6 Pzo 4/2023 – Nejvyšší soud

6 Pzo 4/2023- USNESENÍ Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 31. 8. 2023, návrhy V. F. a Jaroslava Zelinky, nar. 19. 11. 1970, trvale bytem Štolcova 799/56, 618 00 Brno-Černovice, na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu soudce Městského soudu v Brně ze dne 22. 6. 2018, sp. zn. V 24-2/2018, a příkazu k prodloužení doby odposlechu soudce Krajského soudu v Brně ze dne 19. 10. 2018, sp. zn. V 29-2/2018, v trestní věci vedené Policií ČR, Městským ředitelstvím policie Brno, 2. oddělením hospodářské kriminality, pod sp. zn. KRPB-129933/TČ-2019–060282-SOD, a podle § 314n odst. 1 tr. ř. rozhodl, takto: Příkazem soudce Městského soudu v Brně k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu ze dne 22. 6. 2018, sp. zn. V 24-2/2018, a příkazem soudce Krajského soudu v Brně k prodloužení doby odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu ze dne 19. 10. 2018, sp. zn. V 29-2/2018, nebyl porušen zákon. Odůvodnění: 1. Nejvyššímu soudu byly doručeny návrhy V. F. a Jaroslava Zelinky (dále též jen „navrhovatelé“) na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu (dále jen „příkaz k odposlechu“) vydaném soudcem Městského soudu v Brně dne 22. 6. 2018, sp. zn. V 24-2/2018, jímž byl podle § 88 odst. 1, 2 tr. ř. přikázán odposlech a záznam telekomunikačního provozu telefonních stanic užívaných V. F., Jaroslavem Zelinkou a P. M., a příkazu k odposlechu soudcem Krajského soudu v Brně ze dne 19. 10. 2018, sp. zn. V 29-2/2018, jímž byla podle § 88 odst. 1, 2, 4 tr. ř. prodloužena doba trvání odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu mobilní telefonní stanice, jejímž uživatelem byl V. F. 2. Navrhovatelé úvodem zmiňují, že jim byla ze strany policejního orgánu doručena (V. F. dne 6. 2. 2023 a Jaroslavu Zelinkovi dne 2. 2. 2023) vyrozumění ze dne 27. 1. 2023, č. j. KRPB-129933-136/TČ-2019-060282-SOD, jejichž obsahem byla informace o nařízeném odposlechu podle § 88 odst. 8 tr. ř. s poučením, že mají právo podat ve lhůtě šesti měsíců od doručení vyrozumění k Nejvyššímu soudu návrh na přezkoumání zákonnosti vydaného soudního příkazu, přičemž tohoto práva využili. 3. Navrhovatelé dále popisují průběh řízení v dané věci s tím, že jejich výhrady jsou mířeny především k činnosti celních orgánů, které o nařízení odposlechů usilovaly, ačkoliv si musely být vědomy, že nemají oporu ve skutkových okolnostech dané věci ani v textu zákona. Příkazy k odposlechům byly vydány nikoliv v souvislosti s předmětným trestním řízením, nýbrž v souvislostí s jinou činností společnosti Celní jednatelství Zelinka s.r.o. (dále spol. CJZ) týkající se tzv. EVA folií. Tyto fólie měly původně podléhat sazbě cla ve výši 6,5 %, jak navrhovateli Zelinkovi na jeho dotaz sdělilo Celní ředitelství Ústí nad Labem dne 7. 6. 2011. Nicméně od data 1. 1. 2012 již platilo, že dané fólie umožňují jejich zařazení pod sazbu cla ve výši 0 %. Navrhovatel Zelinka se o této změně dozvěděl až 20. 12. 2012, a tudíž požádal Celní úřad pro Jihomoravský kraj o vrácení cla odvedeného za EVA fólie, čemuž bylo vyhověno rozhodnutím Celního úřadu pro Jihomoravský kraj ze dne 10. 1. 2013. Po tomto rozhodnutí byly dané fólie zařazovány pod celní sazbu 0 %. Toto zařazení bylo přitom potvrzeno závaznou informací vydanou v Německu dne 21. 2. 2012 platnou pro celé území EU. Až dne 4. 5. 2018 podala Celní správa ČR, GŘC, Odbor pátrání Brno, podnět k podání návrhu na vydání příkazu k odposlechu, a to dříve, než k EVA fóliím zahájil celní kontrolu. K odebrání vzorků EVA fólií došlo dne 7. 8. 2018, kdy následně Celně technická laboratoř sepsala dva protokoly o jejich zkoušce ze dne 15. 8. 2018. Celní úřad pro Jihomoravský kraj poté na základě těchto protokolů vydal stanovisko, že EVA fólie byly správně zařazeny pod sazbu cla ve výši 0 %, kdy tento závěr poté potvrdil i Celní úřad ČR, GŘC, oddělení Podpory celního řízení a Celní úřad ČR, GŘC, oddělení Následných kontrol. I přes uvedené dne 11. 10. 2018 podala Celní správa ČR, GŘC, odbor Pátrání Brno podnět k vydání příkazu k prodloužení odposlechů. Kontrola po propuštění přitom byla ukončena, aniž by došlo k doměření cla. 4. Z poskytnutého shrnutí vyplývá, že již při prvním návrhu na vydání příkazu k odposlechu bylo zřejmé, že EVA fólie jsou proclívány zcela v souladu s rozhodnutím Celního úřadu pro Jihomoravský kraj o vrácení odvedeného cla a se závaznou informací vydanou v Německu. Nadto, byla porušena subsidiarita odposlechů, když si celní úřad mohl důkazy zajistit i jiným způsobem, kupř. dřívějším odebráním vzorků EVA fólií, což ostatně nakonec učinil. Ani z úkonů a rozhodnutí, na jejichž základě byly odposlechy provedeny, nelze zjistit, jaké informace si orgány činné v trestním řízení nemohly opatřit jinak. Usnesení o zahájení trestního stíhání v předmětné věci byla založena výlučně na provedených odposleších, které však nebyly provedeny v souvislosti s tímto trestním řízením, ale v rámci kauzy „EVA fólie“, ve které bylo pravomocně rozhodnuto tak, že se spol. CJZ při proclení fólií nedopustila žádného pochybení. To, že EVA fólie byly proclívány správně s nulovou sazbou cla, bylo po vydání příkazu k odposlechům opakovaně potvrzováno na různých stupních celní správy. Namísto toho, aby byly odposlechy v souladu s § 88 odst. 3 tr. ř. ukončeny, tak byly tyto prodlouženy. Skutečnost, že to byly celní orgány, kdo nesprávně zjistil skutkový stav a vyvodil z něj chybné právní závěry, byla postavena najisto i rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 2. 2023, č. j. 8 Afs 199/2021-90. Navrhovatelé tedy závěrem navrhují, aby Nejvyšší soud přezkoumal zákonnost příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a ve smyslu § 314m tr. ř. vyslovil porušení zákona. 5. K návrhům se vyjádřil státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“), který uvedl, že oba návrhy jsou obsahově totožné. Pokud je navrhovateli dovozováno, že odposlech pořízený v jiné trestní věci není použitelný v jejich trestní věci, pak jejich návrh v tomto směru je nepřípustný. Podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2022, sp. zn. 4 Pzo 15/2022, předmětem přezkumu podle § 314l tr. ř. nemůže být skutečnost, že k výsledkům odposlechu bylo přihlíženo v jiném trestním řízení. V odkazovaném rozhodnutí Nejvyššího soudu je rovněž uvedeno, že ani důkazní hodnota pořízeného odposlechu není předmětem daného přezkumu. Předmětem přezkumu dále nemůže být otázka, zda byly soudu celními orgány poskytnuty bezvadné podklady, neboť je nutné vycházet ze skutečností známých soudu v době vydání příkazu. Podstatné je, že na základě podkladů opatřených celní správnou se podezření ze spáchání trestného činu, u kterého je stanovena horní hranice trestní sazby osm let, jevilo jako reálné. To, že se podezření nakonec nepotvrdila, nemá vliv na zákonnost vydaného příkazu, neboť soud o tom tehdy nemohl vědět. Ostatně i navrhovatelé uvádějí, že svoje námitky nesměřují proti činnosti policejního orgánu nebo státního zástupce, ale pouze vůči aktivitě celních orgánů. Pokud nemají výhrady proti postupu státního zástupce, tím spíše je nemohou mít ve vztahu k postupu soudu. V bodě 12. příkazu k odposlechu soud rozvedl, proč nelze informace důležité pro trestní řízení opatřit jinak, vysvětlil nezbytnost zásahu do soukromí navrhovatelů a splnil i další zákonem stanovené náležitosti. 6. Ze shora uvedených důvodů státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 314 odst. 1 tr. ř. rozhodl tak, že příkazem k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu Městského soudu v Brně ze dne 22. 6. 2018 zákon porušen nebyl. 7. Nejvyšší soud se předně věnoval tomu, zda jsou v posuzované věci splněny zákonné podmínky pro přezkoumání zákonnosti vydaných příkazů k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu (resp. jeho prodloužení). 8. Podle § 88 odst. 8 tr. ř. státní zástupce nebo policejní orgán, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, a v řízení před soudem předseda senátu soudu prvého stupně po pravomocném skončení věci, informuje o nařízeném odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu osobu uvedenou v odstavci 2, pokud je známa. Informace obsahuje označení soudu, který vydal příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, délku trvání odposlechu a datum jeho ukončení. Součástí informace je poučení o právu podat ve lhůtě šesti měsíců ode dne doručení této informace Nejvyššímu soudu návrh na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Předseda senátu soudu prvního stupně podá informaci bezodkladně po pravomocném skončení věci, státní zástupce, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, bezodkladně po uplynutí lhůty pro přezkoumání jeho rozhodnutí nejvyšším státním zástupcem podle § 174a tr. ř. a policejní orgán, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, bezodkladně po uplynutí lhůty pro přezkoumání jeho rozhodnutí státním zástupcem podle § 174 odst. 2 písm. e) tr. ř. 9. Z citovaného ustanovení § 88 odst. 8 tr. ř. vyplývá, že informace o nařízeném