8 Tdo 1262/2010 — Nejvyšší soud

8 Tdo 1262/2010 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:265b/1g Datum rozhodnutí:27. 10. 2010 Spisová značka:8 Tdo 1262/2010 ECLI:ECLI:CZ:NS:2010:8.TDO.1262.2010.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Započítání trestu Dotčené předpisy:§ 92 tr. zák. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:3. 2. 2011 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 8 Tdo 1262/2010 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 27. října 2010 o dovolání obviněného J. K., proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 3. 2010, sp. zn. 5 To 97/2010, jako odvolacího soudu v trestní věci vedené u Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově pod sp. zn. 103 T 242/2009, t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného J. K. o d m í t á . O d ů v o d n ě n í : Rozsudkem Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově ze dne 11. 1. 2010, sp. zn. 103 T 242/2009, byl obviněný J. K. uznán vinným trestným činem ohrožování výchovy mládeže podle § 217 odst. 1 písm. b), c) tr. zák. a odsouzen podle § 215a odst. 2 tr. zákona č. 140/1961 Sb., § 43 odst. 2 tr. zákoníku č. 40/2009, ve znění zákona č. 306/2009 Sb., k souhrnnému trestu odnětí svobody na dvě léta a osm měsíců, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku za použití § 419 tr. zákoníku s přihlédnutím k § 465 odst. 2 tr. ř. byl obviněnému uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel v trvání jednoho roku a šesti měsíců. Současně byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově ze dne 14. 9. 2009, sp. zn. 105 T 126/2009, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 2. 12. 2009, sp. zn. 5 To 495/2009, kterým byl současně zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově ze dne 4. 6. 2009, sp. zn. 101 T 229/2008, uložený za skutky pod body 2) a 3), jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Tímtéž rozsudkem bylo rozhodnuto o vině a trestu ohledně spoluobviněné H. B. Státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Karviné – pobočka Havířově napadla rozsudek soudu prvního stupně odvoláním podaným ve prospěch obou obviněných a směřujícím proti výroku o trestu. Z jeho podnětu byl rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 3. 2010, sp. zn. 5 To 97/2010, rozsudek soudu prvního stupně podle § 258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. ř. zrušen ohledně obou obviněných ve výrocích o trestu. Podle § 259 odst. 3 tr. ř. bylo nově rozhodnuto tak, že obviněný J. K. byl při nezměněném výroku o vině trestným činem ohrožování výchovy mládeže (nepřesně uvedeno ohrožování mravní výchovy mládeže) podle § 217 odst. 1 písm. b), c) tr. zák. [nesprávně uveden i odst. 3 písm. c) tr. zák.] odsouzen podle § 215a odst. 2, § 35 odst. 2 tr. zák. k souhrnnému trestu odnětí svobody na dvě léta a osm měsíců. Podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. byl pro výkon tohoto trestu zařazen do věznice s ostrahou. Současně byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Karviné - pobočka v Havířově ze dne 14. 9. 2009, č. j. 105 T 126/2009-203, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 2. 12. 2009, č. j. 5 To 495/2009 – 227, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Tímtéž rozsudkem bylo nově rozhodnuto o trestu obviněné H. B. Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podal obviněný prostřednictvím obhájkyně v zákonné lhůtě dovolání v rozsahu odpovídajícím výroku o trestu. S odkazem na ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. namítl, že napadené rozhodnutí spočívá na jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Dovolatel vytýkal, že napadeným rozsudkem mu byl uložen souhrnný trest ve výměře dvou let a osmi měsíců, přičemž následně usnesením Okresního soudu v Karviné - pobočka v Havířově ze dne 31. 3. 2010, č. j. 103 T 242/2009- 134, byla do tohoto trestu započtena doba od 29. 1. 2010 do 31. 3. 2010 z vykonaného trestu odnětí svobody. Začátek výkonu souhrnného trestu mu byl stanoven ke dni 31. 3. 2010, přestože je ve výkonu trestu odnětí svobody již od 30. 4. 2009. Nesouhlasil s postupem soudu prvního stupně, nebyla-li mu do souhrnného trestu započtena doba výkonu trestu odnětí svobody též od 30. 4. 2009 do 29. 1. 2010. Navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadený rozsudek Krajského soudu v Ostravě ve výroku o trestu a aby přikázal věc k novému projednání a rozhodnutí ve smyslu § 265r odst. 1 písm. b) tr. ř. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství ve vyjádření k dovolání uvedl, že obviněný sice odkázal na důvod dovolání uvedený v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a formálně napadal výrok o uložení souhrnného trestu, avšak ve skutečnosti uplatněné námitky směřují proti usnesení Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově ze dne 31. 3. 2010, sp. zn. 103 T 242/2009, jímž bylo rozhodnuto o rozsahu započtení dosud vykonaného trestu odnětí svobody do napadeného souhrnného trestu. Měl za to, že takto pojaté dovolání žádné vady napadenému rozsudku nevytýká a není v souladu s žádným dovolacím důvodem podle § 265b tr. ř. Navrhl, aby Nejvyšší soud podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl. Nejvyšší soud jako soud dovolací zjistil, že dovolání je podle § 265a tr. ř. přípustné, že je podala včas oprávněná osoba a že splňuje náležitosti obsahu dovolání ve smyslu § 265f odst. 1 tr. ř. Shledal však, že dovolání obviněného bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. V mezích uplatněného dovolacího důvodu lze namítat, že skutek, jak byl soudem zjištěn, byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, ačkoliv o trestný čin nejde nebo jde o jiný trestný čin, než kterým byl obviněný uznán vinným. Vedle vad, které se týkají právního posouzení skutku, lze vytýkat též „jiné nesprávné hmotně právní posouzení“. Rozumí se jím zhodnocení otázky, která nespočívá přímo v právní kvalifikaci skutku, ale v právním posouzení jiné skutkové okolnosti mající význam z hlediska hmotného práva. Současně platí, že obsah konkrétně uplatněných námitek, o něž se opírá existence určitého dovolacího důvodu, musí věcně odpovídat zákonnému vymezení takového dovolacího důvodu podle § 265b tr. ř., přičemž nestačí jen formální odkaz na příslušné ustanovení obsahující některý z dovolacích důvodů. Námitky obviněného pod důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. podřadit nelze. Nejsou námitkami směřujícími proti nesprávnému právnímu posouzení skutku (obviněný nevytkl, že skutek, jak byl soudem zjištěn, byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, ačkoliv o trestný čin nejde nebo jde o jiný trestný čin) a nelze je chápat ani jako námitku vady považované za jiné nesprávné hmotně právní posouzení. Za jiné nesprávné hmotně právní posouzení ve smyslu důvodu dovolání uvedeného v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je sice možno, pokud jde o výrok o trestu, považovat takovou vadu, jakou je např. pochybení soudu v právním závěru o tom, zda měl či neměl být uložen souhrnný trest nebo úhrnný trest, popř. společný trest za pokračování v trestném činu apod. Vadu takové povahy ale obviněný v napadeném rozsudku odvolacího soudu nespatřoval. Podstatou dovolacích námitek obviněného byl nesouhlas s postupem soudu prvního stupně, pakliže při rozhodování o započítání trestu započetl dobu strávenou ve výkonu trestu od 29. 1. 2010 do 31. 3. 2010, nikoliv ale již dobu od 30. 4. 2009 do 29. 1. 2010, ačkoliv byl ve výkonu trestu právě od 30. 4. 2009. Je zřejmé, že věcně ani nesměřují proti výroku o uložení souhrnného trestu napadeným rozsudkem odvolacího soudu, ale proti usnesení soudu prvního stupně ze dne 31. 3. 2010, sp. zn. 103 T 242/2009, o započítání trestu. Takové výhrady nelze skutečně podřadit nejen pod důvod dovolání uvedený v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ale ani pod žádný jiný z důvodů dovolání uvedených v ustanovení § 265b tr. ř., jak výstižně připomněl i státní zástupce. Nad rámec řečeného a pro úplnost Nejvyšší soud poznamenává, že z obsahu spisů Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově sp. zn. 105 T 126/2009 a 101 T 229/2008, jež si vyžádal, vyplývá, že námitka obviněného není opodstatněná. Z usnesení Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově ze dne 31. 3. 2010, sp. zn. 103 T 242/2009-134, které nabylo právní moci 7. 4. 2010, se podává, že obviněnému