1 Afs 50/2007 — Nejvyšší správní soud

29 Af 100/2010- 338 - text - 4 - pokračování 29 Af 100/2010 29 Af 100/2010-338 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Zuzany Bystřické a soudců Mgr. Petra Pospíšila a JUDr. Tomáše Foltase, Ph.D., v právní věci žalobce: VELPA plus s. r. o., se sídlem Mutěnice, Pelcova 765, zastoupeného Mgr. Bc. Ivo Nejezchlebem, advokátem se sídlem Brno, Joštova 4, proti žalovanému Finančnímu ředitelství v Brně, se sídlem Brno, nám. Svobody 4, o žalobě proti rozhodnutím správního orgánu, t a k t o : I. Rozhodnutí Finančního ředitelství v Brně ze dne 12. 12. 2007, č. j. 21259/07-1300-702972, s e z r u š u j e pro vady řízení a věc s e v r a c í žalovanému k dalšímu řízení. II. Rozhodnutí Finančního ředitelství v Brně ze dne 12. 12. 2007, č. j. 21261/07-1300-702972, s e z r u š u j e pro vady řízení a věc s e v r a c í žalovanému k dalšímu řízení. III. Žalovaný j e p o v i n e n zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení o žalobě a o kasační stížnosti částku 19 840 Kč, a to k rukám jeho advokáta Mgr. Bc. Ivo Nejezchleba do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku. O d ů v o d n ě n í [1] Včas podanou žalobou se žalobce domáhal zrušení výše označených rozhodnutí žalovaného. Rozhodnutím uvedeným pod výrokem I. tohoto rozsudku žalovaný zamítl odvolání žalobce proti dodatečnému platebnímu výměru Finančního úřadu ve Veselí nad Moravou ze dne 10. 5. 2007, č. j. 34602/07/311921/9772, kterým správce daně prvního stupně žalobci doměřil daň z přidané hodnoty za zdaňovací období prosinec 2003 ve výši 15 453 846 Kč. Rozhodnutím uvedeným pod výrokem II. tohoto rozsudku žalovaný zamítl odvolání žalobce proti dodatečnému platebnímu výměru ze dne 10. 5. 2007, č. j. 34753/07/311921/9772, kterým týž správce daně prvního stupně žalobci doměřil spotřební daň z lihu za zdaňovací období prosinec 2003 ve výši 70 244 928 Kč. I. Shrnutí obsahu žalobou napadených rozhodnutí [2] V odůvodnění žalobou napadených rozhodnutí ze dne 12. 12. 2007 žalovaný zejména shodně uvedl, že dne 9. 11. 2004 byla u žalobce zahájena pověřeným Finančním úřadem Brno III kontrola daně z přidané hodnoty za zdaňovací období říjen až prosinec roku 2003 společně s kontrolou daně z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2003 a spotřebních daní za zdaňovací období říjen až prosinec roku 2003. Dne 22. 12. 2005 se zástupce žalobce vyjádřil k výsledku zjištění z daňové kontroly daně z přidané hodnoty za zdaňovací období leden roku 2001 až září roku 2003 a říjen až prosinec roku 2003, daně z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2001, 2002 a 2003 a spotřebních daní – daně z lihu a daně z vína za zdaňovací období leden 2001 až září 2003 a říjen až prosinec roku 2003. Poté k návrhu žalobce správce daně doplnil důkazní řízení o výslechy svědků. Dne 19. 9. 2006 byl žalobcův zástupce správcem daně seznámen s výsledky doplněného důkazního řízení, nepředložil však ani nenavrhl žádné nové důkazní prostředky. Dne 22. 9. 2006 žalobce podal námitky proti postupu pracovníků správce daně, dne 17. 10. 2006 podal námitku podjatosti vůči všem pracovníkům Finančního úřadu Brno III, opakovaně nahlížel do spisu a dne 22. 12. 2006 podal odvolání proti rozsahu nahlížení do spisu. [3] S ohledem na tyto okolnosti správce daně předvolal dle § 29 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, statutárního zástupce žalobce k účasti na projednání a podpisu zpráv o daňové kontrole, a to na den 12. 3. 2007. Dne 28. 2. 2007 byla správci daně doručena žádost jednatele žalobce o změnu termínu z důvodu, že dne 21. 2. 2007 bylo žalobci doručeno rozhodnutí správce daně, kterým vyhověl v plném rozsahu odvolání žalobce proti rozsahu nahlédnutí do spisového materiálu. V návaznosti na tuto omluvu správce daně jednatele žalobce předvolal na den 23. 3. 2007, přičemž tohoto dne obdržel písemnou žádost žalobce o změnu termínu, v níž uvedl totožné důvody své nepřítomnosti na jednání ve stanoveném termínu, jaké sdělil již v žádosti ze dne 28. 2. 2007. Následně správce daně zaslal předvolání k projednání a podpisu zpráv o daňové kontrole na den 16. 4. 2007, toho dne obdržel správce daně písemnou žádost daňového subjektu o změnu termínu s odůvodněním, že dne 11. 4. 2007 bylo při nahlížení do spisového materiálu předáno zástupci žalobce poměrně rozsáhlé množství stejnopisů listin a zejména doplnění seznamu obsahového listu spisu, po jehož kontrole bude zástupce žalobce požadovat nahlédnout a pořídit část stejnopisů a dále s ohledem na zjištění, že obsahový list spisu opětovně neobsahuje veškeré listiny, které byly v průběhu daňového řízení pořízeny, doručeny a vydány. Žalobci tak dosud nebyl předložen kompletní spisový materiál a nemohl se tudíž ke zprávám kvalifikovaně vyjádřit. [4] Žalobce se tedy s omluvou na nahlížení do spisu zplnomocněným zástupcem k závěrečnému projednání nedostavil, přičemž i samotný úkon nahlížení do spisu a případné převzetí požadovaných fotokopií vybraných listin ze spisu oddaloval. Žalobce nahlížel do spisu v době od 30. 3. 2006 do současnosti a v průběhu této doby opakovaně požadoval již několikeré pořízení fotokopií z totožných listin. Žalobce měl možnost průběžně nahlížet do spisu a seznamovat se s jednotlivými důkazy a, jak vyplývá z rozhodnutí žalovaného č. j. 7988/07-1300-708158 o odvolání proti rozsahu nahlížení do spisu, na svých právech zkrácen nebyl, naopak správce daně vyhověl nad rámec zákonných povinností a žalobci vyhotovil seznam spisu. Na základě jednání žalobce v reakci na předvolání k projednání výsledků zpráv z daňové kontroly správce daně dospěl k závěru, že se žalobce projednání a podpisu zpráv vyhýbá, a proto mu v souladu s § 16 odst. 8 zákona o správě daní a poplatků zaslal (a dne 23. 4. 2007 doručil) zprávy o daňové kontrole v poštovní zásilce s doručenkou. [5] K dalším odvolacím námitkám žalovaný uvedl, že správce daně umožnil žalobci nahlížet do spisu ve smyslu § 23 zákona o správě daní a poplatků v požadovaném rozsahu, nad rámec zákonných povinností pak vyhotovil seznam spisu. Odvolání proti rozsahu nahlížení bylo řešeno zákonem stanoveným způsobem. Pracovníky Finančního úřadu Brno III žalovaný písemností č. j. 7195b/03/FŘ/150 pověřil v souladu s § 10 odst. 3 zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, provést u žalobce daňovou kontrolu podle § 16 zákona o správě daní a poplatků, a to včetně dílčích úkonů procesně souvisejících, ke kterým již nejsou potřebná samostatná pověření. K fyzickému prověřování daňové povinnosti fakticky došlo, např. dne 19. 11. 2004 byly na základě potvrzení o převzetí dokladů převzaty k daňové kontrole u žalobce písemnosti. Žalobcem navrhovaný opětovný výslech svědka Ing. P., pracovníka Finančního úřadu ve Veselí nad Moravou zabývajícího se kontrolní činností na úseku spotřebních daní u žalobce, nebyl proveden, neboť svědek ve své výpovědi mimo jiné jednoznačně popřel svoji účast při provedení denaturace lihu, i to, že by byl jako pověřený pracovník správce daně o provedení denaturace dopředu informován. Žalobce uvedl důvody pro opakovaný výslech svědka pouze obecně, nezmínil, co zásadního by svědek mohl opakovanou výpovědí prokázat. Z průběhu daňového řízení vyplývá neskrývaná snaha žalobce zmařit cíl daňového řízení s využitím zákonných institutů. Absolutní konzumace subjektivních práv daňového subjektu je ve svém důsledku namířena proti základním zásadám daňového řízení. Námitky žalobce mají výlučně charakter námitek procesních, nikoliv hmotněprávních a byly vznášeny postupně vždy tak, aby nové podání vyvolalo samostatné procesní řízení, které staví překážku rozhodnutí ve věci samé. Pokud jde o námitku podjatosti pracovníků žalovaného, námitka obsažená v odvolání proti prvostupňovému správnímu rozhodnutí nemá odpovídající relevanci, neboť absentují skutečnosti nasvědčující podjatosti pracovníků žalovaného, což je umocněno i skutečností, že chybí označení konkrétních zaměstnanců, k nimž by se případná podjatost v zákonném slova smyslu mohla vůbec vázat. II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě [6] V žalobě, kterou brojil proti těmto rozhodnutím žalovaného, žalobce v prvé řadě namítl, že tato rozhodnutí mu nebyla doručena. Podle žalovaného měla být doručena prostřednictvím právní fikce dne 28. 12. 2007 s tím, že zásilky byly uloženy ode dne 13. 12. 2007 do 28. 12. 2007 na poště v Mutěnicích, na doručenkách je uveden důvod „nevyzvednuto“ bez dalšího. Podle zákona o správě daní a poplatků správce daně mimo jiné prokazuje doručení vlastních písemností daňovému subjektu. Dokladem o doručení písemnosti příjemci je pouze řádně vyplněná doručenka. V dané věci však řádně vyplněna nebyla, neboť mimo jiné zde nebylo uvedeno, že adresát se do 7. 1. 2008 nezdržuje v místě doručování, což bylo sděleno poště. Žalobce se jako adresát písemností