5 Tz 52/2014 – Nejvyšší soud

5 Tz 52/2014-53 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl dne 28. 1. 2015 v neveřejném zasedání o stížnosti pro porušení zákona, kterou podala ministryně spravedlnosti ve prospěch obviněného JUDr. V. S. , MBA, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. 1. 2014, sp. zn. 8 To 476/2013, který rozhodl v trestní věci vedené u Městského státního zastupitelství pod sp. zn. 1 KZV 27/2012, t a k t o : Podle § 268 odst. 1 písm. c) tr. řádu se stížnost pro porušení zákona z a m í t á . O d ů v o d n ě n í : Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 16. 1. 2014, sp. zn. 8 To 476/2013, byla podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. řádu zamítnuta stížnost obviněného JUDr. V. S. , MBA, kterou podal proti usnesení státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Praze ze dne 4. 12. 2013, sp. zn. 1 KZV 27/2012. Tímto usnesením byl podle § 47 odst. 1, 2 tr. řádu zajištěn nárok poškozené obchodní společnosti NEOGRAPH, a. s., se sídlem v Praze 1, Opletalova č. 55, IČ 251 43 468, na majetku obviněného, který je podrobně označen ve výroku posledně citovaného usnesení. Proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. 1. 2014, sp. zn. 8 To 476/2013, podala ministryně spravedlnosti ve prospěch obviněného JUDr. V. S. , MBA, stížnost pro porušení zákona. Spatřuje v ní porušení zákona, k němuž mělo dojít v neprospěch obviněného v ustanoveních § 47 odst. 4, § 147 odst. 1 a § 148 odst. 1 písm. c) tr. řádu. Ministryně spravedlnosti především namítla, že předmětem zajištění ve smyslu § 47 tr. řádu sice mohou být i akcie, avšak jejich vlastníkovi nelze postupem podle tohoto ustanovení omezit hlasovací právo související se zajištěnými akciemi. Stěžovatelka učinila takový závěr s poukazem na dvě skupiny akcionářských práv a povinností, v jejichž rámci existují práva majetková, která lze zajistit, a práva společenstevní, která podle přesvědčení stěžovatelky nelze zajistit. Jak dále ministryně spravedlnosti zdůraznila, ten, jehož akcie byly zajištěny, totiž nepřestává být jejich vlastníkem a nadále je i akcionářem akciové společnosti, jemuž nelze bránit ve výkonu společenstevních práv, která nepřecházejí na toho, kdo zajistil akcie (tj. na stát), ani na nikoho jiného. Proto stěžovatelka považuje za nezákonný výrok uvedený v usnesení státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Praze ze dne 4. 12. 2013, sp. zn. 1 KZV 27/2012, o tom, že obviněný JUDr. V. S. , MBA, v důsledku zajištění akcií není oprávněn vykonávat hlasovací právo na valných hromadách obchodní společnosti NEOGRAPH, a. s. Porušení zákona se měl dopustit i Městský soud v Praze, protože zamítl stížnost obviněného podanou proti citovanému usnesení státní zástupkyně. Vzhledem k tomu ministryně spravedlnosti navrhla, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. řádu vyslovil namítané porušení zákona a aby podle § 269 odst. 2 tr. řádu zrušil usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. 1. 2014, sp. zn. 8 To 476/2013, a zrušil i jemu předcházející usnesení státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Praze ze dne 4. 12. 2013, sp. zn. 1 KZV 27/2012, pokud jím bylo podle § 47 odst. 4 tr. řádu rozhodnuto, že obviněný JUDr. V. S. , MBA, nemůže vykonávat hlasovací právo na valných hromadách obchodní společnosti NEOGRAPH, a. s., k 10 kusům kmenových akcií na jméno, vydaných touto obchodní společností v listinné podobě o jmenovité hodnotě 100 000 Kč za jednu akcii, které mají pořadové číslo 1 až 10. Dále ministryně spravedlnosti navrhla, aby Nejvyšší soud zrušil i další rozhodnutí obsahově navazující na citovaná usnesení, pokud vzhledem ke změně, k níž by došlo jejich zrušením, pozbyla podkladu. Ke stížnosti pro porušení zákona se vyjádřili obviněný JUDr. V. S. , MBA, a poškozená obchodní společnost SPM – Security Paper Mill, a. s., která byla do 22. 4. 2014 obchodní společností NEOGRAPH, a. s. Obviněný se ztotožňuje s podanou stížností pro porušení zákona, protože podle § 47 odst. 1 tr. řádu lze omezit jen majetková práva akcionáře. Jak dále obviněný zdůraznil, ve vztahu k jiným obchodním společnostem, v nichž je vlastníkem obchodního podílu, nedošlo k omezení jeho nemajetkových práv. Podle obviněného zajištěním jeho majetkového podílu v obchodní společnosti NEOGRAPH, a. s., došlo ke znehodnocení tohoto podílu. Obviněný považuje stížnost pro porušení zákona za důvodnou, proto závěrem svého vyjádření navrhl, aby jí bylo vyhověno. Poškozená obchodní společnost SPM – Security Paper Mill, a. s., se podrobně vyjádřila k podané stížnosti pro porušení zákona prostřednictvím zmocněnkyně Mgr. K. K. O. Poškozená nesouhlasí s právním názorem ministryně spravedlnosti, protože podle přesvědčení poškozené je společník obchodní korporace omezen v uskutečnění práv jejími ekonomickými zájmy, s nimiž nemůže být výkon práv společníka v kolizi. Jak dále poškozená zdůraznila, o poškození zájmů jmenované obchodní společnosti svědčí nejen jednání obviněného, které v tomto stadiu trestního řízení vykazuje znaky trestného činu, ale i jeho následné chování, jímž bránil ekonomickému oživení zmíněné obchodní společnosti. Zajištění akcií obviněného tak naplnilo cíl vtělený do ustanovení § 47 odst. 1 tr. řádu, kterým je zajištění nároku poškozeného v trestním řízení. Podle poškozené zde přichází v úvahu i analogické použití ustanovení § 79e odst. 2 tr. řádu, na které odkázal v napadeném usnesení Městský soud v Praze. Závěrem svého vyjádření proto poškozená navrhla, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 1 písm. c) tr. řádu zamítl podanou stížnost pro porušení zákona jako nedůvodnou. Nejvyšší soud z podnětu podané stížnosti pro porušení zákona přezkoumal v rozsahu vyplývajícím z ustanovení § 267 odst. 3, 5 tr. řádu zákonnost a odůvodněnost napadeného usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. 1. 2014, sp. zn. 8 To 476/2013, jakož i příslušnou část řízení, které mu předcházelo. V rámci tohoto řízení pak Nejvyšší soud přezkoumal zejména výrok usnesení státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Praze ze dne 4. 12. 2013, sp. zn. 1 KZV 27/2012, kterým podle § 47 odst. 4 tr. řádu rozhodla o tom, že obviněný JUDr. V. S. , MBA, nemůže vykonávat hlasovací právo na valných hromadách obchodní společnosti NEOGRAPH, a. s., k 10 kusům kmenových akcií na jméno, vydaných zmíněnou obchodní společností v listinné podobě o jmenovité hodnotě 100 000 Kč za jednu akcii, které mají pořadové číslo 1 až 10. Po přezkoumání dospěl Nejvyšší soud k závěru, že zákon nebyl porušen. Ke shora vysloveným námitkám ministryně spravedlnosti Nejvyšší soud nejdříve v obecné rovině připomíná, že ustanovení § 47 odst. 1 tr. řádu se týká zajištění nároku poškozeného na náhradu škody nebo nemajetkové újmy způsobené trestným činem nebo na vydání bezdůvodného obohacení získaného trestným činem. Základním zákonným předpokladem pro použití citovaného ustanovení je důvodná obava, že uspokojení některého z uvedených nároků poškozeného bude mařeno nebo ztěžováno. Existence důvodné obavy se zde odvíjí od konkrétních okolností případu, přičemž jde zpravidla o takové okolnosti, které ve svém souhrnu zakládají vyšší míru pravděpodobnosti, že později nebude vůbec možné dosáhnout uspokojení nároku poškozeného, nebo se ho bude možno domoci jen omezeně a se značnými obtížemi. Důvodnou obavu je třeba hodnotit ex ante, tj. na základě rozhodných okolností existujících v době rozhodování o zajištění nároku poškozeného. Intenzita důvodné obavy se může v průběhu trestního řízení měnit a mohou ji ovlivňovat faktické i právní skutečnosti vyplývající z jednání obviněného, stran trestního řízení či orgánů činných v trestním řízení, anebo z jiných vnějších vlivů (např. ekonomických). Předmětem zajištění podle § 47 odst. 1 tr. řádu je majetek obviněného. Jeho obecnou definici dříve částečně obsahovalo jen ustanovení § 6 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále též ve zkratce „obch. zák.“), podle něhož se obchodním majetkem podnikatele – fyzické osoby rozuměly věci, pohledávky a jiná práva a penězi ocenitelné hodnoty, které patřily podnikateli a sloužily nebo byly určeny k jeho podnikání. Nyní se pojmem majetek podle § 495 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále ve zkratce „obč. zákoník“), rozumí vše, co patří určité osobě, tj. souhrn jejích věcí, práv a jiných majetkových hodnot. Za majetek ve smyslu citovaných ustanovení se nepochybně považují i akcie, které patří obviněnému jako akcionáři konkrétní akciové společnosti. Pokud jde o právní povahu akcií, jsou podle § 489 a násl. obč. zákoníku hmotnými nebo nehmotnými věcmi a odpovídají definici movité věci (viz § 498 odst. 1 a contrario, § 498 odst. 2 obč. zákoníku). Závěr o tom, že akcie je movitou věcí, ostatně neodporuje ani trestněprávní úpravě, neboť podle § 134 odst. 1 tr. zákoníku se ustanovení o věcech vztahují i na cenné papíry bez ohledu na to, zda jde o listinné nebo zaknihované cenné papíry a jaký je jejich druh (akcie, dluhopisy, směnky, šeky, atd.). Právní úprava cenných papírů je po rekodifikaci soukromého práva (s účinností od 1. 1. 2014) zařazena zejména do obč