2 As 37/2006 — Nejvyšší správní soud

29 A 73/2011- 36 - text - 3 - pokračování 29 A 73/2011 29 A 73/2011-36 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Zuzany Bystřické a soudců Mgr. Petra Pospíšila a JUDr. Kateřiny Mrázové, Ph.D., v právní věci žalobce V. R.,, zastoupeného JUDr. Jaroslavem Trunečkem, advokátem se sídlem Dobříš, Pleskotova 1698, adresa pro doručování: Praha 2, Fügnerovo nám. 1808/3, proti žalované Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně, se sídlem Zlín, nám. T. G. Masaryka 5555, o žalobě proti rozhodnutí rektora Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně ze dne 18. 8. 2011, č. j. 913/R/2011, t a k t o : I. Rozhodnutí rektora Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně ze dne 18. 8. 2011, č. j. 913/R/2011, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná j e p o v i n n a zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 7 800 Kč, a to k rukám jeho advokáta JUDr. Jaroslava Trunečka do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku. O d ů v o d n ě n í : I. Vymezení věci [1] Děkanka Fakulty humanitních studií Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně rozhodnutím ze dne 14. 7. 2011, č. j. FHS/SO/473/14-07-2011 (dále též „rozhodnutí děkanky“), vyloučila žalobce podle § 65 odst. 1 písm. c) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, ze studia v bakalářském studijním programu Specializace v pedagogice, studijním oboru Sociální pedagogika na dotčené fakultě. [2] Žalobcovu žádost o přezkoumání rozhodnutí děkanky zamítl rektor Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně rozhodnutím ze dne 18. 8. 2011, č. j. 913/R/2011 (dále jen „rozhodnutí rektora“), a rozhodnutí děkanky potvrdil. II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě [3] Proti rozhodnutí rektora podal žalobce včas žalobu. Stručně popsal průběh správního řízení a namítl, že rozhodnutí děkanky i rektora jsou nepřezkoumatelná. Zákon o vysokých školách vylučuje použití obecných předpisů o správním řízení, sám však požadavky na odůvodnění nijak neupravuje. Tyto požadavky je tak třeba dovodit s odkazem na obecné požadavky na správní rozhodnutí. [4] Disciplinárním přestupkem je dle § 64 zákona o vysokých školách zaviněné porušení povinností stanovených zákonem nebo vnitřními předpisy. Kromě samotného jednání je tak nutno zkoumat i zavinění. Vyloučení ze studia lze přitom jako nejpřísnější z možných sankcí uložit dle § 65 odst. 3 zákona o vysokých školách pouze za úmyslně spáchaný přestupek. Je tedy nutno zkoumat nejen zavinění, ale i jeho formu (úmysl je obligatorní podmínkou vyloučení ze studia), a příslušný závěr poté pojmout do odůvodnění spolu s popisem jednání, kterým měl být přestupek spáchán. Odůvodnění obou rozhodnutí tento požadavek nesplňují. Úmysl nebyl prokázán, jeho existence dokonce nebyla v žádném z rozhodnutí výslovně tvrzena. [5] Z odůvodnění by též mělo být zřejmé, jakými úvahami se správní orgán řídil, k jakým tvrzením a důkazům přihlédl a jak věc posoudil. Odůvodnění rozhodnutí děkanky však obsahuje pouze popis skutku a odkaz na doporučení disciplinární komise, aniž by se vyrovnalo s argumentací žalobce. V odůvodnění rozhodnutí rektora je pak uveden pouze závěr o souladu předchozího rozhodnutí i závěrů disciplinární komise se zákonem a vnitřními předpisy. Nedostatek odůvodnění nemůže zhojit ani odkaz na závěry disciplinární komise, které součástí žádného z rozhodnutí nejsou. [6] Žalobce poukázal i na svůj rozhovor s děkankou Fakulty humanitních studií Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, která před ním vyjádřila přesvědčení, že úmysl v jeho případě nelze prokázat. [7] Pochybení obsažená v rozhodnutí děkanky nebyla rozhodnutím rektora napravena. [8] Žalobce navrhl, aby soud rozhodnutí rektora a případně též rozhodnutí děkanky zrušil. III. Vyjádření žalované k žalobě [9] Žalovaná ve vyjádření k žalobě jako důvod pro vyloučení žalobce ze studia označila skutečnost, že se tento ve své bakalářské práci „Bezdomovectví – fenomén dnešní doby“ dopustil plagiátorství, neboť pro zpracování praktické části práce užil část diplomové práce „Fenomén bezdomovectví a formy nejefektivnější pomoci“ autorky Bc. P. Š. z roku 2009. Tato skutečnost byla žalovanou zjištěna pomocí systému „Theses“, který je vysokými školami používán za účelem odhalení vzájemné shody v textech studenty odevzdávaných kvalifikačních prací. Tento systém žalovanou upozornil na to, že bakalářská práce žalobce vykazuje v praktické části značnou shodu s výše uvedenou prací Bc. Š. Následně provedli zaměstnanci žalované detailní kontrolu obou prací a poté zahájili disciplinární řízení se žalobcem. Při obhajobě odevzdané práce dne 21. 6. 2011 žalobce neuspěl. [10] Tvrzení žalobce, že shoda jeho práce s prací Bc. Š. vznikla v podstatě nedopatřením, když do své práce omylem zařadil část textu, která mu měla sloužit jako vzor, je zcela účelové a lehce vyvratitelné. Detailní kontrolou bylo zjištěno, že text použitý žalobcem v jeho práci neodpovídá textu opsané práce doslovně, jak by tomu bylo, kdyby došlo k žalobcem tvrzené „technické“ záměně obou textů. Texty se v příslušné části shodují, v žalobcově práci jsou však pozměněny detaily, jako jména osob, místa, data, apod. Nejednalo se tak o pouhou záměnu textů z nepozornosti či nedopatření, ale o cílenou, účelovou a z povahy věci úmyslnou manipulaci s textem opsané práce. Jejím výsledkem bylo vytvoření textu odevzdaného žalobcem. [11] Své tvrzení o nedopatření žalobce zopakoval při svém vystoupení před disciplinární komisí dne 13. 7. 2011. Nebyl však schopen řádně vysvětlit podstatné okolnosti sepsání práce, a to zejména v praktické části, nezodpověděl otázky členů komise týkající se metod při zpracování výzkumu či poznámek ze samotného terénního výzkumu. Disciplinární komise navrhla vyloučení žalobce ze studia. [12] Řada žalobních tvrzení není doložena patřičnými důkazy. Jde zejména o tvrzení, že žalobce měl snahu své pochybení ihned napravit, či že pracovníci žalované odmítli opravenou verzi žalobcovy bakalářské práce převzít. Žalobce práci odevzdal v poslední možný den 6. 5. 2011. Bez ohledu na termín odevzdání práce přitom žalovanou používaný systém studijní agendy (IS/STAG) neumožňuje již jednou odevzdanou práci vyměnit. [13] Úmysl žalobce považuje žalovaná za prokázaný tím, že k úpravě příslušných částí opsané práce a jejímu odevzdání jako práce vlastní nemůže z povahy věci dojít samovolně či pouhým nedopatřením. [14] Žalovaná má za důležitý i fakt, že žalobce během přípravy práce nespolupracoval s vedoucím své práce a průběžné znění s ním nekonzultoval. [15] Odůvodnění obou rozhodnutí je v souladu se zákonem o vysokých školách. V této souvislosti žalovaná podotkla, že žalobce byl účasten jednání disciplinární komise, jehož výstup byl podkladem pro vydání těchto rozhodnutí. [16] Z uvedených důvodů žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl. IV. Posouzení věci Krajským soudem v Brně [17] Zdejší soud v mezích žalobních bodů přezkoumal napadená rozhodnutí žalované včetně řízení předcházejících jejich vydání, a shledal, že žaloba je důvodná. Postupoval při tom bez jednání ve smyslu § 51 odst. 2 a § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. [18] V daném případě byla napadenými rozhodnutími žalobci za spáchání disciplinárního přestupku uložena sankce vyloučení ze studia dle § 65 odst. 1 písm. c) zákona o vysokých školách. Podle § 68 odst. 1 téhož zákona se na rozhodování o právech a povinnostech studenta nevztahují obecné předpisy o správním řízení. Rozhodnutí ve věcech disciplinárního přestupku musí být vyhotoveno písemně, musí obsahovat odůvodnění a poučení o možnosti podat žádost o přezkoumání a musí být studentovi doručeno do vlastních rukou [§ 68 odst. 3 písm. h) zákona o vysokých školách]. [19] Jak vyplynulo ze správního spisu, ve výroku rozhodnutí děkanky je uvedeno, že žalobce je vyloučen ze studia v předmětném bakalářském studijním programu. V odůvodnění tohoto rozhodnutí je pouze konstatováno, že při vypracování bakalářské práce „Bezdomovectví – fenomén dnešní doby“ předložené dne 6. 5. 2011 k obhajobě na řádný termín státní závěrečné zkoušky konané dne 21. 6. 2011 se žalobce dopustil disciplinárního přestupku plagiátorství. Disciplinární komise na svém jednání dne 13. 7. 2011 doporučila žalobce za tento přestupek vyloučit ze studia. [20] Podáním ze dne 28. 7. 2011 žalobce v souladu s § 68 odst. 4 zákona o vysokých školách požádal o přezkoumání rozhodnutí děkanky. Uvedl, že vzhledem ke stresu a nedostatku času došlo nedopatřením k záměně souboru. Popsal též svou osobní situaci v době kompletace diplomové práce a své kroky vůči fakultě po zjištění pochybení. Zdůraznil, že se nejednalo o úmyslný čin, a dále též to, že se po celou dobu studia nedopustil žádného provinění, řádně plnil studijní povinnosti a včas a řádně platil poplatky za delší studium. Navrhl zmírnění rozhodnutí děkanky tak, aby mu bylo umožněno studium