7 Td 11/2025 – Nejvyšší soud

7 Td 11/2025-621 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl dne 26. 2. 2025 v neveřejném zasedání v trestní věci obviněného V. H. vedeném u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 4 T 75/2022, o návrhu obviněného na odnětí a přikázání věci takto: Podle § 25 tr. ř. se věc Krajskému soudu v Brně – pobočce ve Zlíně neodnímá. Odůvodnění: 1. Státní zástupce Okresního státního zastupitelství ve Zlíně podal dne 20. 6. 2022 u Okresního soudu ve Zlíně obžalobu na obviněného V. H. pro přečin křivá výpověď a nepravdivý znalecký posudek podle § 346 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, kterého se měl dopustit jednáním popsaným v obžalobě. 2. Ve věci vedl hlavní líčení Okresní soud ve Zlíně, který poprvé rozhodl rozsudkem dne 20. 4. 2023 pod č. j. 4 T 75/2022-233, tak že obviněného podle § 226 písm. b) tr. ř. zprostil obžaloby. K odvolání státního zástupce odvolací soud Krajský soud v Brně – pobočka ve Zlíně usnesením ze dne 3. 10. 2023 pod sp. zn. 6 To 143/2023 podle § 258 odst. 1 písm. b), písm. c) tr. ř. napadený rozsudek zrušil a podle § 259 odst. 1 tr. ř. věc vrátil soudu I. stupně. Opětovně bylo o věci rozhodnuto Okresním soudem ve Zlíně rozsudkem ze dne 24. 9. 2024 pod č. j. 4 T 75/2022-565, přičemž opětovně došlo ke zproštění obviněného obžaloby, a to podle § 226 písm. a) tr. ř. I proti tomuto rozsudku podalo odvolání Okresní státní zastupitelství ve Zlíně. Věc je nyní u odvolacího soudu Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně vedena pod sp. zn. 6 To 263/2024, přičemž prozatím nebylo meritorně rozhodnuto. 3. Krajský soud v Brně – pobočka ve Zlíně předložil dne 11. 2. 2025 věc obviněného V. H. Nejvyššímu soudu s návrhem obviněného na odnětí věci Krajskému soudu v Brně – pobočce ve Zlíně a její přikázání Krajskému soudu v Hradci Králové. 4. V návrhu na odnětí a přikázání věci obviněný uvedl, že důvod pro delegaci spatřuje v osobě soudce Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně JUDr. Radomíra Koudelky, dále v jeho rozhodnutí ze dne 25. 6. 2020, sp. zn. 69 T 1/2020 a způsobu řízení v nyní projednávané věci. Konstatoval, že v řízení vedeném pod sp. zn. 69 T 1/2020 vystupoval jako svědek a byl v něm výše uvedeným soudcem označen za „nevěrohodného“. Přičemž jeho nyní projednávána věc má ve věci 69 T 1/2020 podklad. Obviněný vyslovil obavu, aby v jeho trestní věci kolegové JUDr. Radomíra Koudelky nerozhodovali pod vlivem „falešné soudcovské solidarity“. K osobě JUDr. Radomíra Koudelky pak uvedl, že na tohoto podal dne 9. 7. 2024 podnět ministru spravedlnosti k prověření slučitelnosti funkce soudce s výkonem činnosti v oblasti realit. Ministerstvo spravedlnosti dospělo k závěru, že účastí na dražbě JUDr. Radomír Koudelka porušil zákon, ale u tohoto skutku již uplynula tříletá objektivní lhůta k zahájení kárného řízení. Obviněný dále vytkl postup Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně v projednávané věci při předcházejícím rozhodnutí, jelikož tento s ním vůbec nekomunikoval, neví tedy vůbec jak toto řízení probíhalo. Kasační rozhodnutí Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 3. 10. 2023 bylo obviněnému doručeno až 21. 1. 2024, přičemž z tohoto rozhodnutí není zřejmé, v jakém složení odvolací senát Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně rozhodl. To vše za situace, kdy obviněný je osoba se zdravotním postižením, která podléhá zvýšené právní ochraně prostřednictvím Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením (vyhlášená pod číslem 10/2010 Sb. m. s.). Obviněný navrhuje zvolit Krajský soud v Hradci Králové proto, že jde o „český“ soud a nikoliv „moravský“ soud, a tudíž soudci tohoto soudu nebudou mít takové vztahy se soudcem JUDr. Radomírem Koudelkou. Současně poukazuje na skutečnost, že ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové obviněný podstoupil s ohledem na dilatoané kardiomyopatie operace v roce 2019 a 2022 a uvádí, že pokud by jej u veřejného zasedání o odvolání postihly zdravotní potíže mohl by zde být hospitalizován, jelikož mají informace o jeho zdravotním stavu. 5. Nejvyšší soud přezkoumal návrh obviněného na delegaci, jakož i Krajským soudem v Brně – pobočkou ve Zlíně předložený spisový materiál a dospěl k následujícímu závěru. 6. Důležité důvody ve smyslu 25 tr. ř. postavil obviněný na svých pochybnostech v nestranné a objektivní rozhodování soudců odvolacího soudu Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně v souvislosti s „falešnou soudcovskou solidaritou“ ve vztahu ke jejich kolegovi JUDr. Radomíru Koudelkovi. Vyjádřil své obavy, že soud nebude při svém rozhodování objektivní, a dále zpochybnil některé postupy senátu odvolacího soudu, který již v této věci rozhodoval. 7. Nejvyšší soud však v argumentech rozváděných v návrhu na delegaci neshledal důležité důvody pro tak výjimečný postup, jakým je postup podle § 25 tr. ř. 8. Podle § 25 tr. ř. může být věc z důležitých důvodů odňata příslušnému soudu a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. Pojem „důležité důvody“ sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svou povahou výjimečné, neboť ustanovení § 25 tr. ř., podle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly vybočení z výše citovaného ústavního principu. 9. Nejvyšší soud považuje za nutné zdůraznit, že námitky, jimiž obviněný vytýkal způsob řízení i rozhodnutí odvolacího soudu v této věci (usnesení ze dne 3. 10. 2023 pod sp. zn. 6 To 143/2023), nejsou a nemohou být předmětem řízení o návrhu obviněného na delegaci. Tyto otázky jsou řešeny v řízení před soudem (v řízení před soudy ve věci činnými, tedy v prvním stupni před Okresním soudem ve Zlíně, případně v řízení o řádných či mimořádných opravných prostředcích před Krajským soudem v Brně – pobočkou ve Zlíně či Nejvyšším soudem) a nejsou předmětem posouzení v řízení o návrhu na delegaci. 10. Stejně tak jako důležitý důvod ve smyslu § 25 tr. ř. nelze akceptovat námitku, že vztah k soudci tohoto soudu JUDr. Radomíru Koudelkovi, na kterého obviněný podal podnět k ministru spravedlnosti, mohl ovlivnit způsob rozhodování soudu (všech soudců) v jeho nyní projednávané trestní věci, a učinit celý Krajský soud v Brně – pobočku ve Zlíně neschopným rozhodnout objektivně a nestranně v trestní věci obviněného. 11. Nejvyšší soud dále zdůrazňuje, že v případě pochybností o nestrannosti soudců činných v určité věci se lze v zásadě domáhat vyloučení jen těch konkrétních soudců, kteří jako zákonní soudci jsou určeni rozvrhem práce příslušného soudu k projednání a rozhodnutí předmětné věci. Teprve pro případ, že by došlo k rozhodnutí o jejich vyloučení z projednávání a rozhodování věci (popř. k vyloučení některého z nich), by přicházelo v úvahu zabývat se povahou a důvody, pro které zákonný soudce příslušného soudu je vyloučen z rozhodování a zda tyto důvody by se případně mohly vztahovat i k dalším zákonným soudcům tohoto soudu, a návazně rozhodnout o odnětí a přikázání věci. Každý soudce je profesionál, jeho rozhodovací činnost se řídí zákonem a jeho rozhodnutí podléhá přezkumu, ať už formou řádných nebo mimořádných opravných prostředků. Nelze tedy dospět k závěru, že případná kolegialita je oním důležitým důvodem, který ustanovení § 25 tr. ř. vyžaduje. 12. Je nutné zdůraznit, že odvolací soud Krajský soud v Brně – pobočka ve Zlíně ve věci nyní vedené pod sp. zn. 6 To 263/2024 (stejně jako v řízení vedením pod sp. zn. 6 To 143/2023) jedná ve složení Mgr. Radana Macháňová Laštůvková (předsedkyně senátu) a soudců JUDr. Iveta Šperlichová a Mgr. Vít Krchňáček. Ve věci tedy nerozhoduje JUDr. Radomír Koudelka. 13. Obviněný navíc vznesl konkrétní námitku podjatosti vůči soudkyni JUDr. Ivetě Šperlichové. Námitkou podjatosti se přitom již Krajský soud v Brně – pobočka ve Zlíně zabýval a usnesením ze dne 5. 12. 2024, sp. zn. 6 To 263/2024, rozhodl, že podle § 31 odst. 1 tr. ř. soudkyně JUDr. Iveta Šperlichová není vyloučená z vykonávání úkonů trestního řízení ve věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 6 To 263/2024. O stížnosti obviněného poté rozhodl Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 15. 1. 2025, sp. zn. 6 To 3/2025 tak, že ji podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítl. Jakýkoli podklad pro postup podle § 25 tr. ř. zde tedy nelze shledat. 14. Z konstantní judikatury pak vyplývá, že způsob rozhodování soudu (soudců) nemůže být důvodem pro jejich vyloučení z rozhodování věci (srov. přiměřeně rozhodnutí publikované pod č. 23/1998 Sb. rozh. tr.). Takovým důvodem by dokonce nebylo ani zjištění, že určitý soud v minulosti porušil některé z ústavně zaručených základních práv obviněného. Ani tato skutečnost sama o sobě nestačí k závěru, že objektivita řízení není u tohoto soudu zaručena a že je tak dán důvod k odnětí věci a jejímu přikázání jinému soudu téhož druhu a stupně (srov. přiměřeně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 4. 2002, sp. zn. 11 Td 26/2002). 15. Nezbývá n