CS · EN DE FR brzy

8 Afs 88/2007 — Nejvyšší správní soud

ECLI: ECLI:CZ:KSBR:2015:31.Af.164.2013.90
Datum: 2015-07-29
Z rozhodnutí: Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jaroslavy Skoumalové a soudců JUDr. Lukáše Hloucha, Ph.D. a Mgr. Petra Sedláka, v právní věci žalobce: PLAY & WIN R.D. a.s., se sídlem Vrbenská 511/25a, České Budějovice, zastoupeného Mgr. Janem Aulickým, advokátem, se sídlem Za Tiskárnou 327, Český Krumlov, proti žalovanému: Magistrát města Brna, odbor rozpočtu a financování, se sí…
31 Af 164/2013- 90 - text 8 pokračování 31Af 164/2013 31Af 164/2013 – 90 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jaroslavy Skoumalové a soudců JUDr. Lukáše Hloucha, Ph.D. a Mgr. Petra Sedláka, v právní věci žalobce: PLAY & WIN R.D. a.s., se sídlem Vrbenská 511/25a, České Budějovice, zastoupeného Mgr. Janem Aulickým, advokátem, se sídlem Za Tiskárnou 327, Český Krumlov, proti žalovanému: Magistrát města Brna, odbor rozpočtu a financování, se sídlem Malinovského nám. 3, Brno, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 5. 2013, č. j. MMB/186437/2013, t a k t o : I. Žaloba s e z a m í t á . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : I. Předmět řízení [1] Žalobce se žalobou, doručenou dne 23. 7. 2013 Krajskému soudu v Brně, domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 5. 2013, č. j. MMB/186437/2013 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Magistrátu města Brna, odboru rozpočtu a financování, ze dne 2. 4. 2013, č. j. MCBKOH/01702/2013/OM (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), kterým nebylo vyhověno žádosti žalobci o vrácení správního poplatku, který žalobce ve své žádosti vyčíslil na částku 27.000 Kč a toto rozhodnutí bylo žalovaným potvrzeno. Žalobce se dále domáhal uhrazení nákladů řízení. II. Obsah žaloby [2] Žalobce v žalobě popsal skutkový stav věci. Podle žalobce napadené rozhodnutí je nezákonné a nesprávné. Rovněž lze shledat nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů, neboť není blíže uvedeno a zdůvodněno, z jakých důvodů a na základě jakých skutečností a argumentů žalovaný dospěl ke svému závěru. Odkaz na přechodná ustanovení žalobce nepovažuje za případný a ustanovení považuje zároveň za nezákonné, porušující základní práva a princip právní jistoty. Žalobce se mohl ocitnout v rozdílném postavení při srovnání se subjekty, které požádají o vydání povolení k provozu na shodnou dobu začátkem ledna 2012, neboť je to právě okamžik podání žádosti, který je rozhodný pro vyměření správního poplatku. Podle platné právní úpravy je nerozhodné, kdy bylo povolení vydáno. Podle § 44 odst. 1 správního řádu platí, že řízení o žádosti je zahájeno dnem, kdy žádost nebo jiný návrh došel věcně a místně příslušnému správnímu orgánu. Z toho žalobce dovozuje, že do jisté míry může výše poplatku, v případě vydání povolení k provozu výherních hracích přístrojů, záviset na okolnostech nezávislých na vůli žadatele nebo na náhodě. Přitom okamžik doručení žádosti má na výši poplatku zásadní vliv. Je poukazováno i na situaci, pokud by žádost byla podána před koncem roku 2011 orgánu, který není věcně nebo místně příslušný a byla postoupena věcně a místně příslušnému orgánu, pak by okamžik zahájení řízení byl spojen až s tímto postoupením, což by byla pro žadatele, s ohledem na výši poplatku, okolnost s fatálními důsledky, pokud by postoupení nastalo až po 1. 1. 2012. Přechodné ustanovení je dle názoru žalobce nezákonné, protiústavní, porušuje princip právní jistoty a zakládá nejistotu u subjektů, jimž je fakticky vydáváno totožné povolení na totožné období. Podle názoru žalobce by správní orgány měly přijmout výklad, který bude šetřit smysl a podstatu základního práva, tzn. práva na legitimní očekávání a právní jistotu. Právní orgán však dospěl k nesprávnému a nezákonnému rozhodnutí, aniž se snažil odstranit nedostatky citované právní úpravy, právě v souladu s principem legitimního očekávání a právní jistoty. Dále namítá, že mu nebyla v rozporu s ustanovením § 36 odst. 3 správního řádu dána možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. Žalovaný tedy dle žalobce se nezabýval úvahami, na základě kterých by mohl učinit řádné rozhodnutí a rozhodnutí rovněž náležitě neodůvodnil, proto bylo navrženo zrušení rozhodnutí a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalovaného [3] Žalovaný ve svém vyjádření, doručeném soudu dne 22. 8. 2013, navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Zároveň žalovaný uvedl, že se s odvolacími námitkami v napadeném rozhodnutí vypořádal řádně, a že jejich vypořádání je sice stručné, ale naprosto vypovídajících o důvodech, o které žalovaný své rozhodnutí opřel. Žalovaný aplikuje zákonné znění na danou věc a zdůrazňuje, že argumenty žalobce jsou zcela irelevantní, protože žádost byla podána již 2 měsíce před nabytím účinnosti zákona č. 458/2011 Sb. Žalobce se podle žalovaného dovolává výhody, která mu dle zákona jednoznačně nenáleží. IV. Posouzení věci krajským soudem [4] Žaloba byla podána v zákonné dvouměsíční lhůtě dle ustanovení § 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“) osobou k tomu oprávněnou dle ustanovení § 65 odst. 1 s.ř.s. a jde o žalobu přípustnou ve smyslu ustanovení § 65, § 68 a § 70 s.ř.s. [5] Krajský soud v Brně na základě včas podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí žalovaného v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2, věta první, s.ř.s.), jakož i řízení předcházející jeho vydání. Při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správních orgánů (§ 75 odst. 1 s.ř.s.). Dospěl k závěru, že žaloba není důvodná a na základě ustanovení § 78 odst. 7 s.ř.s. ji zamítl. O žalobě soud rozhodl, aniž nařizoval jednání, za podmínek vyplývajících z ustanovení § 51 odst. 1 s.ř.s. poté, kdy účastníci řízení s tímto postupem vyslovili souhlas, resp. v zákonné lhůtě nevyjádřili svůj nesouhlas. [6] Krajský soud v Brně úvodem konstatuje, že obsahově obdobná věc v právní věci žalobce byla již posuzována Krajským soudem v Českých Budějovicích a ten svým rozsudkem ze dne 16. 10. 2013, č. j. 10Af 616/2012-43, žalobu zamítl. Tento závěr Krajského soudu v Českých Budějovicích pak také obstál v kasačním testu v řízení před Nejvyšším správním soudem (viz rozsudek NSS ze dne 3. 4. 2014, č. j. 1 Afs 98/2013-41). S právními závěry učiněnými Krajským soudem v Českých Budějovicích zdejší soud zcela souhlasí, nemá důvodů se od nich odchylovat, a proto přejímá část jeho odůvodnění a právní závěry v něm vyřčené také do tohoto rozsudku, a to s ohledem na zásadu jednoty rozhodování a předvídatelnosti soudního rozhodnutí. [7] Předmětem sporu v posuzovaném případě je otázka, zda byl správný postup žalovaného správního orgánu, kterým potvrdil postup prvostupňového orgánu o zamítnutí žádosti žalobce o vrácení části zaplaceného správního poplatku, který žalobce za vydání povolení k provozování 2 výherních hracích přístrojů na základě jeho podané žádosti dne 28. 11. 2011, zaplatil v celkové výši 32.000 Kč dne 20. 12. 2011. Rozhodnutí o vydání povolení k provozování 2 ks výherních hracích přístrojů bylo vydáno dne 28. 12. 2011. O takto popsaném skutkovém stavu není mezi žalobcem a žalovaným správním orgánem sporu. Sporný je právní závěr, který učinil prvostupňový správní orgán i žalovaný správní orgán v žalobou napadeném rozhodnutí, neboť žádost žalobce o vrácení částky 27.000 Kč, kterou žalobce označil jako přeplatek na správním poplatku, správní orgány zamítly. Podle názoru správních orgánů se nejednalo o přeplatek na správním poplatku, ale o správně zaplacený správní poplatek podle položky 21 písm. c) sazebníku zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění účinném do 31. 12. 2011, za každý výherní hrací přístroj ve výši 16.000 Kč, celkem ve výši 32.000 Kč. [8] Pro posouzení dané záležitosti jsou právně relevantní následující ustanovení právních předpisů. Konkrétně je třeba poukázat na ustanovení § 18 odst. 1 písm. a) zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého je příslušný k vydání povolení k provozování výherních hracích přístrojů na žádost žadatele obecní úřad ve svém územním obvodu, a to v přenesené působnosti. Podle položky 27 písm. c) přílohy zákona o správních poplatcích, ve znění účinném do 31. 12. 2011, byla výše správního poplatku za vydání povolení k provozování výherního hracího přístroje 16.000 Kč. Zákon č. 458/2011 Sb., o změně zákona souvisejícího se zřízením jednoho inkasního místa, ve své části 59 obsahuje novelu zákona o správních poplatcích. Novelou došlo ke změně položky 21 sazebníku, který je přílohou zákona o správních poplatcích. V důsledku této změny došlo ke změně koncepce správních poplatků týkajících se povolování loterií a jiných podobných her. Do novely tohoto zákona byla zařazena přechodná ustanovení v článku 78, kde je pod bodem 1 stanoveno, bylo-li řízení, které je předmětem správního poplatku podle položky 21 písm. a), c), e) nebo f) přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti článku VII tohoto zákona, zahájena přede dnem nabytí účinnosti článku 7 tohoto zákona, postupuje se při stanovení sazby a výpočtu tohoto poplatku podle dosavadních právních předpisů, a to i v případech, kdy se správní poplatek stane splatným ode dne nabytí účinnosti článku VII tohoto zákona. Podle bodu 2, správn

Citovaná ustanovení

§ 51 (150/2002 Sb.)§ 60 (150/2002 Sb.)§ 65 (150/2002 Sb.)§ 70 (150/2002 Sb.)§ 72 (150/2002 Sb.)§ 75 (150/2002 Sb.)§ 78 (150/2002 Sb.)§ 18 (202/1990 Sb.)§ 41h (202/1990 Sb.)§ 262 (280/2009 Sb.)§ 36 (500/2004 Sb.)§ 44 (500/2004 Sb.)
DomůŽivotní situaceOtázkyPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIWidget pro webyO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.