7 Tdo 72/2025 – Nejvyšší soud

7 Tdo 72/2025-352 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 26. 2. 2025 o dovolání obviněného J. H. proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 10. 2024, sp. zn. 12 To 116/2024, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 3 T 41/2024, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného J. H. odmítá. Odůvodnění: I. Stručné shrnutí dosavadního řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 25. 7. 2024, sp. zn. 3 T 41/2024, byl obviněný J. H. uznán vinným zvlášť závažným zločinem znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku. Za to byl podle § 185 odst. 2 tr. zákoníku odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 30 měsíců, jehož výkon mu byl podle § 81 odst. 2 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 36 měsíců. 2. Tento rozsudek následně napadl obviněný odvoláním, které Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 30. 10. 2024, sp. zn. 12 To 116/2024, podle § 256 tr. ř. zamítl. 3. Obviněný se podle skutkové věty výroku o vině rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové zmíněného trestného činu dopustil jednáním spočívajícím v tom, že dne 10. 6. 2022 v přesně nezjištěném čase, přibližně od 00:30 hodin do 1:07 hodin v Hradci Králové, v ulici XY XY, ve společně obývaném bytě v obývacím pokoji, po předchozí vzájemné hádce a poté, co užil lék na podporu erekce, si vynutil na poškozené M. M. násilím pohlavní styk. Učinil tak tím, že ji začal osahávat po těle, povalil ji na sedačku, nalehl na ni, vyhrnul jí tílko a podprsenku, roztrhl jí kalhotky a silou rukama roztáhl nohy, poškozená se přitom bránila a snažila se ho ze sebe skopnout a odstrčit, křičela, ať ji nechá být a brečela, obviněný nereagoval, ale dlaní jí zacpal ústa, aby nemohla křičet, vnikl do ní svým penisem a vykonal vaginální soulož. II. Dovolání obviněného a vyjádření státního zástupce 4. Proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové podal obviněný prostřednictvím obhájce dovolání, v němž uplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. s tím, že rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů a ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy. 5. Neztotožnil se se závěry soudu prvního stupně, že skutek byl prokázán řadou důkazů, zejména výpověďmi poškozené, svědků R. M. (matky poškozené), J. B. a M. E., dále komunikací prostřednictvím aplikace Messenger poškozené s matkou a znaleckým posudkem doc. PhDr. Jana Láška, CSc. a výslechem znalce v hlavním líčení. Každý důkaz lze považovat podle obviněného za problematický. Namítl mechanické vyjmenování listinných důkazů bez jakékoli důkazní hodnoty soudem prvního stupně, což kritizoval i odvolací soud, jenž také posoudil facebookovou komunikaci obviněného s bratrem jako nepřesvědčivý důkaz, na rozdíl od soudu prvního stupně. Přesto odvolací soud uzavřel, že skutek byl prokázán provedenými důkazy, které byly soudem správně zhodnoceny. 6. Výpověď poškozené byla klíčovým důkazem, měla být proto hodnocena její věrohodnost. Ve spise jsou přitom založeny důkazy, které ji zpochybňují (lékařské zprávy ohledně psychického stavu poškozené, znalecký posudek ve věci výchovy nezletilé AAAAA (pseudonym), zprávy, které prokazují, že poškozená v minulosti podávala oznámení na bývalého partnera O. N., a také na svého otce pro zneužití, které se ovšem neprokázalo), přičemž soud prvního stupně se se souvisejícími námitkami obhajoby nevypořádal. Z uvedených důkazů mj. vyplývá, že poškozená trpěla ADHD a hraniční poruchou osobnosti, přičemž tyto psychické potíže jsou trvalého charakteru. Soudy měly zkoumat, zda hádka, která předmětného dne 9. 6. 2022 mezi obviněným a poškozenou vznikla, nemohla ovlivnit jednání poškozené. Nebylo ověřováno, zda poškozená nechtěla daného dne odjet k matce pouze na základě svého impulzivního jednání, z důvodu hádky. Nebyly zkoumány okolnosti, za kterých poškozená komunikovala se svou matkou prostřednictvím Messengeru. Soudy se nezabývaly důkazy, které svědčí o konfliktním vystupování poškozené. Z těchto důkazů bylo možné vytvořit ucelený obraz o tom, jak poškozená reaguje na negativní situace. 7. Obviněný dále upozornil na to, že poškozená podala trestní oznámení na jeho osobu ze znásilnění ze dne 10. 6. 2022 až poté, kdy dne 4. 2. 2023 (v době konfliktu s poškozenou) zavolal policejní hlídku a požadoval, aby ji vystěhovala ze společné domácnosti, což může podle obviněného svědčit o impulzivním jednání poškozené, tedy že poškozená podala trestní oznámení, neboť nechtěla opustit nájemní byt. O snaze poškozené mu uškodit svědčí rovněž způsob získání facebookové komunikace s bratrem (nabouráním se do jeho účtu), kterou nakonec odvolací soud nepovažoval za cela přesvědčivou. 8. Dále se obviněný zabýval znaleckým posudkem na osobu poškozené, který je podle něj zatížen podstatnými vadami. Znalecký posudek byl vypracován, aniž by znalec měl povědomí o předchozích lékařských zprávách o psychickém stavu poškozené, o znaleckém posudku ve věci nezletilé AAAAA a o předchozích projevech nepříznivého psychického stavu poškozené. Ze znaleckého posudku vyplývá, že znalec byl seznámen pouze s výpovědí poškozené a obviněného v přípravném řízení, a poté provedl vlastní vyšetření poškozené. Na základě vyšetření znalec pouze zjistil, že poškozená trpí ADHD, ovšem hraniční poruchu osobnosti ve znaleckém posudku nezmiňuje. Na základě vlastního vyšetření znalec dovodil, že poškozená je schopna správně prožívat události, zapamatovat si jejich děj, netrpí patologickou lhavostí, není zjištěna tendence k revanši nebo k záměrnému pokroucení faktů apod. Nedostatek podkladů, na kterých byl znalecký posudek založen, vedl obhajobu k návrhu na výslech znalce v hlavním líčení, dále dokonce k návrhu na doplnění znaleckého posudku či na vypracování nového revizního znaleckého posudku. Znalec k dotazu předsedkyně senátu konstatoval, že pokud by měl k dispozici lékařské zprávy, které byly čteny v hlavním líčení, pokoušel by se v rámci vlastního vyšetření hledat dříve zjištěné psychické problémy, ale zásadní vliv na předložené závěry by to nemělo, což soud prvního stupně bez jakýchkoliv výhrad akceptoval; tento postup soudu však obviněný považoval za nepřípustný, neboť znalec sdělil pouze své subjektivní stanovisko. 9. Obviněný dále poukázal na svůj zdravotní stav s tím, že není v důsledku nízké hladiny testosteronu schopen erekce. Lze jí dosáhnout za užití medikace, i poté ovšem musí být v klidu, aby byl schopen pohlavního styku, a proto si ho nemohl násilím na poškozené vynutit, obzvlášť ne způsobem, jak je uvedeno ve skutku. Lékařské zprávy, na které soudy odkázaly, pouze prokazují, že byl schopen dosáhnout erekce a pohlavního styku po užití medikace, avšak nevyvracejí jeho tvrzení, že není schopen pohlavního styku i za „stresové“ situace. Soudy se touto jeho obhajobou dostatečně nezabývaly. Poukázal na rozpor ve výpovědi poškozené, kdy nejprve uvedla, že obviněný chtěl po ní sex každý den, následně ovšem uvedla, že sexuální styk probíhal cca 2x týdně. 10. V další části předložené argumentace obviněný tvrdil, že soudem nebyly provedeny navrhované podstatné důkazy. V hlavním líčení dne 6. 6. 2024 navrhoval provedení důkazů, a to výslech znalce v hlavním líčení, popř. doplnění znaleckého posudku, opatření spisů sp. zn. 0 Nc 8203/2023 a sp. zn. 18 Co 100/202, učinění dotazu na Policii České republiky, zda v minulosti přijala od poškozené oznámení na jejího otce ohledně zneužití, opatření přestupkového spisu z Vysokého Mýta, aby bylo možné zjistit, za co byla poškozené uložena pokuta. Soud prvního stupně tyto návrhy na doplnění dokazování nejprve přijal, avšak poté je zamítl jako nadbytečné, což ovšem blíže nepopsal v rozsudku. Odvolací soud následně k námitkám obhajoby uvedl, že z protokolu o hlavním líčení ze dne 25. 7. 2024 je zřejmé, že okresní soud svůj postup v hlavním líčení vysvětlil (bod 10 usnesení). Odvolací soud také považoval doplnění dokazování o revizní znalecký posudek za nadbytečný. Obviněný měl v dovolání za to, že závažné pochybení soudu prvního stupně trvá a odvolací soud je nevyřešil. Soud prvního stupně postupoval v rozporu se zákonem, pokud přijal provedení navrženého důkazu, neprovedl jej, následně provedení zamítl s lakonickým odůvodněním a v rozsudku se již tímto návrhem na doplnění dokazování, jeho zamítnutím a důvody zamítnutí vůbec nezabýval. Ani odvolací soud zamítnutí návrhů dostatečně neodůvodnil. Jestliže existují důkazy ve prospěch i neprospěch obviněného, bylo povinností soudů náležitě odůvodnit, z jakého důvodu měly důkazy v neprospěch odsouzeného přednost před důkazy v jeho prospěch. Byla porušena zásada in dubio pro reo. 11. Obviněný proto navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil usnesení Krajského soudu v Hradci Králové a přikázal tomuto soudu, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. 12. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství ve vyjádření k dov