7 Tz 71/2023 – Nejvyšší soud

7 Tz 71/2023-55 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud v senátě složeném z předsedy JUDr. Radka Doležela a soudců JUDr. Josefa Mazáka a JUDr. Romana Vicherka, Ph.D., projednal v neveřejném zasedání konaném dne 20. 9. 2023 stížnost pro porušení zákona podanou ministrem spravedlnosti v neprospěch obviněné S. H. proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 22. 7. 2022, sp. zn. 37 Nt 1623/2022, a rozhodl takto: Podle § 268 odst. 2 tr. ř. se vyslovuje, že usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 22. 7. 2022, sp. zn. 37 Nt 1623/2022, byl porušen zákon ve prospěch obviněné S. H. v ustanovení § 77 odst. 1, odst. 2 tr. ř. Odůvodnění: I. Shrnutí předcházejícího řízení 1. Obviněná byla dne 20. 7. 2022 v 6:30 hodin zadržena podle § 76 odst. 1 tr. ř. poté, co byla příslušníky Policie ČR nalezena v prostorách domu na adrese XY v Praze 5, ve kterém bezprostředně předtím v době od 3:45 do 4:05 hodin odcizovala věci. Obviněná ve zmíněnou dobu vnikla přes zábradlí na balkón, kde následně přes sklopenou ventilačku odjistila okno od tohoto balkónu a vstoupila do cizího bytu, kde odcizila věci v hodnotě cca 15 700 Kč, konkrétně dvě kabelky s jejich obsahem, kterým byl mimo jiné i platební prostředek České spořitelny. Tyto věci měla obviněná při zadržení u sebe. Podle protokolu o zadržení osoby podezřelé byla dána důvodná obava, že obviněná bude opakovat trestnou činnost, proto věc nesnesla odkladu a policejní orgán přikročil k zadržení bez předchozího souhlasu státního zástupce. Obviněná byla následně po zahájení úkonů trestního řízení propuštěna téhož dne v 19:15 hodin. 2. Stejného dne byla obviněná v 23:30 znovu zadržena podle § 76 odst. 1 tr. ř. poté, co vnikla na předzahrádku bytu v bytové zástavbě na adrese XY v Praze 5, odkud však po vyrušení svědkem utekla, ale byla nalezena policisty přibližně 200 metrů od zmíněné předzahrádky, a to na základě popisu, který uvedl zmíněný svědek. V návaznosti na recidivní jednání obviněná tentokrát nebyla policejním orgánem po zahájení úkonů trestního řízení ve vztahu k dalšímu útoku propuštěna, ale zůstala zajištěna, dne 21. 7. 2022 bylo po spojení obou zmíněných věcí zahájeno trestní stíhání pro skutky kvalifikované v bodu 1) jako přečin krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), b), odst. 2 tr. zákoníku, přečin porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku a přečin neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 odst. 1 tr. zákoníku a v bodu 2) jako přečin krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku a přečin porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1 tr. zákoníku. Dne 22. 7. 2023 v 12:45 hodin byl potom státním zástupcem Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 5 podán u Obvodního soudu pro Prahu 5 návrh na vzetí obviněné do vazby. 3. Obvodní soud pro Prahu 5 vyhlásil v následně konaném vazebním zasedání usnesení ze dne 22. 7. 2022, sp. zn. 37 Nt 1623/2022, kterým podle § 77 odst. 2 tr. ř. obviněnou propustil ze zadržení na svobodu. K tomu uvedl, že doba prvního zadržení, které trvalo od 6:30 do 19:15 (dne 20. 7. 2022), tedy celkem 12 hodin a 45 minut, se započítává do lhůty 48 hodin spolu s dobou zadržení po druhém útoku. Souhrnně doba zadržení trvala 50 hodin, proto musela být obviněná podle § 77 odst. 2 tr. ř. propuštěna na svobodu. II. Stížnost pro porušení zákona a vyjádření k ní 4. Proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 22. 7. 2022, sp. zn. 37 Nt 1623/2022, podal ministr spravedlnosti stížnost pro porušení zákona v neprospěch obviněné. 5. Ministr spravedlnosti citoval související ustanovení Listiny základních práv a svobod a trestního řádu a namítl, že soud pochybil, pokud započítal dobu trvání prvního zadržení do lhůty 48 hodin podle § 77 odst. 1 tr. ř., resp. čl. 8 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. Tato dvě zadržení totiž nesdílejí lhůtu pro předání zadržené osoby soudu, neboť zmíněná lhůta ve vztahu k těmto zadržením běží pro každé zadržení samostatně, a to na základě právně relevantního nova, kterým byla další trestná činnost obviněné. Skutečnost, že policejní orgán trestní věci spojil ke společnému projednání, na samostatný běh těchto lhůt nemá vliv. Podpůrně bylo poukázáno i na výkladové stanovisko Nejvyššího státního zastupitelství publikované pod č. 1/2020, které vyslovilo shodný názor. 6. Závěrem ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným usnesením byl porušen ve prospěch obviněné zákon v ustanovení § 77 odst. 1, odst. 2 tr. ř. 7. Státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství se ve svém vyjádření zcela ztotožnil s obsahem stížnosti pro porušení zákona, poukázal na shodný výklad dotčených ustanovení uvedený v rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 2. 2019, sp. zn. 12 Ksz 11/2018 a připojil se k návrhu na vyslovení, že byl napadeným usnesením porušen zákon ve prospěch obviněné. 8. Obviněná k podanému mimořádnému opravnému prostředku poukázala na příslušná ustanovení trestního řádu a sdělila, že za nezměněných okolností buď nelze tutéž osobu (podezřelého nebo obviněného) zadržet znovu vůbec a pokud ano, pak maximálně na dobu zbývající do celkové doby 48 hodin. V projednávané věci bylo již první zadržení odůvodněno obavou, že obviněná bude opakovat trestnou činnost, v souvislosti s níž byla zadržena. Pokud byla propuštěna a téhož dne následně zadržena v souvislosti se stejným pokračujícím trestným činem a ze stejných důvodů jako prve, nelze hovořit o relevantní změně skutkových okolností, pokud jde o důvody pro vzetí do vazby. Je proto namístě oba časové úseky sčítat do celkové doby zadržení podle čl. 8 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, která činí maximálně 48 hodin. Tento limit byl v jejím případě překročen o 2 hodiny. Výklad uvedený ve stížnosti pro porušení zákona by popíral smysl stanovení zmíněné lhůty pro zadržení, a proto obviněná navrhla, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 1 písm. c) tr. ř. stížnost pro porušení zákona zamítl. III. Přípustnost a důvodnost stížnosti pro porušení zákona 9. Nejvyšší soud přezkoumal podle § 267 odst. 3 tr. ř. napadené usnesení, stejně jako jemu předcházející řízení a shledal, že podaná stížnost pro porušení zákona je důvodná. 10. Nejdříve Nejvyšší soud připomíná, že na ústavní úrovni podle čl. 8 odst. 3 druhá věta Listiny základních práv a svobod platí, že zadržená osoba musí být ihned seznámena s důvody zadržení, vyslechnuta a nejpozději do 48 hodin propuštěna na svobodu nebo odevzdána soudu. Toto pravidlo je na zákonné úrovni vyjádřeno v ustanovení § 77 odst. 1 tr. ř., podle něhož, nenařídil-li státní zástupce propuštění zadržené osoby na podkladě materiálů mu došlých, popřípadě po jejím opětovném výslechu, je státní zástupce povinen odevzdat ji ve lhůtě 48 hodin od zadržení soudu s návrhem na vzetí do vazby. Pokud není zadržená osoba předána soudu včas ani nebyla propuštěna na svobodu, musí ji ve vazebním řízení propustit sám soud (srov. § 75 poslední věta, § 76 odst. 4 poslední věta tr. ř.). 11. Dále je namístě připomenout, že podle § 76 odst. 1 tr. ř. osobu podezřelou ze spáchání trestného činu může, je-li dán některým z důvodů vazby (§ 67 tr. ř.), policejní orgán v naléhavých případech zadržet, i když dosud proti ní nebylo zahájeno trestní stíhání (§ 160 odst. 1 tr. ř.). K zadržení je třeba předchozího souhlasu státního zástupce. Bez takového souhlasu lze zadržení provést, jen jestliže věc nesnese odkladu a souhlasu předem nelze dosáhnout, zejména byla-li osoba přistižena při trestném činu nebo zastižena na útěku. 12. Policejní orgán může za splnění stanovených podmínek zadržet osobu obviněnou (§ 75 tr. ř.) i podezřelou (§ 76 odst. 1 tr. ř.), nicméně na rozdíl od zadržení podle § 75 tr. ř. je účelem zadržení podle § 76 odst. 1 tr. ř. nejen přezkoumání důvodů vazby a vytvoření předpokladů pro rozhodnutí soudu o vazbě (§ 68 odst. 1, § 73b odst. 1 věta první tr. ř.), ale také provedení všech potřebných úkonů pro prověření podezření ze spáchání trestného činu a pro rozhodnutí zda bude zahájeno trestní stíhání nebo ve zkráceném přípravném řízení podán návrh na potrestání (eventuálně návrh na schválení dohody o vině a trestu). Policejní orgán zde zejména v případech, kdy byla osoba přistižena při trestném činu nebo zastižena na útěku [§ 76 odst. 1 i. f. a § 179a odst. 1 písm. a) tr. ř.], provádí všechny potřebné prvotní (neodkladné) úkony ve smyslu § 158 odst. 3 tr. ř., včetně těch, které směřují k zjišťování totožnosti takové osoby, popř. její další již objasňované nebo vyšetřované trestné činnosti, ověřování předchozích odsouzení apod., což slouží i k zjištění rozsahu trestné činnosti podezřelého a k právní kvalifikaci skutku, pro který bude případně zahájeno trestní stíhání nebo podán návrh na potrestání (ŠÁMAL, P., RŮŽIČKA, M. In: ŠÁMAL, P. a kol. Trestní řád I. § 1 až 156. Komentář. 7. vydání, Praha: C. H. Beck, 2013, s. 971). Lze doplnit, že pro účely počítání lhůty samozřejmě není možné doby bezprostředn