7 Td 54/2025 — Nejvyšší soud

7 Td 54/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:7. 1. 2026 Spisová značka:7 Td 54/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2026:7.TD.54.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Místní příslušnost Úvěrový podvod Dotčené předpisy:§ 24 odst. 1 tr. ř. § 211 odst. 1,4 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:22. 1. 2026 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 7 Td 54/2025-417 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 7. 1. 2026 v trestní věci obviněných T. J. a M. J. vedené u Okresního soudu v Písku pod sp. zn. 7 T 152/2025, o návrhu soudu na určení místní příslušnosti takto: Podle § 24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Okresní soud ve Znojmě. Odůvodnění: 1. Státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Písku podala dne 13. 11. 2025 u Okresního soudu v Písku obžalobu na obviněné T. J. a M. J., u obou obviněných pro přečin úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, 4 tr. zákoníku spáchaný ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku. 2. Podle skutkových zjištění se přečinů měli obvinění dopustit v podstatě tím, že po předchozí vzájemné dohodě s úmyslem získat finanční prostředky zejména pro potřebu obviněného T. J. dne 11. 12. 2020 tento obviněný s podepsal úvěrovou smlouvu stavebního spoření a obviněná M. J. podepsala její dodatek, přičemž na těchto listinách byl uveden jako místo podpisu Písek, ačkoli dokumenty podepsali v místě svého tehdejšího bydliště na adrese XY XY, XY, okres Znojmo. Po schválení smlouvy ze strany společnosti Českomoravská stavební spořitelna, a. s. (nyní společnost ČSOB Stavební spořitelna, a. s.) došlo k uzavření úvěrové smlouvy stavebního spoření, v jejímž rámci byla uzavřena smlouva o stavebním spoření, sjednaná na cílovou částku meziúvěru 600 000 Kč. Obvinění přitom byli srozuměni s tím, že poskytnutý úvěr lze použít výhradně na oprávněnou potřebu uvedenou ve smlouvě, a poskytovateli úvěru úmyslně zamlčeli, že peněžní prostředky získané úvěrem mají v úmyslu použít zejména na úhradu osobních potřeb obviněného T. J. a na úhradu provize zprostředkovateli úvěru M. P. Pro vzbuzení zdání řádného užití úvěrových prostředků pak byl poskytovateli úvěru za účelem doložení, že finanční prostředky poskytnuté na základě sjednané úvěrové smlouvy byly užity v souladu s účelem úvěru na údržbu, tedy změnu rodinného domu na adrese XY XY, XY, předložen dne 12. 12. 2021 z přesně nezjištěného místa České republiky z emailové adresy J. T., obchodní zástupkyně ČSOB Stavební spořitelny, a. s., formulář „Soupiska dokladů o použití prostředků ze stavebního spoření na bytové potřeby“ datovaný dnem 10. 12. 2021 v Písku, který byl v kolonce podpis dlužníka opatřen ručním podpisem „J.“, přičemž tato soupiska měla osvědčovat provedení stavebních prací dodavatelem společností MiDaST s. r. o., ve výši plnění celkem 617 022 Kč, ačkoli společnost MiDaST s. r. o., žádnou rekonstrukci nemovitosti na adrese XY XY, XY, neprovedla, tedy finanční prostředky nebyly účastníky předmětné úvěrové smlouvy úmyslně použity ke sjednanému účelu předmětné úvěrové smlouvy. Tím měli obvinění společnosti ČSOB Stavební spořitelna, a. s., se sídlem Radlická 333/150, Praha, způsobit škodu ve výši 575 513,19 Kč. 3. Okresní soud v Písku usnesením ze dne 27. 11. 2025, sp. zn. 7 T 152/2025, rozhodl podle § 314c odst. 1 písm. a) a § 188 odst. 1 písm. a) tr. ř. o předložení věci Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o příslušnosti s tím, že Okresní soud v Písku není místně příslušný k projednání a rozhodnutí této trestní věci. 4. Předkládající soud uvedl, že podle obžaloby měli obvinění dne 11. 12. 2020 podepsat úvěrovou smlouvu (resp. obviněný úvěrovou smlouvu a obviněná její dodatek), v níž byl jako místo podpisu uveden Písek, avšak z úředního záznamu o podaném vysvětlení, který byl sepsán s J. T., bývalou obchodní zástupkyní ČSOB Stavební spořitelny a. s., bylo zjištěno, že společnost Českomoravská stavební spořitelna, a. s., (nyní společnost ČSOB Stavební spořitelna, a. s.) standartně doručovala smlouvy k podpisu klientům různým způsobem – někdy osobně v kanceláři, někdy poštou nebo emailem. Z protokolu o výslechu obviněného T. J. se podává, že v Písku obviněný ani obviněná nikdy nebyli, s J. T. se nikdy osobně nesetkali, a pokud si obviněný vzpomíná, obdržel smlouvu poštou a po podpisu ji poslali zpět poštou. Z protokolu o výslechu obviněné M. J. ze dne 11. 2. 2025 plyne, že pokud tyto dokumenty podepsala, pak to bylo u nich doma. 5. Ze spisového materiálu je tak podle Okresního soudu v Písku zřejmé, že obvinění podepsali předmětnou úvěrovou smlouvu (resp. její dodatek) ve svém tehdejším bydlišti na adrese XY XY, XY, okres Znojmo, a následně ji poslali M. P. do Českých Budějovic, který ve svém podaném vysvětlení uvedl, že pokud mu byla doručena podepsaná smlouva, pak tuto odeslal poštou či elektronicky do Písku, o čemž svědčí otisk razítka („došlo dne 14. 12. 2020“) na úvěrové smlouvě. Obvinění nepravdivé údaje uvedli při podpisu smlouvy. 6. Za místo spáchání trestného činu je třeba obecně považovat místo, kde byly naplněny jednotlivé znaky objektivní stránky trestného činu, tj. zejména místo, kde došlo k jednání pachatele, a místo, kde nastal nebo měl nastat následek trestného činu. Okresní soud dospěl k závěru, že k projednání věci není místně příslušný, neboť podle uvedených skutečností k podpisu úvěrové smlouvy jednoznačně nedošlo v Písku. Podle obsahu spisového materiálu lze dovodit, že k projednání věci je příslušný Okresní soud ve Znojmě, neboť k podpisu smlouvy, resp. k uvedení nepravdivých údajů došlo ze strany obviněných v jejich tehdejším bydlišti na adrese XY XY, XY, okres Znojmo. Proto Okresní soud v Písku předložil věc obviněných Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o příslušnosti soudu. 7. Nejvyšší soud jako soud příslušný k rozhodnutí zhodnotil podklady použitelné k rozhodnutí podle § 24 tr. ř. a dospěl k následujícímu závěru. 8. Ve vztahu k místní příslušnosti lze uvést, že zásadní hlediska určující, který z věcně příslušných soudů má věc projednat a rozhodnout v prvním stupni, jsou dána v § 18 odst. 1 tr. ř., podle kterého koná řízení soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Za místo spáchání trestného činu je přitom třeba považovat především místo, kde došlo k jednání pachatele naplňujícímu objektivní stránku trestného činu, avšak i místo, kde nastal nebo měl nastat následek trestného činu. V případě, že nelze místo činu zjistit nebo byl-li čin spáchán v cizině, je možné postupovat podle § 18 odst. 2 tr. ř. a řízení pak koná soud, v jehož obvodu obviněný bydlí, pracuje nebo se zdržuje; jestliže se nedají tato místa zjistit nebo jsou mimo území České republiky, koná řízení soud, v jehož obvodu čin vyšel najevo. Základní a prvotní je tedy příslušnost určená podle místa spáchání činu, která má přednost před příslušností určenou podle ostatních hledisek. 9. Podle § 20 odst. 1 věta první tr. ř. proti všem obviněným, jejichž trestné činy spolu souvisí, o všech útocích pokračujícího nebo hromadného trestného činu a o všech částech trvajícího trestného činu se koná společné řízení, pokud tomu nebrání důležité důvody. Podle § 21 odst. 2 tr. ř. společné řízení koná soud, který je příslušný konat řízení proti pachateli trestného činu nebo o nejtěžším trestném činu. Nejtěžším trestným činem je trestný čin s nejpřísnější trestní sazbou (srov. Šámal, P. a kol. Trestní řád III. § 1 až 156. Komentář. 7. vydání. Praha, C. H. Beck, 2013, str. 318). 10. Obžaloba byla v uvedené věci podána ve vztahu ke dvěma obviněným, jejichž trestné činy spolu souvisí, přičemž oběma je kladeno za vinu spáchání přečinu úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, 4 tr. zákoníku ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku. Tohoto přečinu se dopustí ten, kdo při sjednávání úvěrové smlouvy nebo při čerpání úvěru uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí a způsobí takovým činem větší škodu. 11. Místem spáchání přečinu úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1 tr. zákoníku je zejména místo, kde pachatel při sjednávání úvěrové smlouvy nebo při čerpání úvěru uvedl nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčel. Pokud tak bylo činěno na dálku prostřednictvím internetu v elektronických žádostech o úvěr či ve smlouvách zasílaných prostřednictvím emailu, jde o tzv. distanční delikt, a tedy místem jeho spáchání je jak místo, kde se pachatel dopustil jednání, jímž předkládal nepravdivé údaje, jednak místo, kde se nacházela druhá jednající strana, tj. (v konečném důsledku) poškozená obchodní společnost (které bylo podvodné jednání adresováno), a konečně (v případě přečinu úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, 4 tr. zákoníku) i místo, kde vznikla škoda, což bylo v daném případě