8 Afs 118/2005 — Nejvyšší správní soud

29 Af 124/2011- 75 - text 12 pokračování 29 Af 124/2011 29 Af 124/2011-75 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Zuzany Bystřické a soudců Mgr. Petra Pospíšila a JUDr. Kateřiny Mrázové, Ph.D., v právní věci žalobkyně Mgr. I. J., se sídlem Havlíčkův Brod, Horní 14, insolvenční správkyně majetkové podstaty dlužnice STAVOUNIE, stavební a obchodní společnost spol. s r. o., IČ 15058620, se sídlem Havlíčkův Brod, Jihlavská 756, zastoupené Mgr. Janou Denemarkovou, advokátkou se sídlem Havlíčkův Brod, Dolní 105, proti žalovanému Odvolacímu finančnímu ředitelství, se sídlem Brno, Masarykova 31, v řízení o žalobě proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Brně ze dne 1. 7. 2011, č. j. 8542/11-1200-703150, t a k t o : I. Rozhodnutí Finančního ředitelství v Brně ze dne 1. 7. 2011, č. j. 8542/11-1200-703150, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný j e p o v i n e n zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 11 712 Kč, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám její advokátky Mgr. Jany Denemarkové. O d ů v o d n ě n í : [1] S nabytím účinnosti zákona č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, došlo dnem 1. 1. 2013 k reorganizaci daňové správy. Nástupcem Finančního ředitelství v Brně se stalo Odvolací finanční ředitelství. V dalším textu tohoto rozsudku proto výraz „žalovaný“ označuje promiscue jak původní, tak nástupnický orgán finanční správy, a to dle kontextu dané věty. [2] K právnímu nástupnictví došlo i na straně žalobkyně. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. 4. 2012, č. j. KSHK 42 INS 6735/2012-A-10/celk. 3, byl zjištěn úpadek žalobkyně STAVOUNIE, stavební a obchodní společnost spol. s r. o. (dále též „původní žalobkyně“ nebo „daňový subjekt“), a na její majetek byl prohlášen konkurs. Insolvenční správkyní byla ustanovena Mgr. I. J. Prohlášením konkursu k datu 20. 4. 2012 došlo podle § 263 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, ex lege k přerušení soudního řízení. Dne 14. 11. 2012 soudu došel návrh insolvenční správkyně na pokračování v řízení. Tímto dnem vstoupila dle § 264 odst. 1 insolvenčního zákona do postavení žalobkyně jmenovaná insolvenční správkyně. I. Vymezení věci [3] Shora označeným rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání původní žalobkyně a potvrdil platební výměr ze dne 16. 6. 2010, č. j. 53679/10/2239112601203, jímž Finanční úřad v Havlíčkově Brodě (dále též „správce daně“) původní žalobkyni předepsal k přímému placení daň z příjmů právnických osob vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně za období roku 2007 ve výši 2 049 300 Kč a současně ji vyrozuměl o povinnosti uhradit penále ve výši 409 860 Kč. Správce daně postupoval dle § 69 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, a § 22 odst. 1 písm. g) bod 1., § 38d a § 38s zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném v předmětném zdaňovacím období. V rámci daňové kontroly totiž zjistil, že daňový subjekt zaúčtoval do daňově účinných nákladů částku 6 147 900 Kč (230 000 EUR) za „poskytnutí know-how a technických konzultací ohledně výroby bílého sýra“ od společnosti FERROWA INC., se sídlem Via Espana 122, City of Panama, stát Panama, přičemž z výše uvedeného příjmu ze zdrojů na území České republiky nebyla sražena a odvedena daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby. [4] Předmětný náklad daňový subjekt vynaložil v návaznosti na uzavřenou Smlouvu o technické podpoře a předání know-how ze dne 19. 8. 2006. Na výzvu správce daně k dokazování reagoval daňový subjekt podáním ze dne 17. 8. 2009, v němž upřesnil podmínky spolupráce se společností FERROWA INC., předložil dokumenty a výsledovku k zakázce „Výstavba sýrárny TAMI Kežmarok“. Ke spolupráci se společností FERROWA INC. byl daňový subjekt zavázán Smlouvou o dílo, kterou uzavřel s objednatelem Tatranská mliekareň a. s. Vzhledem k nesrovnalostem a rozporům v podání daňového subjektu a předložených dokumentech zaslal správce daně daňovému subjektu opakovaně výzvu k dokazování. Na tuto výzvu daňový subjekt odpověděl dne 14. 10. 2009, přičemž předložil další dokumenty. [5] Po zhodnocení důkazů (str. 12–29 Zprávy o daňové kontrole) správce daně shledal, že školení personálu prováděla společnost FERROWA INC. a proškoleni byli pracovníci společnosti Tatranská mliekareň a. s., tedy nikoli pracovníci daňového subjektu. Hmotná odpovědnost nebyla na zástupce daňového subjektu převedena. Z předloženého výsledku hospodaření k zakázce TAMI Kežmarok vyplynulo, že daňový subjekt na tuto zakázku vynaložil celkem 6 483 942 Kč, z toho 6 147 900 Kč byly náklady za plnění dle Smlouvy o technické podpoře, částka 139 500 Kč byly mzdové náklady pracovníků daňového subjektu, a částka 196 542 Kč představovala náklady od Ing. arch. D. Celkové výnosy na této zakázce činily 6 932 750 Kč. [6] Dodavatelem byla společnost se sídlem v Panamě, správce tedy při posuzování věci nepostupoval dle příslušné smlouvy o zamezení dvojímu zdanění, protože Česká republika takovou smlouvu nemá s Panamou uzavřenu. Správce daně vycházel ze Vzorové smlouvy OECD, jakož i z pokynu Ministerstva financí D-40. Mezi daňovým subjektem a společností FERROWA INC. došlo pouze k omezenému převodu práv. Daňovému subjektu nebyly nikdy poskytnuty plné informace, jeho pracovníci nebyli nikdy proškoleni, nedošlo též k přenesení hmotné odpovědnosti k instalaci, uvedení do provozu a následné technické obsluze zařízení. [7] Náklady daňového subjektu na zakázku sýrárny TAMI Kežmarok byly z 95 % tvořeny plněním poskytnutým dle Smlouvy o technické podpoře. Pouze 2 % z celkových nákladů na zakázku představovaly mzdové náklady na pracovníky daňového subjektu. Dokumentace, která byla předávána společnosti Tatranská mliekareň a. s., byla v rozhodující části výsledkem činnosti společnosti FERROWA INC. Při hodnocení, zda se v daném případě jednalo o dodávku služeb či know-how (licence), je nutné pohlížet na podmínky smluvního ujednání mezi daňovým subjektem a společností Tatranská mliekareň a. s. Z nich plyne, že „objednatel a zhotovitel mohou projektovou dokumentaci a její jednotlivé části použít pouze pro realizaci stavby, pro kterou byla vypracována“. Pokud tedy byly znalosti a zkušenosti společnosti FERROWA INC. v oblasti informací ohledně zařízení pro výrobu sýra Camembert, zařízení pro klimatizaci, balení a konstruování speciálních částí touto společností zpracovány pro konkrétní podmínky dané zakázky, potom takto poskytnuté informace nemohly být použity pro jakoukoliv jinou další zakázku daňového subjektu. Ten byl k tomuto právu omezen i Smlouvou o dílo. Podmínky a požadavky jednotlivých případných odběratelů jsou vždy specifické pro konkrétní situaci, tyto tedy nelze obecně a plošně využívat na jakoukoliv jinou situaci. Sám daňový subjekt uvedl, že společnost FERROWA INC. dodala technické plány částí zařízení, které není možné dodat od sériového dodavatele, a jsou přímo stavěné pro danou kapacitu výroby. [8] Společnost FERROWA INC. poskytla daňovému subjektu licenci na užití znalosti a informací, které jí byly známy z titulu její činnosti v oblasti problematiky týkající se zařízení pro výrobu sýra Camembert. Daňový subjekt za takto poskytnuté informace uhradil částku ve výši 230 000 EUR. Jednou z charakteristik know-how (licencí) je, že se jedná o veřejně nedostupné informace. Bylo by zcela v rozporu s myšlením řádného hospodáře, pokud by daňový subjekt pořizoval veřejně přístupnou informaci za částku přesahující 6 000 000 Kč. Tvrzení daňového subjektu, že se jedná o veřejně dostupnou informaci, je tvrzením účelovým. Jak daňový subjekt uvedl, informace poskytnuté společností FERROWA INC. se týkaly zařízení pro konkrétní podmínky sýrárny TAMI Kežmarok, nikoliv obecné informace k postupu výroby určitého typu sýra. [9] Za know-how jsou obecně považovány informace nabyté v průmyslové oblasti. Obecně se jedná o nerozšířené informace průmyslové, obchodní nebo vědecké povahy pramenící z dřívějších zkušeností, které jsou aplikovatelné v praxi v rámci činnosti podniku a na základě jejich užití lze získat ekonomický prospěch. Smlouvy, jejichž předmětem je poskytnutí know-how, se týkají již existující informace nebo zahrnují dodání takového typu informace, které po jejím vyvinutí nebo vytvoření obsahují zvláštní ustanovení týkající se důvěrnosti takové informace. [10] V odůvodnění rozhodnutí o odvolání žalovaný po rekapitulaci dosavadního průběhu daňového řízení k jednotlivým odvolacím důvodům v prvé řadě uvedl, že dne 26. 11. 2009 správce daně při ústním jednání seznámil zástupce daňového subjektu s výsledky daňové kontroly a poskytl mu koncept zprávy o daňové kontrole. Následně poskytl daňovému subjektu lhůtu k vyjádření do 28. 12. 2009. Žalobce se vyjádřil dne 23. 12. 2009. O obsahu tohoto vyjádření správce jednal s daňovým subjektem dne 26. 1. 2010. Vyjádření da