Z rozhodnutí: Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 15. prosince 2010 o dovolání obviněných M. R., obviněné MUDr. A. K . , a obviněného J. K . , proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 11. 3. 2010, č. j. 3 To 3/2010-5999, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 39 T 9/2008, t a k t o :…
6 Tdo 1384/2010 - 183
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 15. prosince 2010 o dovolání obviněných M. R., obviněné MUDr. A. K . , a obviněného J. K . , proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 11. 3. 2010, č. j. 3 To 3/2010-5999, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 39 T 9/2008, t a k t o :
Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného J. K. o d m í t á .
Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněných MUDr. A. K. a M. R. o d m í t a j í .
O d ů v o d n ě n í :
Rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 11. 3. 2010, č. j. 3 To 3/2010-5999, byl k odvolání státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Brně a obviněných M. R., MUDr. A. K., M. B., J. K., H. R., L. S. a H. N. podle § 258 odst. 1 písm. b), d), f), odst. 2 tr. ř. zrušen rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 11. 9. 2009, č. j. 39 T 9/2008-5356, kterým byl obviněný M. R. uznán vinným trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1, 4 tr. zák. dílem dokonaným, dílem ve stádiu pokusu podle § 8 odst. 1 tr. zák. k § 250 odst. 1, 4 tr. zák., a to ve spolupachatelství podle § 9 odst. 2 tr. zák. (bod I, II rozsudku), trestným činem padělání a vystavování nepravdivých lékařských zpráv, posudků a nálezů podle § 175b odst. 1 alinea 2, odst. 3 písm. b) tr. zák. a odsouzen podle § 250 odst. 4 tr. zák. za použití § 35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání deseti let, když pro výkon trestu odnětí svobody byl podle § 39a odst. 2 písm. d) tr. zák. zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou, dále peněžitému trestu podle § 53 odst. 1 tr. zák. a § 54 odst. 1 tr. zák. s náhradním trestem v trvání dvou let pro případ, že by výkon peněžitého trestu mohl být zmařen; MUDr. A.K. byla uznána vinnou trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1, 4 tr. zák. dílem dokonaným, dílem ve stádiu pokusu podle § 8 odst. 1 tr. zák. k § 250 odst. 1, 4 tr. zák., a to ve spolupachatelství podle § 9 odst. 2 tr. zák. (bod I, II rozsudku), trestným činem padělání a vystavování nepravdivých lékařských zpráv, posudků a nálezů podle § 175b odst. 2 alinea 1, odst. 3 písm. b) tr. zák. a odsouzena podle § 250 odst. 4 tr. zák. za použití § 35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání osmi roků, když pro výkon trestu odnětí svobody byla podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazena do věznice s ostrahou, dále jí byl uložen podle § 53 odst. 1 tr. zák. peněžitý trest ve výměře 500.000,- Kč a pro případ, že by výkon tohoto trestu mohl být zmařen, byl jí podle § 54 odst. 3 tr. zák. stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání dvou let, obviněné byl podle § 49 odst. 1 tr. zák. a § 50 odst. 1 tr. zák. uložen dále trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu povolání lékařky na dobu osmi roků; obviněný J. K. byl uznán vinným trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1, 4 tr. zák. dílem dokonaným, dílem ve stádiu pokusu podle § 8 odst. 1 tr. zák. k § 250 odst. 1, 4 tr. zák., a to ve spolupachatelství podle § 9 odst. 2 tr. zák., a byl podle § 250 odst. 4 tr. zák. odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání pěti a půl roku, když pro výkon trestu odnětí svobody byl podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou a dále mu byl uložen trest zákazu činnosti podle § 49 odst. 1 tr. zák. a § 50 odst. 1 tr. zák. spočívající v zákazu samostatné podnikatelské činnosti a v zákazu výkonu funkce ve statutárních orgánech společností a družstev na dobu deseti let; ohledně obviněného M. R., MUDr. A. K. a J. K. ve výroku o vině a ve výrocích o uložených trestech a ve výrocích, jimiž byli poškození podle § 229 odst. 1 tr. ř. se svými nároky na náhradu škody odkázáni na řízení ve věcech občanskoprávních, a nově bylo podle § 259 odst. 3 tr. ř. rozhodnuto mj. ohledně obviněných M. R., MUDr. A. K. a J. K. tak, že obviněný M.R. byl uznán vinným zločinem podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku, dílem dokonaným, dílem ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku k § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku, a to ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku, a dále zločinem padělání a vystavování nepravdivých lékařských zpráv, posudků a nálezů podle § 350 odst. 1 alinea 2, odst. 4 písm. a), písm. b) tr. zákoníku, dílem dokaným, dílem nedokonaným ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku k § 350 odst. 1 alinea 2, odst. 4 písm. a), písm. b) tr. zákoníku, a to ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku, a za to byl odsouzen podle § 209 odst. 5 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu v trvání devíti roků, když pro výkon trestu odnětí svobody byl podle § 56 odst. 2 písm. d) tr. zákoníku zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou, dále podle § 67 odst. 1 tr. zákoníku a § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku k peněžitému trestu v rozsahu 500 denních sazeb ve výši 1.000,- Kč, v celkové výši 500.000,- Kč a pro případ, že by peněžitý trest nebyl vykonán, byl stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání jednoho roku (§ 69 odst. 1 tr. zákoníku); obviněná MUDr. A. K. byla uznána vinnou zločinem podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku, dílem dokonaným, dílem ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku k § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku, a to ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku, a dále zločinem padělání a vystavování nepravdivých lékařských zpráv, posudků a nálezů podle § 350 odst. 2, odst. 4 písm. a), písm. b) tr. zákoníku, dílem dokaným, dílem nedokonaným ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku k § 350 odst. 2, odst. 4 písm. a), písm. b) tr. zákoníku, a to ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku a za to byla odsouzena podle § 209 odst. 5 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu v trvání sedmi roků, když pro výkon trestu odnětí svobody byla podle § 56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku zařazena do věznice s ostrahou, dále podle § 67 odst. 1 tr. zákoníku a § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku k peněžitému trestu v rozsahu 500 denních sazeb ve výši 1.000,- Kč, v celkové výši 500.000,- Kč a pro případ, že by peněžitý trest nebyl vykonán, byl stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání jednoho roku (§ 69 odst. 1 tr. zákoníku), a podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku jí byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu povolání lékařky na dobu osmi let a obviněný J. K. byl uznán vinným zločinem podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku, dílem dokonaným, dílem ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku k § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku, a to ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku, a byl odsouzen podle § 209 odst. 5 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání pěti roků a šesti měsíců a na dobu výkonu tohoto trestu byl podle § 56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou a dále mu byl podle § 73 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu samostatné podnikatelské činnosti na dobu deseti let.
Proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 11. 3. 2010, č. j. 3 To 3/2010-5999, podali obvinění M. R., MUDr. A. K. a J.K. prostřednictvím svých obhájců dovolání. Obviněný M. R. uplatnil dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Soudům vytýká, že „neprovedly všechny potřebné důkazy, což mělo za následek, že se soudy obou stupňů nevypořádaly s jeho obhajobou a tím došlo k porušení jeho práva na spravedlivý proces“. Poukazuje na to, že požadoval výslech dalších 33 lékařů v celé věci vystupujících a nesouhlasí se závěry soudů, které návrhy obviněného k této otázce považovaly za nadbytečné. Ve vztahu k právní kvalifikaci trestného činu padělání a vystavování nepravdivých lékařských zpráv, posudků a nálezů trvá na tom, že nebyly dány podmínky proto, aby byl odvolacím soudem uznán vinným těžším trestným činem, než jak učinil soud prvního stupně, aniž by mu byla poskytnuta lhůta na přípravu obhajoby. Pokud jde o uložený peněžitý trest vyjadřuje své přesvědčení, že závěry soudů pro uložení tohoto druhu trestu jsou nepodložené v tom směru, „že užil zisk pocházející z trestné činnosti ve prospěch družky L. T.“. Uložený trest odnětí svobody považuje za nepřiměřeně přísný, stejně jako zařazení do věznice se zvýšenou ostrahou. Závěrem podaného dovolání navrhl, aby z důvodů uvedených v § 265b odst. 1 písm. g), h) tr. ř. byl dovoláním napadený rozsudek zrušen a věc přikázána odvolacímu soudu k novému projednání a rozhodnutí.
Obviněný J. K.uplatnil dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., když jeho naplnění spatřuje v tom, že soudy podle jeho názoru „nesprávně vyhodnotily jeho jednání jako zločin, přestože on před soudy vypovídá konzistentně s tím, že o spáchání trestného činu ničeho nevěděl a nebyl tedy u něj absolutně dán úmysl spáchat trestný čin, když vůbec o daném jednání nic nevěděl“. Jednání obviněného bylo podle jeho mínění chybně právně posouzeno jako úmyslný trestný čin, když mu nebylo prokázáno zavinění, které je jedním ze základních znaků trestného činu. S ohledem na uvedené s