Nejvyšší soud 7 Td 60/2022 – Vyloučení a spojení věci

U Krajského soudu v Českých Budějovicích byla dne 17. 3. 2022 podána obžaloba na obviněnou právnickou osobu D. I., pro zločin podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku, dílem ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku. Skutek, v němž je spatřován tento trestný čin, spočíval podle obžaloby v podstatě v tom, že obviněná právnická osoba v době od 1. 1. 2012 do 31. 5. 2021 na základě nezákonně vylákané licence, neoprávněného prvního paralelního připojení a navazující smlouvy o dodávce elektřiny vyrobené z obnovitelného zdroje využila omylu společnosti E.ON Distribuce, a. s., se sídlem v Českých Budějovicích, později společnosti E.ON Energie, a. s., se sídlem v Českých Budějovicích, jako distributora elektřiny k tomu, aby mu fakturovala dodávku elektřiny z fotovoltaické elektrárny Pacov (okr. Pelhřimov), a neoprávněně čerpala garantovanou podporu za elektrickou energii vyrobenou z fotovoltaických zdrojů uvedených do provozu v roce 2010, čímž způsobila státu škodu ve výši 181 185 776,64 Kč, a za dobu od 1. 6. 2021 do 31. 12. 2030 hrozila z jednání obviněné právnické osoby další škoda ve výši 273 524 209,25 Kč.

Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 1. 9. 2022, sp. zn. 2 T 11/2022, podle § 185 tr. ř., § 188 odst. 1 písm. a) tr. ř. předložil věc Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o příslušnosti. Tento postup odůvodnil tím, že podle obžaloby za obviněnou právnickou osobu v době od 1. 1. 2012 do 19. 3. 2019 jednal v postavení jednatele V. V., který je pro podvodné vylákání licence týkající se fotovoltaické elektrárny Pacov stíhán ve věci Krajského soudu v Brně sp. zn. 43 T 5/2018. Krajský soud v Českých Budějovicích poukázal na to, že je vhodné spojení obou věcí do společného řízení konaného u Krajského soudu v Brně.

V otázce příslušnosti soudu Nejvyšší soud shledal, že k projednání věci je příslušný Krajský soud v Českých Budějovicích. Věcná příslušnost krajského soudu vyplývá z toho, že obžaloba byla podána pro trestný čin, na který je v § 209 odst. 5 tr. zákoníku stanovena sazba odnětí svobody od pěti let do deseti let (§ 17 odst. 1 tr. ř.). Místní příslušnost Krajského soudu v Českých Budějovicích vyplývá z toho, že trestný čin byl podle obžaloby zčásti spáchán v obvodu jeho působnosti (§ 18 odst. 1 tr. ř.) a že u tohoto soudu podal státní zástupce obžalobu (§ 22 tr. ř.). Krajský soud v Českých Budějovicích v usnesení, jímž věc předložil Nejvyššímu soudu, ostatně neuvedl nic, čím by svoji příslušnost jakkoli zpochybnil.

Podle § 24 odst. 1 tr. ř. bylo proto rozhodnuto, že příslušný k projednání věci je Krajský soud v Českých Budějovicích. Podle § 24 odst. 2 tr. ř. může soud, který rozhoduje o příslušnosti soudu, současně rozhodnout o odnětí a přikázání věci z důvodu uvedeného v § 25 tr. ř.

Podle § 25 tr. ř. může být věc z důležitých důvodů příslušnému soudu odňata a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. Odnětí a přikázání věci (delegace) je průlomem do ústavně stanovené zásady, že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon, jak je uvedeno v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Z ústavního zakotvení této zásady vyplývá, že delegace se musí opírat o skutečně závažné důvody, které opodstatňují závěr, že v zájmu dodržení základních zásad trestního řízení je nutno věc projednat u jiného než příslušného soudu. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly vybočení z výše citovaného ústavního principu. Důležitými důvody zmíněného charakteru je třeba rozumět takové důvody, které zajišťují nestranné a objektivní projednání věci za dodržení všech v úvahu přicházejících zásad trestního řízení, jež se nemohou v plné míře uplatnit u soudu příslušného, ale právě u soudu, kterému má být věc přikázána. Delegace přitom nikdy nesmí být prostředkem k odnětí obviněného jeho zákonnému soudci. Podle okolností může být důvodem delegace i potřeba konat společné řízení o obžalobách podaných u různých soudů.

Společné řízení se podle § 20 odst. 1 tr. ř. koná mimo jiné proti všem obviněným, jejichž trestné činy spolu souvisejí, pokud tomu nebrání důležité důvody. Podle § 31 odst. 1 zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, platí, že proti obviněné právnické osobě a obviněné fyzické osobě se koná společné řízení, jestliže jejich trestné činy spolu souvisejí, pokud tomu nebrání důležité důvody.

Trestný čin, pro který je stíhána právnická osoba D. I., na podkladě obžaloby podané u Krajského soudu v Českých Budějovicích, souvisí s trestným činem, pro který je stíhán obviněný V. V. jako jednatel uvedené právnické osoby na podkladě obžaloby podané u Krajského soudu v Brně. Spojení obou věcí k společnému projednání a rozhodnutí podle § 23 odst. 3 tr. ř. není možné, protože obžaloby byly podány u různých soudů. Podmínkou postupu podle § 23 odst. 3 tr. ř. totiž je i to, že jde o obžaloby podané u téhož soudu. Předpoklady pro spojení obou věcí k společnému projednání a rozhodnutí by mohly být vytvořeny tím, že by věc vedená u jednoho z obou soudů byla delegována druhému soudu.

V posuzovaném případě nejsou dány „důležité důvody“ k delegaci, jak je upravuje ustanovení § 25 tr. ř. Vyplývá to z toho, v jakém stadiu se nachází řízení ve věci Krajského soudu v Brně sp. zn. 43 T 5/2018, v níž je stíhán obviněný V. V. a spolu s ním obvinění F. R. a L. K. V této věci bylo původně rozhodnuto rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 9. 10. 2020, na který navazoval rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 3. 6. 2021, sp. zn. 6 To 1/2021, ohledně obviněného V. V. a rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 16. 6. 2021, sp. zn. 6 To 39/2021, ohledně obviněných F. R. a L. K. Rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 16. 6. 2021, sp. zn. 6 To 39/2021, byl zrušen usnesením Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2021, sp. zn. 3 Tdo 1171/201, jímž bylo zároveň Vrchnímu soudu v Olomouci přikázáno nové projednání a rozhodnutí věci. Poté byl usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 29. 3. 2022, sp. zn. 6 To 39/2021, zrušen rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 9. 10. 2020 v celém rozsahu, tj. ohledně všech tří obviněných, a věc byla vrácena Krajskému soudu v Brně k novému projednání a rozhodnutí. Krajský soud v Brně pak nařídil hlavní líčení na dny 20. 9., 21. 9. a 22. 9. 2022. V tomto hlavním líčení lze očekávat vyhlášení nového rozsudku. Za tohoto stavu není reálné, aby došlo ke spojení věci Krajského soudu v Brně sp. zn. 43 T 5/2018 s věcí Krajského soudu v Českých Budějovicích sp. zn. 2 T 11/2022 ke společnému řízení. Jinak tu není žádný další důvod k tomu, aby věc sp. zn. 2 T 11/2022 byla odňata Krajskému soudu v Českých Budějovicích a aby byla přikázána Krajskému soudu v Brně. Nejvyšší soud proto rozhodl, že věc se Krajskému soudu v Českých Budějovicích neodnímá.