Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
§ 186c

§ 186c obchodní zákoník – Při posuzování způsobilosti valné hromady činit rozhodnutí…

Obchodní zákoník · 513/1991 Sb. · účinné od 1. 12. 2009 · Obchodní a korporátní právo · neoficiální nadpis

Stručně: Paragraf 186c obchodního zákoníku stanovuje, ve kterých případech se při posuzování způsobilosti valné hromady rozhodovat a při hlasování na ní nepřihlíží k akciím nebo zatímním listům, nebo kdy akcionář nemůže vykonávat hlasovací právo. Při sčítání hlasů na valné hromadě se nepočítají akcie nebo zatímní listy, které nemají hlasovací právo nebo u kterých nelze hlasovací právo vykonávat. (§ 186c zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, znění účinné od 1. 12. 2009)

Klíčová fakta

  • Týká se: akcionář
  • Odkazuje na: § 66b
  • Judikatura: na § 186c odkazuje 40 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
  • Účinnost: znění účinné od (předchozí znění: co se změnilo)
  • Zdroj: e-Sbírka, 513/1991 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

(1) Při posuzování způsobilosti valné hromady činit rozhodnutí a při hlasování na valné hromadě se nepřihlíží k akciím nebo zatímním listům, s nimiž není spojeno hlasovací právo, nebo pokud nelze hlasovací právo, které je s nimi spojeno, vykonávat.

(2) Akcionář nemůže vykonávat hlasovací právo

a) spojené se zatímním listem, pokud je v prodlení se splácením emisního kursu nesplacených akcií nebo jeho části,

b) rozhoduje-li valná hromada o jeho nepeněžitém vkladu,

c) rozhoduje-li valná hromada o tom, zda jemu nebo osobě, s níž jedná ve shodě, má být prominuto splnění povinnosti anebo zda má být odvolán z funkce člena orgánu společnosti pro porušení povinností při výkonu funkce,

d) v jiných případech stanovených zákonem.

(3) Zákaz výkonu hlasovacích práv uvedený v odstavci 2 písm. b) až d) se vztahuje i na akcionáře, kteří jednají s akcionářem, který nemůže vykonávat hlasovací právo, ve shodě.

(4) Zákaz výkonu hlasovacích práv podle odstavců 2 a 3 neplatí v případě, kdy všichni akcionáři společnosti jednají ve shodě (§ 66b).

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

  • Při sčítání hlasů na valné hromadě se nepočítají akcie nebo zatímní listy, které nemají hlasovací právo nebo u kterých nelze hlasovací právo vykonávat.
  • Akcionář nemůže hlasovat, pokud dluží splacení emisního kurzu, nebo pokud se hlasuje o jeho nepeněžitém vkladu, prominutí povinnosti, nebo odvolání z funkce pro porušení povinností.
  • Zákaz hlasování se vztahuje i na akcionáře, kteří jednají ve shodě s akcionářem, který nemůže hlasovat.
  • Tato omezení hlasovacích práv neplatí, pokud všichni akcionáři společnosti jednají ve shodě.

Na co si dát pozor

  • Akcionář by měl mít splacený emisní kurz, aby mohl vykonávat hlasovací právo spojené se zatímním listem.
  • Při rozhodování o určitých záležitostech týkajících se přímo akcionáře nebo osoby, s níž jedná ve shodě, může být jeho hlasovací právo omezeno.

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.

Judikatura k § 186c

40
NS
Nejvyšší soud
27. 6. 2024
NS
Nejvyšší soud
29. 1. 2020
NS
Nejvyšší soud
20. 2. 2018
ÚS
Ústavní soud
31. 10. 2017
ÚS
Ústavní soud
16. 5. 2017
ÚS
Ústavní soud
4. 7. 2013
NSS
Nejvyšší správní soud
1. 2. 2006
NSS
Nejvyšší správní soud
22. 12. 2005

Novější rozhodnutí z každého soudu. Rozhodnutí citují § 186c zákona 513/1991 Sb. – vazby extrahované z plných textů.

Jak soudy aplikují § 186c

Právě proto zákon sistuje hlasovací právo akcionáře jsoucího v prodlení s plněním vkladové povinnosti, a to v rozsahu prodlení [srov. § 186c odst. 2 písm. a) obch. zák. a § 426 písm. a) z. o. k.]. [54] Dokud není splněna vkladová povinnost, společnost nemůže dotčenému akcionáři vydat akcie (§ 176 obch. zák., § 256 z. o. k.). Pokud by akcionář mohl v důsledku marného uplynutí promlčecí lhůty odmítnout splatit vklad, byl by jeho podíl natrvalo představován buď zatímním listem, anebo nesplacenou akcií.

27 Cdo 1606/2022 · Nejvyšší soud · 27. 6. 2024

Mimo jiné i proto Nejvyšší soud v minulosti odmítl analogickou aplikaci zákazu výkonu hlasovacího práva, obsaženou v § 186c odst. 3 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“), resp. v § 427 odst. 1 z. o. k., i na společníky společnosti s ručením omezeným, jednající ve shodě se společníkem, jemuž svědčí zákaz výkonu hlasovacího práva podle § 127 odst. 5 písm. c) obch. zák., resp. § 173 odst. 1 písm. c) z. o. k. (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo …

27 Cdo 3315/2018 · Nejvyšší soud · 29. 1. 2020

Dovolatelka dále namítá, že napadená usnesení valné hromady byla platně přijata, neboť - s ohledem na skutečnost, že předběžným opatřením nařízeným usnesením Městského soudu v Praze ze dne 9. ledna 2006, č. j. 39 Cm 194/2003-204, byl ve smyslu § 186c obch. zák. zakázán výkon hlasovacích práv spojených s akciemi v držení navrhovatelky - valná hromada byla usnášeníschopná.

27 Cdo 6055/2017 · Nejvyšší soud · 20. 2. 2018

Výňatky z odůvodnění rozhodnutí, která toto ustanovení citují. Celý kontext najdete v textu rozhodnutí.