Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
§ 69

§ 69 zákon ČNR o správě daní a poplatků – Vybírání daně srážkou

Zákon České národní rady o správě daní a poplatků · 337/1992 Sb. · Daňové právo

Stručně: Paragraf 69 zákona o správě daní a poplatků upravuje pravidla pro vybírání daně srážkou plátcem daně, jeho povinnosti při odvodu sražené daně správci daně a důsledky, pokud srážka není provedena správně nebo včas. Plátce daně, který je povinen srazit nebo vybrat daň (např. zaměstnavatel srážející zálohy na daň z příjmů ze mzdy), musí tuto částku odvést správci daně v zákonem stanovené lhůtě. (§ 69 zákona č. 337/1992 Sb., zákon ČNR o správě daní a poplatků, stav k 7. 10. 2026)

Klíčová fakta

  • Předmět úpravy: Vybírání daně srážkou
  • Týká se: plátce, správce daně, poplatník, ministerstvo
  • Lhůta nebo doba (odst. 2): „Vyúčtování se podává místně příslušnému správci daně do třiceti dnů od lhůty, v níž byl plátce daně povinen podat za rozhodné období poslední daňové…“
  • Lhůta nebo doba (odst. 2): „…povinnost podávat daňové přiznání nebo hlášení, předkládá se vyúčtování daně do třiceti dnů ode dne, v němž byl plátce daně povinen za rozhodné období odvést poslední daňovou…“
  • Lhůta nebo doba (odst. 5): „…úhrady na zajištění daně plátci daně k přímému placení správcem daně, je splatný do 30 dnů ode dne přezkoušení vyúčtování, nebo předepsání daně nebo úhrady na zajištění daně…“
  • Odkazuje na: § 37b, § 63
  • Judikatura: na § 69 odkazuje 68 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
  • Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
  • Zdroj: e-Sbírka, 337/1992 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

(1) Daň nebo úhradu na zajištění daně, kterou byl plátce daně povinen srazit nebo vybrat z daňového základu, odvede správci daně ve lhůtě stanovené tímto nebo zvláštním zákonem. Pokud tyto daňové částky nebyly sraženy nebo vybrány ve stanovené výši nebo odvedeny ve stanovené lhůtě, předepíše správce daně plátci daně tyto částky k přímému placení. Správce daně může v odůvodněných případech stanovit plátci daně lhůtu pro odvod sražené daně jinak; proti tomuto rozhodnutí je přípustné odvolání. Neprovede-li plátce srážku daně nebo nevybere-li daň ve stanovené výši, a to ani dodatečně, je základem pro výpočet daně částka, z níž by po sražení daně zbyla částka, která byla plátcem poplatníkovi vyplacena.

(2) Plátci daně uvedení v odstavci 1 podají vždy po uplynutí zdaňovacího období nebo po ukončení činnosti, která je předmětem zdanění, vyúčtování daně na tiskopise vydaném ministerstvem. Vyúčtování se podává místně příslušnému správci daně do třiceti dnů od lhůty, v níž byl plátce daně povinen podat za rozhodné období poslední daňové přiznání nebo hlášení. Pokud u některé daně není stanovena povinnost podávat daňové přiznání nebo hlášení, předkládá se vyúčtování daně do třiceti dnů ode dne, v němž byl plátce daně povinen za rozhodné období odvést poslední daňovou povinnost.

(3) Správce daně údaje ve vyúčtování daně přezkouší porovnáním s údaji ve vlastní evidenci daňových povinností a jejich úhrad, případné rozdíly vyčíslí, ve spolupráci s plátcem daně tyto rozdíly vysvětlí a odstraní je; tyto rozdíly nepodléhají penále podle § 37b odst. 1 písm. a).

(4) Dojde-li k předepsání daně nebo úhrady na zajištění daně podle odstavce 1 věty druhé, podléhá předepsaná částka penále podle § 37b odst. 1 písm. a).

(5) Úrok z prodlení podle § 63 u daně vybírané srážkou, který vznikl v důsledku prodlení, které nastalo před přezkoušením vyúčtování podle odstavce 3, nebo před předepsáním daně nebo úhrady na zajištění daně plátci daně k přímému placení správcem daně, je splatný do 30 dnů ode dne přezkoušení vyúčtování, nebo předepsání daně nebo úhrady na zajištění daně plátci daně k přímému placení.

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

  • Plátce daně, který je povinen srazit nebo vybrat daň (např. zaměstnavatel srážející zálohy na daň z příjmů ze mzdy), musí tuto částku odvést správci daně v zákonem stanovené lhůtě.
  • Pokud plátce daně srážku neprovede vůbec, provede ji v nižší výši, nebo ji neodvede včas, správce daně mu tuto částku předepíše k přímému zaplacení a navíc mu může být vyměřeno penále.
  • Po skončení zdaňovacího období je plátce daně povinen podat správci daně vyúčtování sražené daně na předepsaném tiskopise, a to ve stanovené lhůtě.
  • Správce daně vyúčtování zkontroluje a případné rozdíly s plátcem daně vyjasní a odstraní.

Na co si dát pozor

  • Plátce daně nese odpovědnost za správné a včasné sražení a odvedení daně.
  • V případě, že plátce daně nesrazí daň ve stanovené výši, a to ani dodatečně, základem pro výpočet daně se stane částka, z níž by po sražení daně zbyla částka, která byla poplatníkovi vyplacena.
  • Za prodlení s odvodem sražené daně vzniká úrok z prodlení, který je splatný do 30 dnů od přezkoušení vyúčtování nebo předepsání daně k přímému placení.

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.

Judikatura k § 69

68
NS
Nejvyšší soud
30. 10. 2008
NS
Nejvyšší soud
13. 11. 2001
ÚS
Ústavní soud
19. 7. 2016
ÚS
Ústavní soud
17. 1. 2013
NSS
Krajský soud v Ostravě
20. 8. 2024
NSS
Městský soud v Praze
22. 12. 2021
NSS
Krajský soud v Brně
28. 11. 2018

Novější rozhodnutí z každého soudu. Rozhodnutí citují § 69 zákona 337/1992 Sb. – vazby extrahované z plných textů.

Jak soudy aplikují § 69

K námitce navrhovatele, že družstvo při rozhodování o zvýšení odměn členů představenstva o daň z příjmu na další tříleté funkční období a o doplacení daně z příjmu z odměn vyplácených členům představenstva za uplynulé tři roky z prostředků družstva, postupovalo v rozporu s ustanovením § 69 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, odvolací soud uvedl, že z obsahu usnesení členských schůzí družstva ze dne 10. května 2000 a 20. února 2003 vyplývá, že členům orgánů družstva měly být za jejich činnost vypláceny určité peněžní částky.

29 Odo 1513/2006 · Nejvyšší soud · 30. 10. 2008

OVCV 441/10-2000, zastavil podle § 172 odst. 1 písm. b) tr. ř. trestní stíhání obviněného A. N. pro skutek spočívající v tom, že 1/ za období od ledna 1998 do prosince 1998 jako statutární orgán - jednatel společnosti A., s. r. o. se sídlem v Ch., podal podle ustanovení § 69 odst. 2 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, vyúčtování daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků za rok 1998, kde uvedl výši sražené daně na zálohách poplatníkům (zaměstnancům), kterou byl povinen podle …

4 Tz 246/2001 · Nejvyšší soud · 13. 11. 2001

Proto nebylo možné považovat její povinnost podle § 38d odst. 2 věty první zákona o daních z příjmů a § 69 odst. 1 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů za splněnou.

III.ÚS 1470/16 · Ústavní soud · 19. 7. 2016

Výňatky z odůvodnění rozhodnutí, která toto ustanovení citují. Celý kontext najdete v textu rozhodnutí.

Související

§ 4 (Vyhláška Státní banky československé o z)§ 2 (Vládní vyhláška o příspěvcích příjemců a)§ 15 (Vládní nařízení Slovenské socialistické )§ 15 (Nařízení vlády České socialistické repub)§ 15 (Nařízení vlády Slovenské socialistické r)