8 Tdo 677/2009 — Nejvyšší soud

8 Tdo 677/2009 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:24. 6. 2009 Spisová značka:8 Tdo 677/2009 ECLI:ECLI:CZ:NS:2009:8.TDO.677.2009.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Kategorie rozhodnutí: Zveřejněno na webu:31. 12. 2009 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 8 Tdo 677/2009 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 24. června 2009 o dovoláních obviněných D. P. a J. H., proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 16. 12. 2008, sp. zn. 13 To 353/2008, jako odvolacího soudu v trestní věci vedené u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. 3 T 115/2005, t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněných D. P. a J. H. o d m í t a j í . O d ů v o d n ě n í : Rozsudkem Okresního soudu v Kolíně ze dne 28. 8. 2008, sp. zn. 3 T 115/2005, byli obvinění D. P. a J. H. uznáni vinnými jako spolupachatelé podle § 9 odst. 2 tr. zák. trestnými činy zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158 odst. 1 písm. a) tr. zák. a vydírání podle § 235 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zák. Za tyto trestné činy byli odsouzeni oba shodně podle § 235 odst. 2, § 35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody na dva roky, jehož výkon byl podle § 58 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu stanovenou podle § 59 odst. 1 tr. zák. na dvě léta. Oběma obviněným byl podle § 49 odst. 1, § 50 odst. 1 tr. zák. uložen trest zákazu činnosti spočívající v tom, aby byli příslušníky bezpečnostních sborů, ozbrojených sil a obecní policie na dobu pěti let. Podle § 55 odst. 1 písm. a) tr. zák. byl obviněnému D. P. uložen trest propadnutí věci, a to teleskopického obušku bez označení, černé barvy, s pryžovou rukojetí, o délce 53 cm v rozloženém stavu, v látkovém pouzdru černé barvy. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému D. P. uložena povinnost zaplatit R. b. p., z. p., se sídlem S. O., na náhradě škody částku 1.402,- Kč. Rozsudek soudu prvního stupně napadli oba obvinění odvoláními shodně směřujícími proti výroku o vině. Rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 16. 12. 2008, sp. zn. 13 To 353/2008, byl rozsudek soudu prvního stupně podle § 258 odst. 1 písm. d) tr. ř. v celém rozsahu zrušen. Podle § 259 odst. 3 tr. ř. bylo nově rozhodnuto tak, že oba obvinění byli uznáni vinnými trestným činem zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158 odst. 1 písm. a) tr. zák. a odsouzeni podle § 158 odst. 1 tr. zák. k trestu odnětí svobody na osmnáct měsíců. Podle § 58 odst. 1 tr. zák. byl výkon trestu u obou obviněných podmíněně odložen na zkušební dobu stanovenou podle § 59 odst. 1 tr. zák. na dvě léta. Podle § 49 odst. 1, § 50 odst. 1 tr. zák. byl oběma obviněným uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu služby v bezpečnostních sborech, ozbrojených silách a u obecní policie na dobu tří let. Podle § 55 odst. 1 písm. a) tr. zák. byl obviněnému D. P. uložen trest propadnutí věci, a to teleskopického obušku bez označení, černé barvy, s pryžovou rukojetí, v rozloženém stavu o délce 53 cm, v látkovém pouzdru černé barvy. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému D. P. uložena povinnost zaplatit R. b. p., z. p., se sídlem S. O., na náhradě škody částku 1.402,- Kč. Podle skutkových zjištění odvolacího soudu se obvinění trestného činu zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158 odst. 1 písm. a) tr. zák. dopustili tím, že oba jako policejní inspektoři Policie České republiky, O. ř. K., služebně zařazeni na Obvodní oddělení PČR T., dne 21. 1. 2005 v době od 13.30 do 16.50 hodin v budově O. o. Policie České republiky T., ul. F., okr. K., v prostoru chodby a toalety neoprávněně a v rozporu s § 6 odst. 1 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, fyzicky napadli J. S., který byl předveden za účelem zjištění totožnosti a v té době se vydával za osobu P. K., tím způsobem, že ho nejprve obviněný D. P., v té době v hodnosti podpraporčíka, opakovanými údery rukou a teleskopickým obuškem nutil k podání vysvětlení ohledně totožnosti a předchozího pobytu v obci T., následně ho obviněný J. H., v té době v hodnosti nadstrážmistra, který v té době nebyl ve službě a do budovy se dostavil po telefonátu obviněného D. P., udeřil teleskopickým obuškem, mířil na něj služební pistolí a opakovaně ho bil pěstmi a kopal, čímž mu společně způsobili pohmoždění měkkých tkání s otokem nad levou lícní kostí, pruhovité krevní výrony na zadní straně levého ramene a na levé paži, podkožní krevní výron v pravé bederní krajině, následně poškozeného oba odvlekli na toaletu, kde na něho obviněný D. P. vychrstl vroucí vodu z kelímku, čímž mu způsobil poranění spočívající v popáleninách prvního a druhého stupně na horní straně levého ramene, na levém předloktí a vlevo na břiše, aniž by se poškozený léčil. Pro úplnost nutno dodat, že se jednalo již o druhé rozhodnutí, kterým Krajský soud v Praze v projednávané věci rozhodl. V prvním případě k odvolání státního zástupce usnesením ze dne 27. 11. 2007, sp. zn. 13 To 261/2007, podle § 258 odst. 1 písm. b), c) tr. ř. zrušil rozsudek Okresního soudu v Kolíně ze dne 23. 5. 2007, č. j. 3 T 115/2005-561, a věc vrátil soudu prvního stupně, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Označeným rozsudkem Okresního soudu v Kolíně byli oba obvinění podle § 226 písm. a) tr. ř. zproštěni obžaloby pro skutek, v němž obžaloba spatřovala trestné činy zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158 odst. 1 písm. a) tr. zák. a vydírání podle § 235 odst. 1, 2 písm. c) tr. zák. a v jednání obviněného D. P. i trestný čin ublížení na zdraví podle § 221 odst. 1 tr. zák. Proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 16. 12. 2008, sp. zn. 13 To 353/2008, podali obvinění prostřednictvím obhájců v zákonné lhůtě dovolání směřující proti výroku o vině. Oba odkázali na důvod dovolání uvedený v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. s tím, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku a na jiném nesprávném hmotně právním posouzení, obviněný J. H. též na důvod dovolání uvedený v ustanovení § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř., neboť jeho řádný opravný prostředek byl v podstatě odmítnut, ač byl odvolacím soudem vyhlášen nový odsuzující rozsudek, aniž byly odstraněny vady zakládající důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný D. P. nesouhlasil s výrokem Krajského soudu v Praze, že oba obvinění jako veřejní činitelé v úmyslu způsobit jinému škodu vykonávali pravomoc způsobem odporujícím zákonu. Zdůraznil, že poškozený J. S. byl spatřen, jak zkoumá možnost přístupu do rodinných domků. Po následném telefonickém přivolání policejní hlídky byl předveden na obvodní oddělení Policie České republiky, kde se nemohl prokázat žádným dokladem a vydával se za jinou osobu. Podle něj si byl dobře vědom, že je po něm vyhlášeno pátrání, proto udával falešnou identitu. Vytkl, že odvolací soud špatně aplikoval hmotně právní normu a uznal ho vinným trestným činem podle § 158 odst. 1 písm. a) tr. zák. Navrhl, aby Nejvyšší soud napadený rozsudek odvolacího soudu zrušil (aniž by učinil návrh na další postup). Dovolatel J. H. ve vztahu k důvodu dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. tvrdil, že zjištěný skutek byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158 odst. 1 písm. a) tr. zák., poněvadž všechny jeho zákonné znaky nebyly naplněny. Připomněl, že pro naplnění znaků uvedené skutkové podstaty je nezbytné, aby se tohoto trestného činu dopustil speciální subjekt – veřejný činitel (§ 89 odst. 9 tr. zák.). Ze skutkové věty ani zjištění soudů však nelze dovodit, že by v rozhodnou dobu na Obvodním oddělení Policie České republiky T. skutečně jednal v postavení veřejného činitele, tedy že by před poškozeným J. S. vystupoval jako policista, že by se při výkonu sám prokazoval příslušností k Policii České republiky buď oblečením do uniformy, nebo prokázáním příslušnosti k ní (slovním vyjádřením, služebním průkazem). Na základě zjištěného skutkového stavu nelze podle obviněného J. H. bez důvodných pochybností ani dospět k závěru, že onou jednající osobou byl skutečně právě on. Tato okolnost je podle něho dovozována pouze z toho, že v rozhodném období byl ve služebním poměru příslušníka Policie České republiky a v hodnosti nadstrážmistra. Obviněný dále namítl, že ze skutkové věty napadeného rozsudku nelze jednoznačně dovodit, že by vykonával svoji pravomoc v rozporu se zákonem, neboť služební úkon dotýkající se samotného předvedení poškozeného J. S. na obvodní oddělení Policie za účelem zjištění totožnosti poškozeného jím nebyl prováděn, což potvrzují listinné důkazy. Z popisu skutku nevyplývá, že jednal v přímé souvislosti s předvedením nebo podáním vysvětlení poškozeného J