Z rozhodnutí: Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 18. 2. 2025 v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ivo Kouřila a soudců JUDr. Vladimíra Veselého a Mgr. Pavla Götha stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného D. G. proti pravomocnému rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 14. 7. 2020, č. j. 62 T 72/2020-144, a rozhod…
6 Tz 3/2025-201
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 18. 2. 2025 v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ivo Kouřila a soudců JUDr. Vladimíra Veselého a Mgr. Pavla Götha stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného D. G. proti pravomocnému rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 14. 7. 2020, č. j. 62 T 72/2020-144, a rozhodl takto:
I. Podle § 268 odst. 2 tr. ř. se vyslovuje, že pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 14. 7. 2020, č. j. 62 T 72/2020-144, byl porušen zákon v neprospěch obviněného D. G. v ustanovení § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku.
II. Podle § 269 odst. 2 tr. ř. se rozsudek Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 14. 7. 2020, č. j. 62 T 72/2020-144, zrušuje. Zrušují se také všechna další rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
III. Podle § 270 odst. 1 tr. ř. se Okresnímu soudu v Ústí nad Labem přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
I. Dosavadní průběh řízení
1. Rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 14. 7. 2020, č. j. 62 T 72/2020-144, byl D. G., nar. XY (dále též jen jako „obviněný“) uznán vinným zločinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku (ad 1. až 5.) a zločinem krádeže podle § 205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku (ad 6.). Za tyto zločiny a sbíhající se přečin krádeže podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku, jímž byl uznám vinným rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 30. 6. 2020, č. j. 4 T 133/2019-59, byl odsouzen podle § 205 odst. 4 tr. zákoníku za užití § 43 odst. 2 tr. zákoníku k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 36 měsíců. Podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl pro výkon tohoto trestu zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 30. 6. 2020, č. j. 3 T 133/2019-59, jakož i další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Rozsudek nabyl právní moci ve vztahu k vině a trestu dne 14. 7. 2020. Ve vztahu k výroku ke škodě nabyl právní moci dne 25. 7. 2020.
2. Uvedených zločinů se obviněný podle zjištění soudu dopustil (zkráceně vyjádřeno) tím, že (citovány jen body 4. až 6. výroku):
… dne 2. 4. 2020 v 11,45 hodin v Ústí nad Labem, ul. XY č. XY, v prodejním centru provozovaném obchodní společností Kaufland Česká republika, v. o. s., Bělohorská č. 2423/203, Praha 6, IČ: 25110161, pod bundu uschoval 17 ks čokolád Merci v celkové hodnotě 2 038,30 Kč, a tyto následně ke škodě jmenované poškozené vynesl bez placení mimo pokladní prostor, a tohoto jednání se dopustil v době probíhající pandemie koronaviru, způsobujícího onemocnění COVID-19, tedy pandemie nemoci vážně ohrožující zdraví a život lidí, kdy na toto Vláda České republiky reagovala vyhlášením nouzového stavu, který byl konkrétně vyhlášen usnesením Vlády České republiky č. 194, ze dne 12. 3. 2020, na dobu od 14:00 hodin dne 12. 3. 2020 na dobu 30 dnů, kdy tento byl následně usnesením Vlády ČR č. 396 ze dne 9. 4. 2020 prodloužen do 30. 4. 2020,
dne 4. 4. 2020 v 19,10 hodin v Ústí nad Labem, ul. XY č. XY, v prodejním centru provozovaném obchodní společností Kaufland Česká republika, v. o. s., Bělohorská č. 2423/203, Praha 6, IČ: 25110161, pod bundu uschoval 14 ks čokolád Merci v celkové hodnotě 1 678,60 Kč, a tyto následně ke škodě jmenované poškozené vynesl bez placení mimo pokladní prostor, a tohoto jednání se dopustil v době probíhající pandemie koronaviru, způsobujícího onemocnění COVID-19, tedy pandemie nemoci vážně ohrožující zdraví a život lidí, kdy na toto Vláda České republiky reagovala vyhlášením nouzového stavu, který byl konkrétně vyhlášen usnesením Vlády České republiky č. 194, ze dne 12. 3. 2020, na dobu od 14:00 hodin dne 12. 3. 2020 na dobu 30 dnů, kdy tento byl následně usnesením Vlády ČR č. 396 ze dne 9. 4. 2020 prodloužen do 30. 4. 2020,
dne 17. 5. 2020 v 13,08 hodin v Ústí nad Labem, ul. XY č. XY v prodejním centru Albert-Hypermarket provozovaném obchodní společností Albert Česká republika, s. r. o., Radlická č. 520, Praha 5, IČ:44012373, pod bundu uschoval láhev alkoholického nápoje Fernet Original 0,7 litru v hodnotě 190 Kč a zboží následně ke škodě jmenované poškozené vynesl bez zaplacení mimo pokladní prostor, a tohoto jednání se dopustil v době probíhající pandemie koronaviru, způsobujícího onemocnění COVID-19, tedy pandemie nemoci vážně ohrožující zdraví a život lidí, kdy na toto Vláda České republiky reagovala vyhlášením nouzového stavu, který byl konkrétně vyhlášen usnesením Vlády České republiky č. 194, ze dne 12. 3. 2020, na dobu od 14:00 hodin dne 12. 3. 2020 na dobu 30 dnů, kdy tento byl následně usnesením Vlády ČR č. 396 ze dne 9. 4. 2020 prodloužen do 30. 4. 2020,
přičemž jednání pod body 1. až 6. se dopustil přes skutečnost, že byl odsouzen rozsudkem Okresního soudu Ústí nad Labem č. j. 6 T 102/2018-54 ze dne 31. 7. 2018, jenž nabyl právní moci téhož dne, pro spáchání přečinu krádeže podle § 205 odst. 2 trestního zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání osmi měsíců se zařazením do věznice s ostrahou, který vykonal dne 24. 1. 2019.
II. Stížnost pro porušení zákona a vyjádření k ní
3. Proti citovanému rozsudku podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněného stížnost pro porušení zákona (dále též jen „stížnost“), jelikož podle něj byl napadeným rozsudkem porušen zákon v ustanovení § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v neprospěch obviněného. Stěžovatel poukázal na relevantní právní úpravu § 205 odst. 2 tr zákoníku a § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a upozornil na rozhodnutí velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021, podle něhož platí, že „k tomu, aby mohly být ty případy krádeží, které jsou jinak pouhými přečiny (§ 205 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku), posouzeny jako zločiny v důsledku naplnění některého ze zákonných znaků podle § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a postiženy podstatně přísnějším trestem odnětí svobody (se sazbou od 2 do 8 let), musí zde být určitá věcná souvislost spáchané krádeže s danou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek“. Dále odkázal na shodný nález Ústavního soudu ze dne 20. 6. 2021, sp. zn. IV. ÚS 767/21. Problematika kvalifikované skutkové podstaty podle § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v uvedených rozhodnutích byla řešena tak, že musí být pro takovou právní kvalifikaci mj. dána tzv. věcná souvislost spáchané krádeže s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. Taková podmínka však v dané věci absentuje, jelikož obviněný se sice jednání dopustil v době výskytu koronaviru SARS CoV-2, avšak s ohledem na způsob a okolnosti spáchání trestné činnosti (odcizení potravin a lahve alkoholu) nelze dospět k závěru, že by pandemické situace jakkoli využil či zneužil, nebo že by mu existující omezení či opatření spáchání trestného činu umožnila nebo usnadnila, a trestná činnost ani nesměřovala vůči předmětům zasluhujícím z důvodu pandemické situace zvýšené ochrany. V případě napadeného rozsudku tak došlo k nesprávnému právnímu posouzení skutku, neboť naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty podle § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku bylo dovozeno pouze z časové souvislosti těchto činů s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí. Jednání obviněného tak měla být kvalifikována pouze jako přečiny krádeže podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku. Z tohoto důvodu je i uložený trest zjevně excesivním.
4. Ministr spravedlnosti proto za současného vyslovení souhlasu s konáním neveřejného zasedání závěrem navrhl, aby Nejvyšší soud
· podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 14. 7. 2020, č. j. 62 T 72/2020-144, byl porušen zákon v neprospěch obviněného D. G. v § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku;
· podle § 269 odst. 2 tr. ř. zrušil rozsudek Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 14. 7. 2020, č. j. 62 T 72/2020-144, v celém rozsahu, jakož i další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu;
· podle § 270 odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu soudu v Ústí nad Labem, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, případně postupoval podle § 271 odst. 1 tr. ř.
5. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství ve svém vyjádření ke stížnosti pro porušení zákona ze dne 15. 1. 2025 uvedl, že se s touto stížností ztotožňuje a učinil návrh na rozhodnutí Nejvyššího soudu shodný se stěžovatelem. Zároveň vyjádřil souhlas s rozhodnutím v neveřejném zasedání.
6. Obviněný si obhájce zvolil na plnou moc, avšak ke stížnosti pro porušení zákona se ke dni rozhodování Nejvyššího soudu nevyjádřil.
III. Důvodnost stížnosti pro porušení zákona
7. Nejvyšší soud přezkoumal p