8 Afs 81/2007 — Nejvyšší správní soud

30 Af 18/2010- 197 - text 15 pokračování 30 Af 18/2010 30 Af 18/2010 - 197 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Petra Sedláka a JUDr. Petra Polácha v právní věci žalobce H.BLOCH a.s., se sídlem v Brně, Vídeňská 232/116b, právně zastoupeného advokátem JUDr. Filipem Horákem, se sídlem v Brně, Radnická 11, proti žalovanému Celnímu ředitelství Brno, se sídlem v Brně, Koliště 17, o žalobách proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3.12.2009, č.j. 7390-2/2009-010100-21, rozhodnutí žalovaného ze dne 2.12.2009, č.j. 7126-2/2009-010100-21, rozhodnutí žalovaného ze dne 2.12.2009, č.j. 7307-2/2009-010100-21, rozhodnutí žalovaného ze dne 2.12.2009, č.j. 7310-2/2009-010100-21, rozhodnutí žalovaného ze dne 3.12.2009, č.j. 7309-2/2009-010100-21, rozhodnutí žalovaného ze dne 3.12.2009, č.j. 7367-2/2009-010100-21, rozhodnutí žalovaného ze dne 19.5.2009, č.j. 2491/08/1198-8/2009-010100-21, rozhodnutí žalovaného ze dne 19.5.2009, č.j. 2494/08/1198-4/2009-010100-21, rozhodnutí žalovaného ze dne 19.5.2009, č.j. 2474/08/1198-7/2009-010100-21, rozhodnutí žalovaného ze dne 19.5.2009, č.j. 2482/08-1198-6/2009-010100-21, rozhodnutí žalovaného ze dne 19.5.2009, č.j. 2480/08/1198-3/2009-010100-21, rozhodnutí žalovaného ze dne 19.5.2009, č.j. 2481/08/1198-9/2009-010100-21, rozhodnutí žalovaného ze dne 19.5.2009, č.j. 2483/08/1198-5/2009-010100-21, rozhodnutí žalovaného ze dne 16.7.2009, č.j. 2493/08/1198-12/2009-010100-21, rozhodnutí žalovaného ze dne 16.7.2009, č.j. 2471/08/1198-10/2009-010100-21 t a k t o : I. Žaloby s e z a m í t a j í . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Po právní moci tohoto rozsudku bude žalobci vrácen přeplatek soudního poplatku ve výši 24.000,- Kč prostřednictvím právního zástupce žalobce. O d ů v o d n ě n í : V souzené věci přezkoumal soud, po spojení věcí, rozhodnutí žalovaného ze dne 3.12.2009, č.j. 7390-2/2009-010100-21, kterým bylo pravomocně rozhodnuto o návrhu žalobce na vrácení spotřební daně za zdaňovací období 3/2006, rozhodnutí žalovaného ze dne 2.12.2009, č.j. 7126-2/2009-010100-21, kterým bylo pravomocně rozhodnuto o návrhu žalobce na vrácení spotřební daně za zdaňovací období 8/2005, rozhodnutí žalovaného ze dne 2.12.2009, č.j. 7307-2/2009-010100-21, kterým bylo pravomocně rozhodnuto o návrhu žalobce na vrácení spotřební daně za zdaňovací období 9/2005, rozhodnutí žalovaného ze dne 2.12.2009, č.j. 7310-2/2009-010100-21, kterým bylo pravomocně rozhodnuto o návrhu žalobce na vrácení spotřební daně za zdaňovací období 12/2005, rozhodnutí žalovaného ze dne 3.12.2009, č.j. 7309-2/2009-010100-21, kterým bylo pravomocně rozhodnuto o návrhu žalobce na vrácení spotřební daně za zdaňovací období 1/2006, rozhodnutí žalovaného ze dne 3.12.2009, č.j. 7367-2/2009-010100-21, kterým bylo pravomocně rozhodnuto o návrhu žalobce na vrácení spotřební daně za zdaňovací období 2/2006, rozhodnutí žalovaného ze dne 19.5.2009, č.j. 2491/08/1198-8/2009-010100-21, kterým bylo pravomocně rozhodnuto o návrhu žalobce na vrácení spotřební daně za zdaňovací období 9/2006, rozhodnutí žalovaného ze dne 19.5.2009, č.j. 2494/08/1198-4/2009-010100-21, kterým bylo pravomocně rozhodnuto o návrhu žalobce na vrácení spotřební daně za zdaňovací období 5/2006, rozhodnutí žalovaného ze dne 19.5.2009, č.j. 2474/08/1198-7/2009-010100-21, kterým bylo pravomocně rozhodnuto o návrhu žalobce na vrácení spotřební daně za zdaňovací období 8/2006, rozhodnutí žalovaného ze dne 19.5.2009, č.j. 2482/08-1198-6/2009-010100-21, kterým bylo pravomocně rozhodnuto o návrhu žalobce na vrácení spotřební daně za zdaňovací období 7/2006, rozhodnutí žalovaného ze dne 19.5.2009, č.j. 2480/08/1198-3/2009-010100-21, kterým bylo pravomocně rozhodnuto o návrhu žalobce na vrácení spotřební daně za zdaňovací období 4/2006, rozhodnutí žalovaného ze dne 19.5.2009, č.j. 2481/08/1198-9/2009-010100-21, kterým bylo pravomocně rozhodnuto o návrhu žalobce na vrácení spotřební daně za zdaňovací období 10/2006, rozhodnutí žalovaného ze dne 19.5.2009, č.j. 2483/08/1198-5/2009-010100-21, kterým bylo pravomocně rozhodnuto o návrhu žalobce na vrácení spotřební daně za zdaňovací období 6/2006, rozhodnutí žalovaného ze dne 16.7.2009, č.j. 2493/08/1198-12/2009-010100-21, kterým bylo pravomocně rozhodnuto o návrhu žalobce na vrácení spotřební daně za zdaňovací období 12/2006,rozhodnutí žalovaného ze dne 16.7.2009, č.j. 2471/08/1198-10/2009-010100-21, kterým bylo pravomocně rozhodnuto o návrhu žalobce na vrácení spotřební daně za zdaňovací období 11/2006. Z odůvodnění rozhodnutí žalovaného vyplývá, že daňový subjekt (žalobce) neprokázal ve smyslu ust. § 31 odst. 9 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále též „daňový řád“), že množství ISOPARU, který měl spotřebovat při své podnikatelské činnosti, skutečně spotřeboval, a to ani na výzvu správce daně. Mezi Celním úřadem Brno a žalobcem není sporu o tom, že žalobce prováděl na základě smlouvy o tribotechnickém servisu u společnosti BOSCH DIESEL, s.r.o. management kapalin, přičemž žalobce v rámci podnikatelské činnosti dodával a používal m.j. ostatní benzíny s označením ISOPAR H a ISOPAR L k testování čerpadel ve strojích označených jako „potápka“ a k čištění dílů čerpadel ve strojích označených jako „pračka“, tj. používal ISOPAR v rámci podnikatelské činnosti. Celní úřad Brno ve shodě s žalobcem nemá pochybnosti o tom, že ISOPAR použitý ve strojích s označením „pračka“ byl spotřebován ve smyslu ust. § 56a odst. 3 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon o SPD“). Spor mezi stranami je o výklad pojmu spotřeba, který je v daném případě rozhodný pro uplatnění nároku na vrácení spotřební daně v souvislosti s použitím ISOPARU ve strojích s označením „potápka“. Žalobce zastává názor, že ISOPAR byl ve strojích s označením „potápka“ spotřebován ve smyslu ust. § 56a citovaného zákona, a proto mu vznikl nárok na vrácení spotřební daně. Žalovaný se ztotožnil s výkladem pojmu spotřeba uplatněným Celním úřadem Brno a navíc dodal, že za spotřebované je třeba považovat ostatní benzíny pouze tehdy, pokud v průběhu jejich použití zcela zaniknou jako takové, tj. po použití již není k dispozici kapalina, kterou je možné označit jako ostatní benzín. Ze sdělení daňového subjektu a společnosti BOSCH DIESEL, s.r.o. vyplývá, že byl použitý ISOPAR předáván společnosti A.S.A. spol. s r.o. za účelem jeho likvidace. Žalovaný dále zjistil, že použitý ISOPAR nebyl společností A.S.A. spol. s r.o. zlikvidován, ale bylo s ním nakládáno dalšími subjekty, které jej od společnosti A.S.A. spol. s r.o. postupně odkoupily. ISOPAR, který je předmětem spotřební daně z minerálních olejů, byl žalobcem uveden do volného daňového oběhu, přičemž spotřební daň byla žalobcem zaplacena. Žalobce používal ISOPAR v rámci podnikatelské činnosti a po použití a ztrátě vlastností, které umožňují testování čerpadel, jej předával společnosti A.S.A. spol. s r.o., která jej dále prodávala. Na základě těchto skutečností žalovaný dospěl k závěru, že nárok na vrácení daně použitím ISOPARU ve strojích „potápka“ nevznikl, protože ISOPAR použitím nezanikl a nadále se nacházel ve volném daňovém oběhu a nakládaly s ním další podnikatelské subjekty. Jak prodej ostatních benzínů (v dané věci ISOPARU), tak i jejich upotřebení při výrobě topného média (výroba tepla) jsou použitím zboží, se kterým ust. § 56a odst. 1 zákona o SPD vylučuje možnost uplatnění nároku na vrácení spotřební daně. Použitím ISOPARU ve strojích „potápka“ nedochází k takovému znečištění, aby došlo ke změně sazebního zařazení, výstupem je proto opět lakový benzín (ISOPAR), což bylo zjištěno laboratorním rozborem vzorku odebraného ISOPARU provedeným Ústavem paliv a maziv a.s. Žalovaný nepřistoupil k provedení navrhovaných výslechů osob uvedených v doplnění odvolání ze dne 24.9.2007, ve kterém žalobce navrhl provedení výslechu pracovníků žalobce a pracovníků společnosti BOSCH DIESEL, s.r.o., neboť výslech považuje žalovaný za zbytečný. Způsob použití a následné předávání ISOPARU společnosti A.S.A. spol. s r.o. bylo dostatečně vysvětleno. Žalobcem navržené výslechy nemohou odpovědět na otázku, zda byl ISOPAR použitý v zařízeních „potápka“ spotřebován ve smyslu ust. § 56a zákona o SPD. Otázka spotřeby je otázkou interpretační a případné provedení výslechů žalobcem navržených osob by na výsledku věci nic nezměnilo. Žalobce v žalobě zejména namítl, že neurčitý pojem „spotřeba“ představuje specifický druh správního uvážení o konkrétní skutkové podstatě. Při výkladu pojmu je nutno respektovat standardní interpretační metody. Žalovaný si pojem spotřeba nemůže vyložit jakkoli. Žalovaný při výkladu pojmu spotřeba zvolil dal