8 Tdo 514/2022 — Nejvyšší soud

8 Tdo 514/2022 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 241a odst. 1 o. s. ř. Datum rozhodnutí:20. 7. 2022 Spisová značka:8 Tdo 514/2022 ECLI:ECLI:CZ:NS:2022:8.TDO.514.2022.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Čin jinak trestný Dítě mladší patnácti let Šíření pornografie Zavinění Dotčené předpisy:§ 191 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku § 2 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku § 15 tr. zákoníku § 16 tr. zákoníku § 2 odst. 1 písm. b) z. s. m. Kategorie rozhodnutí:A Zveřejněno na webu:23. 10. 2022 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 8 Tdo 514/2022-131 USNESENÍ Nejvyšší soud jako soud pro mládež rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Milady Šámalové a soudců JUDr. Věry Kůrkové a JUDr. Jana Engelmanna v právní věci dítěte mladšího patnácti let AAAAA (pseudonym), nar. XY v XY, trvale bytem XY, zastoupeného opatrovníkem J. A. G., advokátem se sídlem XY, vedené u Okresního soudu v Uherském Hradišti, soudu pro mládež, pod sp. zn. 3 Rod 9/2021, o dovolání opatrovníka proti rozsudku Krajského soudu v Brně jako odvolacího soudu pro mládež ze dne 8. 2. 2022, sp. zn. 4 Rodo 1/2022, takto: I. Dovolání opatrovníka dítěte mladšího patnácti let AAAAA se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění:I. Dosavadní průběh řízení 1. Okresní státní zastupitelství v Uherském Hradišti podalo dne 5. 8. 2021 pod sp. zn. Zc 108/2021 Okresnímu soudu v Uherském Hradišti jako soudu pro mládež (dále „okresní soud“) podle § 90 odst. 1 z. s. m. návrh na uložení opatření podle § 93 odst. 1 písm. c) z. s. m. dítěti mladšímu patnácti let AAAAA, nar. XY (dále „dítě“ nebo nezletilý“), pro čin jinak trestný šíření pornografie podle § 191 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku. 2. Důvodem podání návrhu na uložení opatření byl čin jinak trestný, jehož se dopustil AAAAA, jemuž v době činu nebylo patnáct let, tím, že se dne 24. 3. 2021 v době od 12.47 hod. do 12.51 hod. jako uživatel emailového účtu XY@gmail.com, z místa svého trvalého bydliště, z domu č. p. XY v obci XY, okres XY, přihlásil pod profilovým jménem (XY) XY v rámci online výuky přes platformu Google Meet do hodiny německého jazyka třídy 8. C Základní školy a Mateřské školy V. Č., XY, a do probíhající výuky, kterou sledovalo dalších 12 nezletilých žáků a učitel, nasdílel po dobu nejméně 6 sekund pornografické internetové stránky Pornhub se souloží dospělých osob. 3. Okresní soud o tomto návrhu po projednání věci rozhodl rozsudkem ze dne 25. 10. 2021, sp. zn. 3 Rod 9/2021 tak, že nezletilému jako opatření podle § 93 odst. 1 písm. c) z. s. m. uložil napomenutí s výstrahou spočívající v tom, že mu vytkl jeho jednání zasahující proti zájmu na ochranu mravní výchovy dětí mladších patnácti let a upozornil na protiprávnost tohoto jednání a jeho právní následky. Rozhodl také o odměně opatrovníka a o tom, že účastníci nemají právo na náhradu nákladů. 4. Krajský soud v Brně jako odvolací soud pro mládež (dále „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 8. 2. 2022, sp. zn. 4 Rodo 1/2022, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, opatrovníkovi přiznal odměnu a náhradu nákladů odvolacího řízení a rozhodl, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení. II. Dovolání opatrovníka a vyjádření k němu 5. Opatrovník nezletilého J. A. G. podal proti tomuto rozsudku dovolání, protože jde o rozhodnutí, jímž se řízení končí, které závisí na vyřešení otázek nesprávného právního posouzení ve smyslu § 241a o. s. ř., neboť jde o to, zda projednávaný protiprávní čin dítěte mladšího patnácti let vykazuje potřebnou škodlivost ve smyslu § 12 odst. 2 tr. zákoníku a zda sdílení pornografického díla učiněné ve snaze pobavit kamaráda naplňuje subjektivní stránku činu jinak trestného podle § 191 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, což je problematika týkající se nesprávného právního posouzení ve smyslu § 241a o. s. ř. Podle opatrovníka odvolací soud nesprávně dospěl k závěru, že se soud prvního stupně podmínkami § 12 odst. 2 tr. zákoníku nemohl u dítěte mladšího patnácti let zabývat, protože povaha tohoto řízení, které vyžaduje rychlou reakci na čin spáchaný dítětem mladším patnácti let, vylučuje možnost zabývat se prostředky trestního práva (viz § § 89 a násl. z. s. m.). 6. Uvedené závěry opatrovník považoval za nesprávné s ohledem na vymezení podmínek v § 89 odst. 2 z. s. m. a na zásadu subsidiarity trestní represe podle § 12 odst. 2 tr. zákoníku ve smyslu stanoviska Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2013, sp. zn. Tpjn 301/2012. Poukázal na zásady vyjádřené v rozhodnutích Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2008, sp. zn. 8 Tdo 514/2008, a ze dne 25. 10. 2017, sp. zn. 8 Tdo 1106/2017, kterými byla stanovena nutnost zabývat se nejen formálními znaky činu jinak trestného, jehož se dopustilo dítě mladší patnácti let, ale i škodlivostí tohoto činu jako materiálním znakem trestného činu. Proto je základním předpokladem pro uložení některého z opatření uvedených v § 93 odst. 1 z. s. m. dítěti mladšímu patnácti let zjištění, že jím spáchaný čin vykazuje nejen všechny formální znaky určitého trestného činu, ale i potřebnou škodlivost ve smyslu § 12 odst. 2 tr. zákoníku. Jestliže odvolací soud tyto zásady nerespektoval, když se odmítl zabývat zásadou subsidiarity trestní represe vyjádřenou v § 12 odst. 2 tr. zákoníku, a ve vztahu k předmětnému řízení neposoudil, zda vůbec bylo toto řízení účelné, byl založen důvod pro přezkum věci v dovolacím řízení. Poukázal na to, že šestisekundové promítnutí kusu pornografického díla s motivem pobavit svého kamaráda nebylo skutečně nutné řešit prostředky trestního práva. Jestliže tak soudy postupovaly, odchýlily se od uvedené rozhodovací praxe dovolacího soudu, protože s ohledem na malou škodlivost činu postačovalo, aby byl nezletilý potrestán rodiči, když určitá opatření učinila i škola a výchovnou situaci momentálně řeší orgán sociálně-právní ochrany dětí.   7. Vadným opatrovník shledal i závěr o tom, že nezletilý naplnil činem, jenž mu je kladen za vinu, čin jinak trestný číření pornografie podle § 191 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku po subjektivní stránce, neboť se neztotožnil se závěrem odvolacího soudu, že byl uvedený znak naplněn již tím, že došlo k narušení online výuky, a nebylo důležité, že se tak stalo jen pro pobavení na žádost kamaráda. Uvedené úvahy neodpovídají zjištěným skutečnostem a nebyly posuzovány v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 10. 2017, sp. zn. 8 Tdo 1106/2017), podle které je věc dítěte mladšího patnácti let třeba velmi pečlivě posuzovat s přihlédnutím k tomu, za jakých okolností a v jakých souvislostech se celá událost odehrála ve vztahu k subjektivnímu přístupu každého z dětí. V dané věci nebylo cílem šíření pornografického díla rozhodné ohrozit vývoj dětí či se nějak účastnit na jejich sexuálním zneužívání, nýbrž šlo o snahu jinému se zalíbit. Uvedené skutečnosti bylo třeba posuzovat právě s ohledem na to, že záměrem bylo se zabavit, byť způsoby, které nejsou vhodné a neodpovídají obecné slušnosti nebo vkusu apod. a mohou i hraničit s trestným jednáním, ale prioritou nebylo rozšiřovat pornografické dílo. Bylo třeba zvažovat, zda je nezbytné a účelné v takovém případě vést děti za ně k trestní či jiné odpovědnosti. V posuzované věci si nezletilý neuvědomoval, že tak činí v rozporu s trestním zákoníkem, neboť sdílené nechápal jako rozšiřování pornografie a nebyl schopen domyslet trestněprávní důsledky svého počínání. Navíc jeho motivem bylo pobavit kamaráda, a proto je nesprávný závěr o tom, že byly naplněny znaky činu jinak trestného podle § 191 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku.   8. Odvolací soud se z uvedených důvodů ve svých závěrech odchýlil od uvedené rozhodovací praxe, a to jak v posouzení subjektivní stránky, tak i subsidiarity trestní represe ve smyslu § 12 odst. 2 tr. zákoníku, čímž jde o nesprávné právní posouzení ve smyslu § 241a odst. 1 o. s. ř. Opatrovník proto navrhl, aby Nejvyšší soud napadený rozsudek odvolacího soudu zrušil podle § 243e odst. 1 o. s. ř. a zrušil i rozsudek soudu prvního stupně a věc tomuto soudu vrátil k dalšímu řízení, neboť podle § 243e odst. 2 o. s. ř. důvody, pro které nemůže obstát rozsudek odvolacího soudu, dopadají i na rozsudek soudu prvního stupně. 9. K tomuto dovolání se vyjádřil Městský úřad XY, Odbor sociálních věcí, Oddělení sociálně-právní ochrany dětí, jenž uvedl, že se vzdal práva odvolání již u Okresního soudu v Uherském Hradišti vedeném pod sp. zn. 3 Rod 9/2021 a souhlasil s rozhodnutím soudu o uložení výchovného opatření napomenutí s výstrahou nezletilému, a proto i s navazujícím rozhodnutím Krajského soudu v Brně ze dne 8. 2. 2022, sp. zn. 4 Rodo 1/2022, souhlasí. 10. Okresní státní zastupitelství kon