8 Tdo 382/2024 — Nejvyšší soud

8 Tdo 382/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 241a odst. 1 o. s. ř. Datum rozhodnutí:28. 5. 2024 Spisová značka:8 Tdo 382/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:8.TDO.382.2024.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Čin jinak trestný Znásilnění Dotčené předpisy:§ 185 odst. 1, 2 písm. a) tr. zákoníku § 185 odst. 3 písm. a) tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:16. 7. 2024 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 19.09.2024I.ÚS 2613/24 Tomáš Langášek odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost11. 12. 2024 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 8 Tdo 382/2024-156 USNESENÍ Nejvyšší soud jako soud pro mládež rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Engelmanna a soudců JUDr. Věry Kůrkové a JUDr. Milady Šámalové ve věci dítěte mladšího patnácti let AAAAA (pseudonym), zastoupeného opatrovnicí JUDr. Janou Teplou, advokátkou se sídlem Zahradní 46, Kolín, vedené u Okresního soudu v Kolíně, soudu pro mládež, pod sp. zn. 4 Rod 7/2022, o dovolání opatrovníka nezletilého proti usnesení Krajského soudu v Praze jako odvolacího soudu pro mládež ze dne 19. 12. 2023, sp. zn. 13 Rodo 5/2023, t a k t o : I. Dovolání opatrovníka dítěte mladšího patnácti let AAAAA se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : 1. Okresní státní zastupitelství v Kolíně podalo u Okresního soudu v Kolíně, soudu pro mládež (dále jen „okresní soud“), dne 24. 10. 2022 pod sp. zn. 0 ZC 21/2022 podle § 90 odst. 1 z. s. m. návrh na uložení opatření [podle § 93 odst. 1 písm. f) zák. č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže (dále jen z. s. m.) – ochranné výchovy] dítěti mladšímu patnácti let AAAAA (dále jen nezletilému) pro čin jinak trestný znásilnění podle § 185 odst. 1, 2 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku. 2. Důvodem podání návrhu na uložení opatření (ochranné výchovy) byl čin jinak trestný, jehož se nezletilý dopustil v době, kdy mu nebylo patnáct let [v blíže nezjištěné době roku 2020, v létě před koncem školního roku (viz též bod 3 usnesení soudu druhého stupně)], tím, že u hřbitova v XY nejprve tehdy po nezletilé BBBBB (pseudonym) požadoval, aby mu sáhla na přirození, kdy vzal její pravou ruku a dával si ji pod kalhoty, přičemž nezletilá mu na přirození nesáhla a ruku z jeho sevření vytrhla, poté ji řekl „klekni si a vykuř mi ho“, dále ji instruoval, ať si klekne, že se jí to bude dělat líp, na což nezletilá odvětila, že to dělat nechce, že chce jít za svou kamarádkou CCCCC (pseudonym), na což jí nezletilý odvětil, že ne, následně se však na místo dostavila CCCCC spolu s kamarádkou DDDDD (pseudonym) a k dokonání činu nedošlo, čímž měl naplnit čin jinak trestný znásilnění podle § 185 odst. 1, 2 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku, ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, a u hřbitova v XY po předchozím vzájemném dobrovolném líbání sáhl pod podprsenku na prso nezletilé EEEEE (pseudonym), která řekla, že to nechce a chtěla odejít, nezletilý však chytil poškozenou za vlasy a řekl jí, ať ho vykouří, načež mu poškozená přes svůj opakovaně slovně vyjádřený nesouhlas slovem „ne“ a prosby, ať ji pustí, že chce jít pryč, nakonec ze strachu vyhověla a orálně jej uspokojila, přičemž došlo k ejakulaci nezletilého na obličej EEEEE, která si ejakulát otřela do své bundy a z místa odešla, čímž měl naplnit čin jinak trestný znásilnění podle § 185 odst. 1, 2 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku. 3. Okresní soud, soud pro mládež (dále jen okresní soud), po projednání uvedeného návrhu rozhodl poprvé ve věci usnesením ze dne 3. 5. 2023 pod č. j. 4 Rod 7/2022-62 tak, že návrh státního zástupce zamítl. Citované usnesení soudu prvního stupně bylo k odvolání státního zástupce Krajským soudem v Praze (dále jen „krajský soud“, příp. „odvolací soud“) jako odvolacím soudem pro mládež zrušeno a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Následně Okresní soud v Kolíně ve věci (ve vztahu k jednání vůči poškozené EEEEE) rozhodl dne 20. 9. 2023 rozsudkem pod č. j. 4 Rod 7/2022-93 tak, že nezletilému jako opatření podle § 93 odst. 1 písm. e) zákona č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže (z. s. m.) uložil dohled probačního úředníka (bod I. výroku) a současně rozhodl také o odměně opatrovníka (bod II. výroku). 4. Krajský soud v Praze jako odvolací soud pro mládež (dále jen „odvolací soud“, příp. „krajský soud“) usnesením ze dne 19. 12. 2023, č. j. 13 Rodo 5/2023-115, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (bod I. výroku), přiznal odměnu na nákladech odvolacího řízení opatrovnici nezletilého (bod II. výroku) a dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů odvolacího řízení (bod III. výroku). I. Dovolání a vyjádření k němu 5. Opatrovnice osoby mladší patnácti let JUDr. Jana Teplá podala proti usnesení odvolacího soudu dovolání s argumentací, že prvním ve věci vydaným rozhodnutím Okresní soud v Kolíně jako soud pro mládež zamítl návrh státního zástupce na uložení opatření nezletilému, neboť dospěl k závěru, že mezi nezletilým a poškozenou EEEEE sice došlo k určitým intimnostem, avšak žádný z důkazů nesvědčí pro závěr, že by tyto intimnosti byly ze strany nezletilého vynuceny nátlakem či donucením. Po zrušení věci odvolacím soudem, který soudu prvního stupně vytkl nedostatky, doplnil tento dokazování pouze o výslech nezletilého (dotaz, zda trvá na své původní výpovědi), zamítl návrh opatrovníka na zkoumání obecné a konkrétní věrohodnosti poškozené EEEEE a veden právním názorem odvolacího soudu „otočil o 180 stupňů“ a rozhodl tak, že se nezletilý činu jinak trestného dopustil a uložil mu výchovné opatření. Rozhodnutí soudu prvního stupně pak bylo odvolacím soudem potvrzeno. 6. Podle mínění opatrovnice je uvedený postup v rozporu s právem na spravedlivý proces a v této souvislosti odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1472/2017. Ve vazbě na toto rozhodnutí a rozhodnutí Ústavního soudu (např. I. ÚS 2726/14 ze dne 1. 4. 2015) odvolacímu soudu dále vytýká, že svým „závazným právním názorem“ zavázal soud prvního stupně hodnotit důkazy odlišně od svého původního hodnocení, aniž by v rámci dokazování provedl důkazy, které by takový postup odůvodnily. Následně upozornil rovněž na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 8 Tdo 1106/2017, a otázku účelu takového řízení, které již probíhá třetím rokem a je výrazným zásahem do života a osobní sféry nezletilého, který od počátku odmítá, že by se vůči poškozené EEEEE dopustil předmětného jednání. Vzhledem k vystupování poškozené považuje závěr soudů o odmítnutí návrhu na zpracování znaleckého posudku k věrohodnosti poškozené za nepřesvědčivý a závěry soudů o vině nezletilého za důkazně nepodložené. V závěru podaného dovolání opatrovnice odkazuje na to, že si je vědoma, že v případě nezletilého se postupuje podle zákona č. 99/1963 Sb., nikoli podle trestního řádu, přesto je však nutno, aby také v tomto případě se důsledně promítly instituty s trestním právem spojené s právem nezletilého na spravedlivý proces včetně přezkumu skutkových zjištění dovolacím soudem v duchu výkladu institutu extrémního nesouladu Ústavním soudem. Závěrem podaného dovolání je proto navrhováno, aby Nejvyšší soud návrh na uložení výchovného opatření zamítl, případně aby napadené usnesení odvolacího soudu a rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. 7. K dovolání opatrovníka se vyjádřil pouze státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství, který konstatoval, že z provedeného dokazování vyplynuly všechny rozhodné skutečnosti svědčící pro závěr, že skutková podstata činu jinak trestného znásilnění byla naplněna. Obsáhleji se pak vyjádřil také k otázce přípustnosti dovolání, které bylo podáno opatrovnicí osoby mladší patnácti let, kdy vyjádřil své přesvědčení, že s ohledem na charakter námitek v dovolání uplatněných by primárně navrhoval dovolání odmítnout než zamítnout, neboť neexistuje extrémní rozpor mezi skutkovým stavem a právním posouzením věci na jedné straně a provedenými důkazy na straně druhé, jak tvrdí v dovolání opatrovnice a dovolací důvod nemůže naplnit ani tvrzení, že nebyl proveden důkaz – opatrovnicí navržené vypracování znaleckého posudku k posouzení hodnověrnosti poškozené EEEEE, stejně jako argumentace, že odvolací soud vyslovil závazný právní názor, kterým ovlivnil následné rozhodnutí soudu prvního stupně. II. Přípustnost a další formální podmínky dovolání 8. Ve věcech dětí mladších patnácti let v řízení o dovolání postupuje Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř., § 96 z. s. m.) podle předpisů upravujících občanské soudní řízení, nestanoví-li zákon o soudnictví ve věcech mládeže jinak (