30 Af 125/2011

30 Af 125/2011- 49 - text

[OBRÁZEK]30Af 125/2011 - 49

ČES KÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Krajský so ud v Brně ro zhod l v senátě složeném z předsedy senátu M gr. M ila na P rocházky a soudců JUDr. Vik tora K učera a JUDr. Petra Polácha v právní věc i žalobce: L. I., zast. JUDr. Ing. O ndřejem Lic hno vsk ým, advokátem se sídlem Sádky 1605/2, Prostějov, proti ža lo va né mu: Odvolací fina nč ní ře dite ls tví, se sídlem Brno, Masa ryko va 31, v řízení o žalobě proti rozhodnutím F ina nč ního ředitelství v Br ně ze dne 2. 6. 2011, č.j. 4970/11-1101- 701962 a č.j. 4972/11-1101-701962,

t a k t o :

1101-701962, s e z a m í t á .

s e z r u š u j e a věc s e v r a c í ža lo va né mu k dalšímu ř íze ní.

pokračování 2 30 Af 125/2011

O d ů v o d n ě n í :

Ža lobc e se poda no u ža lobo u do máhá zrušení ro zhod nutí ža lo va né ho ze dne 2.6.2011, č.j. 4970/11-1101-701962 a č.j. 4972/11-1101-701962. Rozhodnutím č.j. 4970/11-1101- 701962 bylo zamítnuto je ho od vo lání proto ro zhod nutí F ina nč ního úřad u ve Znojmě (dále jen „sp rá vce da ně “) ze dne 9.11.2010, č.j. 152955/10/346911705448, kterým byla žalobci vyměřena daň z příjmů fyzických osob za zda ňo vac í období roku 2008 ve výš i 10 155 Kč. Ro zhod nutím č.j. 4972/11-1101-701962 bylo zamítnuto od vo lání žalobce proti rozhodnutí správce da ně ze dne 9.11.2010, č.j. 153291/10/346911705448, kterým byla ža lobc i vymě ře na daň z příjmů fyzických osob za zd aňo vací období roku 2009 ve výš i 7 350 Kč. V podaném daňo vé m přiznání si žalobce pod le ust. § 35c zák. č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen ZDP) up la tnil da ňo vé zvýhodnění na vyživované d ítě ne zl. A. H., a to za zda ňovací období roku 2008 v délce 6 měsíc ů a za celé zda ňo vac í období roku 2009. Sprá vc i da ně dolo žil ro zs udek Okresního soudu v Karviné - pobočka Ha vířo v, č.j. 100 P 378/2009-199 ze dne 25.6.2010, kterým byli poruč ník y ne zl. A. H. usta no ve ni ma nže lé Z. I. a L. I. Následně byl sprá vce m daně vyzván k prokázání, od kterého data mu byl ne zl. A. H. s věře n do péče na hra zujíc í péči rod ič ů. Žalobce správci da ně o zná mil, že dle ro zsudk u s ním ne zl. A. H. fyzicky sdílí spo leč no u do mác no st od 22.7.2008. Správce da ně však neuznal ža lobc i ná rok na daňo vé zvýhodnění na vyživované d ítě žijící s ním ve společné do mác nosti, neboť ne zl. A. H. byl s věře n ža lobc i do péče na hra zujíc í péči rodičů až dnem nab ytí právní moc i ro zsudk u OS v Karviné - pobočka Havířov dne 19.7.2010. Da ňo vé zvýhodnění na vyživo va né d ítě lze totiž uplatnit až v kalendářním měs íc i, ve kterém b ylo pře vza to do péče na hra zujíc í péči rod ič ů. V od vo lání ža lob ce předložil prohlášení, že společně s ma nže lko u vyko ná vají péči na hra zujíc í péči rod ičů ode dne 22.7.2008, kdy jim byl ne zl. A. H. fyzicky s věře n do rodiny. Ža lo va ný pak ne ro zpor uje skutečnost, že ne zl. A. H. lze považovat za d ítě žijíc í ve společné domácnosti se ža lobce m ode dne 22.7.2008, kdy byl fyzicky s věře n do rodiny, což p lyne z ro zsudk u i před lo že né ho p ro hláše ní. Ode dne 22.7.2008 jej však ne lze považovat za vyživované d ítě žalobce ve s mys lu us t. § 35c odst. 6 ZDP. Ža lo va ný proto od vo lání žalobce zamítl a obě rozhodnutí správce da ně po tvrd il.

Ža lobc e uvedl, že d lo uhodob ě žil ve spo leč né do mác nosti se svo u družkou Z. I. (dříve P.), které byl svěřen do dočasné péče ne zl. A. H., a to na zák ladě ro zhod nutí Ma gistrá tu měs ta Opavy ze dne 8.10.2008. Poruč nic í se stala na základě ro zsudk u OS Opava, s právní moc í dne 1.6.2009. S družkou řád ně vyc ho vá va li ne zl. A. H. již od 22.7.2008, když o rok po zději uza vře li ma nže lství. Mezi účas tník y pak ne ní sporné to, že žalobce žije s ne zl. A. H. ve spo leč né domácnosti od 22.7.2008 a od to hoto data o něj taky pečuje a vyživuje. Spornou otá zko u je, zda ne zl. A. H. byl od to ho data vyživovaným dítětem pop latník a ve s mys lu us t. § 35c odst. 6 ZDP. V této so uvislo sti žalobce odká za l na rozsudek Nejvyššího správního soudu (dá le jen NSS) ze dne 24.2.2006, sp. zn. 6 Afs 25/2004. ZDP b líže pojem d ítě v péči, která na hr a zuje péči rod ič ů, ne upr a vuje, a proto je dle NSS nut né přisto up it k analo gii iuris. Na základě ust. § 31 odst. 2 zák. č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře (dále jen „zákon o státní soc iá lní podpoře“) platí, že za d ítě pře vza té do trva lé péče na hra zujíc í péči rodičů se

pokračování 3 30 Af 125/2011

považuje d ítě o svoje né, d ítě, jež b ylo p ře vza to do této péče na zák ladě ro zhod nutí p říslušné ho orgánu, dítě, jeho ž rod ič ze mře l a d ítě ma nže la nebo partnera. V posuzo va né m případě b ylo dne 8.10.2008 vydá no ro zhod nutí Ma gis trátu města Opavy. Na je ho základě byl ne zl. A. H. svě ře n de iure do dočasné péče družk y (ma nže lk y) žalobce s tím, že v této péči byl již de fa cto od 22.7.2008. Z po hled u c ito va né ho zákona (a sk rze analo gii iuris ZDP) tak ne zl. A. H. byl dítětem převzatým do trva lé péče na hra zujíc í péči rod ič ů. Žalobce je pak nut no považovat i za rodiče ne zl. A. H., neboť dle us t. § 7 odst. 2 p ísm. b), vě ta za s třed níke m, záko na o státní soc iá lní podpoře, za rod iče se považují i osoby, jimž byly ne zaopa tře né děti svěřeny do péče na hra zujíc í péči rodičů na základě ro zhod nutí přís luš né ho or gá nu, ma nže l, partner, rodiče nebo uvedené o sob y, vdo vec nebo vdo va po rod iči nebo uvedené osobě a druh (družka) rodiče nebo uvedené osoby. Ro zhod nutí Magistrátu města Opavy ze dne 8.10.2008 aprobo va lo skutečnost, že ne zl. A. H. byl v péči družky (manželk y) ža lobc e již od 22.7.2008. Je tak dán nárok ža lobce na da ňo vé zvýhodnění na vyživované dítě žijíc í s ním ve spo leč né domácnosti již počínaje červe nce m roku 2008. To zce la koresponduje se smysle m a úče le m us t. § 35c ZDP, kterým je maximální podpora rodinné péče, která je schop na dát dítěti nejlepší podmínky pro vývoj. Opačný přístup by byl popřením čl. 32 Lis tiny zák lad níc h práv a svobod (dá le jen „LZPS “).

Ža lovaný zdůraznil, že žalobce v průběhu da ňo vé ho řízení nepřed lo žil rozhodnutí Magistrátu města Opavy ze dne 8.10.2008. V ža lobce m zmíněném ro zsudk u NSS uvedl: „Zákon č. 586/1995 Sb., blíže neuvádí, kdy je dítě v péči, které nahrazuje péči rodičů, obdobný pojem je v šak blíže specifikován v některých právních předpisech. Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, v § 31 odst. 1 stanoví, že za dítě převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů se považuje dítě osvojené, dítě, jež bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, dítě, jehož rodič zemřel, a dítě manžela. Zák on č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v § 20 odst. 2 st anov í, že za dítě převzaté do trv alé péče nahrazující péči rodičů se považuje dítě, jež bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, dítě manžela, které mu bylo svěřeno do výchovy rozhodnutím soudu, a dítě manžela, zemřel.li druhý rodič dítěte nebo není-li znám.“ V odůvodnění rozsudku se však ne uvád í žád ný dalš í poje m z obsahu ust. § 35c odst. 6 ZDP, jeho ž vysvětlení by b ylo třeba hledat v p latné právní úpravě. Z to ho lze uso ud it, že jejich obsah je zře jmý a jasný. Na ro zd íl od NSS však žalobce v a na lo gii iuris pokračuje a na základě us t. § 7 odst. 2 záko na o státní sociální podpoře doc há zí k zá věr u, že za rod iče se považuje i druh rodiče. Tako vo u úva hu však ne lze akceptovat. To vyc há zí již ze zás ad ního ro zd ílu v úče lu mezi ZDP a záko ne m o státní soc iá lní podpoře. Účelem ZDP je spravedlivě sta no vit daň v zá vislosti na př íjmu pop la tníka, p řičemž úlevu pro poplatníka žijíc í s vyživovaným d ítětem v jed né domácnosti je třeba považovat spíše za výjimku. Účelem záko na o státní sociální podpoře je rodinu zabe zpe č it, pok ud její p říjmy nedosahují odpo vída jíc í výše. Ust. § 7 odst. 2 záko na o státní sociální podpoře uvád í okruh po suzo vaných osob, které se pro účely záko na po va žují za rodinu. To je z hled iska záko na o státní sociální podpoře zce la pochopitelné, neboť slo uží k objektivnímu posouzení příjmů rodiny. Z hled iska úče lu ZDP by byl akceptovatelný v případě, že by záko n tako vo u výjimk u výs lo vně s ta no vil.

pokračování 4 30 Af 125/2011

Ža lobc e zejména uvedl, že právní sta v, z k teré ho vyc há ze l NSS ve svém ro zsudk u (NSS posuzo va l právní úpravu roku 2002) byl znač ně rozdílný od právního stavu rozhod ného ve věc i žalobce, k teré ho se týká právní úpra va počínaje rokem 2008. V době ro zhodo vá ní NSS záko n o státní sociální podpoře neob sa ho va l ust. § 31 odst. 2, ve zně ní cito vaném v ža lobě. To bylo účinné až od 1.1.2008. Došlo-li v me zidob í ke změ ně záko na, je to nutné zohlednit. Pro úče ly interpretace ust. § 35c odst. 6 ZDP se přitom jed nalo o změ nu zásadní, když us t. § 31 odst. 2 ZDP s účinností od 1.1.2008 jed no zna č ně upravilo pojem dítěte pře vza té ho do tr va lé péče na hra zujíc í péči rod ič ů. Dle ná zoru žalobce je smysle m a úče le m da ňo vé ho zvýhodnění podpořit výc ho vu a zd ra vý vývoj všec h dě tí, a to skrze daňovou podporu těc h, co se na výc ho vě a za jiště ní hmo tnýc h potřeb dítěte skutečně podílí. Postup ža lo va né ho by vedl k diskriminaci dě tí, které nepoc há zí z úp lné rodiny a k sa nkc io no vá ní ne vinné ho d ítě te, které nemůže nijak ovlivnit to, že se o něj nestarají je ho biologičtí rod iče.

Při so ud ním jednání žalobce uved l obdobné sk uteč no sti jako v žalobě a replice.

Ža lo va ný uved l, že jádrem sporu je právní výklad us t. § 35 c odst. 6 ZDP a odká za l na svá rozhodnutí a vyjádření k žalobě.

Soud při jednání pro ved l doka zo vá ní ro zhod nutím Magistrátu mě sta Opavy ze dne

8.10.2008 , kterým byl ne zl. A. H. s věře n do dočasné péče budoucí pěsto unk y Z. P.

Napadené rozhodnutí ža lo va né ho krajský soud p řezko umal v říze ní pod le části třetí, hlavy druhé, d ílu prvního záko na č. 150/2002 Sb., so ud ního řádu správního, ve zně ní pozdějších předp is ů (dále jen „s. ř.s. “), v me zíc h up latně nýc h ža lob níc h bod ů, o věřil přito m, zda rozhodnutí ne trp í vadami, k nimž by musel př ihléd no ut z úřední povinnosti (ex offo), a vyc há zeje ze sk utko vé ho a právního stavu, který tu byl v době rozhodnutí ža lo va né ho správního orgánu, dospěl k zá věr u, že žaloba je zčásti d ůvod ná.

Pro úp lné objasnění sk utko vé ho stavu věc i pro ved l so ud doka zo vá ní ro zhod nutím Magistrátu města Opavy ze dne 8.10.2008. So ud nejprve obecně k doka zo vá ní uved l, že stávající systém so ud ního pře zk umu správních ro zhod nutí je založen na zásadě p lné jurisdikce. To znamená, že krajský soud je povinen vypořádat se i s nov ě navrženými důkazními prostředky a posoudit jejich relevanci, nikoliv je paušálně odmítnout. Pok ud tak neučiní, zatíží svoje řízení vadou (situace v literatuře a judikatuře označovaná jako „opomenutý důkaz“). Na straně jedné totiž samozřejmě platí, že soud přezkoumává napadené správní rozhodnutí podle skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). K objasnění tohoto sk utk ov ého a právního stav u je v šak rozhodující soud oprávněn zopak ov at nebo i doplnit důkazy provedené správním orgánem (§ 77 odst. 2). Jakýkoliv jiný v ýk lad proto smysl tzv. plné jurisdikce ve správním soudnictví popírá (viz také rozsudek sp. zn. 5 Afs 14/2004, in: č. 618/2005 Sb. NSS). [17]

pokračování 5 30 Af 125/2011

Žalobce se proto v rámci řízení před k rajsk ým soudem může domáhat provedení dosud neprovedených důkazů, mají-li prokázat rozhodné skutečnosti ke dni rozhodování správního orgánu. Rozhodnutí, které z navržených důkazů provede a které nikoli, je samozřejmě výlučně na úvaze soudu (§ 52 odst. 1 s. ř. s.); to jej však nezbavuje povinnosti takový postup odůvodnit (viz např. rozsudek NSS ze dne 28. 4. 2005, sp. zn. 5 Afs 147/2004, č. 618/2005 Sb. NSS). Přitom je třeba (viz např. rozsudek NSS sp. zn. 5 Afs 44/2008) respektovat specifickou povahu daňového řízení. Daňový subjekt totiž nese v daňovém řízení důkazní břemeno ohledně prokázání tvrzené výše sv ých daňových povinností; je proto povinen nav rhov at již v daňovém řízení k prokázání svých tvrzení důkazy. Závěry finančních orgánů tedy i v předmětné věci nutně vycházejí z toho, zda daňový subjekt své důkazní břemeno unesl, či nikoliv. Pokud daňový subjek t tuto sv oji povinnost nesplní, nemůže pak již rozhodnutí finančních orgánů z této skutečnosti vycházející následně zpochybňovat v řízení před soudem tím, že bude dodatečně navrhovat provedení důkazů, které již mohl uplatnit v daňovém řízení. Jinak řečeno, řízení před soudem nemůže a ani nemá nahrazovat řízení před správním orgánem a daňový subjekt nemůže svoji liknavost v daňovém řízení zhojit až v řízení soudním. V opačném případě by totiž byla zpochybňována samotná koncepce správního soudnictví, založená na přezkumu správních rozhodnutí. [ 18] Neprovedení navrženého důkazu soudem ze shora uvedených důvodů však může být odůvodněno též tím, že jej mohl a měl navrhnout stěžovatel již v daňovém řízení, neboť tento důk az měl sloužit zjev ně k prokázání skutečností, o kterých byl daňový subjekt ze strany finančních orgánů dostatečně informován. Koncepce daňového řádu je totiž založena na součinnosti daňového subjektu, který musí být správcem daně vyzván, aby se vyjádřil k jeho pochybnostem (§ 16 odst. 8, § 43 odst. 1), zejména mu musí být umožněno navrhnout příslušné důkazy. Důkazní prostředky může daňový subjekt uv ést i v odvolání [§ 48 odst. 3 písm. e) daňového řádu] a dokonce i poté, tj. až do doby, kdy je o odvolání rozhodnuto (odst. 7 cit. ustanovení). [ 19] Jak uv edl zdejší soud v rozsudku sp. zn. 2 Afs 35/2009, v každém případě je třeba nalézat rozumnou rovnováhu, zohledňující jednak zásadu plné jurisdikce rozhodování správního soudu na straně jedné, a zamezující zjevným obstrukcím ze strany daňového subjektu na straně druhé, který si jejich existence v konkrétním případě mohl být dobře vědom, nicméně rozhodne se je uplatnit až v žalobním řízení z důvodu jakési procesní taktiky. Na provedení důkazů nov ě navržených v řízení před k rajsk ým soudem je proto třeba trv at tehdy, pok ud (1.) soud přesvědčivě neodůvodní nadbytečnost jejich provedení a (2.) tyto důkazy nemohly být navrženy již v řízení odvolacím, a to kupř. proto, že odvolací rozhodnutí (resp. důvody, na nichž je založeno) bylo pro daňový subjekt objektivně překvapivé, anebo že toto řízení bylo zatíženo zásadními vadami (např. nebylo umožněno důkazní návrhy podat, finanční orgán je odmítl přijmout atp. (srov. rozsudek NSS ze dne 21.12.2010, č.j. 2 Afs 74/2010-135). Důkazní povinnost stíhající daňový s ubjek t se vztahuje na d ůka zní prostředky, jejichž význam pro pro jed ná va no u věc (při respektování princ ip u vigilantibus iura ) měl a mo hl daňo vý s ub jekt rozumně p ředpok láda t (k to mu sro v. ro zhod nutí NSS 7 Afs 79/2007-85 ze dne 28.11.2008). V posuzo va né m případě z obsahu správního spisu so ud zjis til, že ža lobc e byl postupem dle us t. § 43 odst. 1 d.ř. vyzván k dolo že ní např. rozhodnutí přís luš né ho or gá nu, od kterého data mu byl A. H. s věře n do péče, která na hra zuje péči rodičů a lze je tud íž považovat za vyživo va né d ítě ve smyslu us t. § 35c odst. 6 ZDP (výzva č.j. 138162/10/346911705448 ze dne 5.10.2010 a výzva č.j. 137744/10/346911705448). F inanční orgány ža lobc i nesdělily, že by měl doložit i ro zhod nutí, kterým byl A. H. s věře n do ná hrad ní péče jeho družk y resp. ma nže lk y. Nemo hlo se pak ani jednat o d ůka z, jeho ž doložení v průběhu da ňo vé ho říze ní mohl ža lobc e rozumně

pokračování 6 30 Af 125/2011

předpokládat. Z těchto d ůvod ů so ud dospěl k zá vě ru, že je mo žné předmětným rozhodnutí

provést doka zo vá ní.

Soud dá le shrnul podstatné skutkové okolnosti: Za část zda ňo vac ího období roku 2008 a celý rok 2009 up la tnil ža lobce slevu na vyživované d ítě ne zl. A. H. Nezl. A. H. byl rozhodnutím Ma gistrá tu města Opavy ze dne 8.10.2008 svěřen do dočasné péče budoucí pěstounky Z. P., v té době družk y žalobce. Se Z. P. uza vře l ža lobce manželství dne 9.10.2009. Ro zsudke m OS v Opa vě ze dne 21.4.2009, č.j. 14 P 455/2007-143 (právní moc dne 1.6.2009) byla Z. P. usta no ve na poručnicí ne zl. A. H. Ne zl. A. H. žije ve společné do mácnosti se žalobcem od č erve nce roku 2008.

Podle us t. § 35c odst. 1 ZDP pop la tník uvedený v § 2 má nárok na da ňo vé zvýhodnění na vyživované d ítě žijící s ním v domácnosti (dále jen „da ňo vé zvýhodnění“) ve výš i 11 604 Kč ročně, pokud ne up la tňuje slevu na dani podle § 35a nebo § 35b. Pop latník o da ňo vé zvýhodnění sníží daň stanovenou pod le § 16, př ípad ně sníže no u pod le § 35 nebo § 35ba. Da ňo vé zvýhodnění může poplatník up la tnit formou slevy na dani, da ňo vé ho bonusu nebo slevy na dani a da ňo vé ho bo nus u.

Podle ust. § 35c odst. 6 ZDP, ve zně ní platném pro pře zko umá va no u věc, za vyživované dítě poplatníka se pro účely to hoto zákona považuje d ítě vlas tní, o svoje né, dítě v péči, která na hr a zuje péči rod ič ů, d ítě dr uhé ho z ma nže lů a vnuk (vnučka), pok ud je ho (její) rodiče ne mají příjmy, z nichž by mo hli daňové zvýhodnění uplatnit, pok ud je

a) ne zle tilým d ítěte m,

b) zletilým dítětem až do dovršení věk u 26 let, jestliže nepobírá plný invalidní d ůc hod a

D le odst. 10 c ito va né ho usta no ve ní poplatníkovi, který vyživuje d ítě jen jeden kalendářní měs íc nebo několik kalendářních měsíc ů ve zda ňo vac ím období, lze po sk ytno ut da ňo vé zvýhodnění ve výši 1/12 za každý kalend ářní měs íc, na jeho ž počátku byly splněny podmínky pro je ho up la tně ní. Da ňo vé zvýhodnění lze up la tnit již v k alendářním měs íc i, ve kterém se dítě narodilo, nebo ve kterém začíná so us ta vná přípra va d ítě te na budo uc í po vo lá ní, a nebo ve kterém bylo d ítě osvo je no nebo převzato do péče na hra zujíc í péči rodičů na základě rozhodnutí p říslušné ho o rgánu.

Popla tník má tedy nárok na slevu na vyživované d ítě, které s ním žije ve společné domácnosti. Pojem vyživované d ítě je de fino vá n v us t. § 35 odst. 6 ZDP. K vymezení pojmu péče nahrazující péči rodičů, který je užit v ust. § 35 odst. 6 ZDP odkázal žalobce na rozsudek NSS ze dne 24.2.2006, č.j. 6 Afs 25/2004-79. V něm je uvede no : „Zákon č. 586/1992 Sb. blíže neuvádí, kdy je dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, obdobný pojem je

pokračování 7 30 Af 125/2011

v šak blíže specifikován v některých právních předpisech. Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, v § 31 odst. 1 stanoví, že za dítě převzaté do trv alé péče nahrazující péči rodičů se považuje dítě osvojené, dítě, jež bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, dítě, jehož rodič zemřel, a dítě manžela. Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v § 20 odst. 2 stanoví, že za dítě převzaté do trv alé péče nahrazující péči rodičů se považuje dítě, jež bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, dítě manžela, které mu bylo svěřeno do výchovy rozhodnutím soudu, a dítě manžela, zemřel-li druhý rodič dítěte nebo není-li znám. V uvedených případech se za dítě převzaté do péče, která nahrazuje péči rodičů, považuje dítě, jež bylo do této péče převzato na základě rozhodnutí příslušného orgánu, dítě osvojené, případně dítě manžela a dítě, jehož rodič zemřel. Žádný z uvedených zákonů se nezmiňuje o druhovi, přičemž všem uvedeným případům, pokud je dítě svěřováno do péče třetí osoby, je společné, že oba rodiče jsou z péče o dítě vyřazeni.“ Soud k věc i dále uvád í, že p řip ustil-li NSS ve svém ro zsudk u analo gii iuris, pak se jed no znač ně vzta ho va la k vymezení pojmu péče, která nahrazuje péči rodičů. Ro zhod nutím Magistrátu města Opavy byl ne zl. A. H. s věře n do tzv. předpěstounské péče jen Z. P., družk y ža lobce a niko liv žalobce sa motné ho. Dle ust. § 7 odst. 10 p ísm. f) za rozhodnutí přís luš né ho orgánu o svěření d ítě te do péče na hra zujíc í péči rodičů se pro účely toho to zákona považuje rozhodnutí orgánu vyko ná vajíc ího soc iá lně-právní ochranu dětí podle zvláštního právního předp is u do péče osoby, která má záje m stát se pěsto une m. Předpěstounská péče je jinak v předpisech upra vujíc ích ob last so ciální ochrany po va žo vá na vžd y za jeden z typů péče na hra zujíc í péči na hra zujíc í péči rodičů (s ro v. např. § 38 zák. č.187/2006 Sb., o ne moce nské m pojištění, § 4 odst. 4 zák. č. 110/2006 Sb., o životním a soc iá lním minimu). Z. P. by si tak mohla za sp lně ní i osta tníc h podmínek slevu na ne zl. A. H. uplatnit. Za poplatníka, o jeho ž vyživo va né d ítě se jedná, b ylo však v roce 2008 mo žno pova žo va t toliko Z. P. Žalobce s ice v části zda ňo vac ího období 2008 žil ve společné domácnosti s ne zl. A. H. a Z. P., ale nesplnil další podmínku vyžado va no u ust. § 35c odst. 6 ZDP, tj. uzavření ma nže lství. Ust. § 35 odst. 6 ZDP totiž umožňuje uplatnit slevu na vyživované d ítě dr uhé ho z ma nže lů, pok ud s ním žije ve společné domácnosti. Z ust. § 35c ZDP ne lze do vod it, že bylo mo žno uplatnit slevu na d ítě d ružk y, se kterým žije daňo vý poplatník ve společné domácnosti. Dle ná zoru soudu za takto strik tně stano vených pravid el ne lze na základě analo gie iuris dospět k zá věr u, že ža lobce je rod ič, a proto si může uplatnit slevu na vyživované d ítě, jak na míta l žalobce. Ust. § 35c odst. 6 ZDP obsahuje definici pojmu, ko ho lze po va žo vat za vyživované d ítě, tj. jed ná se o d ítě vlas tní, osvojené a dítě v péči, která na hr a zuje péči rod ič ů. Pok ud tedy to to usta no ve ní zmiňuje i vyživo va né d ítě druhého z ma nže lů, pak se jí m rozumí nejen je ho vlastní dítě, ale i osvo je né a i d ítě v péči, která na hra zuje péči rod ič ů. Ro zsudke m OS Opava ze dne 21.4.2009, č.j. 14 P 455/2007-143 (právní moc dne 1.6.2009) b yla zr uše na ústavní výc ho va u ne zl. A. H. a je ho poručnicí byla usta no ve na Z. P. I poručenství je v předpisech po va žo vá no za jeden z typů péče na hra zujíc í péči rod ičů (k to mu sro v. ust. § 7 odst. 10 p ísm. d) záko na o státní soc iá lní podpoře, sro v. např. § 38 zák. č.187/2006 Sb., o ne moc e nské m po jiště ní, § 4 odst. 4 zák. č. 110/2006 Sb., o životním a soc iá lním minimu). Se Z. P. uza vře l ža lobce dne 9.10.2009 ma nže lství, což je uvedeno i v od ůvod ně ní ro zsudk u OS Karviná, pobočka Havířov ze dne 25.6.2010, č.j. 100 P 378/2009-199. Od data uzavření ma nže lství bylo třeba po va žo vat ne zl. A. H. za vyživované dítě d ruhého z ma nže lů. Ža lobc e tedy po uzavření ma nže lství se Z. P. byl oprávněn postupem dle us t. § 35c ZDP up la tnit da ňo vé zvýhodnění na A. H., vyživované d ítě je ho ma nže lk y. Soud proto shledal žalob u zčásti d ůvod no u a ro zhod nutí, týkající se zda ňo vac ího období 2009

pokračování 8 30 Af 125/2011

zrušil. V části směřujíc í proti ro zhod nutí, týkající se zda ňo va c ího období roku 2008 neshled a l ža lob u d ůvod no u, a proto ji za mítl postupem dle ust. § 78 odst. 1 s.ř.s.

D le ust. § 60 odst. 1 s.ř.s. nestanoví-li tento záko n jinak, má účas t ník, který měl ve věci plný úspěch, p rávo na ná hrad u nák lad ů řízení před so ude m, které d ůvod ně vynaložil, proti účas tníko vi, který ve věc i úspěch ne mě l. Mě l-li úspěch jen částečný, přizná mu so ud p rávo na náhrad u po měrné části nák lad ů. So ud ne mo hl ža lobc i ani ža lo va né mu přiznat ná hrad u nák lad ů říze ní. Oba byli totiž úspěšní po uze v po lo vině ( ža lobce napadl dvě ro zhod nutí, jed no bylo zruše no ). Ža lo va ný na víc ani ná hrad u nák lad ů nepo žado va l.

P o u č e n í : Proti tomuto ro zsudk u lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týd nů ode dne je ho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního so ud u. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžo vatel zasto upe n advokátem; to nep la tí, má-li stě žo va te l, je ho za měs tna nec nebo člen, který za něj jed ná nebo jej zas tup uje, vysokoškolské p rá vnické vzdě lá ní, které je pod le zvláštních zákonů vyžado vá no pro výko n advokacie.

V Brně dne 29.8.2013

Mgr. Milan Procházka

předseda senátu