, a Okresnímu soudu v Šumperku přikázal, aby věc obviněného Ing. J. P. v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. V novém řízení pak Okresní soud v Šumperku uznal rozsudkem ze dne 15. 12. 2008, sp. zn. 3 T 77/2006, obviněného Ing. J. P. vinným jednak trestným činem zpronevěry podle § 248 odst. 1, 2 tr. zák. a jednak trestným činem zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 125 odst. 1 tr. zák., jichž se dopustil tím, že v období od 1. 1. 2002 do 2. 3. 2003 v D., okres Š., jako ředitel a zároveň jednatel obchodní společnosti F. M., s. r. o., se sídlem ul. D. v D., postupně vybíral z účtu uvedené obchodní společnosti, vedeného u K., a. s., pobočka Š., expositura Z., finanční hotovost do celkové výše 6.196.323,- Kč na provoz společnosti, finanční hotovost vybranou z účtu vkládal do pokladny společnosti, odkud ji postupně vybíral k provozním účelům, avšak v pokladně společnosti z celkově vybrané hotovosti řádně nevyúčtoval částku ve výši 1.142.198,21 Kč, když částku 320.000,- Kč neoprávněně zapůjčil M. D. a částku 822.198,21 Kč řádně nevyúčtoval a jednal takto v rozporu s ustanovením § 7 odst. 1, § 7 odst. 4, § 8 zákona číslo 563/1991 Sb., ač byl povinen řádně spravovat cizí majetek, jak mu ukládá ustanovení § 134, § 135 ve spojení s § 194 odst. 5 obchodního zákoníku. Výše popsaným jednáním si obviněný podle nalézacího soudu jednak přisvojil cizí věc nebo jinou majetkovou hodnotu, která mu byla svěřena, a způsobil tak škodu nikoli malou, a jednak nevedl účetní knihy, zápisy nebo jiné doklady sloužící k přehledu o stavu hospodaření a majetku nebo k jejich kontrole, ač k tomu byl podle zákona povinen, a ohrozil tak majetková práva jiného nebo včasné a řádné vyměření daně. Za uvedené trestné činy byl obviněnému uložen podle § 125 odst. 1 a § 35 odst. 1 tr. zák. úhrnný trest odnětí svobody v trvání 12 měsíců, přičemž podle § 58 odst. 1 a § 59 odst. 1 tr. zák. byl výkon tohoto trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 2 roků. Dále byl obviněný podle § 226 písm. b) tr. ř. zproštěn obžaloby pro skutek, spočívající v tom, že dne 6. 9. 2002 jako jednatel a zároveň ředitel společnosti F. M., s. r. o., se sídlem ul. D v D., dal z titulu své funkce v Z. bez vědomí majitele společnosti příkaz k bezhotovostnímu převodu finančních prostředků ve výši 4.000 EUR (dle kurzu ke dni 6. 9. 2002 stanoveného na částku 30,185 Kč za 1 EUR, rovnající se částce ve výši 120.740,- Kč) z účtu uvedené společnosti číslo …, vedeného u K. b., a. s., Z., na účet jeho fyzické osoby, označený J. P., číslo účtu ..., vedený u K. b., a. s., Z., takto neoprávněně převedené finanční prostředky ze svého účtu obžalovaný vybral a použil pro svoji potřebu, přičemž po odvolání z funkce jednatele ke dni 25. 3. 2003 provedl dne 3. 4. 2003 bezhotovostní převod finanční hotovosti ve výši 120.000,- Kč z účtu své fyzické osoby číslo …, vedeného u K. b., a. s., na účet obchodní společnosti F. M., s. r. o., číslo …, vedeného u K. b., a. s., pobočka Š., expositura Z., tím tedy obžalovaný v době od 6. 9. 2002 do 3. 4. 2003 pro svoji potřebu neoprávněně nakládal s předmětnou finanční hotovostí, která mu byla z titulu jeho funkcí dána do dispozice a takto jednal ke škodě obchodní společnosti F. M., s. r. o., se sídlem ul. D. v D. Proti rozsudku Okresního soudu v Šumperku ze dne 15. 12. 2008, sp. zn. 3 T 77/2006, podal obviněný Ing. J. P. odvolání, o němž Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl usnesením ze dne 18. 2. 2009, sp. zn. 2 To 37/2009, tak, že odvolání jako nedůvodné podle § 256 tr. ř. zamítl. Uvedené usnesení odvolacího soudu ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Šumperku ze dne 15. 12. 2008, sp. zn. 3 T 77/2006, napadl obviněný Ing. J. P. prostřednictvím obhájce JUDr. J. S. dovoláním z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný ve svém mimořádném opravném prostředku nejprve shrnul dosavadní průběh trestního řízení, a dále již směřoval námitky k jednotlivým trestně právním kvalifikacím jeho jednání. Takto k trestnému činu zpronevěry podle § 248 odst. 1, 2 tr. zák. uvedl, že jeho jednáním nebyla ve skutečnosti způsobena společnosti F. M., s. r. o., škoda, ani ke způsobení škody toto jednání nesměřovalo. Majetek předmětné společnosti se totiž poskytnutím uvedené půjčky nezmenšil, neboť místo finančních prostředků ve výši 320.000,- Kč se předmětná společnost stala vlastníkem pohledávky ve výši 320.000,- Kč za M. D. Okresní soud se nevyjádřil k zásadní právní otázce, zda smlouva o půjčce mezi společností F. M., s. r. o., a M. D. je platná či nikoli. Přitom z hlediska platnosti smlouvy o půjčce je nepodstatné, že byla původně uzavřena pouze v ústní formě a teprve dodatečně byl stvrzen její obsah v písemné formě. Taktéž je z hlediska platnosti nerozhodné, zda byl či nebyl stanoven termín splatnosti půjčky. Obviněný taktéž nesouhlasí s názorem, že půjčka M. D. nesouvisela s předmětem podnikání výše jmenované společnosti, protože právě tato souvislost je dána tím, že M. D. byl jedním z klíčových zaměstnanců společnosti v době, kdy ředitelem a jednatelem této společnosti byl obviněný, tato společnost se nacházela v krizové ekonomické situaci a pro přežití společnosti, o které obviněný usiloval, bylo zcela nezbytné udržet ty zaměstnance, kteří kvalitně pracovali a zajišťovali výrobní činnost. Tato půjčka tedy měla stabilizační charakter a v podnikové praxi taková půjčka není ničím neobvyklým. K platnosti smlouvy o půjčce také nebyl potřebný ani souhlas majitele společnosti, jak tvrdí soudy v napadených rozhodnutích, protože z příslušných ustanovení obchodního zákoníku nelze v žádném případě dovodit, že by majitel obchodního podílu měl rozhodovací pravomoc při uzavírání právních úkonů společnosti. Neomezené jednatelské oprávnění přísluší statutárnímu orgánu společnosti, tedy v případě společnosti s ručením omezeným jejímu jednateli, kterým byl v nyní posuzovaném případě právě dovolate