— Nejvyšší správní soud

30 Af 131/2012- 36 - text pokračování 9 30 Af 131/2012 30Af 131/2012-36 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudců JUDr. Jany Kubenové a JUDr. Petra Polácha v právní věci žalobce: V-Elektra, s.r.o., se sídlem Hornoměstská 357, Velké Meziříčí, zast. Ing. Igorem Pantůčkem, daňovým poradcem se sídlem Jiráskova 42, Brno, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 31, Brno, o žalobě proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Brně ze dne 27. 9. 2012, č. j. 13138/12-1302-704326, t a k t o : I. Žaloba s e z a m í t á. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : I. Vymezení věci Žalobou doručenou Krajskému soudu v Brně dne 3. 12. 2012 se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí Finančního ředitelství v Brně, kterým byla na základě odvolání žalobce částečně změněna rozhodnutí Finančního úřadu ve Valašském Meziříčí (dále jen „správce daně“) ze dne 8. 9. 2011, č.j. 79039/11/353920703011 a č.j. 79041/11/353920703011. Rozhodnutím správce daně ze dne 8. 9. 2011, č.j. 79039/11/353920703011 byla žalobci podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o dani z přidané hodnoty“) a podle ust. § 147 a 143 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“) doměřena daň z přidané hodnoty za zdaňovací období prosinec 2007 ve výši 2 647 354 Kč a sděleno penále ve výši 529 470 Kč. Žalobou napadeným rozhodnutím žalovaný snížil dodatečně doměřenou daň na částku 2 108 909 Kč a penále na částku 421 781 Kč. Rozhodnutím ze dne 8. 9. 2011, č.j. 79041/11/353920703011 správce daně žalobci doměřil podle zákona o dani z přidané hodnoty a podle § 147 a § 143 daňového řádu daň z přidané hodnoty za zdaňovací období prosinec 2008 ve výši 39 356 862 Kč a sdělil penále ve výši 7 871 372 Kč. Žalobou napadeným rozhodnutím byla dodatečně doměřená daň snížena na částku -549 601 Kč a penále na částku 0 Kč. II. Obsah žaloby Dle názoru žalobce jeho obchodování s emisními povolenkami nemělo charakter terminovaných obchodů s finančními deriváty, jejichž podkladové aktivum byly emisní povolenky. Nákup a prodej emisních povolenek je nákupem a prodejem práva. Ustanovení § 14 odst. 1 zákona o dani z přidané hodnoty stanoví, že převod práva je považován za poskytnutí služby. Současně tento obchod podléhá základní sazbě daně, když není vymezen ani v příloze č. 2 zákona o dani z přidané hodnoty a ani § 51 zákona o dani z přidané hodnoty jako osvobozené plnění. Žalovaný předmětné obchody posoudil jako terminovaný obchod s finančními deriváty s podkladovým aktivem forward emisních povolenek. Nezabýval se přitom námitkami žalobce, že ani v jednom z předmětných obchodů nedošlo k obchodování s tzv. zamýšleným převodem práva, smluvní strany vždy vyjádřily vůli převést vlastnické právo k emisním povolenkám. Nelze klást k tíži žalobce, pokud jeho smluvní partner pořídil předmětné emisní povolenky jako finanční investici nebo pokud o pořízených emisních povolenkách takto účtoval. Žádné zákonné ustanovení nevylučuje, že dodavatel poskytne zdanitelné plnění a odběratel je bude dále poskytovat jako plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně z přidané hodnoty. Rovněž mu nemůže být kladena za vinu skutečnost, že si obchodní partner neotevře účet u osoby, která vede registr emisních povolenek. V průběhu odvolacího řízení žalobce tuto argumentaci použil. Žalovaný se však k tomu nevyjádřil, ale pouze konstatoval své stanovisko. Jeho rozhodnutí je proto nepřezkoumatelné, založené na nesprávně zjištěném skutkovém stavu. Žalobce brojil i proti vypořádání ostatních námitek, při němž žalovaný toliko zopakoval názory správce daně, tj. poukázal na pochybení jednoho ze smluvních partnerů žalobce společnosti ANODOS, s.r.o. a jeho pochybení přenesl na žalobce. Žalobce rovněž brojil proti 2. bodu žalobou napadeného rozhodnutí, kde žalovaný uvedl, že společnost ANODOS, s.r.o. nepředpokládala fyzické nabytí emisních povolenek. Žalovaný tento závěr založil na svědecké výpovědi Ing. R. H. ze dne 5. 1. 2011, aniž by zohlednil „Vyjádření ke svědecké výpovědi“ tohoto svědka ze dne 22. 9. 2011. Žalobci nelze přičítat k tíži způsob, jak s nakoupeným právem nakládá odběratel. Rozhodl-li se odběratel na nakoupené právo pohlížet jako finanční investici, pak je to jeho právo, které nemůže být přenášeno na žalobce. Bod 3 žalobou napadeného rozhodnutí je pak v rozporu s tím, co uvedl. V bodě 4 pak žalovaný na základě vyjádření společnosti ANODOS, s.r.o. nepřípustně zpochybnil proběhlé obchodní operace. Žalobce však doložil, že nakoupil a prodal právo na základě obchodních smluv. Skutečnost, že v okamžiku uzavření obchodních smluv emisní povolenky nevlastnil, nebylo pro posuzovaný případ relevantní. Žalobce poskytl právo k emisním povolenkám odběrateli a tím uskutečnil zdanitelné plnění. Nejednalo se proto o zamýšlený převod práv. Žalobce rovněž nesouhlasil s názorem žalovaného (bod 5 napadeného rozhodnutí), že emisní povolenku může převést pouze ten, komu byly emisní povolenky připsány na účet. Již v odvolacím řízení uváděl, že neexistence účtu na straně odběratele není pro uskutečněné obchody s emisními povolenkami rozhodující. Žalovaný sice nezpochybnil uzavřené obchody, avšak daňové řízení uzavřel tak, že nevlastnil-li dodavatel emisní povolenky, nemohlo dojít k jinému plnění než popsanému v rozhodnutí (bod 8 rozhodnutí). Takový závěr je v rozporu s tvrzením žalobce v průběhu celého daňového řízení. Daňové orgány se nevypořádaly s tím, že byl v rámci předmětných obchodních případů realizován faktický prodej práv a rozhodnutí žalovaného je proto nepřezkoumatelné. V bodě 11 napadeného rozhodnutí se žalovaný nevypořádal se skutečností, že v průběhu daňové kontroly bylo prověřováno i jeho obchodování s elektrickou energií. Nebylo tak důvodu v případě posuzování obchodů s emisními povolenkami postupovat rozdílně. Žalovaný porušil § 8 odst. 2 daňového řádu, neboť postupoval v rozporu se zásadami daňového řízení a nezjistil řádně skutkový stav. Žalovaný porušil i princip neutrality daně z přidané hodnoty vůči obchodům mezi plátci daně. V rozporu s touto zásadou byla žalobci daň na vstupu i výstupu u obchodů s emisními povolenkami eliminována, ale u jeho obchodních partnerů se tak nestalo. III. Vyjádření žalovaného Dle žalovaného určující pro posouzení toho, zda prodejem emisních povolenek došlo k převodu vlastnického práva k těmto povolenkám je § 11 zákona č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změněn některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 695/2004 Sb.“), podle kterého k převodu povolenky dochází okamžikem připsání povolenky na účet nabyvatele v rejstříku emisních povolenek a to bez ohledu na to, co strany uzavřenou smlouvou sledovaly. V posuzovaném případě nedošlo k zápisu vlastnictví emisních povolenek u žádného v řetězci dodavatelů, a proto se neuskutečnilo zdanitelné plnění, když nebyl splněn veřejnoprávní aspekt převodu vlastnického práva. Žalovaný tedy setrval na závěru, že šlo o obchod s finančními deriváty, jejichž podkladové aktivum byly emisní povolenky. Ze svědecké výpovědi Ing. R. H. vyplynulo, že i obchodní partner žalobce společnost ANODOS, s.r.o. svůj projev vůle nesměřovala k tomu, aby fyzicky pořídila emisní povolenky, ale pouze spekulovala na jejich cenovém vývoji. K fyzickému nabytí vlastnictví povolenek nedošlo, došlo pouze k finančnímu vyrovnání. Svůj závěr o předmětných obchodech s emisními povolenkami žalovaný opřel o § 92a a 92d zákona o dani z přidané hodnoty, který s účinností od 1. 4. 2011 nově upravuje režim přenesení daňové povinnosti při obchodování s emisními povolenkami. Podle žalovaného rovněž nedošlo k porušení zásady rovnosti daňových subjektů. Žalovaný navrhl žalobu jako nedůvodnou zamítnout. IV. Posouzení věci krajským soudem Krajský soud v Brně na základě včas podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí žalovaného v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2, věta první zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdější předpisů – dále jen „s. ř. s.“), jakož i řízení předcházející jeho vydání. Dospěl k závěru, že žaloba není důvodná a rozhodnutí žalovaného bylo vydáno v souladu se zákonem. O žalobě soud rozhodl, aniž nařizoval jednání, za podmínek vyplývajících z ust. § 51 odst. 1 s. ř. s. Předmět sporu mezi žalobcem a žalovaným spočíval v posouzení právní otázky, zda obchodování žalobce s emisními povolenkami mělo charakter terminovaných obchodů s finančními deriváty, jejichž podkladové aktivum byly emisní povolenky; tato uskutečněná zdanitelná plnění by tak bylo možno posoudit jako osvobozená plnění bez nároku na odpočet dle § 54 odst. 1 písm. s) zákona o dani z přidané hodnoty (vypořádání obchodů s investičními nástroji), nebo se jednalo o nákup a prodej práva, který by